Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Školka tresty
Holky, tak si běžím zase postěžovat, nějak potřebuju náhled nezávislé osoby, protože vůbec nevím, jak se zachovat 🙁
Jedná se o školku, kde ke šťouchačce na jídlo přibylo zavírání do kumbálu, alespoň mi to včera Maruška řekla, když jsme probíraly její “zlobení“ ve školce. Na otázku, proč to dělá mi odpověděla, že jí paní učitelka zavírá do kumbálu. NO a já nevím, co teď dělat, protože je pravda, že když doma už přehání, taky jí odvedu (většinou z postele, když už všichni chceme spát a ona řve nebo skáče atd.) a dám jí do kuchyně samotnou. Většinou brečí a potom přijde, že už teda bude potichu, lehne si a spí.
Tak vlastně nevím, jestli jim mám říkat, že se mi to nelíbí (hlavně vůbec nevím, jak to probíhá, jestli jí tam nechají někde v nějaké tmě dlouho, nebo jí jen jakoby strčí za dveře, aby se uklidnila, prostě nevím a přiznají se vůbec, když se zeptám – těžko).
Já chápu, že když jim místo jídla běhá mezi židlemi a leze na parapety a při nějaké školkové činnosti totéž a ruší ostatní děti, že jí to nemůžou nechat dělat, ale trošku bych si to představovala jinak, paní učitelka si zrovna včera stěžovala, že s ní není žádná domluva, že vůbec neposlechne, nevnímá, že je to hrozné a že jí mám naučit poslouchat :-(.
NO ale přesto si myslím, že zavírání do kumbálu to nějak neřeší. Navíc mi Maruška ještě říkala, že jí paní učitelka říká, že je zlobivá a hloupá. Já jí to nechtěla věřit, ale už jsem to slyšela i v šatně od holčičky, tak někde to asi sebrala. “hele mami, to je ta zlobivá Maruška“ 🙁
Co byste dělaly vy? Určitě si chci o tom s puč promluvit, ale když mi řekne, co má s ní teda dělat, tak vlastně sama nevím.
Atlantida je bájná věc, to je něco jiného. Do budoucna nevidím, to je fakt. Do minulosti ano a vždy to tak bylo, někdy v trošku jiné podobě, ale fakt byl stejný.
Myslím si, že ty v závěru uděláš stejnou chybu, jako tvoje maminka, ovšem na opačném břehu.
Nicméně je to pouze tvoje věc a rozhodně to nemyslím zle, pokud to tak píšu.
Jsi nyní zahleděná do semináře a tvrzení Naomi. Já i když se snažím dost věcí pochopit, pořád si myslím, že i tohle je byznys a do reality má daleko. Na podobném semináři jsem před xlety byla, docela jsem i podlehla, ale vystřízlivěla jsem poměrně brzo, nyní jsem už opatrná. nemůžu tvrdit, že Naomi plácá kraviny, na semináři jsem nebyla. Beru jen dle těch pár věcí, které píšeš a ty mi prostě nesedí, i když je snad i chápu a jak jsem už řekla, některé věci jsou uplatnitelné.
Zlatá střední cesta, to je dle mého nejlepší. Navíc opravdu každé dítě potřebuje něco jiného.
Tak to bylo vždy a vždy bude?????
Jsi si 100% jistá?
Co mayové, atlantida?
A jak znáš budoucnost?
Ano je, ale pak je ještě něco mnohem bez/mocnějšího, kde už se nebojuje a to něco je bezpodmínečná láska.
Když budu brát drogy, tak realita bude, že beru drogy, ale neznamená to, že se nemůžu pokusit realitu změnit. Až přestanu, bude realita jiná. Dle logiky boj o moc je tady všude bych už feťákem navždy musela zůstat, tak to ale bohudíky není. Kdykoliv se můžeme rozhodnout pro změnu. A čím víc kapiček bude v moři, tím víc bude i kolektivní vědomí jiné a třeba za pár let budeme říkat, ale láska je tady všude, kdo v ní nežije je jakoby tvrdil, že se země netočí :-P.
