Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pozdrav po nějaké době
Ahoj všichni,
nedivila bych se, kdyby si mě tu už většina nepamatovala, dneska jsem tu ale četla většinu známých jmen, tak doufám, že tak zle není. Každopádně, dlouho jsem tu nebyla. Poslední měsíce tu víc četl manža než já, občas mi do telefonu říkal – tam se píše to a to. A já, i když jsem se k odkazovanému třeba dostala, jsem nesehnala vůli odpovědět. Čas ale zase odplynul a vypadá to, že to zase bude s mým výskytem tady lepší.
Myslela jsem ale na vás často, na všechny. Já jsem poslední rok prošla spoustou událostí, které byly velmi tvrdé. Týkaly se práce, tudíž o tom nemůžu psát, ale sešlo se toho tak strašně moc, že bych byla nikdy, nikdy nevěřila, že to lze takto zažít. Seriál typu Pohotovost mi přestal připadat jako fantaskní dílko, bohužel o pár měsíců později jsem měla pocit, že prožívám realitu Přeletu nad kukaččím hnízdem. Při tom všem naštěstí neonemocněl ani nezemřel nikdo z mé rodiny. Za to pořád dokolečka děkuju. Velké těžkosti se nevyhnuly mým rodičům, manža prožívá značné posuvy v práci, s podzimem se ukáže, kam až posuvné vlastně budou. Spoustu věcí bych tu byla ráda napsala, ale zrovna není čas psát a po třech dnech už je všechno převrstveno dalšími situacemi. Takže vlastně nového nic, ale pocit mám, že jsem úplně jiná než ještě před 2 lety.
Kluci dělají běžné starosti a spoustu radosti. Mladší půjde do první třídy, takže chystáme :). Proměřuju na kapsář, pytel na tělocvik. Chodí poslední týdny do školky a každý den vyhlíží podzim, nechce do školky, ale už do školy :). Já se pokouším dělat něco v domácnosti a zjišťuju, že jsem povětšinou vyloženě neschopná něco stihnout. Musím chystat podklady pro přednášku, k tomu se už dlouho chystám a začíná mě tlačit čas, přesto večer vařím a žehlím místo ležení v knihách. Takže vás radši pozdravím, než zjistím, že jsou zase dva měsíce v trapu a já rozlítaná všude možně, jen ne tam, kde bych občas ráda 🙂
ahojky,je fajn žes našla chvilku a ozvala ses.
Jo je to děs jak to letí…než se otočíš je měsíc pryč.Hlavně,že není u Vás žádný větší vzrůšo :-).
Držím prckovi palce,aby ho elán do školy nepřešel.Kdyby chudák věděl co ho čeká za plno povinností :-).
Já Ti nevím,vím že fofr v práci je někdy na hlavu,ale zas to rychlej utíká a zaplať pámbůch nemáme naše povolání stereotipní.Každý den jiný a o to krásnější,né? Hlavně,aby jsi měla samý nej…a pokud možno žádný smutky.
Je toho někdy dost,viď.Ale to se zvládne,bohužel musí.
Tak se drž a ukaž se tu častěji.
Virenko, tak mám podobné pocity jako ty… Dřív jsem tu byla denně i několikrát a teď zřídka nakouknu a počtu hlavně od mě známých jmen…
No jo, už tři roky chodím do práce a praktikuju ten známý kolotoč – práce – školka – družina – obchod – úkoly – večeře – koupání – žehlení – manžel (když zbude energie:-)))
Trošku jsem si teď užila o prázdninách – když to sečtu, strávila jsem úžasné čtyři týdny bez dětí – ač v práci… a úžasné dva týdny dovolené s dětmi a manželem, které letos kupodivu dopadly skvěle bez jediné výraznější hádky… Asi jsem už dospěla a prkotiny mě nechávají chladnou…
Holky, já na Vás taky nezapomněla, i když už tu taky nejsem moc k přečtení.
Vírenko, bohužel vím co se chystá a píšu kde se dá, bohužel zjišťuju, že mnoho lidí, kteří o tom mají a budou rozhodovat vlastně vůbec sami netuší, co to znamená :-(, tak se nechám překvapit věcmi příštími a budu očekávat nějaké “svržení konšelů na zdvižená kopí“…..
NO a zatím se pokusím držet zuby nehty
Virenko, ahoj já jsem také v kalupu a spíše jen čtu, než reaguji.
