Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Na co má právo dítě?
Ahoj, zajímal by mě váš názor, zkušenosti nevím jak to nazvat..
Většinou se všude zmiňuje na co má právo po rozchodu rodič, otec – nárok na styk s dítětem apod., že dítě má nárok na životní úroveň rodičů.
Nejde mi o peníze, to si ex hlídá, že alíky platí jak má.
V Zákoně o rodině ani v Právech dítěte jsem nenašla … co třeba právo na svůj koutek, svojí postýlku, zázemí u otce, i když k němu jezdí jen 1xtýdně na 1den.?
Buďto mi napište, že řeším kraviny a jsem malicherná, nebo poraďte, jak se smířit s tím, že ex má některé – dle mě důležitější věci na háku, a prkotinama je schopen ztrácet čas celý týden.
Je pryč od listopadu 09 = skoro rok, do března bydlel u babičky,v jejím bytě, kde tedy tvrdil, že jeho bývalý pokoj, nyní spíše pokoj pro hosty je a bude Eliho.
Březen – duben bydlel s přítelkyní a jejím synkem.
Pak návrat k babi, a momentálně od července jezdí přes týden pryč a víkendy tráví u nové přítelkyně a jejích rodičů.
O co mi vlastně jde?
Má náš syn právo mít v klidu,kde spát, i když jen po obědě? Nebo bude dalšího půl roku umísťován do cizích postýlek nebo spát v kočáru?
Člověk se snaží, aby prcek měl nějaký režim dne, aby měl svoje pohodlí na hru a odpočinek, přes den i v noci. Samozřejmě se vše časem mění, jak roste, ale základ si myslím je stejný.
U první přítelkyně spal Eli v postýlce jejího dítěte.
Před 2měsící ex k babi “koupil“ – někde u popelnic cestovní postýlku, na hodně velký nátlak, že si přeju, aby Eli mohl spát v postýlce, jak je zvyklý.
Jenže nějak nebyl čas, nezbyly peníze na koupi matrace.
A stále není a nejsou.
Naposledy v sobotu mi oznámil ex, že Eli bude spát na návštěvě v postýlce miminka jeho kamaráda. Nakonec ho uvozil v jejich kočárku venku.
Je to rok, co je pryč, a pokoj u babi nemá nic společného s pokojíkem pro prcka – v sobotu ho během 9hod přebalil 1x, pár hraček hozených v šuplíku, jinak nic, nemá tam plíny, ubrousky, hrneček…..
ale každý měsíc mi připomíná, že vyžaduje Eliho už na celý víkend, že na to má právo!
Ano, dětem tolik nezáleží na vybavení, ale na tom, že jsou s rodiči, ale opravdu toho chci tolik?
Je toho víc, těhle “malicherností“…. ale to už psát nebudu.
Díky za vaše postřehy, Iv.
děkuju i Peťce a Pavče
Založila jsem diskuzi, rozpoutala se debata s různými názory… tak jako u všeho.
Každá jsme jiná, každá máme na jednu věc jiný nebo podobný názor.
Každá si pod maličkostí a malicherností představujeme něco jiného.
Není to hra na kdyby…. pro mě a Eliho je to teď a tady, kdyby byl ex lepší, kdyby byl ex horší …
Věděla jsem, že v diskuzi mám čekat i něco, co se mi třeba nebude líbit.
Ale jsem i ráda, že mě nekteré z vás pochopily – o co, že mi to jde. I když dle dalších je můj “boj“ s ex. povahou zbytečný.
Pro Eliho bych udělala všechno.
Jak se říká, děti se učí pozorováním dospělých, ex by měl předat prckovi něco lepšího než neumění lhát a umění dělat dluhy.
Slovo prý dělá chlapa.
Když na sobě nepracuje ex, nemá potřebu něco měnit, já se o změnu přístupu pokouším a budu dál. Není mi to jedno. Nechci, aby Elimu ubližoval tím, že mu naslibuje hory doly a kde nic tu nic.
Doufám, že až jednou najdeme toho “kamaráda“ bude mít Eli jiný vzor do života. A i když budu zamilovaná, pořád mě bude zajímat, jak se má Eli u svýho táty.
Ještě jednou děkuju všem. Tečka :-)Iv
Milá Keenspeed, jako by jsi měla mého ex…naprosto se vším!!!! FAKT. Vrátilo mě to pocitově 10 let zpátky. Kdo si takového člověka nazažil, nepochopí…i když tvrdí, že ano. Byla to naše blbá volba to beze sporu, ale nejvíc mě vždycky vadily ty pitomý kecy o právech a jak malou strašně miluje a nemůže bez ní žít a jak všechno nakoupí a zařídí atd. Přitom jsem věděla, že je to láska jen kdy se mu to hodí a kdy má náladu.
