Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Škol(k)a volá!
Zbývají poslední tři dny prázdnin a ve čtvrtek dětem začne nový školní rok. Někdo půjde do školy, někdo do školky.
Máte doma mazáka nebo nováčka?
Napište nám o tom, jak se vaše děti těší do školy/školky.
- Máte už vše připraveno na první školní den?
– Těší se děti do školy/školky?
– Jak u Vás probíhají přípravy na první školní den?
– Na co se děti těší nejvíce? (kamarádi, učitelky, nebo nějaký předmět)
– A čeho se nejvíce bojí?
Každé dítě tento den prožívá jinak. Někdo se těší, někdo se bojí a někomu to je jedno.
A pak jsme tady ještě my – Maminky, které vše prožíváme s dětmi.
Radosti, starosti, bolínka, pláč, první lásky a první zklamání.
Najednou zjistíme, že doma máme místo miminka malého školkáčka, předškoláka nebo školáka už velkého.
- Jak tento den prožíváte VY?
– Čeho se nejvíce bojíte?
– Z čeho máte největší radost?
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (02.09. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-cervnu-2011).!!!!!
ach jo , ty mi dáváš, já bych se taky nezdráhala, kdyby tu leželo dítě v horečkách se zhnisaným krkem, ale ted?? V;šechno ve mě křičí neeeee.
no za pár minut budu znát vysledek a třeba se rozhodovat nebude o čem
Lien, jde jistě o “pár“ jedinců, kromě včasné léčby penicilinem se na nižším výskytu dalších komplikací jistě také podílí vysoká životní úroveň našich zemí, stejně jako u mnoha jiných věcí.
U spály se uvádí výskyt následných komplikací – nyní – cca v 1-5% nemocných. Čili v lepších letech jedno ze sta se spálou, v horších (třeba lokalitách)i 5 ze sta… Jsem ráda, že je to relativně málo, rozhodně oproti ještě naší generaci, ale upřímně, pro mě je to pořád dost na to, abych v této ne tak časté situaci u dítěte ATB přijala, možná i ráda. Já už nemám k dispozici čísla, jen vím, že jsem v lékařském časopise před časem četla o revmatické horečce (poškozuje srdce a patří k nejčastějším pospálovým komplikacím) a psali snad, že revmat. horečkou trpí na světě asi 16 mil. lidí, to mi pořád přijde jako dost velké číslo na to, abych brala ATB u této nemoci jako opodstatněná oproti třeba preventivní ochraně u různých viroz nebo pro jistotu u každého zánětu středouší, například. Je to ale pouze můj názor 😉
Přirovnání alergie k poinfekčnímu autoimunitnímu zánětu není příliš přiléhavé, jsou to ale věci, které se už celkem těžko vysvětlují. Alergie je zvráceným bojem těla proti CIZÍM látkám, s kterými se organismus setká, vytváří protilátky a vytváří určité reakce, které jsou sice velmi nepříjemné, ale v naprosté většině nejsou smrtící. Naproti tomu autoimunita – tvorba protilátek též původně proti cizorodé látce, spuštěná na začátku často nejasným způsobem. Infekce streptokokem je jedna z mála známých situací tohoto děje. Ve chvíli, kdy v organismu již žádné další cizí látky, proti kterým tělo útočilo, nejsou, bylo by správné, aby protilátky vymizely z oběhu a tělo se pouze připravilo na jejich opakovanou tvorbu v případě potřeby. Místo toho se však protilátky obrátí proti některým podobným látkám vlastního těla, tímto způsobem se tvorba protilátek dále udržuje a tělesné orgány jsou soustavně ničeny. Mohou být ničeny velmi i velmi dlouho.
Podobný mechanismus je podezřelý z problémů dětí po některých vakcinacích, což pokládám za velmi důležité. Jelikož nejsou žádná přesná čísla o komplikacích z tohoto podezřelých u vakcin, nejde to jasně srovnat, ale dílčí čísla v některých pramenech naznačují, že se také jedná o jednotlivce z tisíců očkovaných. Mnoho lidí se kvůli tomuto zdráhá očkovat. Musím říct, že já bych se ze stejného důvodu nezdráhala dát ATB dítěti s prokázanou spálou, protože se domnívám, že riziko pospálového poškození bude stále ještě početně vyšší než to poočkovací.
Vírenko taky moc děkuji
Petko, myslím, že nejsi bláhová, je to tak jak píšeš, to o čem píše vírenka není přeci běžný jev, jde o pár jedinců. Podle mého přesně takhle funguje alergie a taky nejsou všichni na všechno alergičtí jen proto, že mají dostatek protilátek.
Virenko, pokud to chápu dobře, pak tedy při onemocnění je vysoký počet protilátek nežádoucí?
Píšeš:
……Bez ATB bude protilátek ještě víc. Pozdní komplikace spály jsou ve skutečnosti problémem příliš velké tvorby protilátek, které potom napadají některé další orgány (srdce, ledviny, velké klouby). Když se toto stane, ATB již ničemu nezabrání…..
A já si bláhově myslela, že pokud se jedná o odolného jedince, nemoc zvládne pomocí vlastních protilátek sám a tedy nepotřebuje léčbu medikamenty. Imunita tohoto člověka je tedy dobrá a vše je v pořádku. Tím myslím obecně všechna onemocnění, ne nyní konkrétně spálu. A ono to tak není?
Virenko, děkuji za vyčerpávající informace a osvětlení problému.
Snad budeme mít štěstí a výtěr bude negativní.
