Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Šátkování
Ahojky maminky,
strašně dlouho jsem tady nebyla. Nejvíce jsem sem chodila když jsem byla na první mateřské se synem. ale to už je hooodně dlouho.
Teď jsem na mateřské s dcerkou a je to úplně jiné než před lety se synem. A proto se chci zeptat zda jsou tady mezi Vámi i nějaké mamky šátkařky? Já s naší Viktorií šátkuji od narození ikdyž teď maličko bojujeme. už je jí 8,5měsíce a v šátku už tolik být nechce, protože pořádně nevídí na svět kolem sebe a nemůže se tolika hýbat jako v kočárku.
Ale i přesto nosíme a ráda bych tady našla nějakou spřízněnou dušičku.
no a vidím, že jsme se i shodly s makineou
to byla nadsázka
jinak nevím peťko u tebe, nosila jsi? Prostě netuším jak by někdo mohl obejmutí nazvat zapažením, když už, tak předpažení, nedovedu si představit mít dítě v šátku se zapaženýma rukama a jestli má paní o poloze v šátku takovéto povědomí (jsem v tom případě přesvědčená o jejích pouze teoretických znalostech), pak si klidně může představit i to ostatní, co píše, např. volné nožičky, to ano v sedě na židli jsou nepříjemné, ale v houpacím závěsu ze stropu už je to o něčem úplně jiném.
Ale je to jedno, ty které nosí určitě sami cítí, která poloha jim nevyhovuje, dokonce i samo dítě dává velmi okatě najevo pokud mu něco není příjemné (moje první dcera byla v kolébce nenositelná) a navíc jistě nikdo není dogmatik aby bez rozmyslu nosil 24hod. Pro mě jasně vítězí pohyb a různé polohy u matky v šátku než jedno strnulé ležení samo na zádech bez pohybu v postýlce.
Na mě to spíš působí, že paní vychází buď z polohy dítka v nějaké klokance nebo ne zrovna vhodně uvázaného šátku.
Zapažené, ani vzpažené ruce tedy z nošení taky neznám. Taky si je malá dávala podle potřeby a ani v případě objetí je zapažené neměla a nemá.
Stejně tak visící nohy… Ona je to pravda, že je to dost nepohodlné, ale právě do chvíle, než je opora až po kolena a nohy směřují dolů. Když je zadeček níž než kolena a šátek nožky podpírá až po kolena, tak je to už úplně o něčem jiném.
Takové to visící dítě a blimbající nohy jsou ale často k vidění právě u klokanek a jiných takových nosítek (samozřejmě i u špatně uvázaného šátku). To už ale na pohled působí tak nějak oběšenecky.
K čemu se vyjádřit neumím, tak k těm do široka roztaženým nožkám a vývoji kyčlí. (ale nedávno jsem četla vyjádření české pediatrické společnosti a taky to pro vývoj kyčlí spíš doporučovali)
K tomu bych řekla, že se to asi špatně bude prokazovat, tak je to asi o tom, čemu kdo věří a co je mu bližší.
Já třeba za sebe nevěřím, že by se miminko neozvalo, pokud by mu to nějak vadilo. Aspoň ne moje miminko, to se umělo ozvat dost důrazně.
A když vidím, že když uložím do postýlky, tak i jako novorozeně se za půl hodiny vzbudí a když mám v šátku, tak spokojeně spí třeba i dvě hodiny a po vzbuzení je spokojené, tak pro mě tam není co řešit. Jsem přesvědčená, že rozhodně ti nejmenší prcci se řídí instinkty a ví co je pro ně dobré.
makinea
Lien, paní se rohodně nebojí. Kdybys četla i jiné její články, mají hlavu a patu, je to odbornice a navíc, ona má právě takový ten přístup, který by se ti líbil. Uznává hodně i metody, které odsuzují lékaři a jen to, co jsem od ní už četla mi kolikrát přijde hodně zajímavé. Tady jsem jen opsala kousíček.
Miminko, které leží na hrudníku matky a jakoby ji objímá, má prakticky ruce zapažené. Opravdu hodně záleží na tom, jak se dítko napolohuje.
ono to neni vzpažování, ale zapažování, no tak to už si nedokážu představit vůbec, jestli ona se paní nebojí, že přijde o práci, až bude hodně lidí nosit 😉
no podle mě je to na kyčle spíše zdravé, taky vidím problém v hlavičce
Jinak peťko nějak jsem nepochopila to s těma rukama že je má vzpažené, moje holky si je dávají jak potřebujou, zrovna vzpažené ai moc nedokážu představit co tím myslí. První je měla nejčastěji dolů podél těla, nebo okolo mě jako při objímání a tahle si je rádá dává před sebe a opírá je o hrudník svůj i můj. že by je dávaly nahoru to se mi ještě nestalo. Snad to špatně nečtu.
já ti dám chlapskou hruď, to jsem já 😛 😛
Ahojky,
Petro videiko naprosto super:-D Já vážu podle Vinzino taky super instruktáž. S tou bundou jsem měla naprosto stejný nápad. Říkala jsem že si koupím nějakou pánskou větší bundu a udělám si tam otvor pro malou a nebo bundu přes hlavu a udělat totéž na PD pro nošení na břiše.