Ale tobě musím napsat alespoň ahoj, když jsme tady spolu válčily tak nějak ve stejný čas.
vierenko tak to chápu když človčk neví co a jak bude, a čeká a nemůže to ovlivnit tak to je na nervy, to chápu, tak snad co nejdřív bude rozhodnuto a ve finále to bude k dobru…soucítím s tebou a chápu manžela rozhodování čeká příští rok je voják z povolání a má 20 odsloužíno no a také neví jestli pokračovat, protože se chystají změny nejbližší je leden a říká se že to má jít až o 3a půl tisíce dolů to je jistota, no a pak má být zlomový rok 2014 a tam se to má měnit s výsluhama atd, tak neví jít ted za stálých podmínek a být rád že se změny nebudou týkat, nebo se pak drbat na hlavě že mohl ještě chvíli vydržet protože se nic neměnilo..no a nebo zůstane a změny ovlivní peníze a výsluhu do důchodu…asi blbé uvažování ale co je dobré nevíme a všechno ukáže čas….a to také nemám ráda…
s Honzíkem je to zatím tak nějak na prdlačku bobečky odcházej 15x za den, prdelka je týden dobrá a pak se rozbolaví, zrovna ted dva dny jí má krvavou a to už stojí na špičkách a pláče, že kaká…vůbec nevím co bude v budoucnu zatím nic neděláme a začínám trochu být nervozní protože jsem se rozhodla že za rok půjdu do práce o 5 měsíců dřív no a co tam s tím, je výhodou že ho budu mít u sebe, ale to už bude období kdy mi to bude vadit a budu z toho špatná ted mi to tak nepřijde tím že je to mimisek s plínama tak to je jen častější přebalování…jinak je to sluníčko ač jsme vlezli do období né vzdoru ale rovnou vzteku jak není po něm pláče hroutí se k zemi a umí si i zadupat..no a já sedím a čekám a čekám až ho to přejde ..snad dřív nepřijde sociálka…jinak je to naše sluníčko několikrát za den nás rozesměje, oblíbá, a ted miluje prohlížení knížek napodobuje zvířátka a zpívá si lalala….jen ten náš zadeček….
tak ti moc přeju aby konec prázdnin byl i zlomovým klidovým bodem pro tebe….chybí tu tvé rady, postřehy..no TY
vierenko tak to chápu když človčk neví co a jak bude, a čeká a nemůže to ovlivnit tak to je na nervy, to chápu, tak snad co nejdřív bude rozhodnuto a ve finále to bude k dobru…soucítím s tebou a chápu manžela rozhodování čeká příští rok je voják z povolání a má 20 odsloužíno no a také neví jestli pokračovat, protože se chystají změny nejbližší je leden a říká se že to má jít až o 3a půl tisíce dolů to je jistota, no a pak má být zlomový rok 2014 a tam se to má měnit s výsluhama atd, tak neví jít ted za stálých podmínek a být rád že se změny nebudou týkat, nebo se pak drbat na hlavě že mohl ještě chvíli vydržet protože se nic neměnilo..no a nebo zůstane a změny ovlivní peníze a výsluhu do důchodu…asi blbé uvažování ale co je dobré nevíme a všechno ukáže čas….a to také nemám ráda…
s Honzíkem je to zatím tak nějak na prdlačku bobečky odcházej 15x za den, prdelka je týden dobrá a pak se rozbolaví, zrovna ted dva dny jí má krvavou a to už stojí na špičkách a pláče, že kaká…vůbec nevím co bude v budoucnu zatím nic neděláme a začínám trochu být nervozní protože jsem se rozhodla že za rok půjdu do práce o 5 měsíců dřív no a co tam s tím, je výhodou že ho budu mít u sebe, ale to už bude období kdy mi to bude vadit a budu z toho špatná ted mi to tak nepřijde tím že je to mimisek s plínama tak to je jen častější přebalování…jinak je to sluníčko ač jsme vlezli do období né vzdoru ale rovnou vzteku jak není po něm pláče hroutí se k zemi a umí si i zadupat..no a já sedím a čekám a čekám až ho to přejde ..snad dřív nepřijde sociálka…jinak je to naše sluníčko několikrát za den nás rozesměje, oblíbá, a ted miluje prohlížení knížek napodobuje zvířátka a zpívá si lalala….jen ten náš zadeček….
tak ti moc přeju aby konec prázdnin byl i zlomovým klidovým bodem pro tebe….chybí tu tvé rady, postřehy..no TY
Virenko
na tebe se nedá zapomenout!
