Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
je mi smutno zas se v tom plácáme
Holčiny připadám si jak na houpačce chvilku je to dobrý a zas pak mám pocit jak padáme ke dnu…a proč ?? včera jsem dobrali druhá antibiotika a zase máme ted odpoledne zvýšenou teplotu, začínám mít strach to přece není normální týden anti pak teploty, dala další anti a po dobrání se nám teplota zase zvedla, sice není tak vysoká no uvidíme jak se to vyvrbí…aby toho nebylo tak málo tak nám opět nedrží pytlíčky dnes už má třetí a kůžičku má zase zarudlou, já už vážně nějak nevím kde nabrat energii
V noci stále nespíme a to ted je ještě horší s tím, že nakojím položím a jindy spal…ted jak když do něj někdo píchne vidličku a řev….dnes už jsem neměla ani sílu k němu vstát aspon jednou zaskočil manžel, on je jinak v noci k nepotžebě nevzbudí ho vůbec nic…
Přes den si také nezahraje sám, vyžaduje stále společnost, já vím co mi na to budete psát, ale já bych brala aspon chvilku na odběhnutí na záchod, nebo pověšení prádla…sice jsem zjistila jak mám šikovné ruce a většina jde dělat i jednou ale sluníčko už se pronese a pěkně mě začínají bolet kolena a loket o tom ani nemluvím…docela bych brala radu jak na něj, né aby si hrál pořád sám, já se s ním chci nuchnat a hrát si,ale aby nebyl histerák když se od něj zvednu z deky…já vím měl a má toho hodně za sebou, ale…
Dopoledne jsme měli lítání po městě malej byl bezva zvládli jsme to rušila jsem účet nakoupili něco málo na vánoce klukům, malému jsme koupili autosedačku z vajíčka nám už lezli nohy, no a koupili jsme hezkou do 25kg a je polohovací,že ji malému můžeme malinko podseknout, že nesedí vzpřímeně…no nějak se stejně nemůžu rozhoupat mu ji tam dát, protože přecejen vajíčko bylo bezva usnul tam a já ho přenesla domů takhle ho budu muset nosit na ruce a to je k prdu vzbudí se…
Kluci u něj seděj na dece, sluníčko se šklebí dělaj na něj ksichtíky, k obídku jsem dělala šunkofleky, manžel dává do kupy skřínky do kuchyně…na víkend budeme mít manželovu dceru tak tu bude veselo….dopo jsem koupila klukům něco málo k mikuláši i hrnek s pirátskejma lebkama :-d
Je toho tolik aspon že kluci jsou v poho velcí jak chování, zdraví i škola docela jde tak aspon tak…no a to bych potřebovala už zasednout ke škole…o víkendu mám přednášky a nemůžu jet, snad mi to ty moje sluníčka přepošlou, abych to trochu zvládla…
Bamisko, nestihla jsem napsat dřív, i když sleduju pořád vaše trápení s prďolkou. Prosím tě, bami, vím, že tě to neuklidní, ale to, co popisuješ, jak jste na tom teď, tak to já měla s malým od narození každodenně 24 hodin. Prostě – nemyslím to tak tvrdě, jak to vyzní, ale musíš to vydržet. Přijdou lepší časy. Zůstat v klidu a zbytečně se nestresovat je deviza, která se ti vrátí dvojnásob zpátky. Teď nemyslím to trápeníčko s nemocí a s nejistotou, co se vlastně v tom tělíčku odehrává, naprosto ti rozumím, i já bych měla strach. Důležitý je výsledek crp, prostě jeho tělíčko je po tolika antibiotikách natolik oslabené, že takhle reaguje, do toho zoubky, které se prostě pořád opakovaně v určitých intervalech ozývají, ta operace mu taky neprospěla, určitou vinu dávám i očkování, které – to je jen můj názor – mu vůbec neprospělo, ale to jsou věci, se kterými nepohneš. Jak říkám, uřvaný uzlíček, který ze mě nechtěl slézt deset měsíců, to byl můj malý. Celodenně a celonočně jsem poslouchala jeho řev. Zpočátku to byl pláč malinkého miminka, tomu se prostě nedá odolat. Ale jak rostl, tak už jsi rozeznala ten vztek, prostě – co zas jdeš dělat, zas mě dáváš ležet, já chci být u tebe, co na tom prostě nechápeš? :-))
Bami, vím, že je to složité, do toho ještě tvoje škola, božínku, ty musíš mít svatozář, kolik máš toho naloženo. Radím částečně se vykašlat na neustálé uklízení, hodit se do klidu, co se práce doma týká, však i ostatní toho zvládnou dost udělat, aspoň teď v této situaci, a taky radím, zkus se trošku obrnit proti tomu jeho křiku, intuitivně určitě cítíš, že to není z žádných vážných důvodů, že to je teď to jeho obdobíčko, kdy děťátko špatně reaguje, kdykoliv mu maminka odchází ze zorného úhlu, ono si pokaždé snad myslí, že už ji prostě neuvidí:-) Bami, tohleto je normální reakce a pokud to prostě jinak nejde a musí být na chvilku sám, netrap se výčitkami. Pak to v tobě vzrůstá a zároveň cokoliv takhle pociťuješ – nervozitu, pocit viny, nejistotu – to všechno se na něj přenáší, následná reakce může být vyvolaná i tím. I když, když si tak vzpomenu, jak to bylo u nás, tak já byla splachovací, když se mu prostě něco nelíbilo, že jsem musela odejít, tak jsem se u toho i usmívala, jak se vzteká:-) A on to dělal dál a dál, ačkoliv já jsem si nepřipouštěla žádné negativní emoce.