Keen je to hrozně těžký, ale s odstupem času se na to dívám asi takhle: co prováděl s malou mu nikdy v životě neodpustím. Mstil se mi přes ní…do konce svých dní na to nezapomenu!!!!! To jak jednal se mnou jsem už překousla. Bránila jsem se stejně jako ty:o) Beze sporu je to stejnej parchant tak jako můj ex. Ale v něčem holky mají pravdu….všechny křivdy vyřeš nejdřív v sobě. Vím o čem mluvím…i když budeš možná namítat, že bráníš malýho. Bráníš ho a to je dobře:o)) Braň ho dál, ale nemáš čistou hlavu…ani já ji před tím neměla. Myslím, že by malej měl mít 100% nějaké svoje zázemí u ex…ńespolíhej na to, že mu koupí plínky atd. Ne všichni mužští jsou schopni to zajistit. Už jen to, že si malýho bere si na sebe ušil bič. Až jsem se dala trošku do kupy a vyčistila si hlavu…mlčky jsem mu dávala malou. Věděla jsem, že jí fyz. neublíží. Párkrát jsem se zapřela, měl ji i na víkend a najednou začal zjišťovat, že to není zas taková zábava se starat 24 hodin o dítě, když pro něho nic nemá….a hlavně je to kus sebeodříkání. Někdo to prostě neumí a nenaučí se to, ale my to máme jaksi od přírody v sobě zakódovaný a jde nám to ze srdce a s láskou, a ani to v podstatě nějak ńevnímáme. Malé bylo jen o pár měsíců míň než tvýmu malýmu. Nakonec to skončilo větou: víš, když ona mi nějak nezapadá do mých víkendových plánů. ….a co v týdnu????….no, víš já v týdnu vlastně ani nemám čas. A tím v podstatě skončil veškerý zájem o naší dcerku. Je to smutný, ale je to tak. A jak já říkám: každej 15-letej puberťák si umí udělat dítě, ale to ho nepasuje na roli tatínka. Jen ten člověk, který dítě obětuje kus svého já má právo nosit titul tatínek….i když není biologický. Tak se drž a pa L.
Milá Keenspeed, jako by jsi měla mého ex…naprosto se vším!!!! FAKT. Vrátilo mě to pocitově 10 let zpátky. Kdo si takového člověka nazažil, nepochopí…i když tvrdí, že ano. Byla to naše blbá volba to beze sporu, ale nejvíc mě vždycky vadily ty pitomý kecy o právech a jak malou strašně miluje a nemůže bez ní žít a jak všechno nakoupí a zařídí atd. Přitom jsem věděla, že je to láska jen kdy se mu to hodí a kdy má náladu.
Keen je to hrozně těžký, ale s odstupem času se na to dívám asi takhle: co prováděl s malou mu nikdy v životě neodpustím. Mstil se mi přes ní…do konce svých dní na to nezapomenu!!!!! To jak jednal se mnou jsem už překousla. Bránila jsem se stejně jako ty:o) Beze sporu je to stejnej parchant tak jako můj ex. Ale v něčem holky mají pravdu….všechny křivdy vyřeš nejdřív v sobě. Vím o čem mluvím…i když budeš možná namítat, že bráníš malýho. Bráníš ho a to je dobře:o)) Braň ho dál, ale nemáš čistou hlavu…ani já ji před tím neměla. Myslím, že by malej měl mít 100% nějaké svoje zázemí u ex…ńespolíhej na to, že mu koupí plínky atd. Ne všichni mužští jsou schopni to zajistit. Už jen to, že si malýho bere si na sebe ušil bič. Až jsem se dala trošku do kupy a vyčistila si hlavu…mlčky jsem mu dávala malou. Věděla jsem, že jí fyz. neublíží. Párkrát jsem se zapřela, měl ji i na víkend a najednou začal zjišťovat, že to není zas taková zábava se starat 24 hodin o dítě, když pro něho nic nemá….a hlavně je to kus sebeodříkání. Někdo to prostě neumí a nenaučí se to, ale my to máme jaksi od přírody v sobě zakódovaný a jde nám to ze srdce a s láskou, a ani to v podstatě nějak ńevnímáme. Malé bylo jen o pár měsíců míň než tvýmu malýmu. Nakonec to skončilo větou: víš, když ona mi nějak nezapadá do mých víkendových plánů. ….a co v týdnu????….no, víš já v týdnu vlastně ani nemám čas. A tím v podstatě skončil veškerý zájem o naší dcerku. Je to smutný, ale je to tak. A jak já říkám: každej 15-letej puberťák si umí udělat dítě, ale to ho nepasuje na roli tatínka. Jen ten člověk, který dítě obětuje kus svého já má právo nosit titul tatínek….i když není biologický. Tak se drž a pa L.
