Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
na pískoviště leda jen dopoledne!
Tak jsem dnes vyrazila na pískoviště, které máme přímo u vchodu do paneláku. Je jich tam asi šest vedle sebe. Už loni jsem se zařekla, že tam nepůjdu, opravdu mě to kvákání nebaví. Opět jsem se přemlouvala, ale co bych neudělala pro moje zlatíčkoneudělala. Nakoupila jsem lopatky a bábovky a vyrazili jsme.
Musím předeslat, že jsem měla co dělat tam vydržet dvě hodinky.
To čím a jak se tam baví maminky rozebírat nechci jestli už jsem starší nebo jíná nevím, přišly mi většina jako totální “MILKY“ . Další problém nevšímaly si dětí a jen tam klafaly pantama. Děti se podle toho chovaly a polovina jich jsou pěkné draci. Ale co mě totálně dostalo bylo když jedna mamina vyběhla nahoru do paneláku přinesla dětem džus a maminkám kanystřík vínka a sklínky na noze….upřímně čuměla jsem jak výr obecný…..a dospěla k rozhodnutí, že na pískoviště nezanevřem, ale chodit budu dopoledne kdy je tam téměř nikdy nikdo není…
Ráda jsem odcházela domů a s úsměvem pro vietnamskou maminku(moc hezkou přímo krásnou a dětičky byly kouzelný), která nabídnuté vínko odmítla a s holčičkou si hrála na pískovišti stejně jako já s Honzíkem…
Také mi projelo hlavou jak zrovna takovéhle maminky budou nadávat na všechny ostatní jak děti nic neumí atd…
Semelko hezky jsi to napsala, slépky se najdou opravdu všude 🙂 já už jsem tady několikrát psala, jak ty maminy nechápu co sedí celý den u baráku a vykuřují v petkách mají namíchané kdoví co a o dětech vůbec neví…
Na hřiště chodím s holkama každý den, protože jsme na paneláku a sousedku také víte jakou máme 🙁 ale zrovna v úterý jsem žádala jednu maminku, aby si s tou cigaretou šla o kousek dál od mých dětí, no to jsme si zase dovolila moc, starší to slyšela, tak to zakončila tím, že maminky přece nekouří 🙂 ale tady na sídlišti je to děs, posledně se mě jedna mamina i zeptala, jestli jsme dlouho spaly, že jsme měly dlouho zatáhlé žaluzie!! Pomooc já chci domeček 🙂
Tak my na pískoviště chodíme, co nám zbývá, když bydlíme v paneláku .. nicméně jsou hřiště, na která chodím ráda, a jsou hřiště, která obcházím obloukem z úplně stejného důvodu jako Bami 😉 Větší výkvět arogance, snobství a zájmu jen o sebe a své nehty a vlasy jsem neviděla, dokonce přede mnou pomlouvaly, v čem chodí můj syn na hřiště – tepláky od vietnamců se jim prostě nezamlouvaly … obrátila jsem oči v sloup a víckrát tam nepáchla 😉
Naštěstí tu máme více hřišť a i když se slépky občas najdou všude, jsou místa, kde se najdou i “normální“ lidi. Ale abych pravdu řekla, nejradši jsem, když na hřišti potkám tatínky 😀 (pokud teda nepočítám známé a kamarádky)
děkuju holky za vaše pohledy na věc
pískoviště všem doma závidím
já mám také ráda společnost, ale asi svých známých kamarádek a s těma asi také klafáme a bezsmyslu a pročištění hlavy….a asi také jsme pro ostatní za milky
já tady nikoho neznám tak asi spíše jen sedím vidím a slyším…a ani moc nikoho nového nevyhledávám……špatná zkušenost….
já chápu že si děti vyhrají a maminky u nich nemusí být…u nás Honzík je ještě malej a na písku byl párkrát tak je to pro nás novinka…..a příští rok o mě třeba nebude stát už také….
holt jsem kápla na maminy co mluvily tak jak popisuje peťka a to víno pro mě bylo neskutečné na veřejném pískovišti před panelákem……já se taky ráda napiju dám sklínku, ale tohle mi prostě vyrazilo dech…
no budu chodit dopoledne 😀 dokud malej nebude vysloveně nějak vyhledávat děti, on je sledoval a pořád dělala tyty, že řvaly a utíkaly maminkám 😀
radko to co popisuješ to je teda docela síla….
Bami, tak já to mám asi trošku jinak. Mé děti jsou obě hodně společenské, takže takovéto “akce“ vyloženě vyhledávají – myslím tím – veřejná pískoviště… Já to beru tedy tak, že pokud jdeme na veřejné hřiště, také si většinou s dětmi nehraju a nechám je ať si hrajou s ostatními dětmi (pro mě je to pochopitelně také relax a trošku si vyčistím hlavu těmi “bezduchými“ rozhovory). Do konfliktů se snažím zasahovat minimálně – až když vidím, že je opravdu něco přes čáru… Prostě ven chodíme, abychom přišli mezi lidi. Pokud si chci s dětmi hrát (nebo děti se mnou) zůstáváme doma (máme na zahrádce pískoviště…). Asi nejsem dokonalá matka, ale nám to takhle všem vyhovuje… I když pochopitelně můžeme vypadat úplně stejně jako ty tvé “Milky“.