Peťko, ano takhle přesně Naomi mluví o ostatních, ostatní jsou jako vítr, voda, tsunami a my se musíme starat o sebe.
Já s ní souhlasím a jistě to může být nazýváno sobectvím. On to je takový ten pozitivní egoismus, kterým kdo netrpí je vláčen lidmi, kteří ho mají. Jinak by se to dalo nazvat sebevědomí.
Realita je taková, že já musím dát mantinely
ne realita je taková, že mantinely už tu dávno jsou od Boha, Přírody nebo jak to nazvat. Pokud máš pocit, že to TY je musíš dávat, jsi sobec, ovšem ne ten v pozitivním slova smyslu, sobecky obhajující své zájmy, ale typický manipulativní nadřazenec, vy všichni se přizpůsobte mým požadavkům, to JÁÁÁÁÁ určuju dění světa svého vašeho, všech a nejlíp vím co je pro koho dobré.
Lien, boj o moc je přirozená součást života. Jsme pořád jen “chytřejší opice“.
Tak to bylo vždy a vždy to bude. V každé společnosti, v každém státě, v každé době. Pořád to je boj o moc. A pokud někdo chce tvrdit, že tak to není, pak je asi mimo, nechce se mi psát horší výraz…(nemyslím tebe)
To je jako by někdo tvrdil, že Země se netočí….pak je u mě s prominutím blbec….tak to prostě je a tečka.
Lien, díky za napsání.
U té slečny to je jinak. Není spokojená, často říká, že by chtěla mít kolem sebe kamarády, partu lidiček, zájem, sport… jako má moje dcera. Sebevědomí nemá naprosto žádné. Opravdu nulové. A to jak píšeš, že na ní rodiče zvysoka…tak ono to sice úplně tak není, ale z části vlasntě ano. I když na druhou stranu jde o fungující rodinu plnou lásky, akorát si tam tak trošku každý dělá co chce a co jemu vyhovuje.
Tato výchova je zákeřná v tom, že nejsou mantinely. Dítě si bude pořád myslet, že je to vše ještě v pořádku, ale přitom už je za hranou. To dítě si to ovšem ani neuvědomí. Pokud ho nechám dělat si co chce, chovat se k lidem dle svého rozhodnutí, pak prostě jednou narazí, protože určité hranice jsou nutné.
Lien, ten příklad s deštěm, promiň, ale to je blábol, krávovina a nemá s realitou vůbec nic společného. Désť neovlivním, tečka. Možná jsi tohle slyšela na semináři, docela i chápu, proč vám to tlučou do hlavy. Ale je to mimo mísu, úplně vytržené.
Realita je taková, že já musím dát mantinely, že se prostě ostatním neubližuje, že se to tak nedělá. Pokud to dítě neví, tak se stane to, že tohle dítě, které bude ubližovat si ani neuvědomí že dělá něco špatně. Druhé dítě se buď rozbrečí a uteče, nebo mu jednu flákne zpět.
Lien, ty si bereš z toho jen to, co vyhovuje tobě nebo tvému dítěti. Ale celkově to je úplně mimo a realita taková není. Nakonec takto vychovávané dítě nemůže být ve společnosti spokojené. Nebo je ještě druhá možnost, že vychováš sobce, který si bude brát jen to, co chce.
Nevadí, že se neshodneme, pro mě to byl podnět k přemýšlení. Byla jsem na dovolené a při dlouhé procházce s manželem jsme vedli i hovory na téma výchova atd.
A ještě další věci se tím učí, učí se že boj o moc je řešením problémů, nikoli pochopení a přijetí věcí tak, jak jsou.
