Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Umělé oplodnění
Vedla jsem nedávno diskuzi na téma umělé oplodnění a ráda bych znala váš názor.
Vím, jak silná je touha po dítěti. Jsem přesvědčená, že problém s otěhotněním má čím dál více párů.
U většiny je umělé oplodnění jediná cesta, jak porodit vlastní dítě.
Do nedávna zdravotní pojišťovna částečně hradila tento zákrok pouze u žen do věku 40ti let. Nyní je věk posunutý.
A já se ptám – Je to správně?
Na jednu stranu všechno chápu, je mi velmi líto všech, kterých se toto týká.
Na druhou stranu mě hodně mrzí zjištění, kdy manželský pár budoval karieru, cestoval a užíval si života a pak zjistil, že na přirozené těhotenství je krapek pozdě a je třeba navštívit kliniku, která pomůže. Vím, že část nákladů si i tak žena hradí sama, ale také značnou částku hradí zdravotní pojišťovna.
Ano, stát potřebuje děti!
Nicméně peníze chybí a když pak pojišťovna nemůže někomu zaplatit nutnou, nákladnou operaci, to je pak strašně smutné! A že takových případů bohužel je!
Myslíte si, že by umělé oplodnění mělo být hrazené zdravotní pojišťovnou nebo ne?
A myslíte si, že věk by měl být omezený, nebo byste to nechali na zvážení samotného bezdětného páru?
Jak je to s tím věkem relativní – mně ve třiceti tvrdili, že jsem “tak mladá“.
M.
Na jednu stranu velký souhlas – je teď “moderní“ odkládat děti na vyšší věk… Pak najednou ženské zjistí, že to nejde… Asi by se mělo více věnovat i osvětě, jak to s tou ženskou plodností je… Já přišla do centra v 28 a bylo mi řečeno, že na poslední chvíli…
Na druhou stranu netuším, proč bych se měla cítit vůči poplatníkům provinile, protože mi přispěli na umělé oplodnění… Výsledkem jsou 2 noví daňoví poplatníci, kteří budou jednou ( snad ) přispívat na můj i Váš důchod… Přijde mi to třebas lepší investice než investice do opakovaných detoxů narkomana…
I přes Vaše přispění, jsme museli též vynaložit nemalou částku ( cca 30 tis. ) na 1 hrazený pokus pojišťovnou, takže fakt necítím jako nějakou naši rozmařilost umělé oplodnění podstoupit… Chápu, pokud někdo má etický problém s touto problematikou…
Přijde mi to jako hodně ožehavé téma… Je skoro podobné pak řešit, jestli má stát přispívat na léčbu rakoviny plic u kuřáků, rakoviny tlustého střeva u nezdravě se stravujících lidí atd…
Ježečku, víš co by mě zajímalo? Jestli si nyní ta známá vůbec připustí myšlenku, že kdyby tak dlouho nečekala, že by už děcko třeba bez problémů mohla mít?
Děkuji za reakce.
Vím, že to je složité téma a rozhodně se nechci někoho dotknout.
Nicméně jsem malinko naštvaná, nebo nevím jak to nazvat. Protože právě máme v rodině slečnu, která opravdu tvrdě budovala tu karieru a když jí někdo ve 35 položil otázku na dítě, řekla, že má čas, že si chce užívat.
Pak přišla čtyřicítka a najednou si vzpomněla, že nyní by to dítě třeba i šlo. Ale bohužel, přírodně to už nepůjde.
Pak přišlo velké rozčílení, proč pojišťovny nehradí pokusy u žen nad 40let. Vnímala to jako velkou křivdu. Tak od letoška je hranice posunutá, takže to zkouší.
Mě tyhle řeči asi hodně mrzí, takový ten postoj, že dítě nám něco bere, možnost cestovat, pracovní postup atd. Já mám děti na prvním místě, vždy to tak bylo a bude, takže tohle prostě nechápu.
Příroda možná opravdu dobře ví, proč ano a proč ne.
Bamisko, to je naprosto skvělé, když se taková adopce povede.
Radko, na to, vzít si děcko z dětského domova asi musí být velká kuráž. Ne každý by do toho šel.
Na druhou stranu je hodně párů, co roky podstupují zákroky, dělají pro to vše, pořád to nejde, riziko je vysoké a přesto o adopci neuvažují a raději zůstávají bezdětní. Nevím, jestli to má něco společného s láskou k dětem a ani nemůžu říct, že bych si dítě v tomto případě adoptovala nebo ne.
A ano, možná to je hnusné, ale v některých případech mi snad i vadí, že peníze od daňových poplatníků jdou tímto směrem.
