Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » VD + KLUBko » Dlouhodobé diskuze » Máme doma Pannu



Máme doma Pannu
PetraPetra
23.3.2011 v 10:03:47

Je vaše dítě narozené ve znamení Panny? Víte, jaké vlastnosti jsou tomuto znamení připisovány? Pozorujete některé z nich u svého dítěte nebo se charakteristice svého slunečního znamení zcela vymyká?

Podělte se o své zkušenosti s výchovou dítěte narozeného ve znamení Panny ;-)

…neustrnout ;-)

Stránky: [1] 2 3 4 5 nejstarší »
LienLien
1.4.2011 v 11:25:26

Makineo, to jsi napsala celé moc pěkně

Vírenko, přemýšlím o tom, jak píšeš, že jsi nepořádná panna a je to na první pohled vidět (tedy jako narozdíl ode mě :-)). No tak musím přiznat, že tenhle pocit mám taky, že ani při sebevětším úsilí to stejně nikdy nikde nevypadá tak, jak bych chtěla. Ještě v minulém bytě to bylo docela jakž takž, ale teď na statku, se starým nábytkem, polorozestavěné, topení dřevem v obýváku, zvířata, tak to je prostě boj s větrnými mlýny. Ať dělám, co dělám, stejně tu pořádek není. No a to je právě to, co vnímám, že je panenkovské. Někdo jiný by si řekl, co, budu tu běhat jak prachometka, proč, vždyť je to tu celkem v pořádku. Jenže já ne, já se stydím, trápím, uklízím (i když samozřejmě jak jsem psala, pracuji na tom a už si i bez výčitek svědomí ulevuji a přehlížím). V tomhle mi třeba “vzor“ mojí maminky hodně pomáhá. Ta neustálá buzerace celé rodiny, naprosto zbytečné dusno si vždycky připomenu, když někde najdu cosi, co se mi nelíbí a mám chuť ostatní nutit ke změně.

Ona nás třeba (včetně otce) nutila po každém použití umyvadla ho umýt :-(. Fakt otrava, napřed jsme se hádali, potom rezignovali a chodili si ruce mýt do vany, nebo ven do prádelny. Nebo závěsy musely mít určitý počet záhybů, když byly odtažené apod. Tak já jsem tohle dřív řešila tak, že jsem běhala po každém použití to umyvadlo umývat sama, teď už na to taky prdím, otřu ho, když jdu okolo, nebo je prostě zacákané, jenže je pravda, že při pohledu na něj chladná nezůstávám, zkrátka mi to vadí a to právě považuji za tu až hloupou panenkovskou pořádnost. Jsem si jistá, že tohle máš taky, protože jsi napsala, že se stydíš, že ti to vadí. A v tom závidím ostatním, že mají doma i třeba větší nepořádek, ale chodí si tam s pocitem, jak mají super uklizeno, nebo prostě je jim jedno, jak to tam vypadá.

Ježíši, to je román pardon, doufám, že je aspoň k pochopení, co jsem chtěla říci. Vlastně se tady ospravedlňuju, že ačkoli jsem panna, naklizeno stejně nemám :P :P

makinea
29.3.2011 v 23:14:57

Ctiradko, já myslím, že to ani tak není (a snad se to ani tak všeobecně nebere, nevím), že by se měl člověk za nějaké znamení “stydět“. Když čteš článek o Blížencích, tak Suodal taky píše, že měla pocit, že má špatné znamení. Tak to jistě není.
Každé má něco. Jen možná některé je zřejmější na první pohled, což si myslím že je příklad zrovna tohoto. Váhy tak výrazné nejsou, přitom jistě taky mnohým lezou na nervy a působí tak rozplizle, přesládle, povrchně…

No já jsem asi zastáncem mlčet jak jen to jde. Nevím, jak u vás, ale u mě se většinou jedná o to, že než začnu přemýšlet, tak už se to ze mě sype. Ale většinou to nejsou žádné závažnosti. Často to beru, že to co mi vadí, je spíš můj problém a ne toho druhého. Snažím se řešit jen to, co je opravdu důležité.
Dobře, slovo spravedlivé/nespravedlivé jsem asi netrefila přesně, ale vycházela jsem z toho, jaké z takovéto kritiky mívám pocity.
Možná mně pomohlo uvědomit si, jak to berete to slovo analýza. Že si samy pro sebe ty Panny hodnotí bod za bodem.