Bami 😀
Zrovna jsi mi kápla do noty, dnes jsem zrovna s dětma byla na hřišti, kde to pískoviště je 🙂
Ale jinak, já pískoviště, co se týče parků, hřišt nesnáším, děcka s tama vždy ženu, nemám prostě ráda písek na oblečení a my vždy, jak naschvál máme to oblečení ne určené na písek, ale doma mi to nevadí 🙂
Ale dnes si zrovna děti do toho písku sedly, budu asi mimo vzor, ale ony mojí pomoc na písku nepotřebují, takže já jsem mohla v klidu teda kvákat s kamarádkama, děti se znají, neubližují si, hrály si pěkně i bez naší asistence, hluční nejsme, bavíme se normálně, po dětech neřveme a víno si na hřiště určitě netaháme, slovník nesprostý…………..takže já si myslím, pokud si ty děti hrají pěkně, klidně si maminy můžou poklábosit 🙂
Mě spíš u nás zaráží jedna hospoda tady, je tam nonstop, naproti fara, kostel, okolo fary zídka, na té sedí maminy, děti lítají kolem, cesta je 10 m od toho, křik, randál a maminy v klidu popíjejí pivíčko, tohle se hnusí mě a vždy se mi zvedá kufr, když to vidím 🙂 Ale vyloženě tam chodí ty maminy horší, přitom hřiště je od hospy 50m.
Taktéž mi nevadí restaurace, no spíše bufetík na zahrádce, hřiště dětské, oplocené, to v létě občas zajdeme na malé pivo, je to mega prostor pro děti, plno zábavy, písek, pokud se tam vyloženě maminy nekymácí pod tíhou promile a děti nebijí, proč ne??
tak já měla vždycky pro děti “své“ pískoviště. na zahradě. ale ségra bydlela na sídlišti. pískoviště bylo u hospody, takže žádný kanystříky vínka, ale mamky rovnou seděly na zahrádce v hospě a děti si hrály. ségra je teď zasloužilá alkoholička a co vím, tak i dalších pár maminek z toho sídliště:-( bylo to dost hrozný, když jsem šla za neteří a mamka a “tety“ pod vlivem blábolily a děti si hrály….ale tam byloo jedno, jestli bylo dopo nebo odpo. prostě otvíračka v deset, a už tam byly.
Bamisko, kápla jsi mi do noty. Sice na pískoviště už naštěstí nechodím, ale celkově mě to nebavilo nikdy a vždy jsem se doslova přemáhala, kvůli dětem.
Ale nedávno jsem jela MHD a co jsem viděla, to mi taky vyrazilo dech. Dvě maminky, s sebou 5 dětí ve věku cca 2-6 let. Děti uřvané, nadávaly si mezi sebou, mlátily se, strkaly se na sedačce a byly opravdu hodně rozdováděné. Obě maminky si povídaly a to takovým způsobem, že jsem nevěřila co slyším. Předháněly se, která má víc nemožné děti, které dítě je větší pitomec (doslovný přepis). Mluva stylem:
“Ten můj fakan je už vážně na blázinec, hajzl jeden, zase urval paneně hlavu, ta kačena na něj ječela, pak se porvaly…..Celej den na něj jen řvu a hovno s toho.“
Druhá maminka nasazovala stejně.
Na děti obě matky neustále křičely, stylem, nech ji, nekřič tady, nestrkej do něj, seď na prdeli nebo tě seřežu…Byly tedy taky poměrně hlučné.
Pak jedno dítko dostalo facku až to plesklo. Nejprve to vypadalo, že začne brečet, pak se ale otrkalo a dovádělo vesele dál. Asi je zvyklé. 🙁
Opravdu se vůbec nedivím, že se ty děti tak chovají a je mi jich upřímně líto.
A právě na hřišti jsem často musela vidět podobný vzorec výchovy, opravdu jsem tam nerada chodila. Samozřejmě našly se i “normální“ a milující maminky, ale mám pocit, že jich byla hrstka.
tak my jsme takových “chuťovek“ ušetření, písek máme svůj doma a tam si taky hraje, když je jinde, tak u kamarádky, kterou známe nebo ona u nás. Společené píškoviště tu snad ani není, jen hřiště a tam jsme většinou taky samy.
My měli malinké pískoviště u baráku.
Bývala jsem tam zpravidla s holkama sama – my měly jiný “režim dne“ než většina ostatních, takže když my vyrážely ven, ostatní už chodili domů.
Občas nám tam chodily takové ty bezprizorné děti.
Dokud si klidně hrály, byla jsem v klidu.
Jak začaly cpát do pískoviště s prťatama kdoví co našly kolem, usměrnila jsem je – takže je to přestalo bavit a zase jsme osaměly.
Teď máme pískoviště jen pro sebe – teď už holky občas staví hrady, města – a mávají mi oknem do kuchyně.
Bami, já jsem poměrně samotář, holky po mně. Nerada chodím tam, kde je přelidněno.
😉