Peťko já jsem s naší malou chodila ve 3měsících na cvičení vojtovky protože správně nepásla koníčky a veškeré šátkování jsem konzultovalala s neurologem fizioterapeutem a šátkování mi bylo jen doporučeno. Ono také záleží zda se váže správně a také jsou úvazy rozdělené podle věku. Hlavně miminka co ještě sami nesedí jsou stále v klubíčku…klubíčkování je doporučováno už v porodnici, je to pro miminko přirozenější poloha než ležet na podložce v rovině.
Ale samo šátkování má mnoho příznivců i odpůrců a můj názor je že kdyby to každá matka která to odsuzuje vyzkoušela změnila by názor.
Moje Vikuška je mazlíček, moc ráda se chová a je přitulená na mě. Ale také má potřebu zjišťovat a objevovat svět kolem sebe, ale čas kdy je maličká v šátku a třeba v něm usne si náležitě užívám. Jsou to pro mě ty nejúžasnější chvíle.
Ahojky,
Petro videiko naprosto super:-D Já vážu podle Vinzino taky super instruktáž. S tou bundou jsem měla naprosto stejný nápad. Říkala jsem že si koupím nějakou pánskou větší bundu a udělám si tam otvor pro malou a nebo bundu přes hlavu a udělat totéž na PD pro nošení na břiše.
Peťko já jsem s naší malou chodila ve 3měsících na cvičení vojtovky protože správně nepásla koníčky a veškeré šátkování jsem konzultovalala s neurologem fizioterapeutem a šátkování mi bylo jen doporučeno. Ono také záleží zda se váže správně a také jsou úvazy rozdělené podle věku. Hlavně miminka co ještě sami nesedí jsou stále v klubíčku…klubíčkování je doporučováno už v porodnici, je to pro miminko přirozenější poloha než ležet na podložce v rovině.
Ale samo šátkování má mnoho příznivců i odpůrců a můj názor je že kdyby to každá matka která to odsuzuje vyzkoušela změnila by názor.
Moje Vikuška je mazlíček, moc ráda se chová a je přitulená na mě. Ale také má potřebu zjišťovat a objevovat svět kolem sebe, ale čas kdy je maličká v šátku a třeba v něm usne si náležitě užívám. Jsou to pro mě ty nejúžasnější chvíle.
Nemám nic proti šátkům, jen ta pozice na zádech, to bych se vážně bála. V zimě bych asi takto s dítětem nevyšla. Když člověk uklouzne na náledí, padá automaticky dozadu.
Co se týče šátků a nosítek v časopise MaMita vyšel článek na téma, jak se dá nevědomě narušit motorický vývoj dítěte.
Kousek opíšu:
Dítě se narodí s rovnou páteří a pro její dobré nstavení a pro nastavení pohybových vzorců potřebuje být na rovině, střídavě na bříšku a na zádech – to těmito pomůckami narušuji. Dále se zde píše o hlavičce a tato pasáž se týká spíše nosítek, že zde ani různé límce namají šanci váhu hlavy zmírnit, maximálně ještě podpoří nežádoucí záklon.
Časté a dlouhé zapažování horních končetin (které má dítě nošené vertikálně čelem k matce), vytváří svalovou nerovnováhu zpočátku mimo jiné v oblasti svalů ramen, krku a postupně i břišních svalů. Velké roznožení dolních končetin (také vertikální poloha), vede k nevyvážené aktivitě svalů v oblasti kyčelních kloubů a bederní části páteře. V takovém případě nemohou být kyčelní klouby zacentrovány. S tím se objevuje jejich bolestivost, která bude mít pozdější vliv na další části těla.
Dále autorka popisuje nevhodné “visící“ nohy. Nožky bez opory jsou nepříjemné pro každého, to je logické. Zde se píše, jak je naše tělo moudré, že když sedíme bez opory nohou, hledáme oporu a cítíme že se nám přetěžuje páteř. U malých dětí, které sedí na dospělácké židly, sledujeme, jak po chvilce začnou nohama kývat.
Autorka píše, že jediné co je žádoucí je blízkost maminky. A pokládá otázku, jestli takové nošení stojí za pozdější problémy s pohybovým aparátem.
Dále následuje, jak jsem už psala pasáž o tom, že si mnoho lidí neuvědomí, že v době a v prostředí, kde šátky vznikly, neseděly děti tolik hodin ve škole a nechodily téměř 90% svého života po rovném a tvrdém povrchu. Ne všechno, co bylo dobré dřív, může nyní prospět.
Autorka ale také dodává, že budu-li mít děťátko v pomůckách nepravidelně a jen na opravdu nezbytnou dobu a přitom ho budu v bdělém stavu poctivě polohovat na bříšku a zádech, neměla bych mu ublížit. V nosítkách, kde jsou děti ve svislé poloze páteří k zemi, by neměly být vůbec. Vyjímnou pak jsou krosny pro větší děti (opět pozor na nohy).
Jedná se opravdu o rozsáhlý článek, který nelze celý přepsat. Autorka je fyzioterapeut.