Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Neobvyklá „poprvé“
Jak se říká, všechno je jednou poprvé. Pojďte si povídat o tom, které z vašich životních poprvé vám uvízlo v paměti, na která poprvé rádi vzpomínáte a která byla třeba i hodně kuriozní.
Vzpomínat můžete prakticky na cokoli, v čem bude ono “poprvé“ hrát hlavní roli, ať už se týká vás či vašich dětí…
– – – – –
Tato diskuze je součástí říjnového Pojďte si povídat… pěkně od začátku a zapojit se do ní můžete i mimo tento týden.
!!! Budete-li mít k tomuto tématu i delší povídání, můžete nám je do pátku (29.10.) poslat i jako článek, bude-li mít hlavu a patu a aspoň nějakých 250 slov, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Začátkem listopadu pak vybereme alespoň jednoho z autorů článků na tato týdenní témata a pošleme mu pěknou knížku 😉
Netýká se to přímo mě snad to nevadí,ale to pár dní co našemu Matýskovi vypadl první zoubek,je to takový zvláštní pocit,zavzpomínání kdy mu narostl jako miminku a jak to uteklo,že už mu je 6 let pryč a příjdou další a další zoubky,jo,jo utíká to 🙂
Hezký den. Moje poprvé byl děs, kdy jsem si sedla k počítači a šipka byla neovladatelná. Zaučoval mě syn a kolem počítače bylo plno papírků nápovědy. Teď počítač miluji 🙂
ahojky-jsem mamina od 3děvčat-tak že nejkrásnější a nejvzácnější-poprvé -jasně vede první pomačkání narozeného tvorečka-to je neopakovatelný zážitek…
a poté také nesmím opomenout moje -poprvé-u moře-byla jsem s přítelem v Itálii/tenkrát ještě autobusem/ve svých 22letech-naprosto úžasné…
Včera som sa prvý krát v živote zúčastnila aukcie knihy, aukcie ako takej. Aj to zrejme tak vyzeralo, neprečítala som si ani vopred pravidlá, až po nej.
Těch “poprvé“ bylo za můj život moc a moc.Ale neobvyklé jen jedno.První slůvko vnučky Adélky bylo:..babi..a na to snad nikdo v celé rodině nezapomene.
Moje neobvyklé poprvé se týká tanečních. Moc dlouho jsem se připravovala prodlouženou. Bylo to ještě v době hluboké totality, takže možnosti výběru látky na šaty, kosmetika, skoro žádná. Pro látku jsme jeli do města vzáleného 50 km a daleko předem, aby švadlena stačila šaty ušít. Povedlo se, šatičky byly světle modré tylové a já se nesla na svoji první prodlouženou jak princezna. Kluk, s kterým jsem tančila pořád, mi byl přidělen a nebyl mi nějak moc sympatický, tak jsem se těšila, že zeď budu moct tančit s kým budu chtít. Hudba spustila a ke mně se hrnul kluk, který se mi docela líbil. Spustili valčík a já jak nebyla zvyklá na vysoké podpatky, tak jsem si zvrkla nohu a už jsem se
válela v nových šatičkách po zemi, červená jak rak a s vyvrtnutým kotníkem – a tím pro mne prodloužená skončila.
přesně tak, všechno je jednou poprvé…
Suodal ty jsi pěkné číslo:-DDAle aspoň se stebou nikdo nenudí,že?Já zase manželovi oponuju tím,že všechno je jednou poprvé..i to když se mi něco ,,opravdu povede“.
ahojky všem,jako vždy ,suodal nezklamala jsi,je to bezva napsané,a připomínaš mi synka 10let,-vždy to končí větou-no a co,stat se to muže každému,vždy se těším co napíšeš ale taky tajím dech jak to dopadne.přeji ti, at ti humor vydrží co nejdýl.lenka
Ty jo Soudal, tak já bych se z těch poprvé a pořád něco, asi zbláznila, já mám taky období, kdy pořád něco rozbíjím, něco sypu po zemi, ale není to tak valné, jak u tebe……….a ještě bych měla nervy v kýblu………….to zakopávání o dětičky, to znááááááám, ale je to fakt omylem………….jsi úžasná, že to bereš s optimismem, tak to má být………drž se dej zase vědět, co se přihodilo, já se ráda zasměju…..ale ne cizímu neštěstí, to zas ne, jen mě to v tvém podání prostě pobaví:-)