Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prvňáčci 2012/2013
Včera už proběhly první zápisy do prvních tříd pro příští školní rok. Dnes na VD vyšly hned dva články, které se zápisy také souvisí (Jaká je nejlepší škola pro vaše dítě? a Rozhodujeme o první třídě nebo o odkladu povinné školní docházky), tak si říkám, že možná už i nazrál čas k založení další prvňáčkovské diskuze…
Máte doma budoucího prvňáčka? Chystáte se letos k zápisu?
Neváhejte a pište, jsem zvědavá, kolik se nás tu sejde (ano, i nás to letos čeká) a taky jak probíhají přípravy, rozhodování o případném odkladu nebo zápisy u vás 🙂
Jak ta láska s něma cloumá, co? 😉 Kdo by to řek 😉
Jde vidět, že je to zodpovědná holčička. Určitě je fajn, jak jste zareagovali a že jí to tak nějak docvaklo samo.
Četla jsem tvou zprávu už ráno, ale nějak jsem se nedostala k reakci, že před týdnem jsem měla doma něco podobného, jen ne v takové míře. Pusinky byly od “jiného“, takže ten dotyčný ji začal prý nenávidět 🙂 No fakt člověk neví, jestli se má smát. Tak jsme to nějak uhrály a jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet 😉
Holky, tak hlásím, že dnes už bylo vše v pořádku. Při psaní písanky jsme se smály jak včera škrábala a porovnávali jsme písmenka a těm ošklivým jsme dávali směšné přezdívky… Dnes se totiž probrala z agónie z “polibků“ a byla z toho včerejšího výkonu trošku přešlá (né teda nijak moc, ale bylo vidět, že ji to mrzí, že to tak zmastila) a pak taky bylo vidět, že se jí ulevilo, že to nijak nedramatizujeme. Nedostala včera vynadáno, ale určitě to na nás bylo vidět, že nám to lhostejné není – upřímně musím říct, že nejvíc mě vytočil ten její klid, “šumákovost“… Co vy? Jak pokračujete? U nás se dnes učili Ř – dcera donesla jedničku ze čtení, tak z té jsem byla nadšená (ze čtení nosí jedničky tedy pořád, ale je to známka toho, že ve škole mluví tak jak má). Kšanda
Holky, tak se běžím “vyplakat“. Naše slečna, která od vysvědčení nedostala nic jiného než 1 s hvězdičkou či 1, dnes přišla – v žákovské má teda hvězdičku za práci navíc, a 1 s hvězdou ze čtení a pak má pár hvězdiček v prvouce. A pak ze dvou pracovních listů podpis (podpis je horší než 2) – takové “prkotiny“ – vybarvit slova co je živé – nevybarvila třeba Vašíka, ženu, žáka… Pak přepsat slova – byla špatně napsaná – místo R tam bylo L… Matlala to… Z jednoho listu dostala 2. A zlatý hřeb byla písanka – jedna strana 2 a pak už asi došla i paní uč. trpělivost a zapomněla na své pedagogické zásady neb dostala 3- (místo z měla r, místo b měla l…). No, musím říct, že sem se musela hodně držet – bylo to vše udělané tak, že kdyby to neměla podepsané ani nepoznám, že to dělala ona… Nejlepší na tom bylo, když jsem jí říkala, že když nevěděla jak se píše z (což je nesmysl neb píše už normálně pořád a vše), že se mohla podívat, že tam mají přece písmenka vyvěšená, tak říkala, že to nestíhala, že je paní uč. moc rychlá, tak jsem se jí ptala, kdy vymalovala ty obr. v té písance a odpověď? No, to jsem stihla ještě v tom fofru. No, nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. A pokračovalo to při psaní úkolů – ty si teda psala sama neb jsem se na to necítila (však víte jak tyto zátěžové situace zvládám :-)) – nechtěla jsem na ni křičet… A když mi to přinesla k přečtení, tak mi říkala – chybí mi jen matematika – zapomněla jsem ji ve škole (poprvé od září!). Nejlepší na tom je, že když jsem se jí při příchodu ptala, co bylo ve škole nového, tak mi řekla, že se pusinkovala s Tomáškem – víc nic. Tak jsme pak měly rozhovor jako velké holky – říkala jsem jí, že jsem ráda, že má konečně ráda kluka, který ji má taky rád (posílá jí pořád dárečky…) – do teď to totiž bylo tak, že buď měla ráda někoho ona nebo měl někdo rád ji, ale vzájemné sympatie nikdy neproběhly. Ale že se musí ve škole učit, protože hloupou holku by nechtěl určitě ani Tomášek. Přišlo mi to úsměvné – byla u toho tak vážná – vyprávěly jsme si i o tom, jak jsem se já zamilovala do tatínka… (v tu chvilku akorát přišel manžel a prohodil: jenže to bylo mamince 19 a měla aspoň maturitu). No, kdybyste si nebyly jisté kolik té naší princezně je, tak 6:-).
