Provozujeme:     České-soutěže.cz     KrálovstvíLátek.cz     Termofor.cz        Partner:    Pro Alergiky 
Přišli jste jen na čumendu? ...i vy můžete být součástí všeho, co tu vidíte... stačí se zaregistrovat.

Diskutárna

Diskutárna » Rodinná (i jiná) témata » Práce, finance, právo » Jste ochotné dělat cokoliv?



Jste ochotné dělat cokoliv?
Corina
2.10.2010 v 8:01:18

Tak já se holky upnu na práci – Práce, kariéra, peníze…děláte, co vás baví? Já, když jsem hledala před lety práci, už jsem vážně chtěla vzít cokoliv :-( člověk do rodiny uvítá jakýkoliv příjem. Teď práci mám, baví mě, ale spokojená nejsem. Jak by jste řešili tuto situaci? Vždyť já už budu pracovat až do důchodu! :-) Tak mi aspoň napište, jak jste v práci spokojené vy ;-)

Stránky: [1] 2
Horempádem
6.10.2010 v 21:07:27

Ahoj anonymní, nebuď zoufalá, uvidíš, že štěstí se usměje, chce to opravdu notnou dávku trpělivosti a ono se něco najde. Tak hodně štěstí.

Anonym
6.10.2010 v 11:38:54

Tak jsem si přečetla tvůj příspěvek a musím říct, že přesně tenhle problém teď řeším já.Potřebuju sehnat práci po mateřské a jsem taky ochotná dělat skoro cokoliv, jen aby mě někdo zaměstnal.Ale zatím je to jen nesplnitelné přání.Pořád posím životopisy a když už se najde někdo, kdo zareaguje, tak to je záporná odpověď.Už jsem z toho zoufalá.

makinea
3.10.2010 v 23:37:17

Corino, tak já jsem zatím stihla pracovat jen krátce – pak jsem šla na MD, takže ty zkušenosti jsou zatím jen dvouleté.
Ale byla jsem spokojená a do práce jsem se těšívala. Pracovala jsem v knihkupectví a ještě k tomu se super lidmi.
To je pro mě taky hrozně moc důležité, ten kolektiv. Nedokázala bych jistě fungovat v nějaké negativní atmosféře. TAky bych nechtěla pracovat sama. Mám ráda kolem sebe lidi.
Co bude po MD netuším. Je to ještě daleko. Obávám se, že moc vymýšlet si nebudu moct a půjde hodně o to, aby šla práce dobře skloubit s rodinou.

Tobě přeju,ať jsi spokojená, ať už v této práci nebo v jiné.

PetraPetra
3.10.2010 v 21:51:34

Horempádem, tak nenapínej a prozraď :-))))

…neustrnout ;-)

Horempádem
3.10.2010 v 21:40:45

Ahoj Cori :-)

Tak já jsem teď v sobě pár týdnů bojovala s něčím podobným. Moc jsem chtěla začít dělat práci, která by mě bavila, byla v mém oboru, takže bych mohla přinést hodně do té či oné firmy, ale bohužel. Úsilí vystřídala panika, a protože můj obor podnikání skomírá díky snahám firem ušetřit,tak jsem si prostě musela vzít práci, kterou jsem nikdy nedělala a ani netuším, jestli mě bude bavit :-)
Takže někdy se to prostě nesejde, tj. to že budu dělat něco ráda a zároveň mě to bude živit. Možná časem, teď jsou ale přednější finance a navíc nikde není řečeno, že ta nová práce se nemůže stát i zábavou :-)

PadméPadmé
3.10.2010 v 11:28:34

Corino, máš pravdu, lidé v práci jsou její nedílnou součástí a když tam jsou brblalové nebo protivové, vytvářejí hustou atmosféru.
Na druhou stranu – někteří lidé to mají jako “štít“, jako nějaký obranný mechanismus, stačí je poznat víc a líp … a zjistíš, že není všechno tak, jak se na první pohled zdá…

Jinak – já jsem nepřestala psát, v srpnu jsem tuším “sesmolila“ dva článečky (Střípky z cest a Vždy spolu?) a v září jeden (První narozeniny).
Přijde Ti to málo?

… mít nervy jako ocelové špagáty :-D

ZavaZava
3.10.2010 v 9:14:00

O mě je celkem známo, že dělám na úřadě. Práce to není moc “viditelná“, žádné hmatatelné výsledky za mnou vidět nejsou. Přesto mě celkem uspokojuje. Ovšem uvidíme jak na to budu nazírat po novém roce, po předpovídaném snížení platů. Agresivní lidi se taky najdou a ne zřídka, ale mě naopak dělá radost, když zůstanu nad věcí, dokážu s nima jednat v klidu a nakonec se vždycky nějak domluvíme.

Líbilo by se mi malé květinářství. Aranžovat, prodávat, radit:-)) Jenže kvalifikaci nemám a učit se mi nechce. Vlastní obchůdek by vyžadoval počáteční investice s nejistým návratem, což by omezilo chod rodiny. Takže tohle v nějakém příštím životě:-))

Mé tvoření najdete na www.fler.cz/emart.

marika81
3.10.2010 v 0:20:44

Cori, tak ti ještě pisnu, já několik let uklízela a to v nemocnici, nestyděla jsem za tu práci vůbec a musím napsat, hrozně mě to bavilo, byla jsem pořád mezi lidmi a ještě líp mi bylo, když mě personál na odělení bral jako kamarádku….měla jsem je tam všechny moc ráda, mě tohle uspokojovalo, už bych se tam, ale nikdy nevrátila, protože dřeš za pár trapných šlupek a z toho bych asi do rodinné kasy nepřispěla, předtím jsem neměla děti, takže mi to samotné stačilo:-)

Cori, zkus najít odvahu a plnit si po kouskách tvůj sen o cukrárně………myslíš, že by to nešlo???

Corina
2.10.2010 v 22:07:38

Děkuju všem za komentáře, chtěla jsem tohle téma prostě jen Probrat s ostatními :-)

Abych vysvětlila: mě má práce baví, ale je v ní hodně nepříjemných lidí. Ono už jen jeden nevrlý člověk dokáže udělat nepříjemnou atmosféru :-( a když se takových sejde víc, práce se stává nesnesitelnou :-(
Jsem ráda, že se shodujete a vaše práce vás baví. Ne vždy tomu tak je.
Zuzi, Peťo, myslím, že k otevření cukrárny bych ani rekvalifikaci nepotřebovala, mohla bych nejprve pracovat jako prodavačka a potom bych se ujala vedení :-) Ne, to by ani nebyl sen. Prostě mít svůj obchůdek, kde by mi lidi chodily na poháry a zmrzku. Naše vyhlášená cukrárna ve městě je na prasknutí i v zimě a já tajně závidím prodavačkám jejich práci. Jinak bych prodavačku dělat nechtěla a to s jednoduchého důvodu: lidé si na nich vylívají zlost a to já bych byla s nimi asi pořád na nože.

Padmé, jak už jsem se zmínila, já byla kvůli financím, fakt ochotná dělat cokoliv, když jsem nemohla sehnat práci. Dokonce sháněli do Sparu paní na uklízení (jak se tam jezdí s vozíkem) a můj mi to kategoricky zamítl, že by se za mně styděl :-)) No co, lidi mají rádi čistou zem, řídit bych se naučila :-)

Mari, pokud by tě práce v nemocnici bavila, dělat sanitářku, to je poslání! Já ybch totiž v nemocnici se svou povahou dělat nemohla :-( Na tobě je poznat, že jsi společenský člověk. A ukecaný :-))

Ivčo, mám virtuální kamarádku, která má jako celoživotní sen a koníček právě psaní. Píše do časopisů, vydává knihu a tím si splní sen. Ty, navzdory svému povolání, umíš krásně psát, asi by sis měla najít kontakty. My na VD tě známe jako hojnou přispěvovatelku.
To bývala i Padmé, ale nějak ubylo článků, jakpak to?

Ivča a DomčaIvča a Domča
2.10.2010 v 19:57:12

No Corino, já k tomu můžu říct, že jsem dělala sestru x let a už se do tohoto oboru vrátit nechci (z různých důvodů tohle práci už dělat nechci – snad jen kdyby nebyla jiná volba bych to vzala).
Já bych chtěla být spisovatelka, nebo prostě se věnovat psaní:-), ale pochybuju, že se tím dokážu uživit, takže to spíš možná později někdy jako koníček:-)Baví mě psát, ale nemám na to studia, takže se tímhle asi život nebudu moct:-)Taky je pravda, že už jsem přemýšlela nad literární akademií, ale teďka není čas…Možná později…
Takže předpokládám, že skončím doma a budu se věnovat dětem – koneckonců přítel by si to tak moc přál a mě to zatím taky, řeknu vyhovuje. Pokud se shodneme, tak z mého pohledu, proč ne. Pravda je, že jsem o tom moc nepřemýšlela, teďka mě čeká další mateřská, kdoví co bude pak:-)
Asi bych nevzala jakoukoliv práci, nedokážu dělat něco, co mě nebaví, neuspokojuje ve velké míře apod.

Stránky: [1] 2



Co nového na VD?

  • Védéčkoviny - přehled VD událostí uplynulého týdne.
  • Nové diskuze za posledních 7 dní
  • VD S.O.S. aneb Pomóóóc, já se tu nevyznám
  • KLUBko - uživatelský účet



    Zaregistrovat se
    Zapomněl/a jsem heslo

    Přečtěte si nové komentáře

    Nepřehlédněte

    Náš tip

  • Těhotenství týden po týdnu a vše o těhotenství na webu Rodicka.cz.
  • Školní batohy pro prvňáčky i studenty. Výběr aktovek, tašek a školních potřeb, odborné poradenství.


  • © 2004 - 2016 VašeDěti.cz - Mgr.Petra Vymětalová. | ISSN 1801-2892 | Právní ujednání | | Redakce | Užitečné odkazy TOPlist