Jen ještě aby se to nezamotalo s tou anginou. Angina je označení pro zánět mandlí, různého původu. Streptokok ať spálový nebo nespálový, cíleně útočí na tkáně hrdla a proto prakticky vždycky způsobí zánět mandlí. Spála má typické rysy anginy, to je ta výrazná rudost (případně čepy), tím se dá i pohledem rozlišit od “běžné“ anginy, pokud tedy nemoc probíhá typicky.
Spála je angina s vyrážkou po těle, spálová angina vyrážku nemá. Snad jsem to nezamotala ještě víc.
Tedy, spálu i anginu způsobuje streptokok. Proto je spála v začátku snadno s “klasickou“ anginou zaměnitelná, hlavně když probíhá mírně. Přesto, “spálový“ streptokok se liší, a to produkcí specifického toxinu označovaného erythrogenní ( a to se právě rozliší při výtěru, mikrobiolog určí typ streptokoka, který najde), který má za důsledek právě vyšší nebezpečnost oproti běžným streptokokům a též typické projevy spály, tj. buď spálovou vyrážku, nebo v mírnějším případě tzv. spálové anginy při této silnou, až malinovou rudost hrdla, malinový jazyk s vystouplými papilkami nebo otok čípku (visí mezi patrovými oblouky a obvykle není běžnou anginou zasažen). Spála je onemocnění s vyrážkou, spálová angina je bez vyrážky, ale s příznaky těžší (malinové) anginy, případně s prokázaným spálovým streptokokem ve výtěru.
Spálový streptokok se v těle chová nebezpečněji. Nemůžu odpovědět na to, jak se projevují všechny neléčené děti, protože pokud se spála zachytí, vždy se ATB léčí. Pokud se nezachytí, já jsem v medicíně zažila jenom ty komplikace, s kterými rodiče přišli, logicky někteří asi nepřišli(protože dítě bylo zdravé), ale není žádná možnost, jak určit, kolik nepoznaných spál mohlo být a skončit zcela bez následků.
To, co zlepšuje prognozu skutečné spály, je rychlost, s jakou se z těla streptokoky odstraní. Čím déle má tělo možnost vytvářet protilátky, tím vyšší riziko následné nekontrolovatelné tvorby těchto protilátek, které útočí na další orgány. Spálový streptokok není přímým původcem pozdních komplikací. Každý streptokoka nakonec porazí a komplikace během průběhu nemoci jsou způsobené toxiny (jedy) z bakterií, kromě různých abscesů v krku, zánětu ucha atd. může být i zánět srdečního svalu, ledvin nebo bolesti kloubů. Toto je při onemocnění a spolu s nemocí většinou bývá zdoláno. Tady je jedinou nadějí injekční aplikace ATB ve vysokých dávkách a dostatečně dlouho (někdy měsíce).
Naproti tomu pozdní komplikace, i když zasahují stejné orgány, už mají omezenou možnost léčby ATB, jsou způsobeny zejména vlastními protilátkami, které tyto orgány napadnou a mohou je dále bez kontroly ničit. Léčebná cesta je potlačování imunity, to není vůbec snadné, léky k tomu užívané jsou silné jedy a ne vždy dobře fungují, většinou situaci ale zlepšují nebo zastaví. ATB také mohou situaci o něco vylepšit a proto se téměř vždy používají, ale bohužel to neplatí u všech a vylepšení je jen velmi částečné. Bohužel, protože antibiotika jsou ze všech používaných léků nejšetrnější.
Tyto komplikace se rozvíjejí jen v odstupu týdnů po překonání nemoci, uvádí se myslím kolem 3 týdnů. Nejzrádnější je pozdní zánět ledvin, který nemusí být rozpoznán a může se odhalit s velkým odstupem od nemoci. Většinou jsou problémy s pozdními následky celoživotní.
Test na přítomnost protilátek proti streptokoku se myslím mohou dělat už týden po proběhlé nemoci, dělají se většinou jen při podezření na něco nezvyklého nebo při podezření na proběhlé onemocnění, které nebylo léčeno.
Taky si nemyslím, že musí mít podobné problémy každé dítě, ale výskyt komplikací stále je, neblíží se nule, možnosti a tíže možných komplikací jsou takové, že léčba ATB je proti tomu šetrná cesta, jak možnost komplikací výrazně snížit. Pokud jsou ATB nasazena včas (probíhající nemoc s horečkou včas rozpoznaná), rozhodně výrazně snižují možné následné komplikace, početně i tíží. Případy, kdy ATB nemusí odvrátit komplikace, jsou vesměs při podání pozdě, nebo z různých důvodů až po nemoci. Tam pomoci mohou, ale už nemusí.
Sama nevím, jak bych reagovala po lehké spále, kterou jsem dovedla ke kontrole až ex post. Jsem přesvědčená, že bych debatovala taky, už jsem to tu psala. Ale počítám, že pokud by byla šance, že ATB budou ještě podaná včas na snížení možných komplikací, asi bych je vzala. Zatím jsme spálu neměli. Prosím, neberte moje info za absolutní, všeobecně určitě nejsou špatně, ale detaily už můžou být nové, pediatr nejsem.
jojo, chápu, ale je tedy možné to zjistit nějakými testy hned po pár dejme tomu týdnech?
Lien, taky je ale údajně možné, že potíže se projeví až za nějaký čas, nebo třeba v dospělosti. Až bude mít dospělý člověk problém např. s klouby, těžko to pak bude přisuzovat nějaké prodělané a nedoléčené spále z doby, kdy mu bylo 5 let. 🙁
My už jsme si napsaly v OV, ale i tak, přeju, aby byl výtěr negativní!
a ještě k vírence, já myslela, že streptokok v krku bez vyrážky je angína, s vyrážkou spálová angína a jen vyrážka bez krku spála.