Učí se odsuzování (on je ten zlobivý tenhle, ten co kope), a strachu, kdy dojde na něj, kdy bude on ten odsouzený 🙁
já jsem to nemyslela nijak zle, myslela jsem to že možná spoustu věcí právě díky tomu pochopíš, uvidíš jinak, nebo si pro ně najdeš vysvětlení….nebylo v tom nic myšleno zle…mám takové dítko a nevidím honijak jinak než ostatní maminky své děti…napsala jsem to asi blbě, mělo to vyznít tak že díky “diagnoze“ si můžeš určité věci sobě podložit, hledat informace jak na to…prostě až jí něco nepůjde ve škole tak zkusíš nějakou jinou metodu něž u ostatních děti a uvidíš že ji tím pomůžeš….myslela jsem to takhle…určité né dobře ti tak nebo něco podobného….
sama uvidíš časem jak se to bude vyvíjet…
Peťko asi to vidíme, jinak, jsem ráda, že o tom přemýšlíš a hledáš své odpovědi.
Napíšu k tomu co mě napadlo.
Nejprve k té 17 leté slečně. Mám k tomu několik věcí. Za prvné je nutné, aby dítě tímto způsobem vedené, bylo skutečně vedené, ne že bude někde samo odděleně od dospělých, aby neotravovalo. Musí mít místo ve své rodině a být její součástí. Takže se mohlo stát, že rodiče ji nevedli, ale jen na ní zvysoka prděli. Druhá věc je, že z tvého pohledu je to něco hrozného , sama doma, bez kamarádů, ztracená, bez zájmů to působí hrozivě, protože sama bys takto žít nechtěla nebo nemohla, nelíbilo by se ti to. Jenže ona může být naprosto jiná, třeba je to projev sebevědomí, že se nenechává strhnout davem a žije si právě ten svůj život, který jí vyhovuje.
K té partě a drogám apod. Je to stejné, pokud dítě v rodině má zdravé prostředí, do určitého věku ho musí rodina od takových vlivů ochránit a pak nebude mít žádnou potřebu něco takovéh opakovat, protože už bude mít vybudované své hodnoty, do nichž drogy jistě spadat nebudou a bude mít také dostatek síly a sebeúcty takové “kamarády“ odmítnout, což si myslím, že je problém většiny lidí, kteří se tzv. chytli party, že nebyli naučeni z domova svobodně projevovat své názory bez sankcí a s uctivým přijetím rodičů. Takoví lidé se samozřejmě potom bojí odmítnout co jim je nabídnuto ze strachu, že opět nebudou přijati, jak jsou zvyklí z domova a drogu si vezmou.
A jak jsem už říkala, každá výchova má něco. Je fajn vychovávat tak trošku „sobce“, ale vše má své hranice. Jak už jsem psala, pokud takové dítě bude geniální, má vyhráno. Pokud bude průměrné, je ztracené.
Člověk žije ve smečce a v té smečce si musí najít svoje místo. Někomu to jde lépe, jinému hůře. Pokud bude jedinec inteligentní, své místo si vyboduje i jinak, než průměrně uvažující jedinec. Pokud bude vybočovat, společnost ho ušlape, nezapadne do smečky a je ztracený. Málokdo se s tím dokáže vyrovnat.
Žijeme v určité společnosti a i když společnost není dokonalá, přizpůsobovat se musíme.
Ty jsi Lien krásně psala o tom, že jsi posílala Marušku k sousedce, která je starší paní, právě proto, aby předávala Marušce zkušenosti, vyprávěla jí atd. A právě tahle „stará škola“ měla k úctě a přizpůsobení hrozně blízko, tak jak v dnešní době ne. V té době děti musely sakra poslouchat, nejen rodiče, i učitel mohl dítě seřezat, farář atd.
