Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » TAM-TAM » Zprávy » Šátkování



Šátkování
michalav
22.11.2011 v 11:27:01

Ahojky maminky,
strašně dlouho jsem tady nebyla. Nejvíce jsem sem chodila když jsem byla na první mateřské se synem. ale to už je hooodně dlouho.
Teď jsem na mateřské s dcerkou a je to úplně jiné než před lety se synem. A proto se chci zeptat zda jsou tady mezi Vámi i nějaké mamky šátkařky? Já s naší Viktorií šátkuji od narození ikdyž teď maličko bojujeme. už je jí 8,5měsíce a v šátku už tolik být nechce, protože pořádně nevídí na svět kolem sebe a nemůže se tolika hýbat jako v kočárku.
Ale i přesto nosíme a ráda bych tady našla nějakou spřízněnou dušičku.

Stránky: [1] 2 3 4
KarolinaSto
14.1.2016 v 12:29:22

Já nosila v šátku jen když byla dcera malušenká, pak mě to už nabavilo uvazovat tak jsem si pořídila ergonomické nosítko, je to rychlejší. Kapsu jsem si sama ušila, i návleky na nožičky :-) Jsem moc spokojená.

VirenkaVirenka
25.11.2011 v 21:51:37

Ještě jsem chtěla dodat, že jakmile namrzlo a klouzalo, chodili jsme s kočárkem, jinak se nebylo čeho držet a fakt bych to s dítětem nedala, ergo když jsem měla druhého za ruku. Ale když potom padl sníh, to už neklouzalo, tak to naopak bylo dobrý, oběma nám bylo mnohem větší teplíčko než když ležel v kočárku. Měla jsem bundu, kterou jsem dopla přes úvaz na břiše a někdy nám bylo teplo spíš až moc. Druhý na sáňkách na tom byl hůř ;).

V tlačenici v dopravním prostředku jsem musela jezdit i mezi vesnicemi a nebyl v tom moc rozdíl, protože dítě stejně většinou nevydrželo v kočáru, navíc jsem měla o kočár strach, i když jsem ho přidržovala, tak při některých manévrech řidiče docela lítal a kluci tam kolikrát odmítali být. Takže ven na klín (fakt nás lidi většinou pustili sednout, i s nosítkem), ale dítě bez nosítka je mnohem víc ohrožené ťuknutím někam nebo tak. V šátku je jako moje vlastní tělo a nemá takový rozptyl v manévrech ;) Proto jsem se do (většího) města nebála, i když jsem se skoro nedostala, tam kupodivu bývalo i v dopravě často volněji.

Naopak se mi stalo, že mi 2x(!! – nevím proč se to lepilo zrovna na mě) auto narazilo do kočárku na přechodu, vždycky blízko zatáčky, jednou jsem stihla tak rychle uhýbat, že se jen otřelo, podruhé ale kočár překlopený. Kdyby byl v šátku, nemohlo se to stát, ale s tím kočárem jsem prostě nedokázala zmenšit naši velikost. Nic se nestalo, pár odřenin; chlap byl invalida, který byl zvyklý, že v klidné ulici NIKDY NIKDO nechodí (po přechodu), takže tam nacouval asi 60. Co bych si na něm vzala, kočár by bohužel nic nezachránil. Já jsem se potom fakt dlouho bála i s kočárem :shock:

VirenkaVirenka
24.11.2011 v 21:35:16

Tak jsem se koukala, o čem jse si tu povídali.
Peťko, tvůj příspěvek se mi líbí, pořád jsem přemýšlela, kde jsem názor proti četla a díky, že jsi mi MaMiTu připomněla. Bohužel ji nemám doma, tak se nemůžu podívat na přesné formulace. Je to ale jedna z mála věcí v MaMiTě, kde jsem během čtení článku v některých věcech autorce oponovala, aniž bych jí upírala její profesionalitu nebo zkušenost. Z objektivního pohledu zkrátka nemáme k dispozici dost dat k vyhodnocení toho, jestli nošené děti (a kolik hodin denně nošení vůči hodinám volného pohybu by autorka už pokládala za újmu? nevíme) mají skutečně nějaké specifické potíže s pohybovým ústrojím, ani jestli jich mají početně víc. Nošených dětí je u nás stále menšina, tudíž si myslím, že ordinace plní i děti postýlkované a vojtěné, které by na tom podle autorky mohly být procentem potíží líp. Generace naše a starší, která naplnila ordinace ortopedů a rehabek fakt hodně, určitě nebyla nošena, tudíž víme, z čeho to nemáme… víc toho moc nevíme.

