Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Mám nevychované dítě.
To si nemyslím já, ale pár mých spoluobčabů po dnešním zážitku.
Prcek ve městě převedl naprosto dokonalej hodinovej hysterák – vědělo o nás celý Tesco i s přilehlým okolím + pak cestou domů v mhd.
Je pravda, že většina na něj mluvících se snažila ho spíše uklidnit,ale v buse za mnou seděla 4členka postarších dam -zkušených matek – jejichž děti určitě nikdy vzteklý záchvat, který přešel až do přetaženosti – neměly.
“To je hrozný jak ječí“ Proč ho nějak neuklidní? “
Že bych ho třeba zabila ne?
“Ne, ale musíte ho od malinka vychovávat atd.“
Fascinuje mě, jak z jedné situace hbitě usoudily, že je prcek nevychovaný. A celkově jde o tyhle komentáře v podobných situacích.
Přitom on je z 95% zlatej, a že občas nemá svůj den, nebo se spolu neshodnem a takhle to vygraduje, komu se to nestalo?
No nic, jdu si nastudovat něco o výchově dětí, abych něco neprošvihla :-))))
Ahoj Keenspeed,
moc Tě zdravím.Chápu tvoje pocity.
Moc obdivuji maminky, který jsou dostatečně silné a je jim naprosto jedno, když jejich prcek se začne dožadovat “svých práv“.Věří si a v tom to je.
Já jsem jiná. Má v tom prsty moje sebevědomí? Takže když nechám svoji dceru řvát, protože jí opravdu nekoupím vše, co chce, tak jsem špatná matka? Naše obě babičky by situaci řešily tím, že by jim určitou věc koupily, aby byl klid.
Moje kamarádka(psycholožka) se mě ptala, proč je pro mě důležité, co si o mně myslí cizí lidé.
Nejhorší jsou starší lidé, kteří se do našeho konfliktu začnou plést, třeba v dobré snaze dítě uklidnit, ale opak je pravdou… Naučila jsem se je slušně poprosit, aby se do našeho konfliktu nemíchali.
Letošní prázdniny jsem měla konflikty, ale s babičkama. Naši by Evičce klidně dali tři Brumíky, když jí to prý chutná…
Tchýně zase je dotčená, když děti nejí něco, co ona uvaří. Tchán nedokáže pochopit, proč Evička nejí bramborové knedlíky, a to je nebudeš jíst celý život a proč je nejíš….Už jsem si neodpustila asertivní reakci, dědo nechte toho prosím, myslíte si, že hodnota člověka se měří podle toho, zda jí či nejí bramb.knedlíky?
Mirka
Keen, díky za příhodu ze života, přečetla jsem si to s úsměvem. Ti naši kloučkové se nám umějí postarat o zábavu, že? Jo, jo, děti jsou radost. A jak říkávala moje babička: “Někdy jsou k nakousnutí a někdy k zakousnutí.“
Musím se přiznat, že to osobně neznám. Malý mi tohle nedělal. Nicméně – mnohokrát jsem to viděla (byla svědkem). A v tomto případě nezasahuji, spíš se snažím zdejchnout…
Nemůžu nevzpomenout, jak mi jeden “tatínek“ vlezl až do kočárku k několikaměsíčním dvojčatům, protože měl pocit, že se jim dostatečně nevěnuji. A zvýšeným hlasem mě upozorňoval, že mi brečí dítě… Byla to Lu, která prostě začala řvát na celé kolo, sotva jsme vyjely ze sídliště a utišila se teprve cestou domů, až jsme byly asi 20 minut od domu – cestou kolem nemocnice.
Pán jaksi nedokázal pochopit, že jak dítě, tak i matka musí jíst. A že po několikatýdenním stejném scénáři procházek matka přestává být útlocitná a nákup realizuje (měli jsme výhodu, že řada obchůdků byla v podstatě otevřené dveře do krámků v podloubí – děti byly stále na čerstvém vzduchu a já s nimi v kontaktu).
Přiznávám, že dnes jsem možná podobně alergická na řev cizích dětí, ale vědoma si svých zkušeností, přemítám, co je asi příčinou. A přemítám jen v duchu, případně vyklízím pole…
Holky díky, však já to sem napsala jen jako příhodu. Fakt se tím netrápím.
Jen prostě když si vzpomenu na sebe, tak jsem nikdy tohle nekomentovala. Jo jako mladá, bezdětná jsem si v duchu myslela, že moje dítě teda tohle nikdy dělat nebude 🙂 🙂
Ale, že bych šla a řekla mu, zavolám na tebe čerta atd, nebo radila mamince s výchovou – ani náhodou.
Ale vím, že třeba zrovna moje 70l matka je taky typ radilky.
Na malým pak už bylo vidět, že fakt ječí jen z přetažení – byl úplně bílej, skleněný oči, a jel to svoje domů ne domů ne tam tam – jakože zpátky do krámu, maminkooo domů ne domů ne a takhle fakt skoro hodinu v kuse.
Taky jsme dojeli v 11h domů a usnul během 5min.
Lien – malá teda pěkně perlí 🙂 , prcek jednou za čas, ale stojí to za to.
Tak já musím říct, že tohle nás tak nějak minulo. Mladší byla vzteklá až až, nyní z toho opravdu jakože odrůstá. Ale venku se myslím žádný větší hysterák nekonal. 🙂
Nicméně také mi hodně vadí, když se snaží někdo cizí vychovávat na ulici děti a to právě formou strašení, že přijde čert, bubák, dokonce i policie apod.! To bych vraždila. Naprosto to nesnáším a jsem v tomto případě na takového člověka schopna vystartovat a to se normálně držím a jen tak mě nic nevytočí. Pokud má nějaká babička potřebu komentovat to či ono, myslím si svoje, kývu a jdu. Ale jak začne někdo vyprávět mému dítěti o čertech, zuřím. S tím jsem se setkala u doktora, kdy jiná maminka okřikovala své dítě s tím, že pokud nepřestane, požádá sestřičku a ta mu dá obrovskou injekci, která bude hrozně bolet. Moje malá, když to slyšela reagovala pomalu pláčem a pak rozumně řekla, že ta holčička má hodně zlou maminku, když jí přeje takové věci, jako je velká injekce. Paní po ní jen koukla, ale nemyslím si, že by se nad svým chováním aspoň zamyslela.
No a nedávno jsem šla obchodním centrem, kde se zhruba dvouletý klučina neskutečně válel po zemi, kopal kolem sebe a jak píše keen, hysterák jak prase. Maminka už od něj byla o hezký kus dál. Taky jsem přemýšlela, zda bych neměla nějak nabídnout oné mamince “pomoc“. Ale rozhodně by mě nenapadlo bez zeptání přijít k tomu děcku a snažit se ho uklidnit a už vůbec ne kritizovat onu maminku.
Nikdy nevíme o jaké dítě se jedná a čím je jeho vztek způsobený. Odsuzovat umí každý, ale sám si pak v podobné situaci neví rady.
Tak to já mám nevychované děti dvě a jsem nad věcí………….Natálka, ta mi dává zabrat, i když se snažím domlouvat, tak je mi to prd platné, když byla malá, tak záchvaty měla taky i na ulici, co mi je po lidech, že jo, sice jsme byla studem rudá, alé nějak to přešlo, momentálně je drzá a umíněná, což je katasrofální kombinace………………….Honzíka záchvaty minuly, až na nějaké vydupování doma, ale to je za zdí ulic, takže se tím nějak netrápím 🙂
Jako na lidi bych se vyprdla a kor na cizí, každý se snaží své dítě nějak vychovat, bud se mu to povede nebo ne, každé dítě si musí projít určitým stádiem, od vzteku po hodnost………….takže prd na to, i dítě má nárok na výlevy, at už doma, či v obchodě……….a taky s menším dítětem je horší domluva, z toho, co mu říkáš, ani moc nepobere a nebo jen to, co se mu zrovna hodí, uvidíš, že jak povyroste, tak se mu už líp vysvětlí, že zrovna tohle kokyno kupovat nebudeme, at si vybere něco jiného, vidím to u Naty, ta už ví, že to, co chce ona zrovna kupovat nebudeme, v sobotu chtěla koupit v marketu kytaru…………a záchvaty prostě odezněly, chce to trpělivost, on z toho vyroste…………….a na lidi se vykašly, oni tvé dítě nevychovávájí 🙂
Moje dcera je odmalička zlatíčko (problémy s ní byly zase jiného rázu), ale taky má za sebou jeden velký hysterák a samozřejmě na veřejnosti. Lidi to komentovali taky, někteří humorně, jiní se jí snažili mile uklidnit a staré baby jí vyhrožovaly, že na ní zavolají čerta 🙁 Nakonec jsem měla větší vztek na ty lidi, než na dceru.
Moje neteř byla ukázkově vzteklé dítě, ta u záchvatů i kousala…a dneskae z ní dospělá slečna a tak hodné stvoření jsem v životě neviděla 🙂
Tak hlavu vzhůru, Keenspeed 🙂
keen, u nás je to stejné, malá buď neslyší, nebo má hysterák a když udělá to co chci, je to opravdu výjimka a nejspíš se jí chce.
Ale zase takové záchvaty, aby to ostatní komentovali nemá, ona se před ostatními chová spíš jako dementní, olizuje zeď, zem, lehá si i venku na zem a vydává neartikulované zvuky, nereaguje na žádné otázky, utíká a cpe si prsty do pusy místo odpovědi. Kolikrát si říkám, že kdo jí jinak nevidí, musí si myslet, že je mentálně zaostalá 🙁
no a poslední ukázku super vychovanosti předvedla u doktorky na 3měsíční s Laurou, napřed vytahala použité injekce, potom lezla po stole a nedala se přesvědčit, že to nemá a nakonec si vlezla na miminkovskou váhu a skákala po ní v botech a utíkala před námi, že jsme měly všechny tři co dělat 🙁 Ostuda jak brno.
To si nemyslím já, ale pár mých spoluobčabů po dnešním zážitku.
Prcek ve městě převedl naprosto dokonalej hodinovej hysterák – vědělo o nás celý Tesco i s přilehlým okolím + pak cestou domů v mhd.
Je pravda, že většina na něj mluvících se snažila ho spíše uklidnit,ale v buse za mnou seděla 4členka postarších dam -zkušených matek – jejichž děti určitě nikdy vzteklý záchvat, který přešel až do přetaženosti – neměly.
“To je hrozný jak ječí“ Proč ho nějak neuklidní? “
Že bych ho třeba zabila ne?
“Ne, ale musíte ho od malinka vychovávat atd.“
Fascinuje mě, jak z jedné situace hbitě usoudily, že je prcek nevychovaný. A celkově jde o tyhle komentáře v podobných situacích.
Přitom on je z 95% zlatej, a že občas nemá svůj den, nebo se spolu neshodnem a takhle to vygraduje, komu se to nestalo?
No nic, jdu si nastudovat něco o výchově dětí, abych něco neprošvihla :-))))