Moje mamka není Panna, ale Lev, taťka je Panna. Ale řekla bych, že ascendenty budou mít prohozené. Bohužel neznám jejich časy narození. Ale ono je to vlastně jedno.
S bráchou jsme si kolikrát už z toho dělali srandu a říkali jsme si, že i kdybychom zachránili svět před katastrofou a všude nás opěvovali, tak naši tak akorát zhodnotí, že jsme si u toho zašpinili boty.
A to je to co mi asi nejvíc leze na nervy, že pro nějakou drobnost nevidí tu velkou věc, že i na sebelepší věci najdou něco, co je špatně.
Já jsem asi už obrněná a ta kritika mi až tolik už nevadí, nepřipouštím si ji, ale vadí mi to všeobecně, protože myslím, že je lepší hledat a oceňovat to dobré.
Neříkám lhát, ale kolikrát není třeba říkat nic. Kamarádce spíš pochválím šaty, které jí sluší, k těm co jí nesluší neřeknu nic. Takže ona tu informaci svým způsobem taky dostane. Pokud se přímo zeptá, tak ale odpovím popravdě, s tím problém nemám.
No u dospělých to docela zvládám, ale nejhorší je to právě s dcerou. Tam se kolikrát neovládám a většinou už když to říkám, tak vím, že to říkat nemám… Takže to že si mnohdy nemůžete pomoct, chápu, já taky ne.
Hodně mi v tom pomohla knížka Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly. Není to jen o té kritice, spíš celkově o výchovném přístupu a o komunikaci. Ale jsou tam i konkrétní věty a příklady, které mi pomáhají se zlepšovat. A pokud jste čtecí typy a baví vás takové věci číst, tak doporučuju.

LienLien
29.3.2011 v 13:44:02

ctiradko, taky nevím, jak se to dělá, aby děti tohle neříkaly :-(, navíc když občas i sama sobě nesnesitelná připadám

ctiradkactiradka
29.3.2011 v 13:15:03

Lien, mě zase celý život dost válcovala moje matka, která je Ryba (ascendent nevím)…

… ale jak to provedu, aby o mě jednou moje děti nevykládali, že jsem vždycky byla jenom nesnesitelná.. tož to já nevím…

A ještě k tomu kamarádění. Já se nepovažuju za člověka, který by kolem sebe neměl přátele. V mladším věku jsem se dokonce považovala i za společenskou, ale nějak čím jsem starší, tím více si uvědomuju, že jsem samotář. Akorát nevím, jestli je to vyloženě povahou, nebo spíše změnou životního postoje spojenou třeba i s tím, že mám děti, že už nejsem tak “free“, jako “za mlada“…

LienLien
29.3.2011 v 8:52:55

makineo, mně taky někdy přijde kritika tvrdá a kontraproduktivní, ale neumím to dělat jinak a tisíckrát mě to může mrzet a stejně to neumím zcela změnit, možná maličko zkultivovat, o co se snad každý s přibývajícím věkem a zkušenostmi snaží. Druhá možnost je mlčeti, jenže pak se to kumuluje a nakonec člověk vybouchne a je to ještě horší, protože ta smršť potom je asi opravdu pro někoho neúnosná.

Nepovažuji zrovna panny za méně či více spravedlivé/objektivní, než kohokoli jiného.

A s váhami to mám podobně jako Vírenka, znám i lidi, kteří mě považují za milou a společenskou a dokonce by se rádi kamarádili, tohle je nad mé chápání. Vidím se zcela jinak.

