Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Děloha k pronájmu
http://www.novinky.cz/domaci/222968-dite -by-mohly-za-matku-odnosit-prime-pribuzn e-pocita-s-tim-novy-zakon.html
Tak co maminky, šly byste dotoho? Třeba jenom pro svoji sestru, sestřenici a nebo dokonce pro cizí ženu, nebo i za peníze?
tomu,kdo to nemá na dosah ruky se to mluví….ani náhodou…nikdy. moje dcera se v této situaci nachází,má vvv a dítě nikdy nebude mít…s náhradní matkou by mohla, se svými geny, jen by narostlo v pronajaté děloze
…jistěže by to měly nějak ošetřit…tu možnost by tyto ženy měly mít…
tady někdo včera večer koukal na soukromá dramata že.
Pronajmu dělohu,jsem žena středních let jste neštastný chcete miminko mohu vám pomoct prosím jen vážní zajemci pište na muj email nahradni.mama@seznam.cz
Tak jsem si to všechno nechala projít hlavou a už mám taky konečně klid na to, abych v klidu psala.
Možná si budu odporovat, ale…nedokážu si představit, že bych v sobě nosila dítko, a pak bych ho hned po porodu měla předat cizím lidem. Co když by se o něho špatně starali a nedali mu tolik lásky co třeba já. Asi bych na něho musela strašně moooc myslet. Červíček pochybností by ve mě hlodal. Ten pocit je pro mě teď nepopsatelný, ale asi bych to nezvládla…nevím.
Stejně tak bych nezvládala, kdyby za mnou přišla kamarádka nebo sestra a požádala mě o to. Dítko bych sice vídala, ale jak bych to snášela. Co když by za něco bylo káraný a já bych to nepovažovala za takový přečin a nebo obráceně…za co já bych už dítko “sprdla“ oni by ho nechali růst jako “sobeckýho lotra“. Nerozmazlovali ho pusinkama a objímáním, protože jsou trošku větší tvrďáci, ale před tím to nebylo vidět. Takže na blízku bych to mimi taky mít nechtěla…to by mě ubíjelo asi víc.
“Teoreticky“ v téhle situaci můžu být za pár let, kdy za mnou příjde plačící Domula, že touží po děťátku a já bych mohla. Jako “správná maminka“ pro svoje dítko udělám “cokoliv“…hlavně aby byla šťastná. Pro ni bych to asi udělala. Ale je tam spoustu bolestivých pro x proti.
Prakticky je to tak, že bych po zdravt. stránce nevyhovovala jako potencionální “náhradní děloha“:o)
Díky Ježečku…i za tu myšlenku jít darovat vajíčka. Děkuji za to, že je takových to žen víc.
Už teď vím, že jednou Domča bude potřebovat právě takovou to dívku-ženu.
Vždycky, když Domula mluví o tom, že až jednou bude mít své děti atd….tak mi to neuvěřitelně trhá srdíčko. Neví, co vím já:o( Několik let si v hlavě připravuji slova, jak jí to jednou sdělím. A pořád mě žádný nenapadají. To by byla ta lepší varianta. Horší bude ta, když je nebude moc mít vůbec.
Vím, že to není konec světa, ale….. :o(((((
SUODAL
Darování vajíček je velmi dobročinné rozhodnutí, zejména u těch, které to dělají bez finanční odměny. Ale je to taky děj, který není prostý rizik a už 2x se mi stalo, že jsme ošetřovali ženu po darování vajíček, vždy byla nutná operace, jednou jsme ženě zatím nerodící kromě života zachraňovali také vaječníky, aby vůbec mohla v budoucnu mít své děti ona. Zkrátka, i když nízké, je tu riziko velmi vážných komplikací, které je potřeba velmi dobře uvážit, zejména jsem-li matkou malých dětí.
Jestli se podaří nějak legislativně upravit “náhradní dělohu“, je to jednoznačný krok velmi kupředu. Uvidí se, jak se to s našimi dosavadními představami popasuje, každopádně něco takového je už závislé zcela na osobní situaci každého z nás. Pokud vím, nejčastější příbuzenská vazba není sestra- setra, ale matka-dcera. Matka nosí dítě svojí dceři. Tohle je pro mě pochopitelné a logické, dceru nemám, ale myslím, že pro dceru bych to asi udělala a myslím, že jako babička bych se s pocity kolem “ztráty“ dítěte určitě nějak přiměřeně vyrovnala. I mezi sestrami je někdy velmi pevný vztah, který toto umožní, ale už je to dost jiné než máma-dcera…
Sama o tomhle vůbec nepřemýšlím, patří to k tématům, kterými se prostě nezaobírám, pokud by ta situace byla, reagovala bych na ni podle své současné situace.
nepřihlášená Virenka
a ještě mnoho info
http://www.lekari-online.cz/lecba-neplodnosti/zakroky/darcovstvi-vajicek
Ježečku, mrkni třeba sem http://ona.idnes.cz/darovani-lidskych-vajicek-prinasi-penize-ale-i-zdravotni-rizika-p8z-/deti.aspx?c=A100309_124933_tehotenstvi_pet
a kdyby tě to zajímalo víc a splňovala jsi podmínky (věk, zdravotní stav, apod.), můžeš se podívat na konkrétní pracoviště, kam to máš nejblíž a zjistit více.
Těžko říct…
Teď jsem spokojená, mám 2 děti, více nechci, ale v případě, že by moje sestra (kterou nemám), potřebovala takovou pomoc, tak teď si říkám, že bych to udělala. Ale fakt nevím, jak by to bylo, kdyby se to kdyby mělo stát skutečností.
Nevidím důvod, proč bych si vyčítala, že jsem dítko pak “odložila“, protože s jistou domluvou a smlouvou do toho jdu, navíc bych dítko viděla zřejmě častěji, než kdybych ho “věnovala“ adoptivním cizím lidem. Pokud bych měla sestru a vztah s ní jako mám se svým bratrem, tak bych určitě chtěla, aby i ona poznala to štěstí, jaké mám já – mít dítě.
Rozum a momentální situace mi říká, že nemám problém, ale co pak říkají city… Opravdu nevím.
Ale s darováním vajíček rozhodně nemám problém. Snad tím, že jsem na první těhotenství dlouho čekala, tak mi příjde, že bych ráda udělala v podstatě maličkost pro jinou nešťastnou čekatelku. Ráda bych darovala, ale netuším, jak se k tomu dostat. *
to je těžké, já proti tomuhle návrhu nejsem, ale asi jako většina mamin bych pak bojovala s tím že bych malé měla dát pryč a nemohla se o ně starat, viděla ho jak někomu byt z rodiny říká mami místo mě…..je to strašně složité na to odpovědět…zrovna brácha mají problém mimi neudržej ani po několika pokusech umělého oplodnění, ale nevím já jsem asi sobec by mi pak kus chyběl, ale asi by to bylo jiné kdyby došlo tvrdé na tvrdé a mělo se to řešit a člověk se tím zabýval víc, nebo si pak třeba poradil i s psychologem atd, ono zase se do toho vžít i z druhé strany co kdybych nemohla já a oni by mi mohli odnosit…..