Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Den na mateřské dovolené II.
Přišlo nám do redakce:
(redakce Pavlína)
————————
Chtěla jsem se s vámi podělit o zážitek s dalšího hlídání. Mám doma dvě Elišky, naši 19M a kamarádku 17M. Bude u nás bývat asi často. Tak si musíme nějak na sebe zvyknout…
Venku vítr fičí
a doma to všechno křičí.
Začala ta na hlídání
a k ní přidala se má z nenadání.
Skáču, metám kotrmelce, dělám opičky,
jak uklidnit ty dvě plačící holčičky?
Půjde to asi ztuha,
tak konec keců a hurá.
Beru holky do náručí, to je ale dílo,
na každé ruce mám přes 10 kilo.
Už vím, jaké to mají maminky dvojčátek,
to máme ale pěkný začátek.
Manžel je doma, kroutí hlavou,
už abych byl za Prahou.
To nebudu poslouchat,
a už slyším dveře bouchat.
Co to, co se stalo?
Že by se to všechno vyplakalo?
Chytám příležitost za pačesy,
ať už se nevrátí žádné děsy.
Utírám slzičky
a dávám čaj holkám maličkým.
Už jsme v klidu, je po breku,
hrajeme si a děláme neplechu.
Dvě hodiny utekly jak voda,
maminka přišla a to je škoda.
Eliška má maminku ráda,
ale zrovna si tak pěkně hrála.
Utěšuji udýchanou maminku.
Eliška si zaslouží velkou pusinku.
Je přece šikovná holka veliká,
i když zrovna neposlouchá a utíká.
Konečně ji maminka odchytá
a k domovu s ní pospíchá.
Voláme tatínkovi,
vrať se domů, už klid je tady.
Snad se to dnes vydařilo
a odvedli jsme dobré dílo.
Už těšíme se na příště,
jak uděláme z bytu hřiště.
Matildo, Bramborko díky. Já jsem to psala vlastně jako pokračování. I když hlídám jiné dítě než před rokem. Proto i v názvu II. První jsem psala jakoby pohledem z venku. Druhý měl být veršovaný. Také proto, že hlídání je odlišné i ty děti hlídají, jsou jiné. Tam toho mi bylo líto a Elišky jsou si věkově blízké a tak je to zase jiné.
Manžel je kamioňák a jak dorazí domů, chce mít klid, a proto utekl.
Chtěl bych říci “kou“ mám ženu
je chytrá, vtipná, krásná milá,
myslím, že to nepřeženu,
řku-li,že mi sen povila.
Jsemť naň pyšný,jako páv,
jen jedno nevychytal jsem,
rád zůstávavši stále zdráv,
žel jednou “neposlouchal“ jsem.
Prý jedno díté – žádný dítě,
zvládnu dvě, to radost má!
Já spíc, jen kývnul, a už sítě
ta daremnice rozpředeny má!
Já ráno vstal a kávu dal
a nevěřil svým očím.
Snad sním či bdím, co sen mi vzal,
ach ano, já jsem otčím!
Snad dvojí vid, snad dvojí slech,
kdes jedna dcerka, tam dvě dnes jsou.
Tak přeji žeňce silný dech
a kdeže loňské sněhy jsou..((-:
Vrátím, se ti, milá, vrátím,
jen, co dvojí bude jediné.
Prozatím se rychle ztratím,
však pomni, co tvé, je i mé! (((-:
Danasi, obdivuji tě, vím, co je to mít děti. Vím, co je to hlídat “cizí“ dítě. Jsi moc šikovná a tohle je můj hold tobě ((-:. Určitě si nechci z tebe utahovat, chtěla jsem tě potěšit, pobavit a udělat ti radost…
Danasi, ať byly tvé plány s článkem jakékoli, mě se to líbí:-) Obdivuji tvé schopnosti skládat veršíky po tak náročném dni. Já mám večer problém vyslovit kloudnou větu, aby to manžel pochopil…
Tak koukám, že se můj původní článek přesunul jako zpráva do tamtamu. Původně jsem sním chtěla soutěžit, ale nevadí. Danasi