LienLien
29.3.2011 v 8:44:41

Ctiradko, mamina moje má taky ascendent ve lvu, já ve vahách a mohu říci, že mě celý život dost válcuje :-( Vlastně mi připadá naprosto nesnesitelná, i přesto, že chápu, že to opravdu myslí dobře.

Jinak s tebou souhlasím v tom, že když něco kritizuji, vůbec si nemyslím, že jsem na tom lépe, prostě jen popisuji, co vidím a netvrdím, že to dělám líp, že jsem nejchytřejší, jenže většina ostatních to právě takhle vnímá. A další s čím souhlasím je, že tí nechci ubližovat, naopak, jako by mě pomohlo, kdyby mi někdo řekl, “hele v těch ¨šatech vypadáš hrozně“, zrovna tak si myslím, že mu může pomoci, pokud mu řeknu, co si myslím. Bohužel odezva je většinou negativní :-(

ctiradkactiradka
29.3.2011 v 7:32:24

Makineo, k těm Váhám..to je právě to, že i přesto, že každéznamení má dobré a špatné, tak že jsou prostě lidmi vnímány znamení tak, že některé jsou faj a za jiné by se člověk “měl stydět“. Třeba za Panny…

Ohledně slohovky – tos asi uvedla jasný příklad. Já to vidím ajko Panna tak, že tohleto je přesně situace, kdy se my Panny musíme učit, ot je ta přehnaná kritika z naší strany, kteoru bychom měly zmírnit, protože tím orpavdu můžeme i ublížit. To ej to, co čem jsme tady dříve mluvily. Nicméně pro shodnocení situace, to je přesný příklad, jak Panna uvažuje: slohovka je pěkná, líbí se mi to a to, ale zároveň chyba je tady a tady. Je to analýza kladů a záporů. I když něco zkritizuji, výsledek může být takový, že se mi to celkem líbí, i přes chyby. Akorát pro okolí to nem usí být pochopitelné…. Problém je, že většina lidí tu kritiku zamlčí, nebo si ji ani neuvědomí, kdežto panna ji řekne a tím může opravdu ublížit. Ale i v případě slohovkyx jsou to fakta, tak proč je panna tím nespravedlivá? Neudělal nic, proč by byla nespravedlivá. Navíc i tím, že něco zkritizovala, tak to neznamená, že si ymslí, že by to napsala lépe. Ano, třeba by neudělala tyhlety chyby, ale zase by udělal chyby jiné, nedala by slohovce takový náboj… atd… Panna jekritická i k sobě, snaží se tím zlepšovat a panna si tím třeba myslí, že když něco zkritizuje, že tomu druhému pomůže, aby byl příště lepší. Problím je, že to tak nemusí být. Panna to nedělá s pmyslem ublížit, ale pomoct a tady si myslím, že je taky kámen púrazu. Ostatních se to dotkne, urazí se – což někdy určitě právem,na druhou stranu panna tím ejnom zanalyzovala situaci a pojemnovala.

Prostě přijde mi nefér tohleto zaměňovat se spravedlností. Tak to vníám já, protože to, že něco zkritizuju (byť nepřiměřeně) neznamená, že jsem nespravedlivá. Lae asi to nevysvětlím, co?

Druhý případ mi přijde ne moc jasný, přiznávám. Nevím, jak vyhodnotit, proto raději pomlčím…

makinea
29.3.2011 v 0:44:18

Virenko :-), tak to tedy nechápu, jak jsi mohla být zaskočená Váhami v ascendentu, takové báječné znamení :D
Máme to naopak – já mám ve Váhách sluníčko… a tak si tak žiju v domění, jak jsem skvělá a milá a společenská a diplomatická a a a … do toho se mi klidně do asc. vetře ta ufrfňaná Panna :D (a to nemluvím o měsíci ve Štíru, o tom dodnes nevím, co si myslet :D

Ctiradko, když já si nejsem jistá, jestli to zvládnu vysvětlit tak, jak to myslím. Možná volím špatná slova.

