Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
jsem zralá na Chocholouška.
Holky nějak to na mě padlo a vůbec nevím co s tím. Nezvládám své emoce, nebo jak to napsat, jsem už kolikátý den podrážděná. Dnes to vyvrcholilo celé odpo kůvli něčeme řvu na kluky. Cokoliv udělají, nebo řeknou tak na to reaguju špatně…do toho i malej měl den D.
Ani nevím jak a proč to je, ale pořád dokola je to stejné….vytáčí mě ty blbiny co děti dělají a neposlouchají…padesátkrát dokola jim říkám at udělají to nebo naopak at něco nedělají, mají ze mě snad psiniu či co a za chvilku jak kdybych nic neříkala jedou v tom samém…a já už nějak nemám sílu argumentovat pořád dokola….
Při hodinovém nočním uspávání malého jsem si pobrečela a došlo mi že už tu klidnej a pohodovej den nebyl ani nepamatuju….nevím asi je to i tím že jsme se pustili do té rekonstrukce ložnice a manža si dá kafe a mizí a jsem na kluky sama, ale to je prostě potřeba udělat at ted nebo za měsíc…
Včera i končil dřív abych se naložila do vany a odreagovala, nepomohlo….dnes jsem si i rozdělala bublinky a popíjím to a upřímně nepomáhá to také…
Nevím co s tím dělat vím že takhle to dál není možný, tenhle stav není prvně a bohužel asi ani naposled..už jsem i přemýšlela nad psychologem, ale prášky brát nechci….
Stejně jsem ted nějaká labilní nebo co na jesnu stranu nervní a vytáčí mě dnes to byl fakt hnus odpo a na druhou stranu budu brečet, když jsem vykládala kamarádce jak jiná kamarádka se za nás modlila když jsme byli v nemocnici s Honzíkem stará věc a rozhodilo a dojalo mě to do slz….
Pochybuju o sobě …….
Bami…víš, Ty jsi taková hodná osůbka, která má pro každého vlídné slovo a pochopení a nasáváš cizí problémy a prožíváš je, jakoby byly Tvoje vlastní, ale do toho máš bohužel těch vlastních starostí až nad hlavu…No a jednou to prostě přeteče a už to nejde dál. Teď je období, že člověk skoro nechodí ven a každý den je úplně stejný, což na dobré náladě taky nepřidá. A do toho my matky (nebo aspoň já i moje kamarádky) děláme pořád to, co chce nebo potřebuje ten druhý – partner nebo děti – a vlastně nikdy neděláme to, co bysme opravdu chtěly samy. A jednou si to prostě vybere tu daň. Je mi líto, že to na Tebe tak dolehlo, ale věřím tomu, že je to jen dočasné. A s tou váhou – vím, že máš nastaveno v hlavě, že musíš zhubnout…ale psala už jsi o tom dřív a když se tady objevila Tvoje fotka s malým, tak jsem si v duchu říkala:“Panebože, proč chce tahle hezká ženská hubnout?“ Takže opravdu to není tak horké, jak Ti připadá 🙂
Ještě s tím psychologem – já bych Ti doporučila “zneužít“ kamarádku a když je Ti to proti srsti, nahrň svoje starosti klidně na někoho jiného a ono se Ti taky uleví. Nebo můžeš taky vyzkoušet nějakou anonymní psychologickou linku (Linku důvěry). Z vlastní zkušenosti můžu doporučit…Moc Ti držím palce, ať se z tohohle začarovaného kruhu brzy vyhrabeš.
bamisko i já se přidávám od řijna co mi skončil rodičák tak hledám práci nikde nic a do toho si ty dvě mladší dítka předávaji nemoce ted už to posledni dny je fakt už u mě ponorka doma ,včera ještě ta zprava z ppp o Tomovi a fakt sem včera snad třičtvrtě dne probrečela….
bamiska: Tak to bude asi počasím.Protože i já mám tak měsíc nervy na dranc.A s tou váhou jsem na tom taky podobně.Mám pernamentku na vibrační stroj,ale tím jak je prcek neustále nemocný,moje docházka je minimální.Nejíst večer vydržím týden a pak přijde den a já bych snědla i vola 🙁
Tak držím pěstičky,ať je co nejdřív líp………
Souhlas, dnes byl den blbec i u nás 🙁
Na psycholog.poradně není nic špatnýho, taky jsem chodila.
Drž se, máš toho naloženo dost, jako další tady a jste mamky hodný a šikovný. To bude dobrý, uvidíš.
zavi asi to je jedno s druhým do práce snad v září….
do toho asi hodně dělá to že mi nejde ani kilo dolů a já se nedokážu rozjet mám už vážně hodně vdržím chvilku dám kilo dolů a pak vyskočí nahoru dvě…aby to nevypadalo že to nepotřebuju…potřebuju mám 105kg…měla jsem vždy 70 za 6 let to naběhlo na tuhle hroznou váhu…
králíčku chápu je to také na budku…dnes prostě hrneček přetekl…
Bamisko,dnes je něco ve vzduchu,taky jsem dnes naježená a uječená.Nic se nedaří,malej vylil hrnek čaje a pak se vyčural vedle záchodu,to nepochopím.A větší raděj nedělá nic,vždyť má dovolenou a hlava rodiny,tak ten raději spí.
Bami, když tak čtu tu tvoji druhou diskuzi, napadá mě, jestli nejsi vystresovaná z toho, co bude. Kdy tě čeká nástup zpátky do školky? Nebude to tím?
Bamisko, je toho na tebe moc. To se přihodilo vám, by neustál nikdo. Bublinky popíjej jen dneska a zítra se objednej k psychologovi. Fakt, ne k psychiatrovi, na to je času dost. Povykládáte si a možná to bude stačit. Že to můžeš někomu říct a on tě poslouchá a třeba poradí, jak se v které situaci chovat nebo ti to jen pomůže se v sobě nebo v situaci zorientovat.
No a nebo jsou to ty hormony, jak píše Radka… Nedají se hormony zkontrolovat?
radu to mě také napadlo a dělala jsem si test….nejsem…
nejsi zas v tom?:-)))
to byl fór…