Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
život s dvojčaty
Chtěla bych poprosit o zkušenosti, rady atd…
Nevím jestli je to tím, ale od té doby co máme dvojčátka, tak si více v okolí všímám dvojčat, dokonce jsem se seznámila i s jednou maminkou a já jsem se dala do řeči první…a jak mluvila, tak jsem ji úplně chápala 😀 akorát měla páreček a já mám navíc ještě syna 🙂
No teda trojčata a ještě k tomu kluky (nic proti nim nemám, ale jsou většinou divočejší než holčičky, i si jinak hrají – mám srovnání synových her s holkama a kamarádama…) opravdu nezávidím, když jsem byla fakt hodně unavená, tak jsem si říkala, asi mám malo děcek 😀 už s těmi dvěma najednou je to fakt záhul, se třema si to neumím už vůbec představit, takže máte můj velký obdiv…to se bez pomoci už vůbec neobejdete…
já jsem se snažila syna vést k samostatnosti ještě před tím, než jsem věděla, že bude mít dvojčata…a dneska se mi to opravdu vyplácí…
Nadi to jsou teda super vyhlídky 😀 holky jsou zatím jiné než syn, tak uvidíme jak to bude dál…jinak dík za reakci, něco takového jsem si představovala 😀 kdyžtak ti písnu do OV… vím, že to bude jíne než u syna, ale zatím si to neumím představit, to vše přijde, až se začnou hýbat…barák už teď není naklizený a naleštěný a ještě dlouho nebude 😀 s tím si hlavu nedělám….
Ahoj Marýsku,mám doma dvojčata,kluka a holku 2,5roku a k nim hyperaktivního 5letého kluka..takže když to vezmu zpětně,bylo to fakt peklo na zemi,ale přežila jsem to a ty to zvládneš taky 🙂
Takže co ti poradit?..každé dítě je jiné,tak ti písnu,co pomáhalo u mě..nejdůležitější bylo sladit spánek všech tří,povedlo se a dodnes spí bez vyjímky všechni tři po obědě dvě hodinky,v tu dobu máš čas jen pro sebe,to znamená že uklidíš ten nejhorší bordel,uklohníš něco k jídlu a jsou vzhůru,nebo usneš s nima jako já 🙂
pak musíš najít pohádku,která bere všechny tři,od půl roka mi všichni vydrželi u Lovecké sezony a příběhu žraloka..2h klííd,kdy si můžeš potichu něco dělat.
Taky si šetři práci,nekoupej je po jednom,ale naházej je do vany všechny,uč staršího aby na malé dával pozor,když poběžíš pro plínky,nežehli všechno,spíše skládej..pořiď si velkou ohrádku a taky je tam dej všechny..až začnou chodit,zapomeň na vše okolo a budeš za nima jen běhat..rok a kousek,nesnaž se je naučit na nočník,zapomeň na výchovu jakou jsi používala na kluka,zapomeň že si budeš dělat foto alba,psát deníček dvojčátek,zapomeň na krásný a načančaný byt,do tří let jde vše stranou a ty máš jediný úkol,dát na děti pozor a snažit se je zabavit,aby celý dny jen neřvaly a nehádaly se.
Nevím co víc ti psát,bylo by to na strašně dlouho,ale věř,že to zvládneš,já do toho všeho měla ještě zaměstnání a stavěla barák,takže fakt dva roky pekla,ale přežila jsem to a teď?nebudu ti psát,že to jsou lázně,to nejsou,sice jsou už větší,ale hádají se mezi sebou jako psi o každou blbost,žárlí na sebe kvůli mé pozornosti,žárlí na to,kdo první dostane jídlo,komu dám první pusinku,pořád zjišťují koho mám nejradši,ale už si vyhrají,lítají po zahradě,plíny už nemají a jsou fakt děsně šikovní…ve dvou letech mi vyčistili dokonale krb,fakt tam nezůstal ani kousek popela,vše jsem měla v obýváku..nádherně malují marmeládou,hovínkama,sýrem po zdech..umí dokonale slíknout postele včetně prostěradel..umí mi tak zblbnout počítač,že nebere ani heslo..umí mi ostříhat všechny kytky v baráku,umí ostříhat i sebe..umí nakrmit rybičky v akvárku pribiňákem,no fakt jsou děsně šikovní 🙂
Užívej si proto každé klidné chvilky a šetři si je na potom,kdyby něco písni mi do osobním vzkazů,ráda pomůžu,když budu vědět,vyšlo nám to věkově přesně jako tobě.pa pa
Snad se mohu připojit – když mám trojčata. Velmi velmi těžké dny a noci, stále dokola téměř bez odpočinku- spánek cca 2 max 3 hod- při nemoci a ni to ne. Od narození do tří let jsem byla vyřazena z normálního života a jela na setrvačník, od tří let mám pocit, že jedu na dva setrvačníky s tím, že mám pocit,že nemám šanci se vrátit do normálního života. Tři kluci-hyperaktivní-umínění-tvrdohlaví.Opravdu očistec !!!!!!
Díky moc za reakce!!!!!