Vím, že jsi nemyslela příspěvek jako nesouhlas, že jsi chtěla upozornit na názor někoho, kdo zmiňuje možná negativa. Podle mě je tady klíčové slovo MOŽNÁ (negativa). Protože tohle jsou věci, které se opravdu doložit dají velmi těžko, spíš nedají. V MaMiTě asi před 6 lety vyšel článek myslím paní Kiedroňové, která z pohledu fyzioterapeuta velmi chválila intenzivní klubíčkování celé první měsíce po narození a varovala před pokládáním na rovnou, pevnou podložku vyjma bdělých chvil. Dobu odpočinku a spánku doporučovala v měkkém hnízdě. A ze stejných důvodů, jako tento opačný názor, tedy kvůli optimálnímu zatěžování a rozvoji pohybového aparátu… To píšu jen jako příklad toho, proč jsem už v předchozím případě psala, že názoru pro i proti byly, určitě i budou. Objektivně rozsoudit asi těžko kdy a kdo pomůže. Subjektivně bude muset posoudit každá mamina, která má intuici i vnímání nastaveno právě pro své konkrétní jedinečné dítě. Nikdy jsem si nemyslela o nešátkující mamině, že by dělala něco méně než já, nebo že já to dělám správněji. Proto věřím, že ani člověk s protikladným názorem neudělá ze šátkující maminy hydru, která pro svoje osobní pohodlí a libý pocit z nošení dítěti bez úvah ničí páteř, pokud nebude mít tento názor podložený sakra dobře ověřitelnými fakty.
Co jsem napsala, je dlouhé, ale já to zase neumím stručněji říct. Hájit šátkování nechci, protože jsem nešátkovala, abych byla členem nějaké komunity, necítím s ostatními šátkařkami nějaké spojení nebo tak něco. Ale s jednou každou, kterou jsem potkala (a tady i jen četla), cítím, jak mě spojuje prožitek. Pro nošení ochotné dítě je to tak komplexně uspokojující vjem (být nošen na těle matky), že si opravdu neumím postavit otázku buď a nebo: prožívání nošence nebo poškodit páteř… Pro nosící maminku je to těžko pochopitelný rozpor, narozdíl od té nenosící. Proto je i můj dojem, že autorka tebou zmíněného článku svoje dítě nenosila.

LienLien
24.11.2011 v 16:38:27

petro to je v pořádku, ono to opravdu takhle shora vypadá, že prsa kamsi zmizela :-)

PetraOPetraO
24.11.2011 v 15:00:32

Lien, tak to se omlouvám, asi blbý úhel foťáku, jsem chtěla pochválit tatínka a dotkla jsem se maminky.

Virenko, napsalas to moc pěkně, tak to bude vždy s mnoha věcmi. Navíc osobně ani moc nevěřím člověku, který o správnosti-nesprávnosti věci nepochybuje a je si jist svým, vždyť snad každý ví, že nic není černé, ani bílé.
Z nošení dětí se stal druh víry, místo aby primárně sloužilo jako ochrana dítěte a zabezpečení základních životních úkonů a td.. Tradice u nás byla přerušena a nemůžem se tedy na ni už naprosto spoléhat. Nejsme nuceni své děti bezpodmínečně přivazovat k tělům a proto právě může vznikat prostor pro takovou to a podobné diskuze, kde je navíc těžké dobrat se k jinému závěru, než že se každý zařídí podle sebe, podle toho, čemu bude více věřit a také podle toho, jak při svých závěrech pochodí se svými potomky.

VirenkaVirenka
24.11.2011 v 13:55:33

Ahoj, já chtěla napsat včera večer, ale nefungovaly mi stránky, tak teď sice kolem jen letím, ale pár slovíček ode mne. Já jsem nosila už prvního před skoro 11 lety a už celkem dost maminek šátkovalo, byla už pestrobarevná nabídka minimálně od dvou různých dodavatelů šátků. Měla jsem i babyvak, “správné“ konstrukce, ten jsem používala nejvíc, protože můj starší nebyl nosící typ. Nechtěl se ani nosit, ani tulit, ale často jsme jezdili autobusem a to měl vak rád, jakmile skončilo letní horko (je červnový). Ale šátek nechtěl, žádný vzpřímený úvaz neprošel. Takže jsem potom šátkovala s druhým před 7 lety a to si myslím, že už jsem potkávala jak spoustu jiných šátkujících matek, tak hlavně už to často byly vícerodičky… V našem maloměstě to je docela co říct :)