Doufam ze se nebudu opakovat,jelikoz jsem vase posedni prispevky necetla.
Ale napadlo nekterou z vas kdyz ho tak obhajujete,co jeho lzi a jeho vecny sliby,ktere jak pise keen nikdy nesplni,co to udela s malym Elim?Az trochu povyroste a zacne vnimat.Jak se asi bude citit a co to udela s jeho psychikou,ze tatinek co slibi tak nikdy nedodrzi,na neco se bude tesit ale to nikdy neprijde…..
Keen mozna resi kraviny,ale ja se ji nedivim,a ani si nemyslim ze jsou to kraviny.Ona to proste tak cítí.Chce po svem ex,aby kdyz neco slibil a na necem se dohodnou tak aby to dodrzel a to si myslim,ze to je to aby se tak ex nechoval pro to dite hodne dulezite.
A ze keen chce aby se zachoval nejaky rezim,ktere to dite ma.No a co?Tak proste to tak citi,proste si mysli,ze to je dulezite pro jeji dite.Kazdy mame sve priority a sve mínění co je pro nas dulezite nekde jinde.Nekomu zalezi vice na zdravi,nekomu na ekologii,dalsi zase preferuje penize a pro nekoho je dulezite,aby byla cela rodina pohromade.Kazdy jsme nejaky,a hlavne kdyz se jedna o nase dite je vse uplne jiny.
Keen stuj si za tim a ja myslim,ze nedelas spatne proste to tak citis ze je to takl spravne a jak jsem uz napsala pro tve dite je hodne dulezite aby ex co slibi naucil se plnit
Tak jsem diskuzi poctivě přečetla.
Většinou se mi daří trefovat se do pocitů a do textu napsaného od kohokoliv tak, jak to dotyčný myslel.
Z toho, co jsem přečetla mi ale přijde, že Radka čte trošku mezi řádky.
Radko, všechno bereš až moc absurdně. Slova o tom, že na dovolené, pod stanem, počítač..a já nevím co…to je úplně z cesty. O tom se tady nikdo nebaví. Je třeba to rozlišovat, dovolená je dovolená.
Tady jde přeci i o určitý režim dítěte. Pokud má keen naučeného prcka tak, že večer uloží, vlepí pusu a může odejít, on krásně sám usne, co je nepochopitelného na tom, že by byla opravdu moc ráda, kdyby měl stejný režim i u tatínka? Když dám dítě hlídat babičce, také ji požádám, zda ten večerní rituál může zachovat, ne?
Jde o hodně malé dítě. Kdyby se keen s ex rozešla v době, kdy Elimu bude nějakých třeba pět, deset let,už by tohle vůbec neřešila.
Ale jedno je jisté, do budoucna bude muset řešit daleko důležitější věci, to souhlasím.
Máte holky v hodně věcech pravdu. Já to vnímám tak, že keen má určitý problém, neví jak se zachovat a co může od svého ex očekávat. Ano, řeší nepodstatné věci, ale tím, že je řeší je vidět, že jí to trápí a je dobře, že s tím hodlá něco dělat. Že nad tím přemýšlí.
Opravdu je velký rozdíl táta a táta.
Je to velmi těžké a také jsem názoru, že bude muset lecos překousnout, protože jinak by se z toho musela zbláznit.
Že cítí určitou “nenávist“ k ex je pochopitelné, to vcelku chápu, ale zároveň věřím, že to zvládne a překoná, protože myslím, tudy vede cesta. A až se naučí žít s tím, že jí nebude ex nijak vytáčet, bude spokojený člověk a od toho se bude odehrávat i to všechno okolo. Ale musí se k tomu dozrát, což nebude jednoduché.
No a o tom, co zkoumá sociálka a co ne, už asi ani psát nemusím. Stále si ovšem myslím, že dítě je taky člověk a zaslouží si místo, kam bude večer ulehat. Je jedno, zda to bude na jedné posteli s někým, nebo bude mít svoji vlastní, ale je nutné, aby měl stálé místo. Nevěřím tomu, že nejistota dítě utuží (už nevím, kdo to napsal), spíše si myslím, že to funguje naopak.
