Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
takové dilema 🙁
Že rodinné vztahy jsou leckdy zapeklitá věc,to je asi oběcně známo.Mám sama v sobě jisté dilema a potřebovala bych asi slyšet více názorů.Můj bratr mi byl kdysi dávno velkým vzorem,na učňáku vzorný učeň,sportovec,holky na něj letěly,od dětsví jsem si s ním rozuměla více než se sestrou.Bohužel v dospělosti si docela skonil život,přišel o rodinu,zázemí a zůstaly z pokusu o podnikání jen dluhy a láska k alkoholu 🙁 Zkusil to na podruhé,pořídil si ještě jednu dceru,ta má dva roky,já ji viděla jen párkát…Bohužel jsme se dozvěděla,že se opět stočil tam kam předtím…volá o pomoc,ale nevím…obávám se,že v prvé řadě zapalatit za něj dluhy mu od závislosti nepomůže,léčit se jít odmítá..Manžel se postavil docela radikálně,že ne/už nějaké půjčky proběhly,jezdil si v podstatě jen pro peníze/,mě je ho strašně líto a bohužel není kdo by mu dal pár facek ať se probere 🙁 Nechci aby skončil úplně na ulici,ale nevím jakým směrem se pokusit mu pomoct.Nemáte někdo odžitou podobnou situaci a co se dá dělat?Nechci, aby šel na léčení až když mu to nařídí soud,protože se něco stane..do práce chodí,bohužel co vydělá spolkne exekuce na platě na alimenty a jiné dluhy a zbytek…. 🙁
Zuzino, to je mi líto.
Sohlasím s holkama, peníze ne, jinak určitě vyjádřit ty svoje city a přání, aby se se situací nějak popral. A příp. nabídnout pomoc jinou.
Můj brácha měl taky období, kdy už se mi to jeho pití vůbec nelíbilo, dostal se do stavu, kdy už několikrát zaspal do práce a bylo mu to jedno.
Můj taťka ho omlouval, maskoval a mlžil a mě to dost vadilo, protože mi přišlo, že ještě přilívá olej do ohně.
Naštěstí se brácha pak zamiloval, do holky s dvěma dětma a náramně mu to prospělo. Byl ještě asi v té fázi, kdy to šlo, ale řekla bych, že už to s ní začínalo jít z kopce a osobně jsem měla pocit, že přestal za pět dvanáct.
O alkoholu se vůbec bavit nechtěl, protože s ním samozřejmě žádný problém neměl, ale zvenčí to tedy vypadalo úplně jinak.
Myslím, že tím, že mu nedáš ty peníze mu pomůžeš víc, než když mu je dáš a on je propije.
Ale chápu, že jako on na to musí přijít sám, tak i ty musíš sama dojít do stavu, kdy budeš vědět, že ne.
Držím palce.
Ahoj Zuzi, nestíhám pročíst celou diskuzi – jen chci napsat pár řádek k tématu… bohužel jsem to viděla, jak to vypadá – zažila jsem to ovšem jen zprostředkovaně – můj spolužák ze střední do toho také spadl (pije). Bohužel Ti musím napsat, že jsem přesvědčená, že ten člověk musí přestat pít a pak se už dá řešit ledaccos. V situaci, kterou Ty nastiňuješ, se pomáhat nedá, i když vím, že bys určitě chtěla a ráda mu pomohla… Víš, rodiče toho mého spolužáka se snažili ze všech sil… zamázli dluhy, našli mu práci, nechali ho bydlet v bytě po babičce… všechno houby platný… Vždycky se to zvrtlo a on pořád pije a pije… o práci přišel… dluhy nasekal nanovo… Naslibuje “hory doly“, když je v ouzkých… a pak se něco stane a jede v tom zas… A ta situace se pořád opakuje. Je to moc smutné…
..vzhledem k tomu,že se mnou ještě komunikuje,tak to ví..měl už takové stavy,kdy mi volal pozdě v noci,,,plakal“ nad spackaným životem,takové ty výlevy…druhý den jsem mu pro změnu volala já a ,,vyčistila“ mu žaludek….asi se něco děje vážného,když už byl s to s prosíkem na manžela 🙁 ale asi by to fakt nebylo řešení jen oddálení něčeho co stejně asi přijde 🙁 no snad budu moudřejší,pokud bude ke mě upřímný za těch 14 dní co tam jedu.ale neskutečně mě to štve!!!!!
Radko,pokud bych ho i přesvědčila k návštěvě poradny,kdo ho přesvědčí k léčení???co znám pár příkladů,tak když nechtějí tak utečou 🙁 ale za pokus to určitě stojí.Škoda,že nebydlí tady někde kde já,pár známých by se našlo…
a už jsi mu to řekla, tyhle pocity co píšeš (obdiv, lítost, strach o něj….)?
Jinak souhlas v podstatě se všemi, peníze ne, jinou podporu ano, ale taky bez okolků říci jak se věci mají, co bys chtěla aby ON udělal.
pomáhat pomáhat pomáhat. ale radou, objetím, dobrým slovem i třeba podáním toho lavoru na blití (já mám teda spíš zkušenosti s feťákama). ale je to jak u feťáka. dáš mu prachy, jen mu pomůžeš chlastat.nechat v tom vykoupat, v nejhorším i zavřít. potřebuje došlápnout až na to dno aby se měl od čeho odrazit. zkusit ho ukecat na pohovor v protialkoholní. třeba tím stylem: hele, když tvrdíš, že nemáš problém, nemáš se čeho bát. dokaž to tím, že tam půjdeš. pak sklapnu a omluvím se ti.
Zuzi, holky už toho napsaly hodně, nebudu se opakovat.
Připíšu jen toto – pomáhat se dá někomu, kdo sám něco dělá. Jinak už to není pomoc, ale odřeš to sama….
Držím palce, je to těžké, když je to brácha, ale dalšími půjčkami jemu nepomůžeš a sobě problém způsobíš 🙁
Lussy,ale je to někdy težké…Já jsem ho fakt dlouho obdivovala,strašně moc jsme drželi při sobě ještě i jak začal rádoby podnikat a to už měl teda první dvě děti.Pak jsem v podstatě bývalou švagrovou přesvědčovala,ať mu donekonečna nedává šanci,protože jsem toho věděla trochu víc co vyvádí a tím,že se od něho odpoutala,se nesvezla s ním.Sice je s holkama sama,ale žije si klidnější život a nemusí se bát zvonků a otevírat poštu.S ní jsem ve styku dosud :-)A brácha se docela zvetil,splácel než se zamotal dalším dítětem s touto partnerkou a jde to do kytek zase :-(a co nemám ani představu jak tam malá neteř vyrůstá.Jak jsem psala,tak ji vídám párkrát do roka,když jsem na návštěvě u tety,tak se s ní brácha přijde pochlubit,spoustu věcí vím od tety nebo od něho,ale až když je mu hodně ouvej 🙁 a nějak mi nesedí ty excesy a malé dítě a nechci aby skončil ve vězení ač zrovna dneska o tom trapně černě žertoval,takže mám vážně pocit,že mu přeskočilo úplně.. 🙁
děkuju všem…
zuzi,
to mi opravdu připomíná manželova strejdu. Volala nám třeba jeho tehdejší přítelkyně, že strejda je bez práce, totálně švorc, ať můj manžel mu nějakou sežene, že přece rodina musí držet pohromadě.
Manžel jak vůl mu volal, že to nenápadně oťukne a strejda vysmátej, že má super práci, prachů jako šlupek bla bla. Prostě baron Prášil.
Tak takovýmu člověku se fakt těžko pomáhá, když si problémy nechce připustit a dělá jako že nic.
Ono to musí být strašně těžký přijít s prosíkem, ale přece jim člověk tu pomoc nebude servírovat na zlatým podnose?
Brlalko i Lussy díky.
Co se týče materiální pomoci,tak prakticky vše(oblečení,kočárek,hračky) co mám po prckovi má malá.I když bydlíme od sebe 140 km,tak tohle funguje.ale štve mě,že první škraloup už mohl mít zalepený,ale tím,že opět začal problémy/nejspíš partnerské/ řešit alkoholem a tím pádem se nalepily ty ostatní,mě docela drtí 🙁 No a ostatní rodina už od něho dala ruce pryč /nejspíš po zkušenostech a po dilematu co mám já/ No a já vnímám problém i ten,že opakovaně mi do telefonu tvrdí,že problém s alkoholem nemá,má vše pod kontrolou a to ostatní ,,nějak vyřeší i beze mě,když mu teda nemůžu pomoct“ 🙁 asi klasika jak tak čtu a to mi tvrdil tedy střízlivý,ty předtím alkoholové ,byly jiné 🙁
Já stejně v tomto proti manželovi nepůjdu,v březnu máme s bráchou osobní schůzku,tvrdí,že mi ukáže i ty smlouvy a já nevím co všechno,pokud to neporuší,tak uvidíme co se dá dělat jiného,jenže když nepřestane pít tak asi komu není rady tomu není pomoci 🙁
zuzi,
taky souhlasím s holkama.
Musí chtít on, jinak to nemá cenu.
Já mám taky pár příkladů z okolí, i když se tam nejedná o alkoholismus nebo jinou závislost.
