Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Manželská krize nebo konec?
Máme z manželem krizi.Tou špatnou jsem samozřejmě já.Já nic nedělám a když ano tak špatně.Já se s ním nebavím,mně všechno vadí.Tak jsem mu řekla,že jsme spolu 7 a půl roku a nikdy jsme si neměli nic moc co říct.Tak prý mně nezajímá co je v práci,co bylo v lázních.Nedala jsem se a řekla mu zase ty lázně tam všichni a všechno bylo super a doma to stojí za hovno.On řekl,že jo.Prý je na mně vidět,že mně tu nic nebaví,že s ním nechci být a že se mám rozvést.Já aby on byl ten chudáček,co ho opustí ženská jako to bylo pokaždé v jeho životě.Taky jsem mu řekla,že všechno jenom já a on řekl všechno je jenom tvoje vina.Takže mi je s toho všeho na nic,jsem akorát zralá na panáka.Ještě štěstí,že doma nic není byla bych pořád v lihu.Taková atmosféra je tady už od úterý.
Scholl budou to pomalu 2měsíce kdy jsi to psala.Jak to vypadá u vás teď.Možná jsem moc zvědavá ,ale docela by mě to zajímalo.Já jsem se diskuze nezůčastnila,protože mám v manželství sama problémy a něchtěla jsem ti špatně radit ,protože to beru ze svého pohledu.A dnes vím že jsem se měla tenkrát nechat rozvést a né doufat že nás další dítě spojí.
nemáme náhodou stejnýho chlapa?
Jako bych slyšela toho mýho kolikrát:)
Né není to konec,opravdu je to jen krize.Zhluboka dýchej a snaž se nenechávat těmi řečmi nahlodávat.Ono to pomine,ale ty vyřčený věty co pošmodrchají duši těžko se zapomínají.
Říká se,že sedmý rok je krizový.Nevím,ale říkám nevím čím to je ANO.
S otcem mých dětí taky sedmým rokem to začlo.Jenže to jsem byla mladá a věř dneska bych s odstupem času řešila věci úplně jinak.Ikdyž kdo ví…
Nechci tu dělat chytrou,zas tak stará nejsem,abych znala moudrost tohoto světa,ale stačí pár problémů v práci,pocit že nějak není jak má být a šup než se naděješ dusno.
Těžko se vrací věty,které ani vlastně tak nemyslíš a stačí pár dní oraz a vysvitne sluníčko.
Možná jsem už našla recept jak na to.Zdá se to k nevíře,ale já mlčím.Jen řeknu hmmm a myslím si svý.No někdy to zabere někdy né.Horší je,že se kolikrát neudržím a “vyplivnu“jízlivě : no jistě,nejsem jak ty a jistá půl hodina,že si z něj dělám srandu.Ale to je vlastně můj život.Nějak sem se nechala unést.
Tak to vem tak : co se škádlívá,to se rádo mívá.A někdy opravdu ostrá výměna pročistí vzduch.Jen nesmí být moc ostrá.A život není peříčko,i kdyby jsme 100X chtěly…
Po bouřce vždy vysvitne sluníčko,uvidíš.Jen tu bouřku přečkej…
schol tak nějak bych to viděla jako holky je to krize a podle mě je potřeba ji ustát, bouchne to všude, řeknou se věci kterých člověk lituje a nejdou vzít zpátky, já nevím poradnu bych asi řešila až pokud se to nevyvine jinak doma samo, asi najít klid a chut si popovídat, co vám vadí a nevadí no a pokusit se poslouchat a nehnat to do hádky…já vím líp se to píše než provádí…je třeba možné , tedy jsou to možná blbiny, ale i pokud se chlap nějak neprojevuje že by mu chybělo povídání tak podle toho co píšeš jak argumentuje tím že se ho ani nezeptáš jak bylo v práci atd. je jasný že pokud to tak nebylo nikdy tak překvapí že mu to vadí ted, no promluvit a říct co vadí i tobě hele nic se tím nezkazí a vyčistí se vody…neházej flintu do žita jestli je to vztah který je v poho a ted habruje tak to víš 7 rok se říká krizovej,no na roku asi nezáleží jsem zvědavá co písneš dál jestli se to rovná….něco za tím jeho bouchnutím je jen doufám a omlouvám se že to písnu, ale na rozum mi to přišlo,snad ti tím že to napíšu nijak neublížím..jen doufám že za tím není ženská…ale to by jsi třeba něco pozorovala…drž se přeju at to dobře dopadne a je to jen hádka která vyšumí a vše se srovná
SCHOLL,
ten otazník v nadpisu dává znát, že sama ještě nevíš. V klidu si sedni a zamysli se, jestli je něco, proč bys se svým manželem chtěla zůstat. Děti jsou důležité, ale ty zrovna nemyslím. Je stejně důležité, aby se lidi ve vztahu cítili dobře. Ten otazník mi napovídá, že nějaký důvod s manželem zůstat máš. A pokud ten důvod máš, bojuj. Možná si zkuste sednout spolu s manželem a ty důvody si říct navzájem. A pak i to, co by se dalo napravit. Z obou stran. Přeju, ať to brzo a bezbolestně vyřešíte.
SCHOL
doufám, že jsem tvůj nick napsala dobře.
Taky si myslím, že to bude ječnom krize, ale to záleží na vás dvou, jak to dopadne.U nás je to většinou taky moje vinna, páč manžel přiznat si svou neumí.Taky jsme měli krizovku, tak 3-4 měsíce zpátky.Jsme spolu 10 let.Jestli máš ještě manžela ráda, tak oněj bojuj, ať ti neuteče.Kažopádně hodně štěstí a ať to dopadne , tak jak si přeješ.
Scholl, zkus to brát tak, že máte “nedorozumění“, o konci vztahu bych zatím neuvažovala, to je to úúúplně poslední řešení.
Jsem toho názoru, že v tomhle stavu (ve kterém teď jste zřejmě oba) se nemají dělat vůbec žádná rozhodnutí.
Když je člověk naštvaný, zraněný, uražený nebo rozzlobený, mohl by udělat špatné rozhodnutí, je lépe počkat pár dní, na celou situaci se podívat jinak, z jiného úhlu pohledu a hlavně: v klidu.
Scholl, jedna moje kolegyně v práci (je vdaná už přes 30 let) vždycky s úsměvem říká: “Rozvést se umí každý, ale vydržet to, tomu říkám umění.“
Zkus se trochu usmát a všechno půjde líp. Ber to tak, že občas vypustíme z pusy věci, které ani sami nechceme. Pod vlivem negativních emocí jsme schopni věcí! 😉 Takže třeba ani Tvůj muž nemyslel všechno tak, jak to vyznělo nebo jak to řekl.
Drž se, přeji hodně trpělivosti a pevné nervy.
Na rozvod je vždycky času dost a pořád je to jen papír,stejně jako ten svatební.Je to blbé období,ale sedm a půl roku není roční chození chození a nějaké ty společné důvody proč jste spolu určitě byly,tak je zase zkuste najít.Já vím,že se nabízí otázka co to do manžela vjelo tak najednou,ale s horkou hlavou se nic nevyřeší.dala bych si odstup a pak teprve dělala závěry.Držím palečky:-)
Myslím že krize, na konec bych nespěchala. Hodně štěstí
Sluníčko, to jsou situace…. já bych to viděla na poradnu. V klidu se na problém podíváte (i) z jiného úhlu a uvidítě….
Hodně štěstí!!!