Moje dvojčátka budou mít 4 měsíce a syn měl v květnu 3 roky…ze začátku mi přišlo, že jen kojím a přebaluju a nechávám odbrkávat 😀 teď už je to lepší…
už teď se střídají že jeden večer je hodná jedna a druhý večer druhá…nebo i přes den ve spaní…naštěstí v kočárku spí většinou obě….takže opravdu není šance si odpočinout 😀 zlatá pomoc mojí segry!!!!! a ze začátku mi pomáhala i mamka…
a souhlasím s tím, že kdo nemá dvojčata, tak to nechápe i když tvrdí, že mi rozumí…
jsou i jiné než syn, i když jsou dvě najednou, tak méně řvaly ohledně bolestí bříška…jsou celkově aktivnější…syn je od mimina kliďas, pomalejší, opatrný…s holkama to bude určitě jiné…
no jsem zvědavá, jak později vyřešíme barák 🙂 jelikož máme zatím jen jeden dětský pokoj a vše na jednom patře v rodinném baráku a syn už si hraje sám v pokoji a obyvák není moc velký, ale asi budeme muset udělat nějakou větší ohrádku, což určitě bude třeba je odložit, aby se jim nic nestalo…snad to manža nějak zkombinuje 🙂
jinak jsem ráda, že jsou zdravé!!!!!!
Mám dvojčata ve věku téměř 10 let ( holku a kluka), k tomu ještě dnes dvě dospělé děti a manžela víkendové dvě děti. Ale byla to makačka. Babička nehlídací, manžel pracovně vytížený,barák a zahrada na krku.Vše jsem zvládla ( nic jiného mi nezbývalo),ale knihu jsem otevřela jen, když jsme byli na dovolené a děti spaly. Dnes je to o ničem jiném. Holčina je“živá“, vše jí jde lépe a dá se říci, že občas nás ovládá.Kluk je dyslektik a dysgrafik,učení je pro nás i pro něho mučení.Ale je moc manuálně zručný.Prostě každý je jiný.Chce to jen pevné nervy.
Marcela
Obdivuji všechny maminky dvojčátek, hlavně malinkých.Mě stačilo mít dva kluky dva roky po sobě. Já myslím, že nejtěžší je asi období, když jsou děti ještě zcela nesamostatné a potřebují péči maminky…Když už si pak začínají spolu hrát, tak to musí být trochu oddych…
Já sama jsem z jednovaječných dvojčat a když jsme byli malé, tak jsme prý měly i svojí vlastní miminkovskou dvojčecí řeč.Do teď jsem se sestrou velká kamarádka a pomáháme si.
Držím palce všem maminkám a přeji hodně sil a výdrže!
Jak to bylo u tebe s dětma se spaním?
Mě teda i kluk ve 4let. a 8měs.spí po o., musí.
Já je ráno budím po 6hod. a po 11hod.jdou spát všichni a nechávám je nejdéle spát do 13:30hod. No a večer mě usínají kolem 22hod., hlavně přes léto a jsou utahaný, vyběhaný z venku, ale stjně mě usínají takhle pozdě. Musíme mít režim a ten klid 2hod., když spinakají, je k nezaplacení. Pak to je přetažený, až hrůza. Zatím to funguje, ale musím je prostě budit.
No to jsou teda vyhlídky, ani jsem o tom nepřemýšlela, jak to jednou bude s učením. Každé jde dobře jiný předmět? Dělat úkoly najednou, nejdříve matematika, potom ČJ atd..
Taky pořád odbíhám na zahrádku a vše kontroluji. Máme ji malou a vše zabezpečené, ale stejně, děti jsou vynalézavé a hlavně dvojčátka se podporují ve zkoumání zakázaného ovoce…
Jo, když bylo holkám 2,5 roku, přestěhovali jsme se do domku se zahrádkou. A holky nechtěly chodit na zahradu samy – vždy tam někoho potřebovaly, aby je sledoval, jak si hrají.
A to bylo náročné.
Tehdy jsme k nám hodně zvali babičku, aby s nimi byla, a já mohla uvařit, postarat se o domácnost.
Teď už mě nepotřebují. Nebo ne pořád, jen někdy.
🙂
No, pro mě byl záhul, že jsem zpočátku nedělala nic jiného, než chystala jídlo a krmila, ale to se časem zlepšilo.
Pak bylo náročné se vypravit na vycházku – do cca 18 měsíců, než Any začala chodit – musela jsem obě nosit z bytu do kočáru (naštěstí jsme měli výtah).
Z důvodu málo prostoru v bytě jsme v obyváku měli velkou ohradu pro holky a úzké cestičky pro nás rodiče.
Holky jsem tam mohla nechat a svézt kočár výtahem dolů.
Když začaly z ohrady samy vylézat, byl s kočárem konec (do výtahu jsem se vešla buď s kočárem, nebo s holkama).
Náročné bylo i to, že jsem s oběma cvičila Vojtovku – ideálně 4x 10 minut s každou. Ovšem bylo třeba najít vhodný okamžik – ne po jídle, ale nesměly být ospalé a tak…
Bývala jsem tak uštvaná, že jsem si sedla a okamžitě usnula tak tvrdým spánkem, že jsem se kolikrát probudila cca za 20 minut a měla pocit, že jsem spala půl dne…
Na druhou stranu se holky již záhy dokázaly samy zabavit a nechaly mne, abych si vypila kafe či přečetla dvě tři stránky v knížce. To mi kamarádky – “monomatky“ mohly jen závidět.
😉
A jako matka školaček teď vím, jak je náročná domácí příprava se dvěma prvňáky…
A vyslechla jsem radu jiné maminky dvojčat už asi tak třeťaček – věnovat se při přípravě s dětmi v jednu chvíli s každým jinému předmětu (jedno dělá matiku, druhé češtinu; pak se prohodí) – aby od sebe “neopisovaly“ a učily se samy za sebe.