Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na co má právo dítě?
Ahoj, zajímal by mě váš názor, zkušenosti nevím jak to nazvat..
Většinou se všude zmiňuje na co má právo po rozchodu rodič, otec – nárok na styk s dítětem apod., že dítě má nárok na životní úroveň rodičů.
Nejde mi o peníze, to si ex hlídá, že alíky platí jak má.
V Zákoně o rodině ani v Právech dítěte jsem nenašla … co třeba právo na svůj koutek, svojí postýlku, zázemí u otce, i když k němu jezdí jen 1xtýdně na 1den.?
Buďto mi napište, že řeším kraviny a jsem malicherná, nebo poraďte, jak se smířit s tím, že ex má některé – dle mě důležitější věci na háku, a prkotinama je schopen ztrácet čas celý týden.
Je pryč od listopadu 09 = skoro rok, do března bydlel u babičky,v jejím bytě, kde tedy tvrdil, že jeho bývalý pokoj, nyní spíše pokoj pro hosty je a bude Eliho.
Březen – duben bydlel s přítelkyní a jejím synkem.
Pak návrat k babi, a momentálně od července jezdí přes týden pryč a víkendy tráví u nové přítelkyně a jejích rodičů.
O co mi vlastně jde?
Má náš syn právo mít v klidu,kde spát, i když jen po obědě? Nebo bude dalšího půl roku umísťován do cizích postýlek nebo spát v kočáru?
Člověk se snaží, aby prcek měl nějaký režim dne, aby měl svoje pohodlí na hru a odpočinek, přes den i v noci. Samozřejmě se vše časem mění, jak roste, ale základ si myslím je stejný.
U první přítelkyně spal Eli v postýlce jejího dítěte.
Před 2měsící ex k babi “koupil“ – někde u popelnic cestovní postýlku, na hodně velký nátlak, že si přeju, aby Eli mohl spát v postýlce, jak je zvyklý.
Jenže nějak nebyl čas, nezbyly peníze na koupi matrace.
A stále není a nejsou.
Naposledy v sobotu mi oznámil ex, že Eli bude spát na návštěvě v postýlce miminka jeho kamaráda. Nakonec ho uvozil v jejich kočárku venku.
Je to rok, co je pryč, a pokoj u babi nemá nic společného s pokojíkem pro prcka – v sobotu ho během 9hod přebalil 1x, pár hraček hozených v šuplíku, jinak nic, nemá tam plíny, ubrousky, hrneček…..
ale každý měsíc mi připomíná, že vyžaduje Eliho už na celý víkend, že na to má právo!
Ano, dětem tolik nezáleží na vybavení, ale na tom, že jsou s rodiči, ale opravdu toho chci tolik?
Je toho víc, těhle “malicherností“…. ale to už psát nebudu.
Díky za vaše postřehy, Iv.
Jovanka: já taky… pořád si říkám, že se s tím, jakej ex je, musím konečně smířit, naučit žít… jenže on pak plácne nějaký svůj výmysl, a u něj přesně poznáš, kdy to je.. a do mě ti vjede takovej vztek, proč to dělá? To bych mu pak nejradši dala pěstí, íííííííí … ale to sem nepatří.
Promiň, ale to se asi nedočkáš (vlastní zkušenost). Ledaže by se něco stalo – ale co? Na to jsem nepřišla….
Jovanka- ale já vůbec nejsem naštvaná, já vás všechny chápu, a sama jsem si o vaše názory řekla, jen jsem zase upřesnila pár detailů,nic víc.
Ta postýlka je prostě jen jedna z těch x věcí….
Ještě bych dodala, že jsem nikdy po ex nechtěla zázraky do 3dnů. Nechci po něm tisíce na značkové oblečení a hračky atd.
To on sám říká, tohle koupím, se mnou bude jezdit k moři, všechno zaplatím. Pro moji krev všechno. Říká, nekoná.
Shrnu to do jedné věty, přání – přála bych si, aby se ex někde hodně bouchnul do hlavy a přestal lhát.Protože o tom to všechno je. Kdo nezažil, nepochopí.
Já vím, byla to moje volba – blbá volba.
Ale Eli je zlatej a neměnila bych.
Sluníčko, já jsem Tě nechtěla naštvat nebo rozhodit. Jen nabízím jiný, naprosto nezaujatý – protože Vás neznám a Tvého ex už vůbec ne – pohled. Mělo to vést k zamyšlení, jestli má cenu řešit něco, co stejně neovlivníš. Mávnout rukou (velkroyse) nad tím, že dítě prostě postýlku nemá. Tečka.
Ty chceš jen slyšet souhlas s tím, co si myslíš. To samozřejmě naprosto chápu, já když jsem rozlícená, tak taky nevidím neslyším. Ale pak se to třeba rozleží a něco z toho, co říkají ostatní, může být i pravda.
Chápeš?
Za sebe – nenavážím se do Tebe, to by nemělo žádný smysl.
OK? 🙂
radka2:
1. Radko promiň, ale kde v mým příspěvku píšu, že ex nesmí vídat malého? Psala jsem tam někde, že i když tu postýlku nemá- neměl, že mu kluka nesvěřuju?
Taky ho nemá 2x za měsíc, ale každou sobotu, pokud není na dovolený nebo v práci.
2. Zaujatá nejsem já, ale takhle doslova to řekla exova babička, že ji přitáhl někde od popelnic, že ji musela vyprat, jak byla špinavá. K babičce totiž jezdím s prckem na návštěvu normálně a bavíme se v pohodě.
Sama o svém vnukovi, kterého vychovala mluví jako o lháři.
Mně jen ex tvrdil – koupil jsem v Německu novou postýlku za 1500.(nechtěla jsem aby kupoval novou v Německu)
Tato nová postýlka je děravá a sešívaná.
Ani nemám nic proti stanování nebo pobytu v přírodě, taky jsme s našima jezdili. A zrovna od ex nehrozí, že by jel s prckem pod stan 🙂
Kdyby šlo o spaní v kočáře 1x čas, tak to bych fakt neřešila, jenže ono je to všechno naopak.
3.že ho přebalil jen jednou vím proto, že mi psal sms, že má prcek ekzém – což zjistí, až když ho svlíkne. Čistou plínu měl prcek ode mě v půl 9ráno, ex mi psal ve 14hod. A poznala jsem to i dle plíny, ex tvrdil, že má koupený balík Pamprsek a tohle byla už malá Dáda.
Plíny pro něj žádný koupený nemá. To vím taky 100%.
4. možná vypadám jako řešitelka, a jak můžu tohle všechno vědět – jak? Protože jsem s ex rok a půl žila, a jeho je jednoduchý si přečíst a vědět, jak přemýšlí a funguje. Tak proto.
V březnu doslova psal v mailu… mám koupenou postýlku, autosedačku, můj syn tady má svoje věci, hrneček, plíny… nebyla a není to pravda, ex je totiž chorobný lhář a toto vše pořizuje pouze pusou, ne skutečně.
To není moje zaujatost, to je holý fakt, vědí to všichni, že lže a vymýšlí si.
Píšeš, že na celý víkend se ex bude muset nějak zařídit, nebude, on to neřeší.
5. Když pominu moje zbytečné řešení malicherností, pořád mi odpověděla jen beruli, že ano, že já jako ta, které bylo svěřené dítě do péče jsem musela prokázat vhodné podmínky, ex nemusí nic. Z jakého důvodu? Když pořád mává kolem sebe, že máme společná práva, tak povinností se to netýká?
Kdybych měla doma holobyt, žádná postýlka, žádná skřín s oblečením prcka atd. tak by to se soc.pracovnicí ani nehlo a normálně by dala souhlas?
6. Byt je můj, sama jsem si ho zařídila, ještě než jsme se poznali, takže je ti divný, že mi tady věci zůstaly a stěhoval se ex?
Nečekala jsem od něj kompletně zařízený byt, u babičky je to ok, jenže s ex je to…. nejdřív on on a jeho potřeby, a pak někde dál je prcek a jeho potřeby a ještě dál jsou dluhy atd.
Jovanka Po rozchodu se vrátil k babičce do 1+3, a zbytek je popsaný v mým úvodu.
Kde teď stejně zase nebydlí. Tam řekl, on sám, že vytvoří prckovi vhodné prostředí. Nějak to za ten rok nestihl.
Prcka neuspával ani, když tady bydlel, ani nekoupal… nebyl čas, zájem? A věř-nevěř x-krát jsem mu říkala, nabízela, “vnucovala“ tyto činnosti okolo našeho syna. Jenže pak už mě to přestalo bavit.
Velkorysá? Troufám si tvrdit, že jsem si toho nechala líbit dost, aniž bych nějak zle reagovala. A pořád se snažím to všechno ustát se ctí,jenže když se snaží jen jedna strana, je to vysilující a holt jsem si přišla ulevit sem.
Keen, já souhlasím víceméně se vším, co tady bylo řečeno, ale právě jsem se chystala napsat to stejné jako Radka. Nevím, jak přesně to u Tvého ex vypadá, jaké má možnosti – myslím prostorové. Já bych rozhodně na jeho místě kvůli přespání byť vlastního dítěte dvakrát do měsíce postel nekupovala. Dítko se může vyspat v posteli se mnou, to nikomu neublíží. Že ho tatínek uspává jinak, než jak je zvyklý u Tebe – to by tak přece dělal i v případě, že byste zůstali spolu, ne? Každý rodič (nebo tedy téměř každý) může dát svému dítěti něco, každý jinak. Každý jsme jiný a otec ukáže dítěti jiný pohled na svět než jeho maminka.
Spíše bych řešila, jestli má dobré jídlo a necpe se sladkostmi, jak už tady bylo řečeno, jestli na něj otec dohlíží a hraje si s ním – aby to malého bavilo a aby byl v bezpečí (ale úraz se může stát samozřejmě i u maminky) atd. Chápu, že Tě to nadzvedává, ale zkus být více velkorysá.
Mimochodem, k tomu přenášení věcí – znám pár, kde pán je rozvedený, děti si bere pravidelně, ale synovi musel nakoupit veškeré sportovní vybavení, přestože ho syn má doma – protože ho maminka prostě odmítala půjčovat s tím, ať otec pořídí vlastní. To mi přijde trochu postavené na hlavu a marně v tom hledám přínos pro dítě….
Keen, to zvládneš, držím palce 🙂
má odpověď byla jaká byla hlavně proto, že z dotazu keenspeed přímo čiší zaujatost a hledání důvodů, proč dítěti bránit styku s otcem. např. – “koupil někde u popelnic“. to je přímo ukázkové. nebo – přebalil ho jednou – jako to ví? pár hraček – i kdyby neměl žádné, v tomto věku se dá s dítětem bavit i bez hraček. to, že spí v cizí postýlce, nevidím vůbec jako problém. to, že kvůli jednomu dni v týdnu, tj. spánku po obědě, nekupuje postel se vůbec nedivím. až bude konečně mít dítě na víkendy, nějak si to bude muset uspořádat. já teda nevím, ale spaní jednou za čas v kočárku, to je pro vás větší problém, než kdyby se přestalo dítě stýkat s rodičem?
Peťko, píšeš, že jsem taky matka. A asi teda krkavčí, protože už v ranném věku jsme jezdili s dětmi do přírody, a světe div se, netahali jsme s sebou postýlku, dokonce ani kočárek. děti prostě spaly (třeba i týden) ve stanu. a nevypadá to, že by to na nich nechalo následky.
zajímavé je, že většina žen při rozchodu považuje za samozřejmé, že zůstanou s dětmi v bytě a ex si má najít něco jiného. a hned s dětským pokojíkem, postýlkou, plnou skříní hraček.
Tak děvčata, tohle mám taky za sebou. A to ty moje děti byly v té době dost velké – 10 a 15 roků. Ale situaci, kdy exmanžel se svou kočičkou spali v posteli a moje děti venku ve stanu (v noci bylo 5 stupňů – začátek května), protože pro ně místo na spaní jiné prostě nebylo… Nejdřív jsem to zkusila domluvou, pak důraznou výtkou a nakonec jsem mu pohrozila, že na něj pošlu sociálku a nebude si za těchto podmínek moct děti brát. Až to zapůsobilo a všechno šlo řešit. I když na rovinu, nevím, jestli by tohle sociálka vůbec řešila, ale tehdy mě nic lepšího nenapadlo.
Jinak hodně sil, přesně jak říkáte – 100 x nic umořilo osla.
Lien : jo a k tý sedačce.. nedávno chtěl kluka vézt ve služební dodávce na firmu, že je to jen kousek (1km) bez sedačky
nebo ho chce pořád cpát do vajíčka, který mu je už pár měsíců evidentně malý.
Lien: no právě, ono je to případ od případu.
Samo, že kdyby byl ex blb a kluka třeba nechal o hladu, nebo ho nějak týral, tak postýlka by byla to nejmenší… jenže vycházím z naší konkrétní situace.
Když ex může spát ve svojí posteli, proč ne jeho krev, jak s oblibou říká?
Taky mi řekněte, kde a jak chce malýho uspat, když doma je naučenej, na nějaký věci, a hl. dám ho do postýlky a usíná sám.
Ve velký posteli s někým zvyklej spát není, když už náhodou, tak se vrtíme oba dva a nespíme ani já ani Eli.
Je to prostě víc “drobností“ , které se občas nakupí… a jak si správně napsala, 100x nic umořilo osla.
Už bylo napsáno — já jako matka musím něco prokazovat, on nemusí nic.
Mně má být jedno, co u ex dítě jí, co dělá, kde spí, jestli se dodržuje hygiena atd.
Prostě ten 1-2dny mám dělat, že jsem bezdětná.
Jen mě s..e exova věta, já mám právo…. nikdy se ale nezmiňuje o právech svýho syna.
Ale ok, spíš jsem si potřebovala ulevit, každá to vidíme jinak.
Díky.