Ale tak příklad. Napíšu do školy krásný sloh, povídku, s mými hodně niternými pocity a jdu celá nervózní, jestli jsem to napsala dobře, jestli se bude líbit, no prostě se srdcem na dlani před bandu spolužáků puberťáků a učitelka to zhodnotí jako nejhezčí práci, čtu ji roztřeseným hlasem před tabulí a o přestávce mi i děcka říkají, že to bylo pěkné a že se to líbilo. Jsem z toho šťastná, jsem na sebe pyšná a jdu domů. S takovýmto oceněním to ukážu mamce a ta řekne, že je to dobrý, ALE tadyhle mám mockrát použité to samé slovo, tadyhle mi chybí čárky a vůbec že jsem použila nestandartní velikost písma…
Copak tam jde o čárky? Copak tam jde o nějakou tu stylistickou chybku? Já jsem si těchto věcí samozřejmě vědoma (a minimálně učitelka češtiny jistě taky)… Ale nejde tam o víc?
V tu chvíli to cítím jako křivdu a nespravedlnost. Asi to není to správné slovo.
Je to právě hodně o tom ALE. To každé ocenění ruší. Jde o to, že Panna je mnohem kritičtější než ostatní. Až se dá říct, že tím není objektivní a když není objektivní, tak není spravedlivá. Takhle to myslím já.
Ať si je člověk náročný sám k sobě, ale ostatní nemusí hned zadupávat do země a znehodnocovat každou radost. Kolikrát stačí naťuknout, ukázat na sobě, těch cest jak dosáhnout zlepšení a výsledku je mnohem víc, než zkritizovat.

Taky je pak druhá situace, kdy Ty jsi v určitém směru dál než někdo jiný, ale je řešení se nad něj nadřazovata setřít ho? Mi přijde že to ty Panny občas tak mají. On každý není tak daleko, protože každý máme tu startovní čáru někde jinde, každý vyrůstal v jiném prostředí, setkal se s jinými lidmi…
A tak zatímco někomu přijde automatické, že např. miminko se má od narození chovat a kojit a nosit, tak jiný to neví a skrz nános civilizace nedokáže slyšet svůj vnitřní hlas a miminko mu brečí v postýlce a kočárku… A vychází z toho, co mu poradí sestra nebo matka nebo doktor… A pak až třeba zjistí, že je to jinak, ale metodou pokus omyl a svými vlastními chybami. Zatímco jiná maminka to prostě ví hned. Mně v tyto chvíle Panny taky přijdou trochu nespravedlivé, právě proto, že hned kritizují toho, kdo je pozadu a něco neví. Něco, co ony samy považují za jasně danou věc. Ale pro každého to tak jasné není.
Nespravedlnost cítím v tom, že srovnávají rychlost běhu dospělého a malého dítěte. Jistě je to pravda, že dospělý je rychlejší, ale je potřeba to rozmazávat? Možná se to časem změní, ale teď to prostě nejde.

Přijde mi ta kritika někdy kontraproduktivní a spíš krutá než pomáhající.
Ale právě s tím mnohdy bojuju taky.

Hm a teď tu sedím a přemýšlím, jestli to mám odeslat, protože to zas asi je kostrbaté ode mě a nevím, jestli se mi podařilo říct co chci a vlastně ani nevím, jestli to tak je.

ctiradkactiradka
28.3.2011 v 22:55:45

No, nějak se mi nedaří vyjádřit slovy to, co jsem chtěla říct.. Zní to dost kostrbatě…. Nejraději bych to smazala… :-(

ctiradkactiradka
28.3.2011 v 22:50:24

Virenko, omlouvám se za Birenku… Nojo, tma a já neumím psát a koukat na monitor….

Stránky: [1] 2 3 4 5 nejstarší »



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.


  • © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist