Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Špatná otázka..
Děti na pískovišti řeší všelijaké otázky…tento týden, se ptal starší kluk 8leté holčičky proč bydlí u babičky a ne s rodiči…odpovědi jsem neslyšela, ale bohužel naše malá se dneska holčičky zeptala před její babičkou, babička se na mě osočila, proč řešíme před děckama takové otázky, jak její vnučce pak má být(její matka utekla už když byla malá batole), potkali jsme se po cestě, babička celou cestu utírala slzy…Samozřejmě, že mě nebylo dobře z toho, že se malá zeptala, hned jsem ji pak poslala se omluvit, ale stejně se mě ještě doma ptala že to chtěla jen vědět, jak jí to mám vysvětlit, mám se na ni za to zlobit? Fakt nevím, protože ta babička jí ještě řekla, že malá s ní bydlí, protože chce. No a to nás doma zase napadlo, jestli by také mohla někdy bydlet u babičky kdyby chtěla…jak teda na to?
Mankaš, není to vtip. Tvoji dceru lituji, protože musí mít nyní v hlavě zmatek jak hrom.
Pokud s tím má problém ona babička, je to její věc. Na tom, že sama vychovává vnučku nic špatného není, naopak! Babička by na sebe mohla být hrdá, že zvládne vychovat dítě.
Já taky souhlasím, že nevidím důvod se omlouvat.. Dítě se prostě zeptalo, co ho zajímalo.
Babička přece musí své vnučce sama vysvětlit, jak má na takové otázky reagovat, aby to vnučku netrápilo. Protože babička nikdy nezabrání tomu, aby se někdo další nezeptal, nebo neřekl vnučce ještě jiné a horší věci. A navíc příště u toho babička třeba nebude…
A třeba paní učitelka ve škole, taky má zakázáno se ptát dětí na jejich rodiče, aby holčičce neublížila? Nebo děti nekreslí ve škole maminku, tatínka, nemluví o tom, co dělají? …to je přece nesmysl. Vnuška s tím musí žít, ona v tom musí mít jasno a taková nevinná otázka na písku nemůže udělat takovou neplechu, aby se dítě, které vlastně nic neudělalo neomlouvalo…
mankaš, já taky nevidím důvod ani se omlouvat a už vůbec ne dceru kárat. není za co.radka2
Mankaš, ale já vůbec nepíšu, že ty si nejhorší, ani si to nemyslím, náhodou na mě působíš docela sympaticky, i s tím, jak vždycky vyletíš jak čertík z krabičky a že už teda nic psát nebude 🙂 🙂
Ale přeci vidíš, že nejsem sama kdo má takový názor, je to těžké, asi ti bylo nepříjemně, ale to na věci nic nemění. HOlčina se jenom zeptala na to, co určitě zajímá nejen jí a to je přirozené, žádné omlouvání nebylo na místě. Taky si je třeba uvědomit, že děti, které se nesmějí ptát, nesmějí nic říkat atd. nakonec taky nic neříkají a pak se člověk diví, co se stalo (drogy, sebevraždy, odcizení….) a je to jenom ze špatných reakcí dospělých, které zůstaly nepochopeny. Tím teda nechci říct, že se to JEN kvůli jedné takové příhodě stane, abych nebyla špatně pochopená.
Holky ale já si myslím, že jsem si s ní o tom promluvila už dostatečně, všechno jsem jí to vysvětlila i s tím spojených další spoustu otázek:-) nepřijde mi divné, že se omluvila, ani jsem tady neříkala, že jsem na ni byla nazlobená, jenom jsem se ptala, jak mám reagovat jestli se zlobit…Také jsem jí řekla, že na takové věci ať se první zeptá mě a ne nikoho na ulici. Mimochodem pokud si prdne na veřejnosti už skoro šestileté dítě, tak myslím, že není na škodu když řekne pardon…Jarmushka to hezky napsala, také doufám, že si z mého chování do života něco vezmou…
Taky to vidím tak, že otázka dcerky byla přirozená, a reakce dospělých když ne špatná, tak minimálně nevhodná a neadekvátní.
