Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Šťastný pátek třináctého
Marek dnes SÁM udělal v pokojíčku mezi mnou a manželem asi 4 kroky a pak zase zpátky. Zkoušel to dál, ale už byl večer a byl unavený, takže vždy tak jeden, dva kroky a padal na zadek 🙂
Jak se poprvé rozešel, tak jsem se rozbulela jako želva.
Před pár dny mu bylo 19 měsíců a už jsem se fakt modlila, ať začne.
Zítra máme s manželem 18 let výročí seznámení a zároveň 8 let od svatby, tak máme nádherný dárek.
Pro “nezasvěcené“ – malý se narodil po komplikovaném těhotenství o 6 týdnů dřív a z nejrůznějších zdravotních problémů nás nejvíc trápí hemiparéza. Na ručičce to není prakticky vidět, ale nožička se hodně stáčí (jako hokejka), od 5 měsíců jsme vojtili, teď už ho neudržím a máme jen takové motivační cviky a má na nožičce kineziotejpy – speciální náplasti, které mu nohu nádherně rovnají.
Takže úplně normálně chodit (zatím) nebude, nohu má prkennou a lehce vtočenou dovnitř, ale ten pocit, když jsem ho viděla chodit, že to dokázal, kdo nezažil, nepochopí 🙂
Lussy usmívám se tu nad tvojí zprávičkou,asi jen tuším kolik úsilí a snahy a dřiny stojí za tou slzičkou a brzy přibudou další krůčky a úsměvy na tváři 🙂
Lussy super, ani se nedivím, že slzička ukápla. Jen aby se mu chtělo, Laura taky už docela dlouho chodí,ale vlastně nechodí, protože to prostě nepoužívá :-(.
Mareček je pašák, když vezmu co všechno už prožil.
Marek dnes SÁM udělal v pokojíčku mezi mnou a manželem asi 4 kroky a pak zase zpátky. Zkoušel to dál, ale už byl večer a byl unavený, takže vždy tak jeden, dva kroky a padal na zadek 🙂
Jak se poprvé rozešel, tak jsem se rozbulela jako želva.
Před pár dny mu bylo 19 měsíců a už jsem se fakt modlila, ať začne.
Zítra máme s manželem 18 let výročí seznámení a zároveň 8 let od svatby, tak máme nádherný dárek.
Pro “nezasvěcené“ – malý se narodil po komplikovaném těhotenství o 6 týdnů dřív a z nejrůznějších zdravotních problémů nás nejvíc trápí hemiparéza. Na ručičce to není prakticky vidět, ale nožička se hodně stáčí (jako hokejka), od 5 měsíců jsme vojtili, teď už ho neudržím a máme jen takové motivační cviky a má na nožičce kineziotejpy – speciální náplasti, které mu nohu nádherně rovnají.
Takže úplně normálně chodit (zatím) nebude, nohu má prkennou a lehce vtočenou dovnitř, ale ten pocit, když jsem ho viděla chodit, že to dokázal, kdo nezažil, nepochopí 🙂