Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Co s prarodiči?
Ahojte maminky,
mám takový dotázek. Nevím jak si poradit s babi a dědou…..naše malá slečna má 2,5roku. Je moc šikovná, trochu uplakaná, ale vychovaná a veselá. Ale babi nerespektuje naši výchovu ani v nejmenším. Dovolí jí úplně všechno, včetně toho, že je může plácat a kousat, nemusí poslouchat, prostě naprostá volnost. Sní u nich miliony bonbonů a pak jí je samozřejmě špatně, ale nejhorší je, že když ji pak bereme domů,tak další den celý brečí – připadá mi, že nechce poslouchat, je na nás zlá a ani se sama pomalu nevyčůrá. Snažíme se jí už chystat na školku, oblékat a svlékat, papat lžící sama a tak, ale u babi za ní všichni všechno dělají a pak je doma veliký problém. Vůbec nevím, jak se s tím poprat. Snažili jsme se babi domluvit, bez úspěchu, jediné, čeho jsme docíli je to, že nám babi lže. Jenže malá nám to stejně doma poví…..Ale občasné hlídání potřebujeme, nehledě na to, že si jak ona tak já pár hodin ráda odpočinu. Ovšem když se pak vrací v tomhle stavu, tak ji tam samotnou dáváme čím dál méně. Také začala být dost zlá a agresivní, říkám si, jestli z toho není zmatená….
Děkuji za názory
Vidím,že se navážíte do těch prarodičů,ale ruku na srdce vždyt vy také povolujëte věci,které bych zákazala na první pohled.At mám klid tak at je u počítače nebo si kreslí a vy o nich nevíte a ani by si raději s vami hrály.Dejte ruku na srdce že kde máte být přísní tak jste benevoletní a naopak.Prarodiče se jenom kritizují když se vám to hodí,ale když je potřebujete tak se usmíváte a jenom baičko atd.,že nam pohlídáte a tak.Vždyt ty babičky už nemají tolik rychlích pohybů jako vy.Tak se zamyslete a občas odpuste co ti prarodiče dělají.
lžičenko, věř tomu, že budeme:-) jednou tu byla dobrá diskuze o tchýních. 90% diskutujících na tchýně nadávalo, že ony takové nikdy nebudou. kde se teda pak ty “tchýně“ berou? :-)))) tak si myslím, že když tu 99% píše o tom, že prarodiče rozmazlují, tak většina z nás to bude samozřejmě dělat taky. a taky názory na výchovu se časem mění…
No my z podobných důvodů přestaly dítě k babičce dávat tak často, jak dřív a pokud možno bez přespávání, pokud to není nezbytně nutné. Za prvé pochopil že my zůstáváme doma s druhým miminkem, tak tam ani už pak moc nechtěl, když mu to došlo. A taky ta náprava synka do vymezených hranic mi nestála za tu chvíli hlídání.
Je až neuvěřitelné jak co všechno si prarodiče nechají líbit. Jestli jednou budeme stejní???
Lžičenka
Moc děkuji za odpovědi, docela jste mě všechny povzbudily, že nejsme jediní,kdo takový problém řeší. Naše Míša je trošinku citlivka, takže místo vzteku hnedka brečí.Samozřejmě u babi ne, ale když ji nebudu vychovávata všechno jí dovolím, tak samozřejmě nebude brečet ani doma. Zrovinka včera jsme měli telefonát od babi,že jsme na ni zlí a dostaneme ji do blázince – odvíjí se od situace,kdy byla u nich,my pro ní přijeli a malá že chce ještě rohlík s nugetou,dvakrát kousla a řev,přetláskaná vším možným už rohlík nechtěla,takmy na to,že když si to poručila,tak to spapá,no koukala po babičkách a tetách kdo že ji zachrání a fňukala….strčila si poslední kus do pusy a byl klid a už povídala,jak si bude hrát a tak…na to konto obě babičky brečely,že jsme na ni zlí a tak dále….následovalo několik telefonátů s brekem a pohrožením sociálkou…. u nás je to trochu všechno předimenzované….tak toho mám někdy trošku nad hlavu…Ale určitě ji tam teď dávat nebudeme,máme ještě půlroční miminko,tak je holt budu všude brát s sebou a po návštěvě zkusíme vysvětlování,že je doma a tady platí jiná pravidla,ovšem samozřejmě to bude trochu s brekem,ale asi lepší než kdyby sebou švihla na zem a vztekala se :-))))
Já řeším celkem něco podobného,bohužel babička nám hlídá,protože už chodím do práce,tak to nejde nějak moc vyřešit omezením hlídání.Ale myslím,že to prostě i patří k věku,že prcci zkouší co my na to a jestli to bude fungovat.Naštěstí tedy nemám problém s jídlem/sladkosti atd,no něco by se našlo.třeba párky/ale malý chce krmit,oblékat a argumentuje mi,že babička mu to dělá.Já to sice chápu,že třeba nechce mít binec a je to rychlejší,ale doma prostě trvám na svém a malému nic jiného nezbyde.Ale dcera byla tak jiná po návštěvách u prarodičů a vždy jí trvalo než se zase dala do kupy.Tam byla prostě hodná,tak se doma musela vyřádit a vybít energii.
Ahoj anonymní,
musím se podepsat pod Lussy, protože my doma taky přepínáme na tzv. “domácí režim“ 🙂
Manželovi rodiče jsou naprostí pohodáři, tam není žádný problém. Dodržují se klasické režimy na spaní, koupání, snídaně obědy i večeře. Žádná přehršel sladkostí, pohyb na čerstvém vzduchu je samozřejmostí 🙂
Moji rodiče jsou naprostý opak, ne takový extrém jako u vás, ale taky jejich návyky a rozmazlovací režim nám dává zabrat 🙂
Dcerka si chodí spát kdy chce. Nechají ji třeba usnout v pět odpoledne a pak do jedné čumákuje vzhůru 🙂 Pak si rodiče stěžují, že jim dává zabrat. Sladkosti před hlavními jídly jsou normálka a pak se děsně diví, že nejí. Potom se mě ptají , jestli jí doma vůbec vařím, že nechce jíst 🙂 Já se ale musím smát a už se nenamáhám vysvětlovat souvislosti.
Takže aby nedocházelo k dramatickým neshodám, tak jsme si pár věcí nekompromisně vyjasnili a zbytek prostě tak nějak tolerujeme, i když ne zrovna s klidnou myslí 🙂
Taky od dcerky poslouchám, když se vrátí po dvou dnech od nich, že babička jí to dovolí a já ne, že jsem zlobivá atp. Takže s manželem nás to stojí půl dne trpělivosti a vysvětlování, že tady velíme my, jako rodiče :-)) Ujišťuji tě, že s přibývajícím věkem dítka se to bude lepšit. Věk dva a půl roku je opravdu tím, kdy děti zkouší, co rodinní příslušníci vydrží, takže trpělivost a vysvětlovat a vysvětlovat. Hodně štěstí.
Lussy, to se mi moc zamlouvá, ten tvůj nápad, taky mi kamarádka poradila, že třeba když vím, že bude Sáru hlídat rodina, tak jí před tím nemám dávat žádnou sladkost, protože ji dostane u nich, atd. Já teda nemám nic proti standardní dávce čokolády, nějaké tyčince apod., ale někdy se toho semlelo hodně, takže mluvím spíše o tomto.
Taky mám tak starou dceru a to jak to popisuješ, jsme zažívali před několika měsíci, ať už jí hlídala moje mamča nebo tchánovci.
Nám se osvědčilo, když jsme jí přivezli domů a začla si vymýšlet co chce a nechce atd. tak jsme jí dokola opakovali: Už nejsi u babičky, už jsi doma, tady se jí lžící/tady nedostaneš 2 čokolády/tady půjdeš spinkat už ťeď.
Prostě pořád opakovat, že je doma, a tady je prostě jiný režim. Protože co si budeme povídat, prarodiče nepředěláme, stejně tvrdí že jsou od toho aby rozmazlovali.
Nám se to opravdu osvědčilo a dcera dokáže docela rychle “přepnout“ na domácí režim.
Anonyme, rozumím ti dokonale. Mám naprosto stejný názor a sice nedávat k nim malou na nějaký čas, zkus pouvažovat, zda by šlo zajistit hlídání jinak, já toto znám velmi dobře a nepomůže nic, oni mají svou pravdu a s nimi nehne, malá se mi taky vracela vždy rozladěná, drzá a přejezená sladkostmi, ač já jsem se snažila jí jídelníček hlídat, protože třeba byla moc zahleněná nebo oslabená, ale nakonec jsem z toho vyšla špatná já, že dceři “nedopřeju“. Doma mi běžně jí i 3 jablka denně, sama si o ně řekne, ale rodina mi ovoce dávala zpět domů, že prý to nejí, to byly jen samé pudingy, buchty, čokoládky. To je prostě no comment, ale prarodiče musí respektovat vaši výchovu a pravidla, která máte doma, co manžel, nemohl by i on do toho něco říct? Je super, že alespoň v něm máš oporu, protože já na to byla sama a to je o to těžší. Přeju ti pevné nervy a byla bych hodně důrazná, určitě to časem půjde.
anonyme,každý dítě zkouší trpělivost rodičů a zkouší,kam až může zajít..samozřejmě je špatný,že babička a děda jí vše dovolí a vy pak co dělat,abyste jí zase vrátili do zajetých kolejí,co má doma..i přesto všechno,nesmíte ustoupit,jakmile ustoupíte jednou,dítě si to okamžitě zapamatuje a dělá to dál po svým..později,když byste jí vynadali,nechápala by proč,když “dřív“ jste jí to povolili..vím,že to jsou nervy,ale musíte zatnout zuby a vydržet..moje babička vždycky říkávala,že rodiče jsou na výchovu a babičky na rozmazlování..ale všechno má svoje meze..musím zaťukat,od mých dětí tohle neznám..a jediný,co mě napadá,babičce a dědovi malou nějaký čas vůbec nedávat..až by se ptali proč,říct jim,že je to z tohodle důvodu..možná by se nad tím pak zamysleli..chápu,že každý chce odpočinek,ale za těhle okolností bych k nim malou nedávala..ještě holky napíšou svoje názory..každopádně držim pěsti,aby to malou co nejdřív přešlo:)