Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
spánek 9měsíčního dítěte
Ahoj holky,
potřebuji radu, jak na spaní naší holčičky Karolínky. Jsem už z ní nešťastná. Nechce my spát v noci. Už jsem odbourala i druhé spaní. Ráno vstává v osm a jde až ve dvanáct odpoledne, spí tak nejdýl do půl druhý. Večer kolem půl sedmé koupeme dám kaši a malá jde spát tak v sedm. Usne do pěti minut. Ale pak se vzbudí v osm a nechce my spát, brečí. Zkoušela jsem jí nechat vybrečet, nezabírá to. Nevydržím jí nechat plakat víc jak dvě hodiny, pak jí stejně nakojím a usíná u mě v postely. ¨V noci se budí ještě tak dvakrát na kojení. Nechápu jak je možné, že se probudí po jedné hodině, když nespala před tím 5,5 hodiny. Zkoušely jsme hračky do postýlky, světýlko, hudbu a nic nezabralo. Usne až kolem desáté večer. Co dělám špatně? Díky za rady
Lenča
ahoj nic špatně neděláš malá mi spí v noci hezky dávám jí spát později až tak mezi osmou a devátou a tak dvakrát se vzbudí na kojení dávám jí dvě večeře nejdřív normální a tak za hodku ji dokojim a usne suprově tak to zkus monča
Tak koukám Matilto, že jsi si to s prckem pěkně užívala. To my jsme proti tomu hodný. Když jsem si to přečetla, tak jsem si říkala, že můžu být ráda co mám. Jsem s tím smířená, Karolínku si beru prostě k sobě do postýlky a spíme spolu. Dneska spala v kuse do desíti, první pokrok….postel u maminky hold dělá divy :-).
Jinak bambisku, na bolení to taky vypadá, docela v té době dost prdíkuje a kolem té půl deváté se skoro každý den pokadí. Jinak jak jsi psala, že mám dát malé napít, tak to jsem vyzkoušela.
Stejně vám všem děkuji za rady a za příběhy.
Budu prostě doufat, že to přejde, jak píše Matilda, stejně přídou jiné neduhy. Jako třeba zoubky 🙂
Ahoj Lenčo a nesouvisí to s tím, že je venku dýl světlo? Měli jsme taky období, kdy jsem malou nemohla dát na noc spát před půl devátou, jinak byla po půl hodině vzhůru a měla pocit, že je den.
Vždycky jsem se to snažila trochu natáhnout a dát ji spát později.
Anebo pokud nevydrží, tak bych zkusila ještě nechat přes den dva spánky a opět dát spát později, aby už pak ve chvíli lehkého spánku, kdy se probere, byla kolem tma a ona zase usnula.
Ono to kolikrát s tím spaním tak neprakticky vychází… Ale vždycky se to nějak srovná.
My teď zas máme období, kdy jeden spánek přes den je moc, ale bez něj ještě nevydrží. Tak chodí spát v deset.
Kolikrát mi přijde, že nejlepší je se s tím smířit a brát to jak to je. TAky je velký rozdíl mezi dětmi, moje spí celkově málo, ale vím, že s tím nic neudělám.
Jen nesnáším chytré řeči ostatních, že děti mají chodit spát po večerníčku a basta.
Leni, dobře, že jsi se ještě ozvala a nenechala odradit.
Víš, ono to někdy tak prostě je. Ať děláme, co děláme, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, děťátko je prostě jedinečný človíček, který se nikam zaškatulkovat nedá. Myslím si ale, že u každého se dá jakýmsi “napojením“ na něj zjistit, jak se dá problémek tohoto typu vyřešit. Těch řešení může být obrovská spousta a většina nás třeba ani nenapadne. Jsou děti, co prostě nechtějí usínat v klidu ve vedlejším pokoji. Jsou děti, které jsou natolik hyperaktivní, že nedokážou usnout bez chování, pevného objetí, ovázání v dece. Jsou děti, kterým může vadit určité pyžámko, plenka. Světlo, tma. Jsou děti, které usnou jen u zvuku televize či určité hudby. Nebo třeba u zvuku tekoucí vody či puštěného vysavače – i taková CD se dají koupit 🙂
Jsou děti, které usínají jen při houpání na míči, nebo přejíždění kočárku přes práh, nebo jen při cestě autem. To si pak teprve rodiče po letech vykládají, jak se střídali u uspávání dětí – dneska jedeš ty, včera jsem jezdil já 🙂
Víš, Leni, já jsem s naším Vladánkem zažívala fakt těžké období. Už před narozením, když byl v bříšku, mi dost dával najevo, že si s ním dokonale užiju, až přijde na svět. Pak se narodil a vůbec nespinkal. Přes den si párkrát zdřímnul u kojení po dvaceti minutách. V noci chtěl být jen u prsu, jinak křičel tak, že ho slyšela celá vesnice, všichni se mě pořád ptali, jestli je úplně v pořádku… 🙂
Po pár měsících ze mě byla šílená troska. Nespala jsem víc než tři hodiny denně těkavým spánkem. Neboť on se prsa ve spánku neustále pouštěl a hned pak se budil pláčem a vyžadoval obrácení na druhou stranu k druhému prsu. Takže o nějakém vyspání nemohla být řeč. Přes den jsem ho nosila ve vaku a pokud nebyl přisátý, tak křičel. Prokřičel každý nákup, každou poradnu u lékaře, každé mé vaření a úklid a péči o děti… Dudlík nechtěl, vyzkoušeli jsme asi 9 druhů 🙂
Po mém zoufalém upozorňování prošel lékařskou kontrolou, výsledkem bylo naprosto zdravé dítě, které prostě chce být s maminkou. Hlavička svéhlavá…
Když mu bylo deset měsíců, už jsem to nezvládla jinak. Odstěhovala jsem se z ložnice dolů do obýváku na gauč. Manželovi vrazila flašku s čajem – ten malý nikdy nepil, byl stále jen kojený 🙂 a šla spát.
A světe div se – malý spal celou noc až do rána… Maminka se vzdálila a asi se přerušilo nějaké energetické spojení či co – malý se konečně vyspal, stejně jako já, a najednou bylo vše jinak. Úplně ztratil zájem o noční kojení a postupně během dalších dvou měsíců se sám odstavil. Začal spávat, jen chvilku po obědě, ale spal. Z malého tyrana se stal naprosto úžasný chytrý chlapeček. Postýlku jsme mu přestěhovali do dětského pokoje k dcerce. Nadále se nad ránem budil a my jsme si ho donášeli do postele. Ale to už byla naprostá pohoda…
Promiň za tak dlouhý příběh, ale měla jsem potřebu tě trochu utěšit a uklidnit. Všechno bude jednou lepší. Pokud s tímhle malým problémem teď nemůžeš hnout, nech ho koňovi. Dej mu čas. Až ten čas přijde, tohle se urovná a přijde zase jiný problém 🙂
ještě mě tak napadlo co boleníčko, kamarádky holčina to měla pravidelně před spaním ve stejnou hodinu
a nebo jak se probudí ji rovnou dát trochu cucnout mlíčka a třeba by se zase zabrala….ale je mi asi jasné že jsi vyzkoušela všechno…..
Maminky děkuji za rady. Co se týče spánku přes den, dneska jsme spaly dvakrát a večer to dopadlo stejně. Hlad malá nemá, dávám kaši a ještě jí nakojím, když si veme. Malá začne být už hodně ospalá okolo ´půl sedmé, tak že dýl jí spát dát nemůžu.
Jinak Lien…mám už druhé dítě a vím co si můžu dovolit. K malej jsem chodila každé dvě minuty co plakala, utišit, pohladit, říct jí něco pěkného,vždycky se ulidnila začala se smát a jakmile jsem se jenom otočila ke dveřím, hned začala brečet. Prostě v postýlce nechtěla být a věděla, že jí stejně vytáhnu. Přišla jsem si pro radu a ne, aby mě někto úrážel!!! Myslela jsem, že od toho tyhle stránky jsou…..
No, Lien píše přímočaře bez obalu, co si myslí, já jsem si na to zvykla, vůbec to není o tom, že patří mezi dlouholeté členy a tím pádem souhlasíme se vším, co tvrdí, má často odlišné názory, ale je to mamina se srdíčkem na pravém místě.
