Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » Děti » Volný čas a zábava pro děti » Maminčin mazánek, co s ním?



Maminčin mazánek, co s ním?
Anonym
26.11.2010 v 15:14:33

Někde jsem udělala chybu. Mám doma maminčina mazánka. Jeho spolužáci chodí hrát fotbal, on sedí před televizí. Když jela celá třída na lyžák a všichni se na to těšili, jemu se udělalo špatně, bolelo ho tady a tamhle, až nakonec zůstal doma. Sport ho nebaví, nemá brusle, skate ani hokejku. Kolo dostal, ale nejezdí na něm – bojí se. Fňuká při sebemenším škrábnutí a i v létě se nabaluje, jako by mrzlo. Když vidím jak sousedovic klukum, ještě v listopadu koukaj holý kolena z kraťasů, srovnávám a závidím. Co dělám špatně?

Stránky: [1]
Anonym
29.11.2010 v 14:46:07

Irenko,

na Tvém místě bych zahloubala, kdo ve vaší rodině se chová (nebo jako dítě choval)podobně. Sázím totiž na geny. Nemyslím si, že Ty bys udělala ve výchově nějakou chybu. Jestli je Tvůj syn spokojený, tak to vůbec neřeš. Každý jsme holt jiný a musíme to respektovat i u svých dětí. Moje dcera je podobná, ale je mladší. Např. nemá ráda sport (bojí se rychlosti a výšek) a přitom my rodiče jsme oba bývalí vrcholoví sportovci. Asi jsou to geny po mém tátovi. Žije jinak, než by mě vůbec kdy napadlo, ale je naprosto spokojená. Dlouho jsem s ní bojovala, ale pak jsem pochopila, že musíme dělat kompromisy. Tak třeba místo cyklistického výletu jdeme jenom na dlouhou procházku a jsme spokojení všichni. Když byla malá, šla jsem s ní k psycholožce…a dozvěděla jsem se, že problém nemá moje dcera ale já (když mi to vadí :-)
Tak držím palce.

Marina

Anonym
29.11.2010 v 11:22:55

Děkuju za rady a hlavně útěchu,
reakce mě docela uklidnily. Klukovi je už 13. Tak se bojím, co jsem zanedbala a jestli už není pozdě s tím něco dělat. To, co psala anonymka, mi řeklo víc lidí (třeba jinde na internetu), že jsem ho rozmazlila a ať se sním moc nemazlím. Proto jsem sama psala raděj anonymně. Bojím se, že s tou svojí přecitlivělostí syn v životě hodně narazí. Kolik je lidí, který o něm za pár let řeknou: vždyť to ani není chlap. Nechci, aby byl neustále něčí obětí. Třeba ta zimomřivost je jeho vrstevníkům nápadná. Kluci v tomhle věku jsou spíš otužilý. A na něm je to kvůli oblečení na první pohled vidět. Jinak koníčky moc nemá. Často sedí před televizí. Ale baví ho číst. Jestli vás k tomu něco napadne, pište dál.

Děkuju za hezký povzbuzení a citlivost
Irena (autorka dotazu)

Danniella
28.11.2010 v 21:29:05

Volila bych zlatou střední cestu. Syn je asi citlivější a léčba šokem by podle mě dobrým řešením nebyla.
Na druhé straně je opravdu dobré vážit každou situaci a řešit ji rozumně a nepřehnaně, začít myslet na to, kdy je mateřská péče přínosná a kdy už je přehnaná a tím pádem spíš na škodu. Pokud nebude mít kamarády a bude se držet maminčiny sukně moc dlouho, život mu to jen zkomplikuje.
Nemůže se změnit ze dne na den, myslím si že pro začátek by bylo dobré přenášet na něj pomalu zodpovědnost. Možná bych ho i přihlásila do nějakého kroužku, kde by se trochu pohyboval a byl s vrstevníky. Myslím podle možností třeba turistický, přírodovědný, ekologický, zkrátka něco, co probíhá hlavně venku, ale není to přehnaně náročné.

bamiskabamiska
28.11.2010 v 19:42:25

kekunka to napsala moc hezky a líp bych to asi nedokázala…milá anonymní reaguje prudce a pokud má děti tak je teda silně lituju….

nebud z toho smutná že je to mamánek, aspon z něj jednou bude hodnej chlap, všichni nemusí mít ostré lokty, a co víš třeba se to časem srovná….závidíš sousedovic děti, je možné že právě ona závidí tobě klidného kluka…že je citlivější, no nevím nestalo se něco dřív co by na něj tak zapůsobilo…já bych si tím opravdu nelámala hlavu, problém s tím máš jak je vidět ty, on je rád ve tvé společnosti, a nemá potřebu asi vyhledávat kolektiv, že je choulostivější na bolest, no někdo ji snáší špatně, klukovi 14 a také neumí zatnout zuby, teda příjde mi že je zatíná naež zavře dvěře našeho bytu pak ho to bolí 100%víc…no a že je v oblečení víc…no já zmrzlík a strejda ještě v prosinci je schopnej chodit v kratasech až mu je jednou mamka z hecu odvezla protože s ní tak vyrazil do města …takže hlavně at je zdraví a máte se rádi ono se to třeba časem poddá….psychoterapii bych asi neřešila já nevím přijde mi to divné prostě nedělej z něj něco co není a bud ráda za to jakej je….

kekunkakekunka
28.11.2010 v 19:23:36

Přijde mi, že reakce anonymního je příliš ostrá, že “soudí bez důkazů“. Z toho, co maminka napsala, bych si netroufla takhle prudce reagovat.

