Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
V nemocnici s dětmi
Slovo “nemocnice“ ve mě vzbuzuje pocit smutku, ale i obrovské naděje.
Kdyby uměly nemocniční zdi mluvit, kolik životních osudů by nám asi prozradily???
Moc ráda si přečtu Vaše řádky, kdy Vám spadly kameny ze srdíček. Ale i řádky, které zrovna štěstím zářit nebudou…ale i to je život.
Pojďme si povídat o nemocnicích a Vašich zkušenostech jak přečkat s dětmi nebo i s dopělými tyto nelehké chvilky.
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (29. 4. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-dubnu-2011).!!!!!
Holky děkuji za rozšíření obzorů…netušila jsem, že jsou takové laserové možnosti ohledně mandlí.
Jinak poplatky mě teda zvedají ze židle.
Pro mě prostě nesmyslný poplatek za recepty mě opravdu dohání k šílenství. Když se Domče loni v zimě rozbouřil atop. ekzém, tak jsem jela domů o 210,- Kč chudší jen na poplatcích. A to už si nepamatuji přesně, kolik jsem doplácela…bylo to celkem kolem 500,- Kč. Protože se atop. ekzé, promazává několikrát denně, tak jste za chvíli bez těch různých mastí.
Někteří lékaři by spíš měli dát nám těch 30,- Kč, protože jsou to fakt šlendrijáni.
Poplatky v nemocnicích…jsou pro mě diskutabilní. Na jednu stranu ano, ale i ne. Proč si platíme zdrav. pojištění, když si za pobyt v nemocnicích stejně musíme zaplatit. A účty a nájmy se zaplatit stejně musí i když tam nejsme.
Vím, že rekonstrukce jsou velice drahé, ale nedovedu si představit, že bych měla zaplatit za hospitalizaci 200,- v takovém prostředí v jakém jsem byla teď s Domčou.
Bylo to staré křídlo nemocnice a já jsem opravdu litovala všechny ošetřující, že pracují na tak nepěkném místě. Působilo to strašně deprimujícně.
JO ORL v Modřanech je dobrý, jenže ne úplně všechny vezmou, nás třeba nevzali a museli jsme na “normální“ operaci. Ale za zkoušku to stálo 🙂
Já se musím přiznat, za celou dobu mého marodění i marodění mých dětí jsem měla velké štěstí na sestřičky a ostatní pomocný personál, že ti doktoři jsou někdy kapku nerudní jsem si už zvykla. Když je to prkotina, tak mlčim a ať si plácá co chce, jinak si teda zjistim co a jak, co bude následovat a proč a pokud chce příjem, tak trvám i na svém, i kdyby “hrom bil“. Třeba na tom infekčním to nešlo, jenže já jsem trvala na svém, takže jsem asi 4 noci trávila na zemi pod jeho postelí, pod hlavou svetr a přikrytá bundou.
Pak nás přestěhovali jinam a tam už jsem měla postel (to mi už manžel přines deku, takže mi to bylo jedno).
Živě si ale vzpomínám na jeho první nemocnici, to na mě štěkal, že jestli teda chci, tak budu na židli a já vyklepaná co bude jsem nakonec usla s hlavou na stole. Dneska už bych štěkala taky, že mám právo být s ním vždycky a že teda budu spát kdekoliv a on mi teda rozhodně do toho mluvit nebude.
Jo a mám zkušenost, že když jsem zrovna neměla prašule, tak mi dali složenku nebo fakturu a mohla jsem zaplatit později (párkrát to šlo do tisíců a ty teda normálně nemám “volné“).
Nicméně mě taky napadá jedna otázka – pokud jste v nemocnici s jedním dítětem, co tatínek, případně i druhé dítě doma, jak pobyt snášejí oni?
Třeba u nás dost špatně (tatínek), protože od malička nesnáší nemocnice a normálně tam vydrží max 10 min. U porodu zůstal hlavně kvůli mé úžasné por.asistentce, prostě se jím prokecal 🙂
Dcera už je zvyklá a zvládá docela dobře, i když se jí hrozně stýská, chápe, že to jinak prostě nejde.
Zato já když přijedu domů, tak mě vždy vstávají vlasy na hlavě, protože to tu vypadá jak v chlívku. Takže vždycky vyhrnout rukávy a vrhnout se na to 😀
Zdravím všechny. V nemocnici s dětmi jsem byla jen po porodu. Co se týče porodu jeden doktor na čtyři rodící maminky a to nebyl víkend, další dva na sále protože byl údajně operační den. Doktor a jeho tým mediček a sester to zvládl na výbornou. Po prvním porodu jsem se chytla se sestrou ohledně koupání, jelikož jsem menší postavy a koupací umyvdlo bylo dost vysoko a co jsem si to já dovolila dát si pod nohy stoličku. Sestra začla na mě řvát, že chci dítě utopit( v cca 5 cm vody). (to si dokážete představit stála jsem tam jak opařená). Po vykoupání syna jsem ho nakojila (měla jsem čas popřemýšlet co té sestře řeknu) a odvezla na kontrolu do sesterny tam na mě čekal doktor prohlídl si syna zjistil, že je zdravý a nejevý známky topení. Sestru jsem si podala až odešel doktor. A když jsem tam přišla po druhé chodila mi při koupání pomáhat.
Musím zaklepat, ale ještě jsem nebyla s dětmi v nemocnici, ale moje sestra ano. Po čtrnácti dnech po porodu se ségře udělal hnis v prsu po špatném návody sestry v porodnici. Tak jí náš táta s jeho druhou ženou odvezl kolem 21hod na pohotovost doktor na ně, že musí ihned na operaci. Tak tam čekali s 14 denní vnučkou, která se po cca 20 min probudila a měla hlad. Za pár minut přilítla sestra proč tu nechají brečet dítě podotíkám, že byla u příjmu tak věděla že je to vnučka. Proč jí nedají nejíst tak jí stroze táta odpovídá, ale sestři její maminku máte na sále. sestra se nedala a “vy nemáte příkrm?“ ne né sestři moje dcera jí kojila ztoho druhého prsu. Dvě apůl hodiny trvalo než příjmuli i neteř.
A znovu ségra a její druhá dcera rok stará neteř horečky 40C velice neochotná sestra otevřela dvěře dětského odd. cca po 22hod s velice hloupou otázkou a co si myslíte, že jí je? Neteř si tam nechali stím, že nemají pro moji ségru místo. A já na to, že ségra ještě kojí. Odpověď sestry: nejsme hotel až se neco uvolní a výjde na ní místo tak jí zavolají.
Jen se hrozím dne, kdy nebudu mít na to peněz, abych si dovolila ten přepych nechat se nebo děti hospitalizovat v nemocnici kde se dozvíte co jste to za matku, že jste to nechala zajít tak daleko nebo, že vaše zdraví je důležitějsí než peníze. Protože v tomhle státě vy musíte vše bezodkladu zaplatit hned, ale když vy máte dostat tak jen přes prsty.
Vím, že každé zaměstnání má své a také hodně záleží na lidech. Někdy se potkám s arogancí a povrchností, ale taky s ochotou a porozuměním.
Ahojte já jen ty nosní mandle! Já byla s klukem 6let v Praze Modřanech! Je to soukromá praxe, dělají to laserem a mandle už nikdy nedoroste! Je to ambulantně, pod narkozou. vše trvá tak hodinu! Pak jedete domu, ten den se jí tekutá strava a zmrzka! Druhej den už všechno! Doktor skvělej, sestra super! Stojí to 4500kč ale nedoroste a nemusíte se nervovat v nemocnici!!!!! Ahojte SOŇA KARLOVY VARY
Ahojte já jen ty nosní mandle! Já byla s klukem 6let v Praze Modřanech! Je to soukromá praxe, dělají to laserem a mandle už nikdy nedoroste! Je to ambulantně, pod narkozou. vše trvá tak hodinu! Pak jedete domu, ten den se jí tekutá strava a zmrzka! Druhej den už všechno! Doktor skvělej, sestra super! Stojí to 4500kč ale nedoroste a nemusíte se nervovat v nemocnici!!!!! Ahojte SOŇA KARLOVY VARY
Pro mě byl úplně nejhorší a nečekaný pobyt v porodnici.A to proto,že tam jsme šla těhotná 18 týdnů a zpět už bez miminka.I když rok poté jsem držela v ruce našeho hyperaktivního syna,tak stále ve špatném vzpomínám na přístup lékařů v té nemocnici.Místo citlivého přístupu k maminkám co takto dopadli mi na můj dotaz proč se to tak asi stalo odpověděl lékař “Co by jste chtěla,vždyť jste stará“ a ani gynekoložka mi nechtěla odpovědět a místo odpovědi mě poslala k psychiatrovi.Změnila jsem lékařku i porodnici a jsme ráda,že mám toho našeho prcka i když stále pochybnosti zůstávají.
Holky mám z Vás radost :-)….pokračujte ve spisování čehokoliv i když se to nebude týkat jen a jen dětí. I dospěláci se bojí a možná je to i větší strach, protože už vidí to nebezpečné pozadí.
S radostí Vám dávám odkaz na další článeček, tentokrát od Zuziny:
http://www.vasedeti.cz/vase-pribehy/kam-nechodi-slunce/at-je-male-nebo-velke-vzdy-je-ouvej/
Směrem k poplatkům,je to těžké.Vadí mi poplatky za děti.Obávám se dle toho kam spěje dnešní doba,že přibude zanedbaných dost věcí jen proto,že se rodina bude rozmýšlet jet či nejet právě z toho důvodu,že v penežence bude poslední stovka.Ráda bych se ale mýlila.Z druhé strany je fakt,že někteří lidé navštíví pohotovost s chronickou bolestí,která je trápí už týden a právě teď o půlnoci se to zhoršilo.
Co se týče za pobyt v nemocnici..někteří to pojali jakože si platí vlastně nás/personál/ a vyžadují okamžitě vše a hned,protože si to přeci platí 🙁 z druhé strany,pokud někdo leží dlouhodobě v nemocnici nájem a poplatky doma taky musí uhradit a ty důchody takové platby pokryjí jen stěží 🙁
Ke stravě v nemocnici se také připojuji,po porodu jsem měla jedinný problém..HLAD 🙁 jídlo,které bylo v nabídce se nedalo pozřít už od pohledu natož,že kojícím matkám chtěli servírovat nakypřené buchty,zelný salát a podobné nesmysly.A to byla nemocnice Baby friendly,tedy nemocnice přátelské dětem a kojení.Že všechny novorozenci plakali o sto šet asi není třeba dodávat.
Pobyt v nemocnici s dítětem jsem zažila ne až tak doslovně,ale to si brzy přečtete 😀
Poplatky jsou opravdu nesmyslné.Sice se odvolávají na vše co se v nemocnici používá(teplo,světlo,strava).Strava se opravdu někdy nedá jíst a to jsem dost skromná a sním dá se říct vše.Ale dát třeba mamince po porodu hrachovou kaši nebo jídlo podobného zaměření je dost hrůza.Děti mívají také stravu jen 3x denně a někdy js skoro nemožné mít sebou nějaký jogurtík na sváču,protože ho není prakticky kam dát.