Bami, ohledně toho spinkání, to je taky těžká otázka. Jak píše Lien, bylo by to snadnější nechat si ho v klidu u sebe. Ale otázka je, co bude potom? Dokážeš si představit, že s ním budeš spát pak třeba další rok, protože nepřijme fakt, že má spinkat v postýlce, na kterou byl až do teďka zvyklý? Nevím, jak na to. Náš Vladoš spal minimálně, celou noc byl kojený. Takže večer jsem ho u kojení uspala, dala do postýlky. Spal asi hodinu a situace se opakovala. Půl hodiny uspávání, do postýlky. Pak se vzbudil, když jsme šli spát, tak jsem ho nakojila a po usnutí u prsu dala do postýlky. Samozřejmě, že se několikrát probudil a musela jsem to opakovat do zblbnutí. No a když se vzbudil v noci, už jsem si ho zpravidla nechávala u sebe. Jenže vyžadoval změnu prsu po půl hodině, pacholek jeden:-)
No, byla ze mě troska, na tohle fakt radu nemám, jedině vydržet, nebude to takhle věčně:-)
To je zase román… Bami, držím palce. Nejdůležitější je, aby byl už konečně zdravější, aspoň v rámci možností. Aby pytlíček netrápil, aby skončilo teplotkování, hlavně aby nemusel brát další léky. Já bych doporučila navštívit homeopata, i když vím, že jsem s tím už otravná. Ale Honzík má oslabený imunitní systém, klasická medicína s tím nic neudělá. Zkus aspoň popřemýšlet. Dobře nasazený lék dokáže udělat s člověkem divy. Měl by zabrat tak, že i dítě samo o sobě by mělo být vyrovnanější, takže i ta bojácnost a uplakanost by mohla zmizet.
marýsku také pofoukání at teploty klesnou a je klidnější noc, je to hrozný přes den se to nějak dá, ale jak se člověk nevyspí…..
hlídání nemám mamka manžela je daleko a stará se o nemohoucí babičku takže to padá, moje si s ním neumí poradit a je tak vykulená když začne brečet, že mě vytáčí do nepříčetna takže jsme na to s manželem sami…ono bude snad zas líp….musí
crp je v pohodě nic tam není, na poslech je v pořádku, krk malinko prosáknutej, nic by nedávala, teplota prý třeba k zubům, nebo že je možné že se tělíčko uvnitř ještě hojí po té operaci a proto tak reaguje, že prý se to rovná tak půl roku…díky výsledkům aspon vím že v těle není zánět a jsem troc hu klidnější, moc jsem se bála jestli se něco nezkazilo po té operaci co není vidět…no pokud budou teploty přetrvávat tak v pondělí znovu na odběr, a že by udělala pokud to bude nutné celkový odběr krve a napsala by eventuelně zprávu pokud by to vystoupalo nahoru pro Motol at si to tam ohlídají….no uvidíme pokud bude teplota do 38,5 mám ho nechat se s tím prát.,..no je oslabenej…trochu mě dok uklidnila, snad se to přes víkend srovná a nic se nám z toho nevyklube, leda tak maximálně zub
děkuju vám všem za vaše písmenka jste moje sluníčka
suodal držím palečky at je už zase to lepší období také se na něj moooc těším a doufám, že tam naskočíme zase brzy a já jak píšeš že i ty jsi na sebe pak pyšná jak se s tím vším perem
Bamisko, kočičko, posílám náruč energie a veeliké pohlazení! Už víš výsledky CRP? Možná jsou to “jenom“ zoubečky… Asi má bobišek nějaké trápeníčko, protože jinak je zlatý:-)) Možná by paní doktorka mohla udělat nějaké komplexnější vyšetření. Naše neměla ten přístroj na CRP, dělala nám tedy aspoň sedimentaci a odběry posílala do laboratoře. Jinak bychom měli ATB snad 2x do měsíce. Kousátka a mazátka zubíků asi zkoušíte, viď.. Moc moc přeju, ať to ustojíte bez velké psychické újmy. Držím všechno, co můžu.
