Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Máte někdo osobní zkušenost s kineziologií?
Ahoj… máte? Dalo vám to něco? Pomohlo? Pokud by to pro vás bylo moc osobní, napište mi prosím vaše zkušenosti třeba do os.vzkazů.
Díky moc, Iv.
Keen, vůbec to nepíšeš blbě, je to přesně tak, určitě musíš vždycky věřit, že to, co děláš, ti pomůže, jinak by to asi nemělo smysl, navíc tohle je docela probádaná oblast, víme, že činnost mozku je důležitá pro činnost celého těla a navíc je to centrum všech našich myšlenek a potlačených vzpomínek a negativních zážitků, takže určitě doporučuji, věřím, že se pak budeš cítit i líp, i když počítej s únavou.
Kačenka z toho byla hodně vyčerpaná, je to náročné, protože ty dvě hodiny je pořád v pozornosti, nemá ani čas si nějak vydechnout. Pije se u toho dost vody, protože jsme všichni většinou dost dehydratovaní, co se zásoby vody v organismu týká a mozku to potom nemyslí, takže Kačka vypila určitě litr během toho cvičení… Ale pomohlo jí to nesmírně, i když by možná bylo na místě to i zopakovat, ale zatím to ve škole zvládáme, uvidíme, co dál.
Každopádně pokud to absolvuješ, vrať se sem a napiš své zážitky, nebudu určitě sama zvědavka:-)
keenspeed ono přesně jak píše je asi většina fyzických problému způsobena psychikou… a co já vím, tak se na kinezce hodně řeší fobie, deprese a vlastně jakýkoli problém, který může souviset s “hlavou“… já tam třeba řešila, že mi nešlo mimi ale já tam měla hodně bloků i z minulých životů .:-) a často jí tam naskakovalo to, že se mi jako malý holce zabil táta v autě a bylo toho asi moc, tak u mě se to odblokovat úplně nikdy nepodařilo… ale měla prý i holky, které po terapii otěhotněly přirozeně.
Ono někdy stačí si na nějaký “problém“, nebo zážitek vzpomenout a začít o něm nahlas mluvit, tím pádem řešit a to je hned krok ku předu 🙂
kopíruju z netu :Oblasti působnosti kineziologie:
* náprava dyslexií, dysgrafií a problémů s učením, potíží s vyjadřováním
* odstraňování alergií, závislostí, fobií (strachu – ze zkoušky, z návštěvy lékaře, z nemoci, ze zvířat, hmyzu, malého nebo velkého prostoru apod.)
* zvýšení imunity organismu, harmonizace a posílení organismu
* zbavování stresu (ztráta partnera, odchod do důchodu atd.)
* zlepšování komunikace (partnerské nebo pracovní vztahy, prosazení se ve společnosti, vztahy v rodině aj.)
Mati: chápu,špatně jsem to napsala… že když půjdu sama za sebe, měla bych snad aspoň trochu věřit?? Mít naději? Pokud ty jsi tam “jen“ koukala, jak pracuje s dcerkou, je to asi trochu jiné.
Koukám, že to zase píšu blbě. 🙂
Kamarád má postiženou dcerku, takže manželka s ní taky jezdila ke kin., podrobnosti nevím, ale taky jim to pomohlo.
Takže si to zatím spíše spojuji s fyzickým problémem.
I když fyzické a psychické od sebe nebývají daleko.
Já bych tam sice šla s prckem, ale spíš hlavně kvůli sobě.
Takže tu víru a naději jsem vztáhla na sebe.Prcka se to týká zprostředkovaně, skrze mě.
Keen, s tou vírou je to trošku ve sporu ve chvíli, kdy tam vedeš dítě, které je ještě od takových věcí oproštěno. Samozřejmě věřím na nějaké své vnitřní rozpoložení, nějakou buď pozitivní či negativní energii, kterou tomu dítěti ze sebe předávám. Takže pokud s ním půjdu já jako naprostý skeptik a pesimista, věřím, že to může částečně či úplně narušit to jeho “otevření se“. Ale i přesto nevím nevím, nakolik má význam nějaká víra v tuto metodu právě ve směru dítě-kineziolog. Protože paní doktorka mě k tomu vůbec nepotřebovala, jednala jen s Káťou, já jsem byla pouze nezasahující přihlížející.
Je to jako když jsem byla nařknuta, že své děti léčím homeopatií, že je to šarlatánství a placebo. Že jen fanaticky věřím, že to pomáhá. Ovšem jak já přesvědčím malinké mimino, že ty kuličky rozpuštěné ve vodě mu pomůžou, fakt nevím. Navíc homeopatie se s úspěchy využívá ve veterinární oblasti, tam bych už o používání placeba hodně polemizovala:-)
Mati : já jsem taky něco četla, jenže osobní zkušenost na vlastní oči je nesdělitelná. Z textu sice můžu něco pochopit, ale jak to pak probíhá, co se s člověkem děje, jak to na něj působí.. a asi jako všechno, je to i o víře v danou metodu, v to, že já chci něco změnit.
Jinak děkuju i všem ost. za odpovědi.
Keen, chodila jsem na kinez. s dcerkou vloni, byly jsme tam čtyřikrát, dvakrát z toho jsem k tomu přivedla i bývalého muže, protože to zasahovalo i do záležitostí našeho bývalého vztahu. Přišla jsem k tomu tak, že naše logopedka, ke které jsem s Kačkou po přestěhování sem začala chodit, nám to nabídla, že už se tím dlouhou dobu zabývá a že by jí to mohlo pomoci při nástupu do první třídy. Kačenka má lehkou mozkovou disfunkci a mluvit se učí vlastně od 3,5 let, má poruchu grafomotoriky a já nevím ještě co všechno…
Jedno sezení nás stálo 400,-. Byla jsem překvapená jako přímý účastník, o co vlastně jde a že to opravdu funguje. Nejdřív jsem lovila na internetu, abych vůbec měla představu, do čeho jdeme a pak jsem při prvním sezení nestačila zírat. Sěděla jsem tam a viděla, jak opravdu to její tělíčko nevědomky reaguje na všechno, na co se paní doktorka ptá. Ta vždycky zjistila, kde má Kačka mezery a co se musí procvičit k odblokování, tak to spolu udělaly a znovu Kačku prozkoušela a bylo to v pořádku.
Jen dodám, Kačence to moc pomohlo. Pokroky byly přímo viditelné, ale nebylo to zadarmo. Cvičení vyplývající z kineziologie jsme musely provádět i doma, dvakrát až třikrát denně. Pokud jsme třeba na týden přestaly, byla znovu vidět znatelnější porucha soustředění.
Pak to paní doktorka nabízela i mě, ale na to už nezbývaly finance. Jinak bych neváhala a šla bych do toho, věřím tomu, že to pomáhá.
mohla bych vám někoho doporučit – znám dva velmi dobré, jeden z nich má navíc mnohaleté zkušennosti a je mistr učitel.
Sama kyneziologii (lépe řečeno One Brain) občas využívám, když si s nějakou věcí nevím rady. Pokud člověk pracuje na sobě a uznává, že má za sebe zodpovědnost, je to jedna z velmi účinných metod, jak si ve vývoji pomáhat 🙂
Ahoj ja jsem byla pred par lety byla na kineziologii, a prislo mi to spis jak fraska za 500 kc. Asi tomu musi clovek verit ale to mi moc neslo, kdyz nade mnou mavala rukama.
Ahojky, jednu malinkatou, spíš z legrace. Bývalá kolegyně se tomu věnovala a jednou mi zkusila, jestli mé tělo opravdu nepotřebuje k životu maso, které jsem nepozřela spoustu let. A prý ne. Dokonce mému tělu prý škodí. A to prý víc, než cigaretka… 🙂 Mám já to ale chytré tělo… 🙂
Myslím, že něco na tom bude, ale nikdy jsem víc nepátrala, hlavně asi proto, že dám vždycky na něčí doporučení a na žádného solidního kineziologa jsem ještě nedostala…
nepřihlášená babofka