1. můj brácha. Hned jak si začal po učňáku vydělávat, úplně zblbnul a vzal si během roku asi 10 věcí na splátky. Samozřejmě samý důležitý – domácí kino, televize, DVD, foťák, kameru, auťák. Jednak z logiky věci bylo jasný, že na splátky padne celá výplata, navíc pak v práci začli platit všelijak a bylo hotovo. Bydleli jsme v té době ještě oba u rodičů. Naši nevěděli vůbec jak mu poradit, jen se báli exekutorů. On byl tak nějak vysmátý. Naši v té době rekonstruovali dům a tak jsem vymyslela plán – vzal si úvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci domu našich, doklady jsme měli, a peníze ve skutečnosti padli na umoření dluhu a jemu zůstal jeden dluh se splátkou nějakých 1100,-, sice asi na 15 let, ale bylo to řešení. Navíc jsem mu u toho dluhu dělala ručitele.
Bráchovi to jako škola života stačilo, už je to asi 8 let, jediný problém je v tom, že poslední měsíce mi každý měsíc přijde upomínka jako ručiteli, že brácha nesplácí. Ale nakonec to vždycky zaplatí, chybí ještě 50 0000,-.
Jsem ráda, že jsem mu pomohla,ale mezi námi, že bych od něj viděla nebo cítila nějakou vděčnost to ne, on je od mala zvyklý, že problémy za něj řeší někdo jiný.
2. manžela brácha – tam to bylo jak přes kopírák. Po vyučení dobrý ,ale asi ve 20 chytil rapla, že se odstěhuje do Prahy a tam vydělá velký peníze. Vzal si půjčku asi 50 000
– aby měl na kauci bytu a nějaký vybavení, pak byl rád, že našel špatně placenou práci nějaký ochranky, tak si půjčil znovu, jezdil na černo metrem, asi 5x ho chytli, našel si holku, měl to tak, že platil i její účet, chodili mu i 10 000,- účty za měsíc.
Tohle všechno vím, protože trvalý bydliště měl pořád doma a jednou jsme tam přijeli a tchýně hotová, před sebou krabici od bot s dopisama a nevěděla co s tím. Tak jsem si k tomu sedla, roztřídila co hoří, co počká, kde se dá požádat o odklad, kde už hrozí exekuce. Dohromady to bylo neuvěřitelných 500 000,-. prakticky za nic, nějaký spotřebitelský úvěry, kreditky, pokuty, účty za mobil, věci na splátky.
Švagr ale pomoc nechtěl, tchýně šílela, že jim vybílí byt exekutor a jeho zavřou. TAk si vzala asi 60 000,- úvěr ve spořitelně a zaplatila to nejakutnější.
Švagr pak už neměl kde bydlet, nikde mu nepůjčili, neměl ani na jídlo a vrátil se domů. domluvil se všude na splátkovém kalendáři. Je to 8 let a letos by to měl konečně všechno doplatit. S úroka a poplatkama to byl nakonec skoro milion. Takže je mu 31, bydlí u rodičů, ti ho živí, ještě mu dávají peníze, platí ten úvěr co si vzali kvůli němu a on prakticky celou výplatu dává na splátky.
Samozřejmě si drbe hlavu, že byl vůl a je snad ponaučenej do srmti. Ale zase- že by byl nějak vděčnej rodičům, tak to ani náhodou. Bere to automaticky a když se vrátil z prahy, tak si ještě dával podmínku – pořídil si tam 3 psy a nechtěl se jich zbavita řekl, že se vrátí jedině když si sebou domů vezme i ty psy. Tchán zuřil, tchýně byla ráda, že bude doma a dovolili mu to. TAkže v bytě 3+1 měli 2 rotvajlery a vlčáka. Jeden rotvík už umřel a druhý teď umírá na rakovinu, tak se tam konečně poskládáají.
3. manžela strejda (švagr je celý po něm). Tomu je 55, celý život si žije na vysoký noze, dluhy, dluhy, samý lži, vytahá peníze naprost z každýho ,má asi 6 dětí, každý s jinou, alimenty neplatí. Přijde vždycky jen když něco potřebuje. Teď už ho hledá policii že se skrývá, že nenastoupil výkon trestu -jezdil opakovaně bez papírů. Všichni jeho sourozenci, hlavně tchýně dělají možný a nemožný ,ale on je přesně ten typ, co si potřebuje nabít držku a myslím, že snad v tom vězení se probere.
Promiň že jsem se tak rozepsala. Jen jsem chtěla říct, že někdy ta pomoc může být účinná, a někdy ne.
Já bych se snažila eventuelně pomoc nějak těm dětem,jak píše brblalka.
A bráchovi, pokud bude chtít, tak spíš nějak organizačně, ale musí fakt chtít.