Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
→ Přejít na vyhledávání v archivu diskuzí.
Děti=starosti nebo radosti?
Tak se to u nás nějak pořád mele. Starosti přibývají a nějak mi chybí nějaká radost. Začalo to v dubnu, kdy si Adam(16) udělal na tréninku něco s ramenem a nemohl trénovat, přesto že ho čekalo mistrovství republiky. To bylo dohadování, že zdraví je přednější než nějaký sport, nakonec na mistrovství odjel a zlomil si tam v semifinále prostředník na levé ruce, s čímž pak hrál celé finále(jde o volejbal). V tu dobu jsem našla Péťovi(5)tříselnou kýlu, následovala ihned operace. Následně mi nejstarší syn oznámil, že končí VŠ v Brně. Přišel červenec a první dovolená. Čtyři dny před nástupem měl Péťa vysoké teploty, naštěstí jen 2 dny a nic jiného mu nebylo, jen lehký průjem. Adam nám na dovču volal, že má asi nádor, že má nateklé žebro. Po příjezdu a návštěvě lékařky jsme zjistili, že to nic není(snad). Teď asi tři dny Adama bolí břicho. Včera jsme byli u lékařky a že to nic není. Adam odjel k babičce a dnes mi volal od lékaře, že je tam s tátou a prý má zánět slepého střeva. Strávila jsem pak s ním 2 hodiny čekáním na ambulanci, abych se dozvěděla, že máme přijít zítra a uvidí se co dál. Večer přivezla další babička Péťu z chaty a já si všimla, že má nosík zasažen nějakou kožní chorobou, tipuju impetigo, zítra musím ještě s ním k doktorce. Ke všemu za necelé 3 týdny máme jet do Chorvatska. Tak vůbec nevím jak vše dopadne. Byla bych raději, kdyby Adamovi ten slepák odoperovali. Mám strach, aby ho to nechytlo v Chorvatsku. Ale zase takovou chvíli po operaci jet do Chorvatska, nevím zda by to bylo vhodný. Mám z toho všeho už docela špatnou náladu a trochu jsem i ve stresu. Už by se mohlo začít blýskat na lepší časy. Zatím se blýská jen venku a to dost často. Tak pořád čekám na nějaké ty radosti a čekám a čekám…a ona příjde zase jen nějaká další starost. Tak jsou děti radost nebo spíš starost?! Kdo ví…
majulko to je jen takové období,kdy člověk vidí věci černěji víc než obvykle.Hlavně když se jedná o nemoci že?snad se to u vás utřepe a zase se nebudeš dalších dní bát,ale vítat s úsměvem na tváři.Přeju jen to dobré 🙂
..na“ pokakanyho i wc spadne“ a ja bych o tom mohla vypravet:-))
a ty holka drz,doufam,verim,se uz je lip..
a na otazku odpovidam ja takto: deti jsou i starosti,ale ty prevalcuji radosti,tak
to citim i beru ja,Meggi
Majulko, ono se to tak někdy nakupí, že by člověk nejradši vyskočil z kůže, že?! Na tom však nic nemění, že děti jsou určitě RADOST 🙂
A ty starosti být prostě musí, protože pak bychom si nikdy neuvědomili, že se vlastně radujeme…a já bych o ten pocit radosti nechtěla být ochuzená!!! 🙂
Dovolená a slepák je tedy na houbec…zkus tu konzultaci s dr., jak radí holky. A kosti se určo zahojí, vždyť je to mladý a zdravý kluk 🙂 Jen asi bude možná problém ho nějakou dobu udržet v klidu, než se zotaví 🙂
Krásnou dovolenou 🙂
je toho hodně, nesmutni je to s tolika dětma asi i normální také jdeme z jednoho do druhého, jen z toho člověk je unaven což je asi normální….
zlomeniny se zahojí a přeju hodně úspěchů ve sportu, ono žádný sport se bez zranění asi neobejde….
slepák by mi také naháněl strach hlavně kvůli té dovolené, prodiskutuj to s lékažem at víš co a jak…
no a k starostem je jich hodně, ale koukni kolem sebe a uvidíš co ti dělají radostí i těch obyčejných kdy se ti na tvář vykulí úsměv…
Majulko, někdy se to semele všechno najednou. Jako bývalá volejbalistka Tě můžu ujistit, že zranění Tvého syna jsou klasika a bude ještě hůř – bohužel to k tomu patří, ale i tak to za to stojí a žádné zranění Tě nezastaví, aby sis dala pauzu, je to jako droga.
S Chorvatskem to dobře dopadne, ať už bude slepé střevo venku nebo na svém místě. Zvládnete to, vůbec o tom nepochybuj. Tam si odpočineš, načerpáš nové síly a zase uvidíš víc těch radostí než starostí.
Tak držím palce a přeju krásnou dovolenou.
No, Majulko, nahrnulo se to na tebe i s klukama fakt požehnaně. To už se prostě musí obrátit k lepšímu – budu držet palce 🙂
A k tvé otázce – ono je to obojí už vlastně od první chvilky, kdy se dozvíš, že budeš to dítko mít (u někoho vlastně ještě i dlouho před tím). A i když je někdy těch starostí fakt nad hlavu, tak ty radosti (a že i těch je spousta – já jsem přesvědčená, že dokonce mnohem víc) je daleko předčí.
Určitě dej vědět, jak to vypadá s tím slepákem, taky bych v takové situaci byla jak na trní…
Zeptejte se i vy
Napište nám, na co byste se chtěli zeptat a třeba i proč vás to zajímá:
Váš dotaz předložíme našim čtenářům formou článku nebo se zeptáme za vás fanoušků na facebookové stránce Děti – péče, zábava, vzdělávání. Na e-mail, který jste ve formuláři vyplnili, vám pošleme zprávu, jak s vaším dotazem naložíme.
Jméno uvádějte prosím v takové podobě, ve které může být zveřejněno.