Ale jak určit, který pár si za bezdětnost může sám?
bami – přírodě se pomáhá i v jiných věcech výměna kloubů, protézy atd, ty lidé se s tím také nemusí smířit, že je to přírodou a mají se s tím vyrovnat, tak proč nedat šanci
to nemyslím, to jsou nemocní lidé, kteří jsou výrazně fyzicky a někdy i psychicky omezení v životě.
omluva za zkratku ne IFT,ale IVF :_D ,nevím na co jsem myslela 🙂
vzhledem k tomu,že jsem si prošla marným čekáním na miminko,a nakonec zasáhla příroda,ale s přispěním medicíny ,dovedu se vžít do pocitů beznaděje těch,kteří marně touží po malém uzlíčku..ale je fakt,že my měli, oproti jiným, k dobru věk a i ne zas tak závažné diagnozy.Takže z mého pohledu bych PLNĚ hradila IFT u těch diagnoz,kdy je jasné,že to jinak nepůjde,ale s ohledem na věk matky.ano stát děti potřebuje,ale genetika je genetika a VVV přibývají právě se zvyšující se hranicí věku matky/co se týče 70ti letých tatínků se mi ani nechce komentovat/
ožehavé téma a jsem ráda že jsem nikdy nemusela toto absolvovat….
brácha se ženil když už mu bylo dost né ve dvaceti, prostě až našel tu pravou, nebylo to nic o budování kariéry atd, hned od svatby se snažili o miminko švagrové bylo v té době 28let a nepodařilo se za 8 let a to absolvovala mimoděložní těhu, umělé oplodnění několikrát a pojištovna co vím PŘISPÍVÁ nehradí, vždy je to stálo dost peněz….nevím jestli to zkoušeli třikrát nebo čtyřikrát…nicméně nezadařilo se….no a ted v září budou mít už doma Natálku z dětského domova už rok, budou ji ted dva…je to sluníčko a je zvláštní jak mi přijde jak je jim podobná i povahově vzteklá po bráchovi 😀 😀 😀
jo a ještě jeden jiný případ, bráchy švagrová má ted nevím co je to za nemoc může mít jen holčičku chlapci jsou nemocní…třikrát potratila, umělé podstoupili jednou zavedli jim holčičku a za necelý měsíc rodí povedlo se na poprvé…
takže těch případů a důvodů je víc nejen budování kariéry a do jednoho pytle bych to neházela…a každý by tu možnost měl dostat
chápu že každý se upíná k tomu a chce to svoje dítě a každá ženská chce prožít těhotenství se vším všudy….
dítko z dětského domova není jen tak si vzít někomu srovnání uvnitřt trvá dlouho…
věk by podle mě měl být dána hranice kdy už né, ale netroufám si říct jaká
ano peníze nejsou, ale oni i kdyby se tohle zrušilo nebudou, ti nahoře to poserou na jiné frontě…
radko v určitých věcech s tebou souhlasím cos napsala, ale přírodě se pomáhá i v jiných věcech výměna kloubů, protézy atd, ty lidé se s tím také nemusí smířit, že je to přírodou a mají se s tím vyrovnat, tak proč nedat šanci
slyšela jsem hezký rozhovor o tom jak je čím dál neplodných párů a ted už více mužů je to způsobem života a lepší to nebude 😀
takže v tomto tématu nad nikým nelámu hůl a každému přeju aby se zadařilo a mohli si pak to těhu prožít…
budu asi zase na pranýři, ale co je k tomu žene? láska k dětem asi ne. jsou jich plný domovy. jen touha množit geny. takovýto “je to moje“. prdlačky. samy tady říkáte, že otec je ten, kdo vychovává, ne ten co zplodil. u matky je to totéž. já vychovala kromě “svých“ i další, a doteď mě stejně zabolí neúspěch či bolest mých nebo těch nebio. nejsem věřící, ale přírodě věřím. asi ví, proč někdo ano někdo ne. pokud se někdo začne snažit o dítě v 35ti letech či pozděj, ptám se – proč až teď? jak to, že až teď je tak nutné mít “své“ dítě? a taky mám v okolí ty případy. prvně barák, auto, kariéra, a teď podle plánu dítě. a ejhle, příroda si řekla že už je pozdě. tak ji oblafnem. já bych nechala hradit jen první pokus. není to nemoc, není ohrožený život, raděj přispívat na opravdově nemocné a zachránit je.
Peťko, já na tohle nedokážu odpovědět.
Je super, že medicína je tak daleko, že toto dokáže. Je smutné, že se z toho stal byznys a tvrdý.
Mám kamarádku, která od mládí má problémy gynekologické, je bez jednoho vaječníku, stále nějaké záněty, cysty, potíže. Bylo jí 33 let, když říkala, že ještě tuhle dovolenou a pak se teda už asi rozhodla, že chce dítě. To mi přišlo divné, ale říkám si, každého věc. Teď jí je 38, má za sebou několi IVF, šance na přirozenou cestu početí 0 – dle výsledků a brečí. Já nejsem ten typ, abych jí řekla: “Vídíš, kozo, když jsme ti to říkali, že moc času se svými problémy nemáš, tak jsi frflala.“ Ale tohle je ta situace, kterou jsi popisovala. Kariéra, užívání si a pak… to nejde.
Z druhé strany – věkem matky se zvyšuje výskyt VVV. Samotná ivf je také z části riziková a když se vyskytně nějaká porucha, mnoho žen jde k itp. Neříkám, že neoprávněně nebo oprávněně – to nesoudím! Ale má tedy smysl ve vyšším věku bojovat i s vyššími riziky? Já nevím, opravdu nevím, zda bych zvyšovala hranici věku nebo ne…
Je mi líto všech, které se nemohou dočkat toho svého miminečka… *