Ahojda, mě asi omejou, děti po měsíci šli do školy a opět chrchlaj a smrkaj – já chci jarooo.
Jinak u nás je to s kroužky jednoduché, ty, které vedu, tak na ně chodí 😉 momentálně tedy Hasiči, akorát Barča funguje jako instruktor a jde jí to moc pěkně.
Ve škole momentálně žádná sláva, no je ten měsíc doma znát. Nezbývá než trénovat a trénovat, jen by den měl mít víc hodin, nestíhám nic jiného…
Danielo, chápu ….taky jsem někdy unavená, jak mám pocit, že je vše jako by “na mě“, zodpovědnost, zorganizování ….
Líbí se mi, když má dítě koníček – ať už jakýkoliv, to se mu v životě neztratí a lepší než-li sedět u tv nebo pc.
Magdo, myslím, že to je pak “víc chlapská“ záležitost, když právě s fotbalem jezdí děti na zápasy, tam už jezdí spíš tatínkové, je to mnohdy časově náročné (vím od kamarádky, mají zabitý každý druhý víkend nějakým zápasem…). Jinak takové to setkání rodičů při čekání na konec kroužku mám také ráda, poznala jsem tam spoustu nových lidí a je to příjemná změna, mluvit zase s “dospělákem“ a né pořád jen být s dětmi 🙂
U nás fotbal také není chlapská záležitost, děti vodí často maminky. Manžel pracovně občas nestíhá,tak kluka vodím já a v pohodě, jdeme i s malým. Prostě jak to vyjde. Nevadí mně to. S holkama si příjemně kolikrát popovídáme, i s některými tatínky. Zajímavé je, že fotbal hraje i hodně holek. Takové ty chlapské řeči jsou spíš na zápasech,taky je nemusím… Hřiště máme kousek, tak mám v plánu, že brzy bude chodit sám.
Ditu, já jsem s florbalem taky spokojená, už kvůli tomu, že je uvnitř, takže celoročně není problém s počasím. 🙂
Ksando, to bylo na Magdu, ale víceméně obecně. U nás prostě co nezorganizuju, to se neodehraje. Jo, chodí spolu ven, to zas jo, ale nějaká nová aktivita, … Nechci si vyloženě stěžovat, manžel se mu věnuje a dělá plno věcí, jenže já si s ním spíš čtu, hraju hry, stavím ze stavebnice atd. a ty sportovní aktivity bych taky ráda viděla, ale můžu je provozovat sama docela omezeně. A občas mám pocit, že mi dochází energie vše mít pořád pod kontrolou. Jé, ale to už by bylo na úplně jinou diskuzi. 🙂
Ahoj, tak mi opět vyšla chvilka něco málo napsat 🙂
Kšando, to je fajn, že už nemusíte na logo, já jdu s prostřední cácorkou v dubnu – na začátku léta ji bude pět, dělají ji problémy sykavky a L, no a R a Ř, ale na to má ještě čas.
Danniello, to je fajn, že jde dětí víc, člověk je pak klidnější. A florbal mi přijde lepší než-li fotbal :-).
No my máme samé holky (7, skoro 5 a skoro 3 roky), takže řešíme jiné kroužky :-)))))
Jinak aktivního tatínka naštěstí máme, hodně chodí s holkama na pochoďáky a jezdíme na výlety, v zimě lyže, v létě je bere pod stan, pouštějí různé modýlky…. jen kdyby toho času bylo víc.
Danielo, jestli ta “závist“ byla myšlena na našeho tatínka, tak to byla včera opravdu jen vyjímka – jela jsem s malou na logopedii a nestihla bych se vrátit na začátek fotbalu. Jinak chodím s dětmi všude taky sama. U nás chodí s dětmi maminky s tatínkama tak napůl, takže tady fotbal není vyloženě pánská záležitost:-). Kšanda