Koukám, že se v posledních příspěvcích rozběhla nějaká debata o tom, jestli je nebo není vhodné, nemám čas teď číst, ale asi se na to později vrátím kouknout. Tyhle debaty probíhají odjakživa, protinázory budou vždycky a hlavně i proto, že postoj pro i proti je vlastně neprokazatelný nějakým hmatatelným důkazem. Rehabilitační půjdou někteří proti s argumenty, které nejde vyvrátit, protože je nejde ani potvrdit a stejně tak naopak. Stejně jako se teď skoro každé dítě “vojtí“ a nikdo nemůže potvrdit, že to zaručeně potřebuje, ani vyvrátit, že kdyby nevojtilo, bude stejně v pořádku… S tím nenaděláme nic. Zkusím pohledat, kolem jakého odkazu se tu tentokrát vede řeč a asi se zapojííím :)

michalav
24.11.2011 v 13:48:29

Peťko první část mého příspěvku byla pro tebe. Omlouvám se že jsem nejmenovala, nebyla jsem si jistá zda jsi to psala ty nebo ne. A zbytek bylo myšleno na pisatelku ono článku ze kterého jsi ty čerpala.
Určitě jsem se tě nechtěla dotknout to ne…jen jsem napsala svůj názor a je možné že jsem ho špatně formulovala. Ale určitě nebyl myšlený jako útok na tvou osobu.

A co se týká chůze bez bot tak to většina lékařu jen a jen doporučuje právě kvůli správnému vytvarování klenby nohy. Proto by dětičky neměli dostat botky dříve než udělají své první samostatné krůcky. I okolo nábytky mají chodit bosky. Je jasné, že po chodníku ve městě chůze bosky nic moc, ale třeba na zahrádce po trávě jen a jen doporučují.

LienLien
24.11.2011 v 13:38:08

Peťko nekonči, ještě mi řekni, proč pro naše děti není vhodné chození bosky, malá chodí a já se taky snažím pokud to jde. Tedy myslím venku v přírodě.

A nemyslím, že michala psala na tebe, ale spíš na autorku, kterou cituješ.

PeťkaPeťka
24.11.2011 v 13:19:57

Michalav v, pokud tvůj příspěvek byl na mne, tak já mám jméno, ne?
Opsala jsem pouze to zajímavé z článku a také jsem psala, že jsem pro šátkování, nebo i klokánkování a mám s tím osobní zkušenosti, možná více, než si myslíš.
Když ale někdy vidím různé pomůcky, do kterým maminky cpou své děti, ať už chodítka, nebo jiné, je mi to líto. Nebo rodiče, co sotva čtyřměsíční dítě cpou párkem s hočcicí a posazují do kočátku, aby chudák dítě mělo rozhled. A takových je opravdu šíleně moc, bohužel. Jak pak má vypadat tato generace? Kolik je dneska mladých lidí, co mají neskutečné problémy s pohybovým aparátem? Chtěla jsem podotknout, že ne všechno, co je dobré pro určité národy, je dobré i pro naše děti. Viz. třeba chození bosky. Africkým dětem to nevadí, našim ano. Nevím, co je špatné na citaci? Chtěla jsm to citovat přesně, napsala jsem, že jde o opis článku, který považuji za kvalitní a ne jedna “chytrá“ paní povídala.
Tím diskuzi o šátkování končím.

michalav
24.11.2011 v 12:40:51

Tedy koukám, že se rozjela docela diskuze o vhodnosti šátkování.

Pra pisatelku nebo soíše opisovatelnu onoho článku jsem našla stránky kde je popsané nošení a jeho výhody. Nebudu zde opisovat výtažky z onoho článku. Ale tady je odkaz přímo na stránky a myslím si že maminka která tyto stránky vytváří uvádí všechny dostupné a pravdivé informace podložené i lékaři.
http://satkovani.webnode.cz/vyhody-noseni-deti/

A také je na stránkách uvedeno jak je a není vhodné šátkování s miminky které mají problémy s kyčlema.

a jak už některá z vás psala myslím si že ona pisatelka nemá žádnou zkušenost s šátkováním. Spíše ho zná z doslechu ale více se o něj nezajímá.
Já jsem před osmi lety nosila syna v klokance, respektive nenosila protože mě akorát bolela záda a nic víc. Malému se to nelíbilo, takže jsme skončili v kočárku.
Zato s maličkou si šátkování užíváme ikdyž už ne tolik ja bych chtěla ale když je maličká unavená a nejde jí usnout tak šup do šátku a ven a spinká během chvilky :-)

A tady je viditelný rozdíl mezi špatně a správně navázaným šátkem

Stránky: [1] 2 3 4



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.

  • výchova, děti, rodiče, maminka

    © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist