Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Četly jste už?
Pak ještě dva odkazy na zajímavé články, které se objevily v diskuzi:
http://www.blisty.cz/art/60690.html
http://www.blisty.cz/art/60797.html
Nedá mi to, Lien, pan poslanec v článku mi docela hnul žlučí… Prý verdikt soudu popírá základní lidské svobody, no to se povedlo… Proč teda, kdy zaviní pochybení přímo určitý lékař, neplatí pak doživotní péči o nemocného jedince on? Proč to platí stát ze zdravotního pojištění? A proč by pak tedy maminka, když porodí doma, měla doživotně sama hradit péči o postižené dítě?
Tak nějak cítím, že misky vah prostě nejsou vyvážené, vždyť i v porodnici se bohužel stává mnoho neštěstí zaviněných lidským faktorem, ale tam to být může, je to PORODNICE.
Jako typickou VÁHU mě to prostě rozčiluje.
Nejsem si jistá, jestli to vůbec něco změní. Pořád ještě budou za život miminka i mamči zodpovídat lékaři a pokud nedoporučí rodit doma z důvodu rizika, nebudou muset mamince asistentku zajistit. A co se stane, když maminka doma porodí a něco se stane? Půjde do vězení za zmařený lidský život? Vím, namítnete, je spousta zmařených životů po “zásahu“ lékařů, ale bojím se, že jich přibude.
Nebo je tím myšleno, že pokud chce rodit doma, jsou lékaři povinni naložit “aparaturu“ a dojet k ní? Zabezpečit, aby se ani při domácím porodu nic nestalo?
no já jsem nechtěla slovíčkařit, jen jsem napsala, že jsem to netušila a asi tedy správně, nebyla v tom touha po dohadování se
Z celého tohohle mi vyplývá jediná věc, pokud budu chtít rodit doma, půjdu do porodnice a tam řeknu doktorovi, že má přijít ke mě domů, že do porodnice nechci, on je tedy podle tohoto rozsudku povinen mi poskytnout péči. Takže by to dopadlo asi tak, že by mi řekl, že nepůjde a já ho můžu jít dát k soudu. No nevím, podle mě to nic nemění, takhle to už asi dlouho je, ale určitě je dobře, že někdo nahlas řekl, že rodit doma se může. I když, možná že doktoři ze strachu budou volat po porodních asistentkách, protože potom je nmálokdo bude nutit chodit domů a oni se tím vyvlečou ze soudních procesů. To by ale musel být vyvinutý velký tlak od rodiček, na doktory a následně od doktorů nevím kam a pak by konečně mohly dobré porodní báby vykonávat svojí práci. Tak kdyby se odehrál tento scénář, pak je to rozsudek vpravdě průlomový.
Taky je to ale pro mě mimo okruh zájmu, taky jsem jinde, bohužel já rodit doma nikdy nebudu.
Jarm, v pořádku, já už taky nemám co dodat 🙂 a navíc naprosto respektuji i jiný názor. Protože těch hledisek, která každá bereme v potaz, je opravdu fůra.
Toť otázka…
Nebyly “zakázané“ a když se nic nestalo, nic se nedělo, nikdo to neřešil.
Když se “něco“ stalo – soudy a hrozba milionových pokut.
Teď už je to tedy “kryté“ oficiálním soudním výrokem.
😯
A z této debaty už odcházím.
Toto je slovíčkaření – na téma pro mě ne až tak zajímavé (já jsem holt jinde – rodinným zázemím, přesvědčením i zkušenostmi….)
😛
mně taky utkvěla jedna věta:
“Stejně ho (miminko) musíme vyndat my (lékaři), to jinak nejde, tak je jedno kdy“
tak já jsem ani doted nevěděla, že by rodit doma bylo nelegální
tak já jsem ani doted nevěděla, že by rodit doma bylo nelegální
No, za sebe se přiznám, že jsem z článku spíš měla rozpačitý pocit, ani nevím, zda je to důvod k radosti, ale určitým průlomem to určitě je.
Nicméně téma domácích porodů je velmi citlivé, ale za mě, po nabytých zkušenostech věkem a třemi porody – právo ženy na výběr, kde a jak chci rodit, je pro mě na prvním místě.
Před lety bych tvrdila určitě pravý opak, našlo by se i zde pár diskuzí, kde jsem vehementně brojila za porody v porodnicích za přítomnosti lékaře. Po třetím porodu, který proběhl téměř celý doma a malého jsem “vyšprtla“ na porodním sále po 15 minutách od příjezdu, mám z tohoto úplně jiný pocit a pořád cítím tu pohodu a lehkost, s jakou porod doma postupoval a jak moc se mi nechtělo vůbec se oblékat a odjet do porodnice… 🙂
A moc se mi líbí ty dva články, kde se autorka snaží – dle mého – opravdu objektivně podat různé pohledy na porod jak doma, tak v porodnici – je fuk, že píše o Americe, já jsem přesně takové lékařské porody zažila třikrát – vynucená poloha ležet, připoutání k monitoru, píchání oxitocinu, píchání léků proti bolesti, všechno jsou to zásahy, které jsem nepotřebovala a které se mnou nikdo nediskutoval a hlavně věta – maminko, vy mě nebudete poučovat, jak mám vést porod, ta mi utkvěla v hlavě. Tohle mi opravdu hodně vadí.
Ženy, já myslela, že se budete radovat.
Legálnost je začátek, ne?
Moje ségra žádná porodní bába není, má klasické lékařské vzdělání, ale jako doktorka jezdí s rychlou a jestli se nepletu, pár porodů v sanitě už taky vedla…
Když jsou teď legálně různé varianty, jistě se to i mezi porodníma asistentkama vytříbí.
😯
(No, já ve snu rodila dvojčata v městské knihovně. Ve skutečnosti bychom bez urychleného lékařského zásahu nemusely přežít ani jedna. A kdyby se mě to týkalo ještě jednou, tak vzhledem k věku a předchozí zkušenosti se zase svěřím do péče porodnice. Třeba tam zas bude porodní asistentka František…)
😉
Ano Matildo já už četla, připadá mi tam duležité sdělení Zuzany C. je pravda, že znám i pár “porodních asistentek“ a ony opravdu nechtějí chodit domů, bojí se, jsou vycvičené klasickou školou a postupy praktikovanými v nemocnicích, takže nevím, zda se radovat.
Osobně bych pokud bych rodila doma nechtěla někoho, o kom vím, že nic neví a neumí a bez přístrojů a lékaře za zadkem se neobejde, raději bych skutečnou porodní bábu :-(. A možná se jich pár zavřených v nemocnicích taky najde.
Ale zase lepší něco než nic.