Často mi tu chybí tvé věcné komentáře a hódně často na tebe myslím ohledně zdraví (mého – že bych potřebovala narazit na nějakého lékaře tvého ražení a Marka – má problém s očíčkem jako Vítek, ale u nás se na to naštěstí přišlo včas).
Moc ti přeju, ať se ti život trochu zklidní, v práci i doma ať máš co nejvíc pohody co to jde, zasloužíš si to.
Bami, taky moc zdravím, a jak u vás? Jak to má Honzík s kakáním (umazáváním), co zadeček, už je otužilejší? Na tebe jsem si taky často vzpomněla, když jsem takzvaně hubou dřela zem, že ji nikdo nemá hedvábnou. Jo, práce je samostatná kapitola. A s manžou, to já právě taky nevím, jaká přesně změna to bude. Velká bude, ale jinak je možný všechno, co píšeš. Nahoru, dolů i úplně pryč. Ale rozhodne se už brzo, protože dovolené končí a kola jsou roztočená už od května. Já nemám ráda, když ve věcech není jasno, když dlouho nevím, co bude a když na to nemám žádný vliv. Proto už to řešení vyhlížím, vím, že potom se mi uleví, ať to už bude jakkoliv. Jakmile na to budu moct začít reagovat, bude líp.
Lien, já jsem sem začala chodit zrovna ve chvíli, kdy jsem se vracela do práce, Vítek byl první rok ve školce a byl nepřetržitě nemocnej, to člověk nezapomene. Myslím, že my dvě jsme se tu potkaly tak někde před 2 roky? Letí to strašně, 2 roky v životě našich mrňousů, to je velkej kus jejich života 🙂 No, a Vítek je dokonce už po odkladu kvůli tomu jeho mluvení, je mu 7 a začínáme s nácvikem R. Naštěstí bude mít skvělou učitelku, podědí ji po bráchovi a musím říct, že je to moje nejsvětlejší skutečnost v těch posledních zamotaných letech. Při našem chřadnoucím školství tu pořád zůstává pár lidiček, kteří nevyhořeli, nerezignovali a nezabalili to. Naše učitelka je jedinečná a to, že se s mými dětmi potkala a potká, pokládám od osudu za dobrý dar, kterým si u mě snaží vykoupit ty horší osudový věci. Tohle je ale čistý, nepodmíněný dobro. 😛
Na tebe i holky myslím často, zrovna včera jsem si vzpomněla, když v televizi proběhlo, že uvažují o plošném přeočkování desetiletých a starších, zatím proti příušnicím, ale po provedeném průzkumu protilátek možná i proti ostatním nemocem. Mám tě s tím očkováním spojenou, jak jsi tu v téhle oblasti začala poprvé více být vidět :). A za sebe pevně doufám, že nic takového stát za nutné neuzná, protože mému staršímu právě bylo deset. A já nechci, aby byl povinně přeočkován, už dvakrát mu to očkování nepřineslo nic dobrýho. Jen je možný, že od příštího roku jaksi nebudu mít na výběr, nikdo nebude mít 🙁 – ale to ty asi víš taky. Máš se doufám dobře?
vierenko já tě mám také stále v paměti 😀 takže doufám, že tu budeš brzy zase více, ale ono to tu přes ty prázdniny skomírá kompletně, ale jak popisuješ tak jsi v jednom kole tak snad se to co nejdříve uklidní u tebe v práci a nebude to jako Pohotovost, ale klídek jak u Doktora z hor…no a k posunu v práci nevím či smerem nahoru, dolu nebo regionálně snad je to také směrem k lepšímu…no a až nás bude příště číst tak ať i písne 😀
vierenko já tě mám také stále v paměti 😀 takže doufám, že tu budeš brzy zase více, ale ono to tu přes ty prázdniny skomírá kompletně, ale jak popisuješ tak jsi v jednom kole tak snad se to co nejdříve uklidní u tebe v práci a nebude to jako Pohotovost, ale klídek jak u Doktora z hor…no a k posunu v práci nevím či smerem nahoru, dolu nebo regionálně snad je to také směrem k lepšímu…no a až nás bude příště číst tak ať i písne 😀
Ahoj vírenko, tak já na tebe tedy určitě nezapoměla :-P, moc se těším, že tě zase uvidíme více a doufám, že se v práci situace usadila.
Maruška už se taky těší, ale teprve do školky, ach jo, to to letí, mám pocit, že když jsme se střetly poprvé, chodil malošek do školky nějak zčerstva…