Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Sladkosti
Ahoj holky,
chtěla bych se zeptat, kolik dětem dáváte sladkostí, jestli máte nějaká pravidla…
Třeba vím, že kamarádka v dětství mívala sladkost jen každou středu po obědě a pak si musela jít čistit zuby. Přišlo mi to tehdy hrozný, ale na druhou stranu dodnes nemá ani jeden zubní kaz, zatímco já…. škoda mluvit.
Bohužel jsem dceři – 3,5 roku našla kaz, zítra jdeme k zubařce (nevím nevím, jestli to malá nějak zvládne, přijde mi na spolupráci u vrtání ještě malá, ale nevím). Každopádně o tomto už přemýšlím dlouho a toto je takový vykřičník pro mě, že asi opravdu na čase se zamyslet a začít sladkosti omezovat.
Třeba jsem občas koupila dětem nějaké to lízátko, bonbony, Brumíka atd. Řekla bych, že toto není tak hrozný, protože to nebylo každodenně. Ale horší je, že tchýně přijede třeba 1x za 14 dní a přiveze pytlík sladkostí. A to pokaždé. A pořád je něco, Mikuláš, narozeniny (sladkosti dcera brala i do školy, ale i dostala), než to sníme, tak budou Velikonoce, vysvědčení…. Vždycky jsem si říkala, tak když je ten Mikuláš, když to má od babičky… jenže už je toho vážně moc. A to i když přijdou nějaké kamarádky holek, tak přijdou se sáčkem bonbónů. Takže i kolikrát se třeba s holkama domluvím, že budou mít sladkost po snídani a pak si vyčistí zuby a pak něco přinesou kámošky nebo babička a mávnu nad tím rukou.
Vím, že to je o mně, že si musím stanovit pravidla, ale sama váhám jak, tak se ráda dozvím, jak to chodí jinde.
Kolik dětem dovolíte sladkostí? Počítáte do toho i různé oplatky, Brumíky, koblihy, kostíky…? Chodí si po sladkosti čistit zuby? Co když něco přinesou návštěvy a donesou něco jako dárek?
A co pití? Myslíte, že vadí sirup? Snažím se hodně ředit, ale stejně.
Jedná se mi o děti ve věku 8 let a 3,5 roku.
Díky.
Marinado, taky doufám, momentálně máme dva roky pokoj od všeho. (ťuky ťuk na dřevo :-))
Piškotko, tak to máte s dcerou férově zařízené. Držím palce, ať už jsou všechny její nemoce definitivně zažehnané.
Marinado, já mám sladké ráda hodně, ale poslední dobou se mi dobře daří tu chuť na něj odbourat, pomohl mi v tom jednoduchý trik v jídelníčku (jednou jsem vyzkoušela detoxikaci těla dočasnou změnou stravy), výsledek se velmi brzy dostavil. Teď se snažím prostě sladkého tolik nekupovat, je to přesně jak píšeš, vzor je rodič. Jakmile povolím, tak malá zkouší, opravdu míváme období, kdy má sladké 3x denně, je to jen moje lennost, dcera nemá problém najet zas na normální režim, respektuje, že místo čokolády bude jablko s oříšky a medem nebo jogurt. To jen v té mé palici to musí sepnout 🙂
no tak já jsem se přiznala, že mám sladké hoooodně ráda a taky se nedivím, že když je doma stále, že ho malá chce.
Jinak k jablku nevěřím ani jednomu ani druhému, zub se z jablka nezkazí, zrovna tak jako mu to není “prospěšné“.
Nuninko, to je teda síla. Známá mi taky nedávno říkala, že po čištění zubů dává dětem ještě ovoce, tak je to asi dost rozšířená pověra 🙁
Marinado, tak kamarádka má 5letého syna a ten má teda zoubky naprosto šílené (ale veliký podíl na tom mají sirupy, které předepisují doktoři na kašel atd…) a jí zubařka právě řekla, že jablko nebo kousek sýra si může vzít MÍSTO večerního čištění zubů.
Musím říct, že jsem na ní hleděla jako na blázna 🙂
Piškotko a ostatní, a jak jste na tom se sladkým vy? Neberte to prosím jako rýpání, jen co si budeme namlouvat – nejlepší cesta ve stravování je dobrý příklad 🙂 Já zrovna sladké nemám ráda, tak to řešit nemusím. (Zase mám jiné zlozvyky). Co se zubů týká, tak největší problémy mám po ovoci. A už bylo někde i vyzkoumané, že jablko před spaním je to nejhorší, co můžeme pro své zuby udělat…
Makinea, malá je šikula. A stejně jako Ty si myslím, že je důležité ošetřovat první zuby – co jsem slyšela, tak kdyby se tam plomba nedala, je pak větší pravděpodobnost, že stálý zub se později zkazí taky.
O nadváze u jedné z dcerek psala myslím Mankaš.
Já s cukrem bojuju a radu nemám 🙁
Starší sladké nevyhledává, když dostane, sní málo a zbytek někde odloží. Mladší sladké miluje, vrhá se na cokoliv a žebrá stále. Vypadá jak kostra, i když váhově to ještě docela jde, ale čím mu to nahradit, nevím. Alergický na prakticky všechno ovoce, většinu zeleniny. Místo čokolády zelený salát ho fakt nenadchne. Nesmí ořechy, nemůže sušené ovoce. Co mu nabídnout jiného, nevím. První kaz měl letos na podzim, sedm a půl roku, zato na dvou sousedících zubech. Vzhledem k tomu, že přečišťujeme, tak jsem taky nebyla ráda, ale ve stejné době měl první kaz i starší desetiletý, který sladké málo rád a čistí pocitvě. Tak nevím.
