Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Vojtova metoda
Dobrý den,
dnes jsem v poradně dostala od naší dr doporučení na neurologii na rehabilitační cvičení pro svou 3.měsíční dcerku. Mám trochu obavy aby jsme nemusely cvičit vojtovku.
Malá nepase koníky, pouze se houpe na bříčku a stáči se do písmene C. Také vůbec nedává ručičky pod sebe.
Nemáte některá zkušenosti se cvičením když mimčo nepase koníky?
Taky jsme byly posláni na Neurologii a dostali jsme 10 lekcí Vojtovky, ale nemusely jsme odcvičit všechno.Měli jsme to od 3- 6 měsíců a malý hrozně trpěl a dlouho se bál doktorů.
Lenko,
miminko musí být při cvičení úplně nahé,ani plínku mít nesmí! Jinak nemá cvičení cenu. Nesmí mít ani dudlík nebo plínku pod sebou, aby se nemělo čeho chytat, nic ho nerozptylovalo a cvik udělalo správně.
Mě se opravdu osvědčila ta linka, hlavně to musí být něco stabilního. na ní mám jen pěnové puzzle, které se v případě počůrání jednoduše vyčistí.
A k tomu vysmeknutí. Dítě musíš držet opravdu hodně pevně, vysmeknout se ti nesmí. Proto jak jsem psala, je lepší cvičit s malým miminkem, které neklade takový odpor a není tak těžké.
Moc ti přeju, ať techniku brzy zvládnete a jsou vidět pokroky.
Nepřihlášená Lussy
Ahojky,také jsem jedna z těch mamin,co musí s děckem cvičit Vojtovku.Na reheb.jsme byly teprve podruhé,takže jsem z toho taky pěkně rozčarovaná,ale pevně doufám,že to zvládnem.Moje malá-1 rok,nesedí,nestaví se,leze takovým zvláštním způsobem,že si jakoby na jednu stranu ulevuje,tak jsme začaly raději s Vojtovkou,aby jsme posílily zádíka a šlo jí to lépe,i kdyby to mělo být jen preventivně,tak do toho prostě jdu!Ten pláč je srdcervoucí,poprvý jsem brečela s ní,ale už vím,že to není pláč od bolesti,ale jen proto,že se jí to jednoduše nelíbí a v tý poloze nechce být.
Já spíš teď řeším kde,na čem s ní cvičit.Na rehab.to bylo fajn u lehátka,to bylo polohovací a pro mě akorát-jsem prcek,ale když jsem jí doma dala na stůl,tak se mi vysmekla a cvičení o ničem.Na pračce taky nic moc,ještě zkusím tu kuch.linku a uvidíme.Když děcka cvičíte,tak je máte jen v plence?Asi je to lepší,že?Aspoň se vidí,zda zapojují ty potřebné svaly.To jsem se zapomněla zeptat.
Doma mám už 5 letou cácorku a o to víc mií to přijde složitější,ta si myslí,že malé ubližuju,vysvětluju jí to pořád dokola a ona se na mě pořád zlobí,že ubližuju Natálce,je to složitý 🙁
Přeju všem mami nkám hodně zdaru a úspěchů.Ahoj,Lenka.
Jarm,
ono se to vždycky nějak zařídí, že to prostě jde. Já si taky neuměla představit, že budu s malým cvičit a teď cvičím s oběma a taky to jde. Prostě musí…
My cvičíme na kuchyňské lince – s malým a s dcerou na pohovce v obýváku.
Děti pláčou jen proto, že jsou přidržené v pozici, která pro ně v tu dobu není přirozená, ale stimuluje je.
Je pravda, že u sestřičky Any plakala, Lu pak už ne.
Doma jsem na holky dělala ksichty, zpívala jim u toho – neplakaly (a z nedostatku místa a vhodného stolu jsme jsme cvičily na žehlícím prkně).
Lussy, vidíš, a já cvičila s oběma holkama zároveň, čtyřikrát denně.
Dnes nechápu, jak jsme to stíhaly….