S tímhle určitě souhlasím, to nazývám přirozené hranice.
y jsi Lien psala o tom, že by člověk, kterému třeba vadí kopání dítěte, měl ragovat sám. Já to vidím tak, že pokud mě bude okopávat cizí dítě, automaticky budu předpokládat, že s tím něco jeho rodiče udělají. Nebude se mi chtít napomínat cizí dítě. A když to přeženu (nejspíš by se mi to nikdy nestalo, ale věřím, že i takový člověk se najde). Co když bude teda dítko kopat, já ho napomenu, ono nic a mě rupnou nervy a dítěti jednu švihnu? Dokud bude trestní zákon mluvit tak, jak mluví, jsem já v tuto chvilku v tahu (když to tak napíšu). Maminka dítěte mě zažaluje a vina je jednoznačně na mé straně! Já budu pak platit za to, že ona paní si neuhlídá své dítě a já ho musela napomínat a nakonec jsem to tedy nevydržela a dítě třeba kopla taky.
Nebo na tom písku. Pokud bude nějaké dítě mlátit mé dítě na písku, jeho maminka neudělá nic, asi se teda seberu a odejdu. Jenže v ten moment ukazuju svému dítěti, že je lepší se nebránit, nic nedělat a utéct. Proč bych měla odcházet já, když se mi nelíbí chování někoho jiného?
Peťko v tomhle se prostě nemůžeme shodnout, zkusím to vysvětlit na jiném příkladě.
Vezmi si, že prší.
Podle mého řešení bych se pokud nechci zmoknout šla někam schovat.
A teď si představ sebe, co bys dělala.
Začalo by to čekáním, zda přijde někdo zodpovědný za déšť a zastaví ho. Což by se nestalo, takže bys déšt upozornila, že ti vadí že prší. Zase nic, pak bys mohla začít křičet, tak je tu někdo zodpovědný za ten déšt, nějaká maminka, koukejte s tím něco udělat, nebo ho taky zmáčím. Maminka by zřejmě nezmohla nic, protože déšt prostě prší. Ještě bys mohla použít účinou fintu: Zeptejte se tady těch okolo, těm taky déšť vadí, jen jsou slušní /spíše pokrytečtí dle mého/ a nic neřeknou. Zřejmě by několik dalších řeklo jojo, koukejte s tím něco udělat.
Tak vy nic neuděláte, tak já jdu a vyleju na ten déšť kýbl vody, on si to příště rozmyslí.
Troufám si tvrdit, že to stejně nepomůže :-P. Mimochodem kromě těch, co se šli schovat už jste docela solidně mokří.
A co učíš své dítě? Ano správně, že jestli chce být suché (spokojené, šťastné), záleží to na NĚKOM JINÉM. Nemůže se samo jít schovat, musí se dohadovat, vyhrožovat, žadonit a pak možná pršet přestane a nebo taky ne. Výsledek je mokré, vzteklé, bez vědomí toho, že ON SÁM to mohl vyřešit v jedné jediné vteřitně tím, že se schová = bez sebevědomí.
To je můj pohled, a to je starání se sama o sebe, pokud by to dělal každý, byl by na zemi ráj :-P.
Snad je to více pochopitelné.
A znáš to přísloví MOUDŘEJŠÍ USTOUPÍ?
Bamisko, připoměla jsi mi reakci radky po mém druhém císařském řezu. I jí jsem tenkrát napsala, že jsem celou dobu mluvila právě nejvíc o sobě.
A totéž můžu teď napsat tobě, nemyslím, že bych teď změnila názor, naopak, teď se vše potvrdilo.
Však ještě nedávno mi tu dost lidí psalo, že kdybych měla takové dítě doma atd. mluvila bych jinak.
Ne, mluvím tak právě proto, že takové dítě doma mám.
lien tak máš se od čeho odrazit a víš co a jak….uvidíš jak se to skloubí s ostatními výsledky….ale u tohohle budeš muset tu cestu hledat jinou….no a třeba i díky tomu budeš na “tyhle děti“ koukat jinak a to co jsi psala jednou v duchu v určitých věcech vezmeš zpátky….
nicméně Maruška je normální holčina jen v určitých věcech budeš muset najít jiný přístup i ve škole…..