Já si pamatuji sama na sebe, když jsem se nějak chovala, a z reakce rodičů, kteří mi řekli, že “takhle ne“, ale už mi teda nevysvětlili proč nebo “jak ano“, dodnes z toho mám dá se říct trauma.
Naše holky jsou taky všetečky a kladou občas opravdu záludné otázky, že někdy třeba hned nevím, jak odpovědět, ale snažím se jim vše vysvětlit.
A postupně mluvíme i o tom, jak se chovat k druhým a ve společnosti vůbec. A že je někdy lepší, aby se na něco zeptaly nejdříve nás rodičů.
A nám se taky někdy stane, že se nás nějaké cizí dítě (i dospělý) “neomaleně“ na něco zeptá – třeba na Anyin hemangiom na tváři.
Neříkám, že je mi to zcela fuk, ale snažím se v klidu odpovědět.
Snad i z mé reakce si moje děti do života něco vezmou.
😯
MankoŠ, teď zas nechápu já – omlouvat se za to, že se špatně zeptala? Copak ona dokáže ve svém věku rozlišit, co je dobrá a špatná otázka? Prostě ji to zajímalo, tak se zeptala.
Na tvém místě bych jí odpověděla – o tu holčičku se stará babička, někde v rodinách to tak holt mají, že se třeba maminka nemůže postarat (je jedno, z jakého důvodu, to bych vůbec nezmiňovala), tak se stará babička. A vysvětlila bych jí, že se příště nejdřív má zeptat mě, že některých lidí by se to mohlo dotknout, nebo se jim nelíbí, když se jich někdo tak ptá…
Ta babička taky nereagovala zrovna ideálně – prostě malé zvědavce měla odpovědět, že oni to tak mají, ale babičku to viditelně žere (což se jí člověk nemůže divit…).
Souhlasím s Lien a s Peťkou. Já bych teda malou neposílala se omlouvat, spíš bych babičce řekla já, ať se nezlobí, že je to prostě dítě, které neví, jak se taktně zeptat, nebo neví, že je něco v nepořádku – děti mají svůj svět prostě ideální (a chtějí ho takový mít).
S tím bydlením u babičky – jak zmiňovala snad Padmé – jste mi připomněly knížku (seriál) Tajemství proutěného košíku – taky jsem pořád nemohla pochopit, proč Klárka bydlí u babičky a Vojtíšek u rodičů – a dodnes nad tím vždycky bádám a snažím se vyčíst nějaké indície 😉
Právě proto jsem malou před tou babičkou bránila, protože jsem věděla, že doma se takové věci neřešili, jinak by mi bylo jasné, že si za to můžu sama…Z tvé příhody mi jasně plyne, že já jsem se v podstatě zachovala nejhůř, ale to já si nemyslím…a už se radši na nic neptám, děkuji vám…
no mně to připomíná příhodu, kterou vypráví moje maminka, jak někde byla se mnou když mě bylo něco málo přes rok a obědvali a já jsem si prdla. Byl tam pán, který reagoval tak, že mi vynadal, že jsme snad lidi a že u jídla tedy hrozné…
Tož v roce je hodně přirozené si prdnout a hodně divné, pokud někdo vyžaduje, aby dítě v tomto věku mělo povědomí o etiketě a zrovna tak si myslím, že je to u vás. Až jí bude 15, asi se zeptá taktněji, ale v sedmi nebo šesti letech (nebo kolik jí vlastně je??) mi to připadá úplně přirozené a normální, že se zajímá a tvoje reakce, že ji to k takovým otázkám neopravňuje mi připomíná reakci pána.
Ona asi babička taky nebyla “naštvaná“ na vaší dceru, ale na vás, protože si myslela, že to doma řešíte….
No teda Peťka to je snad vtip? Proč bys měla litovat moji dceru? Mě je jasné, že se zeptala ze zvědavosti, že tu holku vidí jen s babičkou, ale nemyslím si, že bych to měla nechat bez povšimnutí, myslím, že by se měla naučit, že se cizích lidí prostě nemůže zeptat na cokoliv, nebo snad jo? Dcerku jsem poslala omluvit holčičce za to, že se jí špatně zeptala. Já jsem jí doma situaci vysvětlila, ale stejně si myslím, že ji to k takovým otázkám neopravňuje…