Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
KDYŽ RODIČE ZESTÁRNOU
došel mi mejlík, tak jsem vám ho překlepala, sice chybí obrázky malých a starých lidí, a podmanivá hudba kterou to bylo podbarveno ale slova jsou to hezká…..jen si říkám po tom co je u nás doma, že snad to bude aspoň takové mezi mnou a mými dětmi, ale nevím jestli v nich budu umět vzbudit takovou úctu ke stáčí jaká byla vštěpovaná nám a byla samozřejmostí….
Moje drahé děti – moje dítě…………
Když si jednoho dne všimneš, že jsem již starý a už asi nebudu takový jako předtím, měj se mnou trpělivost a snaž se mě pochopit.
Když se zašpiním při jídle, když už se nebudu schopen obléci, buď trpělivý. Vzpomeň si na ten čas, kdy sem tě já tomu všemu musel naučit.
A když při rozhovoru s tebou tisíckrát opakuji to samé nepřerušuj mě, ale trpělivě mě poslouchej. Vždyť když jsi byl malý před spaním jsem ti musel vyprávět do nekonečna stále stejnou pohádku, dokud jsi neusnul…
Nezahanbuj mě , když se nechci sprchovat, ani mě nenadávej. Nezapomeň na to, jak jsem tě já musel přesvědčovat, když jsi byl malý, aby jsi se umýval.
Když zjistíš, že celkem nerozumím novým věcem, nezahanbuj mě, ale dej mi čas, aby jsem to pochopil a nevysmívej se mi, že tomu nerozumím.
Naučil jsem tě tolika věcem…dobře jíst, pěkně se oblékat…jak se postavit k životu…hodně z toho všeho je výsledkem velkého úsilí a vytrvalosti, které jsme oba museli vynaložit.
A kdyby jsem v některém okamžiku ztratil niť našeho rozhovoru a nebo by jsem zapomněl o čem jsem mluvil dopřej mi čas, abych si vzpomněl. A když to nedokážu, nebuď nervózní. Určitě to nebylo důležité. Pro mně bylo důležitější být s tebou a chtěl jsem, aby jsi mě jen poslouchal.
A když jednoho dne nebudu chtít jíst, nenuť mě , vím velmi dobře kdy to potřebuji a kde né..
A když mi moje unavené nohy už nedovolí jít….podej mi tvoji přátelskou ruku tak, jak jsem to dělával já s tebou, když jsi dělal první kroky.
A když ti jednoho dne řeknu, že už nechci žít, že už by jsem nejraději umřel, nenafukuj se, Jednoho dne pochopíš, že to není vůbec kvůli tobě, ani kvůli tvé či mé lásce. Snaž se pochopit, že v mém věku se těžko žije a dny staroby jsou už jen trápením.
Nyní děti moje je řada na vás aby jste mě provázely na mojí těžké cestě. Pomozte mi projít moji cestu až do konce s láskou a především s vaší trpělivostí. Já vám to zaplatím svým úsměvem a nekonečnou láskou, kterou jsem vás měl vždycky rád……Mám vás rád děti moje , VÁŠ OTEC, VAŠE MATKA…..
ani dneska jsem nezapomněla přečíst tyhle krásný slova a jak píše Veru,vzpomněla jsem na svoje babičky,dědečky a prababičku,která se dožila 96let..něco tak krásnýho a pravdivýho jsem ještě nikdy nečetla,takže bamí,moc díky,že si to sem vložila,opravdu to člověka přiměje k zamyšlení a vzpomínání.
nádherné,pravdivé,jedinečné…vzpomněla jsem si na svou babičku,kterou velmi rychle a doslova ze dne na den zasáhla“staroba a senilita“…také pořád opakovala to samé,zapomínala,ztrácela se ve jménech,lidech…pořád to byla MOJE milovaná babička…vděčná za společnost,vděčná za vyslechnutí smyslnedávajícího rozhovoru,vděčná za opakované mé vyprávění o prvním pravnoučeti…sedím tady a brečím,vzpomínám,přemýšlím…krásné…Veru
bamí,každej den an to kouknu a přečtu si to,je to opravdu krásný a pravdivý:)
jsem ráda že se to líbilo, mě to také chytlo u srdíčka…
Moc pěkný!
Četla jsem to teď a půjdu ubulená spát 🙂
Tak jsem to četla teď ráno a půjdu ubulená s dětma do školky..
Moc krásná slova..děkuju za připomenutí,že už moji rodiče nejsou tak mladí,jak je mám pořád před očima.Člověk si to nechce připustit,ikdyž mu pořád říkají..už jsme staří,holka pochop to!!
Bami, až moc pravdivé a moc pěkné.
bami,je to krásný a pravdivý:)