😉
takze se taky pridam, jelikoz jsem mela podobny nadpis asi tak pred rokem a neco…
my jsme zacali s cvicenim pozde – nas byvaly dr. mel taky plno casu a hlavne plno zbytecnych kecu…
s miminkem se musi cvicit urcite lepe, nez jsme zacinali my – kolem 11m syna…byl docela velky, takze to byla fuska….me rikala sestricka na rehabkach, ze se asi jeste nesetkala s tak odhodlanou maminkou, ktera by to vse brala tak v klidu a vedela, ze proste musime cvicit…manza s nim treba cvicit nechtel…ale na rehabkach si to pod dohledem zkusil…a uznal, ze to neni zadna sranda….
syn u toho jecel ze zacatku hrozne, nebolelo ho to, ale delal neco, co nechtel…mel fobii z bilych plastu diky rehabilitacim…ale opravdu zacal delat pokroky a hlavne zapojovat ty spravne svaly, ktere doposud nezapojoval…mel slabe zada, proto nelezl, spatne se plazil…pak i pozdeji zacal chodit…
celkove se mu vyvoj posunul asi tak o pul roku, ale dneska je uplne v poradku!!!!! a to je nejdulezijsi, zrovna ve ct jdeme na kontrolu na neurologii a ja doufam, ze uz na posledni…taky si dycky musime pockat tak 2 mesice, nez ma dr. volno….
kamaradka si mi stezovala, ze ji jeji dr. posila v pul roce na neuro, kvuli tomu ze se maly taky nehybe, tak jsem ji rekla, at je rada!!!! bud zjisti ze je v poradku, nebo budou chodit cvicit, ale podchyti to drive nez my a taky drive se cvicenim skonci..
u druheho uz aspon budu vedet co a jak…
je to sice narocne, ale vysledky jsou opravdu videt!!!!!!!!!!!!
michalav,
neboj se.
Buď ráda, že máš pečlivou doktorku. Znám děti, které v 7 měsících jen leží na zádech, nepřetočí se ani na bříško a doktor je v klidu.
Já cvičila s dcerou od 3 do 9 měsíců 4x denně. Měla jsem pocit, že nic jiného nedělám, cvičila jsem i na Štědrý den, podřizovali se tomu veškeré návštěvy a cestování. Ale motivovaly mě pokroky dcery.
Teď jsou dceři 3 roky a 2 měsíce s ní Vojtím znovu. Nožička, kterou měla jako miminko zkroucenou se jí najednou začla znovu kroutit, i když už byla v pořádku. Věř, že je mnohem lepší a jednodušší cvičit s dítětem 3 měsíčním než 3 letým.
Dcera je někdy v pohodě, ale když nechce tak narozdíl od miminka, které “jenom“ brečí ona mě prosí že cvičit nechce, brečí, že jí to bolí nebo jenom prostě fňuká, že cvičit nebudeme. Navíc má 18 kilo a to je pěkný záhul na mou chabou fyzičku.
Když jsem byla podruhé těhotná hlavně jsem se modlila, ať nemusím s miminkem Vojtit, neuměla jsem si to technicky s 2 dětma představit. Syn se ale narodil v 34.týdnu a i když první kontroly na neurologii vypadaly moc dobře, nakonec už 2 měsíce Vojtíme (teď mu je 6 měsíců). On na rozdíl od dcery u cvičení vůbec nepláče, tváří se u toho stejně jako třeba u přebalování. Ptala jsem se na to rehabilitační sestry a ona mi říkala, že miminka u toho vůbec nemusí brečet, hlavně když cvik udělají správně. Každé je ale jiné a vzteká se třeba i u oblékání, tak je jasné že z cvičení nadšené nebude. Ale dcera z těch 6 měsíců cvičení plakala tak první 2 měsíce, pak to bylo v pohodě.
Opravdu se toho neboj, miminka z maminky vycítí nejistotu a bude to o to horší.
Manžel má sestřenici provdanou v Holandsku a ta mi závidí to české zdravotnictví. Její holčičce byl rok, neleze a tam to nikoho nezajímá. Pediatr má názor, že každé dítě je jiné a doporučení ke specialistovi jí prostě nenapíše a návštěva bez doporučení u specialisty je pro ně finančně nedostupná a to nejsou rozhodně žádní chudáci.
Jo a ještě něco – čím dřív se začne cvičit, tím jsou lepší výsledky a stačí cvičit opravdu jen pár měsíců. Když se začne až třeba v roce, je to mnohem náročnější (pro dítě i maminku)
Obávám se z toho důvodu, že vím jak je pro miminka nepříjemná a jak moc u ní pláčou…..také nevím zda zvládnu cvičit když bude maličká plakat…
Mě napadá otázka – proč se obáváte Vojtovy metody?
Předepisuje se miminkům i preventivně.
Já cvičila s dvojčaty, s každou čtyřikrát denně.
🙂