V rodině nejsem úspěšná, kromě boje proti ořechům, což nakonec přijali, ale většinou je to tak, že nakoupí pytel sladkostí, z nichž 3/4 jsou špatné (stopy ořechů nebo hůř) a já vyslechnu tuny komentářů, kdo to má vědět, kdo to má přečíst (ty blechy se složením na obalu), kdo si to má pamatovat. Naštěstí návštěvy s rodinou jsou řídké, nemáme to každý týden, někdy ani každý měsíc. Ale je to jedno, mladší si vyškemrá sladkého víc než dost. Nesladké jogurty vůbec nejí. Nesladké lupínky taky ne. U staršího je to vyvážené mnohem líp, jí ovoce i zeleninu a jí to i místo sladkostí v rámci svačin, snídaní. Mladší nemá čím na výletě nahradit malé přikousnutí. A tak to u nás je…
Ale na zdraví to podle mě u nás tak velký dopad nemělo, mladší je zdravotně o 200% lepší než před 2 lety, a sladkého jí spíš víc (je větší). Ale to je asi jediný…
Ahoj.
Díky za reakce.
Tak zoubek má malá vyvrtaný, tak jsem ráda. Nevěřím, že mléčné zoubky nebolí a nevěřím, že by zkažený zoubek v puse časem nedělal neplechu (přece jen trojka by se vyměnila až tak za pět let a to by jistě nevydržel). Byla moc statečná, zvládla to perfektně.
Já vím, že kazy nejsou jen o čištění a sladkém, ale myslím, že ten podíl je velký a pokud je stejný díl genetika – kde jsme na tom tedy bohužel hodně zle, tak proč to ještě podporovat. Musím říct, že jsem tady z toho kazu měla docela výčitky svědomí, že jsem to zanedbala.
Vycházím prostě z toho, že na čistých zubech se nemá co kazit, když jsou polepené od sladkostí, sklovina se oslabuje a je pak mnohem snažší, aby se tam kaz dostal. A někdo k tomu má dispozice větší někdo menší.
Lussy, asi sis nás spletla. K nadváze sklony nemáme (jen jako miminka do půl roku všechny holky vyčnívaly – to měly těch 9-10kg). Ve třech a půl letech má malá cca 14,5 kg. Výšku teď nevím, ale je spíš hubeňourek nebo normální postavy. Starší dcera taky.
Jinak nejmladší dcera v patnácti měsících nedostává samozřejmě taky nic a plánuju to tak vydržet co nejdýl.
Bohužel právě prostřední dcera je nejvíc na sladké . Vyloženě se po něm sama od sebe ptá – několikrát denně. Když kamarádky přinesou kokina, často to skončí tak, že zatímco si ostatní děti v zápalu hry na bonbony nevzpomenou, tak právě prostřední dcera u toho sedí.
Z medu má bohužel ekzém. Z ovoce a zeleniny jí jen některé druhy, ale ty pak bez problémů a hodně (jablka, mrkve, okurky..). Má ráda i polívky a hlavní jídla.
Horší je právě pro mě vymýšlet snídaně, svačiny (tam často k sladkému sklouzávám sama – čokol. lupínky s mlíkem, kostík atp. – asi zkusím postupně omezit) a pak ty donesené sladkosti – to množství. Asi budu prostě zabavovat a dávkovat asi nějak jako např. Lien.
Piškotko, vím, některé trable se zdravím jsem postřehla.
A ano, neřeším to jen kvůli zubům, ale i tak celkově mi to zkrátka přijde moc.
Pravidlo, že sladkosti až po jídle máme taky.
Téma pro mě 🙂
Nedávno jsem se s tím svěřovala všude možně, u nás to (ne)jednou vyústilo v nemoc a je mi jedno, kdo co řekne, že ze sladkého nemůže být nemocná, kdo trochu ví, jak to je s překyselováním organismu, ten chápe. Štvalo mě to u rodiny, užírala jsem se tím doma, tak jsme to měli s dcerkou (6let) krásně naučené – nejdříve jídlo, ovoce, zelenina, dělaly jsme doma zeleninové šťávy, a jistě dostávala i sladkosti, né však denně. Do třech let téměř žádné sladké, taky žádné nemoci, žádné rýmy. Rodina nevěří, je mi to už fuk, jsem za blázna a vidím, jak na mě zírají, když odmítám, aby cpali dceři už 5.zákusek, třetí čokoládku atd., prostě já o ní rozhoduju a basta a je mi jedno,jak tvrdě to zní, já jsem pak ten,kdo je s ní na paragrafu. Naštěstí mám velkou podporu u manželek mých bratranců. Ty smýšlejí stejně jako já. U mé dcerky je problém, že celkově velice málo pije, i lékárnice mi říkala, že musí pít, aby se tělíčko čistilo, tak si dokážete představit při příjmu sotva 2-3 hrnečků tekutin ze den (!!!) a kvantity sladkého, které sní, jak asi to tělo vypadá. Mám už to vypozorované, vždy po nějakých oslavách druhý den soplí, věřte nebo ne. Holky tady mě znají a ví, co jsme si prožily za peklo s ušními záněty (ty začínají vesměs rýmou). A já blázen to pak doháním zeleninovýma šťávama, aby se na návštěvě u babi zase přejedla tatranek, perníků a čokolád. Teď to dělám tak, že když někam máme jít, nic jí před tím nedávám, vím, že tam ji stejně překrmí. Je ale fakt, že mě začínají respektovat. A i malá sama od sebe dostává rozum, sama babičce říká: “Proč mi dáváš perník, teď jsem snědla banánky v čokoládě!“