Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Nestíhám a nezvládám............
Holčičky moje moc mi chybíte a to povídání tu taky, ale časově to prostě nezvládám a to nemluvím o tom jak jsem na tom psychicky. Otevřela jsem poslední předmět, kterým je psychologie a propadla jsem se do zoufálství, otázky jsou vypracované odborným “kecáním“ po jehož přečtení absolutně nechápu co tím chtěl básník říct. Trvá mi dlouho zpracovat otázku a dostat tam aspon část…manžel je na 200% táta i máma, nejsem schopná krom uvaření a odběhnutí si na kafe na nic a začíná se mi to pěkně podepisovat na psychice, pořád bulím, nevadí mi se učit, ale když to je něco co nechápu tak to prostě nejde…..takže asi tak nějak tuším na čem projedu pokud se nesmilujou. To myslím vážně…. U jiných předmětů jsou dobré a špatné otázky, tady jsou všechny špatné..
Takže ještě 14 dní sem nemůžu moc nakukovat snad to pak všechno doženu a spadne ze mě ten velikej a v současné době tak bolestnej kámen. Vím že to možná zní jak opětovné knourání, ale já jsem z toho předmětu naprosto zoufalá otázky postavila tak, že stojej prostě totálně za h…. a nedá se na ničem stavět…..takže díky státnicím bud skončím v psychiatrické nebo protialkoholní a doufám že rozvodová kancelář se mi vyhne neb jsem protivná na všechny a na všechno a proto jsem se všem omluvila na celou dobu dopředu…
jsem v takovém stavu, že mě vytáčí i cinkání lžičky v kafi… 🙁
Bamisko, nesouhlasím s názory zde uvedenými, že se naučit psychologii na zkoušky jako básničku, nazpamět – taky jsem dělala na VŠ zkoušky z psychologie, podle mě tenhle předmět nejde takhle naučit (třeba psychiatrie ano, ale psyhologie ne). Spíš se přikláním k tomu dávat si příklady – u nás na vejšce třeba zkoušející nechtěli slyšet to, co jsme uměli nazpaměť, ale chtěli příklady z reálu a věř, že hodně lidí na tom propadlo, protože absolutně nechápali o co jde z té teorie, kterou se naučili….
Já se učila psychárnu tak, že jsem si přečetla vypracovanou otázku, a uvedla si příklady – ty jsem se ale neučila nazpamět, jen jsem si zhruba řekla, co ze života by tam šlo. A pak jsem to jen svýma slovama rozvedla u zkoušek. A dokonce jsme se se zkoušejícím profesorem dostali tak daleko, že jsme si sdělovali zážitky ze života atd. Nakonec to byla sranda. Na tu zkoušku jsem se učila jeden den – fakt jen těma příkladama ze života, pokud si přiřadíš ke každé otázce ten správný “zážitek“, tak to pak jen “okecáš“:-) Psychologie je totiž jen, aspoň ve většině, o tom kecání:-)
Držím každopádně palce:-)
Ivča a Domča
nevím, jestli to jde, naučit se do psychologie např. 50 tématických dost obsáhlých okruhů jako básničku (mě určitě nee, věděla bych to tak do druhého dne) 🙂
– mi pomáhalo, když jsem si všechno vztahovala na příklady ze života, připomínala jsem si, co se stalo u mě nebo u známých nebo co jsem slyšela v TV, a jaká protireakce pak přišla…. a dokonce mě to pak i hrozně bavilo, zjišťovat, proč ten a ten člověk reagoval tak tak, co by mohlo následovat …
bami, vždyť nejde o život, přinejhorším by sis to zopákla, kdyby to nevyšlo, nikdo ti hlavu neurve, v životě jsou daleko důležitější věci, tohleto máš jako bonus 🙂 – nemusíš, ale můžeš… a pak, až to budeš mít za sebou, to v životě bude třeba zas o něco jednodušší
ber to s rezervou …. když nejde o život, jde o ….. a když budeš o něco klidnější, půjde to líp do hlavy
markittka.p
nevím, jestli to jde, naučit se do psychologie např. 50 tématických dost obsáhlých okruhů jako básničku (mě určitě nee, věděla bych to tak do druhého dne) 🙂
– mi pomáhalo, když jsem si všechno vztahovala na příklady ze života, připomínala jsem si, co se stalo u mě nebo u známých nebo co jsem slyšela v TV, a jaká protireakce pak přišla…. a dokonce mě to pak i hrozně bavilo, zjišťovat, proč ten a ten člověk reagoval tak tak, co by mohlo následovat …
bami, vždyť nejde o život, přinejhorším by sis to zopákla, kdyby to nevyšlo, nikdo ti hlavu neurve, v životě jsou daleko důležitější věci, tohleto máš jako bonus 🙂 – nemusíš, ale můžeš… a pak, až to budeš mít za sebou, to v životě bude třeba zas o něco jednodušší
ber to s rezervou …. když nejde o život, jde o ….. a když budeš o něco klidnější, půjde to líp do hlavy
markittka.p
bamísku,nesmutni..je toho na tebe prostě moc a nikdo z nás nemá pořád nervy ze železa a neustále tolik síly,abysme všechno zvládaly na 1*..ty máš domácnost,školu a všechno kolem a já smekám,že i tak to všechno zvládáš..nemysli,i já bych bulela,pokud bych se měla naučit něco,čemu absolutně nerozumím..bamí,vydrrrž,si holka statečná a šikovná,určitě to zvládneš a až budeš mít školu za sebou,velikej balvan spadne a bude hned menší zátěž:)..myslím na tebe a držím pěsti:)
Bamisko, přesto, že máš to své “psaníčko“ v šedém rámečku, to Tvoje “cinkání lžičky v kávě“ mě donutilo k pousmání :-). Holka zlatá, v tomhle stavu “beztíže“ jsme občas všechny! 🙂 I když třeba z jiných důvodů, ale všechny maminky tohle “hluché“ období zažijí. A Ty toho máš setsakramentsky naložíno … škola, děti, domácnost…
Tak hlavu vzhůru.
Všechno dobře dopadne :-).
Uvidíš :-).
bami
taky jsem pro naučit se psych. jako básničku.Nervozita to je normální, ale pak ti ten veliký balvan spadne, že to uslyšíme až tady.Určitě ti to dobře dopadne a ani nebudeš ten druhý pokus potřebovat.
Bami ja ti rozumim a to se neucim na statnice, to me ceka az za rok…ted je fakt velka vyhoda, ze bydlime s babi, jelikoz Marka hlidala, kdyz byl manzel ty 2 tydny ve finsku a ja jsem mohla delat do skoly…
nervum se bohuzel nevyhnes, ale uz ti chybi jen dva tydny a budes to mit uspesne za sebou!!!!!!v hlave ti urcite neco zustalo i kdyz si myslis ze vubec nic….tu psychologii se budes muset naucit nazpamet – taky to nemam rada, ale kdyz neni zbyti….
drz se!!!!!!!!!!!!!!!urcite ti vsechny budeme drzet palce a myslet na tebe!!!!!!!!!!!!!!!!
Bamisko, proč mám pocit, že píšeš o mně? 😉 Věřím, že to zvládneš, tím spíš, že v tom učení ležíš dnes a denně…tolik času já mu věnovat nejsem schopna..učím se jen po večerech, v práci, na chodbě při čekání na malou, než jí skončí kroužek..ale vlastně to jen čtu a spoléhám na to, že se“něco“ snad zaháčkuje a pak třeba vybalí…
Takže držím moc pěsti, URČITĚ to zvládneš…:-))Šárka
PS : a útěcha nejsi v tom sama :-).
Kolegyni manžel dělá státnice a hroutí se taky.A to jen chodí do banky,nemají děti a na ní doma řve jen když se ho zeptá zda chce udělat kafe nebo jíst :-).
Petr dělal jen to pedagogický minimum a taky nebyl nejlepší spolubydlící 🙂
Ty nervy asi k tomu patří. Drž se ! Bude líp.
Bami,proboha vzchop se!
Je to jen učení,které nestojí za to se psychicky složit. Co Ti neleze do hlavy,protože máš pocit,že nechápeš co tím básník chce říct,nauč se jak básničku a nepitvej to.
Jdeš do finiše,takže je jasný,že začínáš mít pocit : vím,že nic nevím.
Ono se to urovná.Pěkně dejchej z hluboka a pamatuj,že máš ještě jeden termín.Nic se nehltá tak horký jak se uvaří.A přece zkoušející nejsou blbové,kteří naší vynikající studentku nechají potopit kvůly její nervozitě :-).
Pamatuj,že skoro celá republika bude na tě myslet a pěsti držet. :-).
Tak jasný? Žádný černý scénáře…nezapomeň,že jsi pod dohledem svých dětí a za pár let budou kluci na tom stejně,tak aby Ti to pak nevpálili : tys taky šílela,když studovala :-).
Zvládla si tolik problémů v životě…tohle bude prkotina,uvidíš. A neboj do 6.6.něco pochopíš :-).
Bami, klííííd 🙂 Neboj!! Nevykašlala ses a poctivě se připravuješ, tak to ocenění musí přijít!! Já tomu věřím! Držím palečky.
Ale ten stres před státnicema a všeobecně úřed jakoukoliv zkouškou si musí každý sám prožít a zvládnout. S tím, bohužel, nikdo nepomůže. Ale počkej za těch 14 dní, to bude krásně, sluníčko nebude otravně svítit, ale krásně hřát, balvany z dušičky spadnou a najednou zase budeš ta nejhodnější maminka a manželka 🙂 Držím palce!!!!!! *