Milá anonymní maminko, nepíšeš, kolik klukovi je, jestli má nějaké další zájmy, …
To, že nechce dělat sport, bych tak tragicky neviděla. Prostě jsou typy lidí, kteří sportu nikdy holdovat nebudou. Zato vynikají v jiných oblastech. Když tráví tolik času u pc, co ho zkusit přihlásit do nějakého počítačového kurzu? Jsou i kurzy, kde se děti učí vytvářet své vlastní hry, možná by ho to bavilo. Nebo může milovat knížky, vynikat v psaní, být manuálně zručný, … Ty jsi máma, ty to budeš vědět nejlíp.

To, že je “mazánek“. Jak se to stalo? K dětem by se podle mě nemělo přistupovat tak, že se z každého zranění v batolecím věku dělá velká událost (Chudinko…). Taky by se s dětmi (nejen malými) nemělo mluvit tak, aby nabyly dojmu, že svět je jedno velké nebezpečné místo. Jsou to takové ty časté varovné věty typu ať dítě něco nedělá, protože: Spadneš! Bouchneš se! Zakopneš! Rozbiješ si nos! Je to, jako bychom to přivolávaly, dítě jen znejisťujeme. Lepší je ukázat možnosti, jak to udělat jinak + poukázat na nebezpečí.

Nemyslím si, že je dobré říkat dítěti, že “je chlap“ a že “musí něco vydržet“. To je blbost. Prostě má asi křehčí dušičku.

Myslím si, že cestou by mohlo být hledání východisek. Např. u toho třídního výletu si o tom v klidu rozumně promluvit, zkusit zjistit, proč dítě jet nechce, naprosto v klidu mu předložit to, co ho tam potkat může (stýskání, samota, …) a pomoct najít v takových situacích řešení.

Možná, že za některými problémy může být i něco víc. Např. já nesnášela školní výlety, neb to pro mé spolužáky byla dobrá příležitost k šikaně. Byla jsem takové uplašené dítě, které se neumělo prosadit. Ale je to extrém, který se často nestává.

Taky to, že je choulostivější na zimu. Může být jen choulostivější, pak by pomohlo otužování. Rozhodně ne naráz sebrat půlku oblečení, to by skončil doma s chřipkou. Otužovat při sprchování – po osprchování ubrat trošku teplé vody a osprchnout dítě a hned ho pořádně vydrbat froté ručníkem. Postupně ubírat teplotu, po malých troškách.
Nebo to, že je mu zima – existuje tzv. “chladová alergie“ / “alergie na chlad“. S tím se pak nic dělat nedá. Já tuto alergii mám a prostě si v zimě musím vzít 2 svetry, abych se zahřála, žádné otužování nepomůže.

Pokud uvažuješ o psychoterapii, možná bys zatím mohla zkusit přečíst si knížku Respektovat a být respektován. Najdi si o tom info na netu. Není to žádná “rychlokvašná“ populární psychologická knížka, nýbrž léty ověřená, na mnoha školách propagovaná psychologická kniha, která vychází z desítek let praxe. Také mají kurzy. Je to hlavně o tom, jak s dítětem mluvit, aby se necítilo od nás utiskované, zaháněné do kouta, ale aby chtělo spolupracovat a dokázalo čelit problémům a hledat řešení.

Moc držím pěsti, aby se u vás situace zlepšila!

Anonym
28.11.2010 v 18:05:34

Tak to bych si netroufla. Kdybych na něj šla takhle zostra, to by se zhroutil. To už jsem zkusila. Taky jsem si říkala, že by potřeboval trochu tvrdší zacházení, ale jak jsem na něj zvýšila hlas, hned byl oheň na střeše. Brečel a nebyla s ním řeč. Spíš skoro uvažuju o psychoterapii.

Anonym
28.11.2010 v 16:11:02

Máš pravdu, někde jsi udělala chybu. Nejspíš jsi ho rozmazlila. Když se pořád bojíš, aby se mu něco nestalo, aby mu nebyla zima, aby ho neofouklo…tak to vycítí a podle toho tě bude manipulovat. Nepárej se s nim, je to velkej kluk, tak z něj nedělej bábovku. Když pofňukává, neřikej “ukaž, bolí to moc?“ Místo toho mu řekni: “Buď trochu chlap, správnej kluk něco vydrží.“ Když žaluje, řekni prostě: “Nebuď srab a vyřiď si to sám!“ A až zase budeš mít starost aby ho venku bez šály a čepice neofouklo, rovnou mu řekni, ať se převlíkne do kraťasů nebo nikam nepůjde. Zní to tvrdě, ale podívej se kam jsi to dotáhla s neustálým opečováváním.

Stránky: [1]



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.

  • výchova, děti, rodiče, maminka

    © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist