Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pomalu se \"loučím\"
Milé moje kamarádky,
od příštího týdne budu mít na Vás mnohem méně času (jestli to vůbec jde) než doteď. Vracím se zpátky do práce, naštěstí na své původní místo. Mám z toho “trochu“ obavy – přece jen, po takové době doma s dětmi už neumím sestavit smysluplné souvětí, o odborných věcech ani nemluvě – vše jsem zapomněla a stejně se toho většina poměnila. Více než polovinu kolegů neznám, ale to se snad poddá 🙂
Už dovyřizovávám poslední věci, např. včera jsem byla ještě u zubaře a gynekologa (no fakt, oboje ve stejný den), snažím se doma udělat pořádek (stejně to dlouho nevydrží), koupím si měsíčník na MHD a s tlukoucím srdcem půjdu do toho.
Slibuji, že se sem budu chodit koukat, ale nevím, jak často mi večer vyjdou síly…. doufám, že s některými zůstaneme v kontaktu aspoň přes mail. A snad někdy vyjde i nějaké to osobní setkání. Ve společně strávený jarní víkend také doufám 🙂
Mějte se krásně a ještě pište, zatím jsem tady. Jak říkala včera jedna má kolegyně (a t.č. také na MD) – všichni tam jednou musíme :-))
tfuj,tfuj,tfuj, hodně štěstí v práci a nezapomeň první den, vykročit tou správnou nohou :-)))
Hlavně,že se těšíš :-))
Jovi, budu asi muset zrušit návštěvu u ségry…
Já jsem u ní každou chvíli – když jedu do školy.
Ale chtěly jsme přijet s holkama jen tak, jít se podívat na kapucíny (mumie), na výstavu večerníčků (v listopadu končí).
Jinak mám naplánované víkendy až do konce roku…
(Nemluvě o tom, jak v pátek budu muset sbalit všechny věci ze školky, s holkama letět přes město do baletu… Prostě bez auta jak bez rukou.)
Ale co, jsou horší věci…
Áji, děkuji 🙂 To víš, že to uteklo…. nikdy bych si nepomyslela, že vydržím doma tak dlouho 🙂
A to víš, že pravou, básnířko :-)))
Jarm, když nic horšího…. tohle se dá přežít 🙂 A třeba jim to půjde od ruky rychleji, než si teď myslí!
Jovi, to asi nepůjde….
Toto pondělí je domluvené už 14 dnů, bylo to nejdříve, jak to šlo.
Navíc nepočítají 5-8 kalendářních, ale pracovních dnů….
NO jo, už jsem si byla za tím volantem moc jistá, “potřebovala“ jsem ťafec.
Ahoj Jovanko 🙂 No jo, uteklo to, viď? 😉
Neboj, zezačátku to bude drsnější, ale zvládnete to, sehrajete se a bude zas dobře… a o tvá souvětí velký strach nemám, je to dobré 🙂
Tak přeji hodně hodně štěstí, ať jsi spokojená a práce tě baví,zdraví hlavně dětem – a pravou, Lucinko, pravou :))
Jarm, nějak to asi budeš muset zvládnout… co využít aspoň st svátek? Ten včerejší už asi nestihneš, ale co 17.11.? Nic moc, ale z týdne bys jela “jinak než obvykle“ do práce jen 4x místo 5x, což je ušetření 20% nervů :-))
Jovanko, před třemi lety jsem se vracela. Ano, zpočátku jsem zhubla, ale já to neudržela…
Budu vám držet palce, abyste vy byly úspěšnější….
Já mám teď hlavu v pejru z toho, že v pondělí vezu auto do servisu – potřebuje “kosmetickou úpravu“, která si ovšem vyžádá 5-8 pracovních dní. Já už jsem na autě závislá, tak nevím, co bez něj budu dělat.
Už si nedokážu představit, jak jsem mohla fungovat bez něj… jen s manžovým autem… (to jsou chvíle, kdy závidím kolegům, kteří bydlí v místě, ba 5 minut od kanclu – já bydlím taky cca pět, ale kilometrů…)
Matušenko, zhubla? To by bylo fajn :-))
Jinak, já budu skoro taky jako prvnička, po takové době doma – navíc strávené zcela jinými aktivitami – to bude pro mě něco úúúplně nového…. Kdyžtak mi prosím napiš mail, mám ho v “profilu“.
Ahoj Jovanko tak ti držím palce .Já už válčím měsíc a půl a už si pomalu zvykám .Je to sice občas síla všechno zkloubit ,ale dá se to.Sice jsem trochu zhubla,ale to mi neuškodí.Ale sem prakticky nechodím .Jen velice málo a upřímně hoky mi tady docela chybí.Docela máš výhodu že se vracíš na původní místo.To já začínala úplně od začátku na jiném místě.Ale jsem ráda že tu práci vůbec mám.Tak se drž a neboj to zvládneš.
Babofko, díky. A nemysli, jednou se mi to málem stalo :-))
Lien, děkuji moc za tak milá slovíčka 🙂
Padmé, i Tobě veliké díky. A neboj, nemizím ze světa úplně, určitě se budeme potkávat :-))
Mari, zvládneme to 🙂