Bami moc na vas myslim, ale bohuzel neporadim…myslim ze maly kolem toho 8-9 mesice byl taky mamanek, ale zase ne az takovy jak Honzik… jak pise Nuninka, nemuze ti nekdo prijit pomoct? drzte se!!
u nas dneska noc kvuli teploty taky vesela:((((
Bami ještě ti chci napsat, že malá když byla úplně miminko tak taky po nakojení usnula, i když jsem jích třeba položila na postel nebo křeslo, ale jak nabrala trošku sil, tak už se nedala, prostě buď u prsu a já opatrně se od ní odplížit nebo v šátku, poz;d+ěji už jsem se ani odpížit nemohla, protože se probudila, takže jestli ho uspíš a pokládáš do postýlky, nechci strašit, ale to fungovat nebude, prostě si ho nech u sebe a vyspíte se všichni. Mně to teda nepřístojně začalo vadit okolo 20 měsíce v noci a to už byla s malou řeč, že pochopila, že prostě s prsíčkem v puse celou noc ležet nemůže, protože maminka je unavená a nevyspinká se, že už je velká holčička a může spinkat vedle na postýlce, fakt to bylo hodně v klidu.
bami, nevím jak bych mohla poradit. Moc mě to mrzí, moc ráda bych ti nějak pomohla.
Nemůžeš někomu říct aby ti přišel trošku pomoct?
mamka,kamarádka, kdokoliv? Prostě aby sis mohla na chvilku TY odpočinout?
Připadá mi, že malý má teď to období kdy si bez mamči ani neprdne (promiň za ten výraz) Teď chce prostě tebe a to za každou cenu.
Snad bude brzy lépe. Drž se 🙂
noc šílená nastíním
20 uspala
21 brek znovu uspávání
23 znovu pláč
24 kojení a půl hodinové uspávání
2,30 brek kojení hodinové nošení kde se kroutil, chvilkama tělíčko klidné na spaní pak znovu řev
4 přelejzám do obýváku k televizi je vzhůru, koukáme na telku, manžel byl tu s náma usnula jsem na gauči
5,45 mě probudilo jak se ho manžel snažil uspat, kojím uspávám a ted je skoro 9 pořád spí v naší posteli
vůbec nevím co se děje dřív jsem ho nakojila a usnul někde byl problém, ale ted ,každé probuzení v noci pak bojujem s usínáním ač na ruce má oči zavřené, položení do postýlky je problém
volala jsem doktorce co a jak….prý měl silná antibiotika a měl by být přeléčenej, že je možné jestli se nějek nedoléčuje po té operaci což mi ptostě hlava nebere, že i ti antibiotika co ted měl jdou na močové cesty….no přes mé knourání že je to divný že už dvakrát měl antibiotika a po jejich dobrání je hned druhej den horečka…tak tam před polednem mám přijet nabere mi crp nevím jestli jsem to napsala dobře je to krev z prstíku a bude hned vědět jestli není v těle zánět…no budu klidnější prostě hohle mi příjde divné
Bami taky ti neporadím, každé dítě je jiné, já jsem šátkovala a neměla jsem problém s histerákem při vzdálení se nikdy (no jelikož jsem se nevzdalovala). A zbytek je jak píšeš, hodně toho honzíček už prožil jak je maličký, určitě i to marodění patří k operacím atd. Jen ta antibiotika by mi vadila hodně. každopádně držím palce, ať se vše rychle urovná a ať máš vždycky kde nabrat nějakou sílu.
Bamisko, to mě moc mrzí. Držím palce, až mi bělají klouby, aby to bylo dneska ráno už dobré. Zlatíčko, pořád horečku. Kdybych ti tak mohla poslat po síti trochu svého spánku, tak ho pošlu. Moje malá byla hodně uplakaná, když byla malinká. Takhle jsme prožili několik prvních měsíců. Ale u vás je to přece jenom složitější, to je jasné. Takže moc poradit nemůžu, ač bych opravdu ráda. Přeju vám, ať ty pytlíčky drží, drží a ať teplota klesne, klesne až na normální teplůtku.