Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Domácí mazlíčci 🙂
A je tu opět další týden s novým tématem, kterým vás provedu opět já 🙂
Jak někteří víte, tak jsem milovník zvířátek, takže je mi tohle téma hodně blízké a budu moc ráda, když i ve vás objevím duši milující vše živé 🙂
Zajímá mě, co doma máte za zvířáko/a/ nebo, co chováte, co doporučujete druhým na chov nebo jako domácího mazlíčka… co třeba doporučit těm, co se rozhodují si teprve něco pořídit, poradit??? Jaké plemeno pejska doporučujete nebo máte??
Uvítám a ostatní určitě taky jakékoliv rady ohledně výchovy zvířátek.
Můžete nám napsat i vaše vysněné zvíře, které se vám líbí, které by jste chtěli??
Tak jako budu ráda i za fotografie, pochlubte se nám 🙂
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu
Pojďte si povídat… v červnu 2011. Zapojte se do diskuze nebo pošlete svůj příspěvek do pátku (24.6.2011) jako článek přes náš formulář. Bude-li mít alespoň 250 slov a hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malý dárek.!!!!!
Mari, jsem ráda, že jsi to sem s tou výchovou psa napsala. To je asi hlavní problém, dost lidí výchovu moc neřeší a pak to taky je na psovi vidět. A hlavně pevnější rukou pes netrpí, naopak, když má opravdového pána, je klidnější, je to smečkové zvíře a je to pro něj přirozenost.
Jinak musím říct, že psouna jsem kdysi taky málem koupila, ale jak pořád jezdíme a cestujeme, asi bych musela pořád někoho žádat o krmení a to není vono.
Mari, máme dvě černé fenky, Taru a Cleu, ale při venčení funguje hromadné pojmenování Holky. 🙂
A další moji oblíbenci jsou: želva, leguán, psoun, chodský pes, oslík.
Po návštěvě Záchranné stanice pro ptáky v Rajhradě mám nový typ na domácího mazlíka. Vlastně dva:
Krásní srnčí holčička, že?
A půjčí vám na ruku ochočenou sovičku, nechá se hladit po bříšku, po úžasně jemném peří. Je hebké skoro jako činčilí kožíšek. Díky němu neslyšně lítá..
Tak jo, takhle se mnou zpracovává Julča DPH. Včera jsme zase žasli. Babča, co sotva sleze ze své židle najíst se a napít, včera – sotva tatík vytáhl šuplík, aby v něm něco našel, využila nestřežené vteřiny a byla tam..
mari já jsem si říkala že jestli tohle téma může někdo vést tak jedině ty, vždyt doma máte pomalu malou zoo a od návštěv by jste mohli přijímat malinké vstupné, neb o by je mohli adoptovat jak je to v zoo
jo tak u vás přibude koník 😀
Tak a pisnu od sebe teda 🙂
Takže máme doma fenu, stafordského teriéra, vím, je to druh bojového plemene, ale je to náš milíus, ale bohužel proveden výchovou, měla opravdu drezúru, jinak to nešlo, byla nezkrotná, divoká, dělala si, co chtěla, takže jsme zakročili ráznou rukou, nyní můžu napsat, že je hodná, i když mi někdy vyhrabe půlmetrovou dírů v kytkách, či na trávníků………….dětem neublíží, stačí můj jediný pohled a neudělá jím nic…………přitom děti si s ní hrají neskutečným způsobem, už si zvykla, že si z ní občas udělají koníka, že jí berou hračky, že jí lezou do boudy, to se tam nacpou oba dva i z Nelinkou………..jinak mé děti se k ní chodí vyplakat, to si vždycky na ní lehnout a brečí, Nela drží, jak vrata od chlíva………….. povely základní zvládá, opravdu stačilo být důraznější ve výchově a tohoto psa doporučím i k dětem 🙂
Jinak máme kočičku, bude mít rok, momentálně se nám valí po dvorku těhotná, chuděra, břicho pomálu větší, jak ona, je klasický mourovatá, doufám, že nám vydrží dlouho, každý rok si totiž pořizujeme nové kotě, protože se nám vždy ztratí, poprvé kočičku, jinak jsme mívali kocoury……………jednoho perského jsme chovali v bytě, ale už jsem vyléčená z chlupů, kočku ano, ale venku 🙂
No křeček, to je taková klasika, ale už budu na ně prdět, člověk si na to zvykne a vydrží 2 roky, ty poslední zlaté, co jsem měla, tak jen rok, takže radši zvíře, které se dožije více let.
Co musím mít jsou nějací pěvci, nejprve to byly andulky, jedna mi uletěla, druhá se užrala k smrti, takže pro změnu už mám rok doma páreček korel, Pepíka a Rozinku, momentálně sedí na vajíčkách, ale nevím, nevím, jestli z toho něco bude, neočekávám nic, týden neseděli, zase sedí, mají moc vajec, 12 kousků, to ani nestačí zahřát, no nechám se překvapit 🙂
Jo a Pepík se naučil aspon vypískat své jméno a vůbec, on si rád povídá 🙂
Jinak mám achatiny, šneky, doporučuji, nenáročný zvířátko, k životu chce jen akvárium, kokosové vlákno, vodu, salát, piškot, rajče třeba…………nevytváří moc slizu a jsou i mazlivý, nechají se rádi hĺadit 🙂
No v čem jsem se zhlídla jsou činčily, mám páreček, který mi před 3.měsící nadělil miminečko, je to holčička/asi/, miluji je, jsou to sice noční zvířátka, hryžou do klacků, do novin, ale nedám ně ně dopustit, taky bobkuji, ale vysavač to skousne, nemám je ochočené, jen to mladé trochu je, dostala jsem ze zrušeného chovu, takže na lidskou ruku si moc nepotrpí, jsem ráda, že si ode mě vezmou jablíčko a nechají se pohladit 🙂
Jinak sem měla rybičky, už nemám, vodní želvu, tu jsem milovala taky, ale umřela, morčat jsem měla nespočítaně, kupovala jsem je dcerce, měla morčátka ráda, ale taky dlouho mi nevydržely, bud jsem koupila staré morče nebo nemocné.
Tak a stačí nebo to tu zahltím, další zvířátka, až zítra, už se těším na další příspěvky 🙂
Dančo, díky za napsání, pesani musí být úžasní 🙂
Jak se vůbec jmenuji???
Jo a ten papoušek, bezva nápad, sice dražší, ale schvaluji a to jméno mě zajímá 🙂
Moni, děkuji za příspěvek……pozastavím se nad potkánama, víš, já je nemusím, ale jen proto, že nám běhají od souseda ti kanáloví k nám, z duše je kleju, myši taky nemusím, mám infarktové stavy jakmile jí zahlídnu, či proběhne……………jakého toho potkána máš, nám tu běhal i bílý a křížil se s těma obyčejnýma, pak tu běhali flekatí…….a je pravda, že se dají ochočit???
Bami, žirafu si pořid na zahrádku, tam je místa dost, ne??? Víš, já bych chtěla tučňáka nebo nějakého geparda 🙂
Petro, že by ses nám rozepsala na téma osmáků???
Dadulo, mě to venku taky může lítat, to mi nevadí a nejlíp ještě nějaký ten kůň, už kvůli dcerce 🙂
Zavo, tak to mě mrzí s kočenou, má už svůj věk a požehnaný, držím palečky, aby jí po zavodnění bylo lépe.
Nechceš nám nahodit fotku číčí?? Třeba, jak úřaduje s tebou, když děláš daně 🙂
A ty želvy, já ti je závidím, já se snad už taky konečně dostanu k nové 🙂
Jinak Zavi, ti psouni už mě u Ježečka uchvátili dřív, taky by nám Ježeček mohla osvětit chov 🙂
Mayrsku, taky jsme měli obavy z toho, jak se snese náš pes s novou kočičkou, ale bylo to bezva, jen to chtělo kárat pesana a říkat to nesmíš, pes jí pořád olizoval, tahal, jak kotě a můžu říct, že když ráno výjdu na dvůr je nakrmit, tak už poslušně čekají za dveřama, pokaždé jeden z nich dostane pecku od dveří, jako fakt nechtíc, oni mě prostě už slyší, jak jdu ze schodů dolů 🙂
A nedají na sebe dopustit i si pěkně hrají 🙂
miluju žirafy maj nádherné oči, ale ty by mi asi doma neprošly, tak mi manža koupil aspoň plyšovou
Nám doma prošla už spousta zvířátek. Jako děti jsme mývali morče, andulky i křečka. Svým dětem jsem chtěla také nějaké dopřát. První syn se narodil do společnosti canisteurapetické fenky Ťapky. Bez potíží si nechala vše líbit. V roce a půl k nám přišel potkánek Šaman. Prý něco vydrží od dětí. Myslím, že syn byl na něj v té době ještě moc malý. V období mezi 2 a třetím rokem přibyli ještě dvě morčátka a myšák. Vzhledem k tomu jaký dělali nepořádek když jsme je pouštěli proběhnout po bytě, vyléčila jsem se. Stěhování zvládla nakonec jen nová fenka Deniska (vystřídala vážně nemocnou Ťapku. Záchvat mě přepadl potom ještě několikrát. Znovu jsem se zamilovala. Tentokrát do králíčka Teddy. Prý mazlík. Králička nakonec byla vše jen ne mazlivá a bobkovala všude. S těžkým srdcem jsem ji krátce před porodem dalšího synka prodala báječné paní. Mezi tím dostal starší syn potkaní holčičku. Ta byla v pohodě. S fenkou si rozuměla a v klidu u nás dožila. Z hlodavců už jsme vyléčení. K dětem se podle mého názoru hodí nejlépě potkan a to až od dvou let. Jen nám toho spoustu rozkousal. Nejlepší se ukázala fenka. Od mladšího hodně vydrží i když ji musíme zajišťovat klid a staršího nutí k odpovědnosti. Chodí ji v 7 letech venčit a včer má nastarosti krmení. Mou hudbou budoucnosti jsou Zebřičky, ale jinak zůstaneme u psa v paneláku.
My máme dva labradory a kočku, která má momentálně dvě koťátka.
Byla jsem zvyklá na psa na dvorku, takže pořízení psa do bytu, a ještě tak velkého, bylo spojeno s velkým rozhodováním a váháním, ale dnes si to bez nich nedovedu představit.
Jsou to vodicí psi, jedna fenka už je starší a už je “v důchodu“, druhou máme rok. Výhoda je, že tohoto psa člověk dostane už vycvičeného. Takže odpadá ta fáze pročůraného a rozhryzaného bytu. 🙂 I když samozřejmě štěňátko je roztomilé a o to zase člověk přijde.
Když byl syn maličký, po té první fence by mohl snad skákat, nechala si líbit úplně všechno. takže jsme ho vedli k tomu, že se k pejskovi musí chovat hezky, měl od začátku přísný zákaz lození do pelíšku, aby měl pes jisté útočiště, kdyby mu už synkovy hry přestaly být příjemné.
Mým snem je papoušek žako, doufám, že si ho jednou pořídíme, už mám i jméno v záloze, 🙂