A musím se přidat – nechávat vyplakat dítě, už se dávno prokázalo, že to prostě není správné.
Mimísek prostě nechápe náhlé odloučení od maminky, od rodiny. Nechce hračky, chce být jen s mámou. Ne každé dítě prostě splní naše představy, potažmo představy našich babiček, které do nás klavírují, že mimino musím večer uložit do postýlky a ono bude až do rána spát a běda jak ne…
Leni, za prvé, trochu méně bych regulovala její biorytmy. Pokud ráno vstane a během dopoledne si potřebuje zdřímnout, tak půl hodinky nemůže vůbec uškodit a to samé odpoledne. Jak už holky napsaly, přetažené dítě, kterému tímto zasáhneme do fungování jeho organismu, může a bude reagovat na zvýšenou únavu roztržitostí a velkými problémy s celkovým uklidněním.
Večer bych přizpůsobila hodinu ukládání ke spánku podle znovu objeveného biorytmu, klidně třeba o hodinu, dvě později. My jsme mimísky ukládali v tomhle věku až kolem osmé hodiny. Plus mínus půl hodinka, jak to zrovna šlo skloubit s ukládáním všech ostatních dětí. Ale rozhodně nastolit pravidelný rytmus a dodržovat jej, ale pokud možno co nejvíc ho přizpůsobit potřebám Karolínky.
Ty jako její maminka bys měla přestat stresovat, naprosto se uklidnit a brát všechno tak, jak přichází a jaké má potřeby tvoje miminko. Nenechávat křičet, plakat, víc se mazlit, vytvořit večer co největší pohodu. A noční buzení brát stejně. Hlavně bez stresu, který se na mimčo strašně moc přenáší. Nakojit, pomazlit, případně nechat u sebe, to už záleží na tobě.
V noci se ti budí jen dvakrát??? Náš malý se budil na kojení klidně i desetkrát za noc. Všechno se dá vydržet. Ještě teď, jsou mu 4 roky, přichází za námi kolikrát v noci se schoulit do náručí, je mu jedno, jestli ke mně nebo k tátovi… Je to sladký pocit, když se u nás cítí v bezpečí. Každý človíček jednou vyroste a v srdíčku mu zůstane to, co jsme mu tam dali. Buď to bude bezpodmínečná láska, nebo to budou naše nastolené hranice a meze, které si človíček ponese sebou celý život.
Držím palce, zkus se trochu přizpůsobit, trochu podřídit a hlavně se úplně oddat mateřským citům. Pak už by to mělo jít snadno 🙂
mmeggi v poho jak píše pavlínka koukni jinam. lien opravdu na jisté věci kouká jinak, ale ono časem si zvykneš a je to i jiný názor a proč né
mě se také nelíbí nechat malé miminko dvě hodiny řvát….
každé mimi spí a je jiné….mám toho nejmladšího 2 letého a spí přes obídek a usíná až na půl desátou večer, což je šílené, ale když bych ho tam dala tak stejně neusne a ráno už aje v 7 na nohou…také tomu moc nedá……kamarádka má naprosto stejně starou holčičku a pořád spí dvakrát přes den a večer usíná brzy…
asi budeš muset přijít na to co zabere, ten brek to nebude, nebo zkus spaní posunout to noční třeba na osmou, nebo dvě přes den hodinové – kratší,
já třeba dodnes uspávám malého lehnu si k němu povídám a pak se chtnem za ruku nebo kolem krku a spí….sice u nás to je způsobeno jeho pobytem po nemocnicích tak jsme si ho rozmazlili….ale pro mě to jsou chvilky, které miluju nabíjí mě se koukat jak usíná…
meggi jestli chceš odejít, tak jdi a nezkoušej mě citově vydírat, na mě to neplatí, jestli jsi jinak zvyklá že ano, u mě nepochodíš, přestaň o tom psát a jdi.
Pavli,to jeste neznas me,nenaserka me ani muj ex a to je co rict..devce,sama s detma v
Uk,za sebou tez.nemoc atd…a tohle me ma vytocit?:-)) hihi..Ale kdyz nekdo “ mele“, ozvu se…
Vazne cus bus:-))
Meggi
tlak mam ukazkovej,ale nesmim se uz rozcilovat:-)))