Chtěla jsem jen napsat, že keen chápu a že to musí být hodně náročné. Sama se otáčet, aby uživila sebe a dítě, snažit se vychovávat, jak nejlépe to jde a do toho řešit další a další věci.
radko líp číst neumím… a čtu víckrát za sebou a jestli něco chápu jinak než vy myslíte…
už se do toho nechci zamotávat, píšu jak momentálně myslím, čtu jak čtu, chápu jak chápu.
a ano, modlím se, aby to lhaní prcek nezdědil
keen, já mám pořád pocit, že čteš něco jiného, než píšeme. takže jen k tomu lhaní: pokud je ex patologický lhář, nenaděláš s tím nic. a bez odborné pomoci (ale spíš ani s ní) ani on ne. nezbyde ti, než to tak prostě brát, neřešit jeho lhaní, jinak se z toho zblázníš. a modli se, aby to po něm prcek nezdědil.
hodně štěstí:-)
tak holky 🙂 bulím znova ..
šárka, zuzi, lussy… tak moc bych chtěla… aby to bylo jak jste napsali…. ten celkový vztah, to smíření, to všechno…
přitom vlastně neřeším každý den, nehádáme se s ex každý den… někdy spíš naopak, idylka dvou rozumných dospělých lidí – jen by ta idylka měla časem přibývat, jako že oba budeme dál moudřet a brát jako naší společnou jedinou prioritu našeho prcka.
ještě před pár dny jsem říkala kamarádovi, že jsem spokojená, šťastná, že nám s Elim nic nechybí (až tedy na nového člena rodiny), teď to na mě prostě padlo, vybrečím se a zas bude líp.
Jo a napsala jsem ex, že pokud chce, má prcka o víkendu i přes noc.
Tak uvidíme.
keen,
pročetla jsem všechny příspěvky ,ale pokusím se nebýt ovlivněná reakcemi a napsat, to co jsem chtěla napsat hned, jak jsem tvůj příspěvek přečetla.
Nemyslím, že řešíš kraviny. To co jednomu přijde jako kravina, je pro druhého zásadní věc.
Já třeba zažívám to, že moje mamča by naší malé (2 a čtvrt) snesla modré z nebe, koupila jí postýlku, i když jsem jí říkala, že když u ní bude spát, že stejně bude chtít spát s ní v posteli, má tam tolik hraček jako ani doma ne. Naopak tchýně pro ní doma nemá nic, všechno tam vozím. Ale rozdíl vidím v tom, že jsme s manželem spolu. Docela si umím představit situaci, že jsme rozvedení, malá jde k mé mamče a manžel zuří, že malá tam má všechno možný a že se mu to nelíbí. Jelikož nejsme od sebe, není mezi námi ta zášť a prostě se to neřeší, občas to jen okomentuje.
A já si umím živě představit, kdybychom byli rozvedení a malá spala u tchýně, tak budu vzteklá, že tam nemá vůbec nic. Tento víkend tam spala, hrála si s rotvajlerem a vlčákem, jednak má na psy alergii, jednak se bojím že jí něco udělají, přišla jako prase, odřená, doma jí dovolili chodit v botách na ven, počůraná (plíny už nemá,ale tchýně jí po nehodě nepřevlíkla celé odpoledne). Ale snažím se to brát sportovně. Ale opravdu jsem přemýšlela o tom, že kdyby jsme byli od sebe ,tak bych to brala víc osobně, byla by to “skvělá“ záminka se s manželelm pohádat atd.
No nevím jestli se vyjadřuju srozumitelně, prostě jsem chtěla napsat, že si myslím, že když jsou dva od sebe, situace, které se jeví v běžném manželství jako standard a moc se neřeší, se u rozvedených strašně pitvají a berou se hodně osobně.
A k té návštěvě sociálky. Manželův bratranec je rozvedený, má paní s 12 letým klukem, bydlí ve 2+1. Když řešili při rozvodu péči o syna, tehdy 3 letého, manželka k nim domů poslala sociálku, jestli jsou tam podmínky pro to,aby tam malý mohl být 2x v měsíci na víkend a v týdnu někdy odpoledne podle domluvy. Sociálka všechno shledala OK. Pak se jim ale narodila holčička a manželka tam poslala sociálku znova, že není možné, aby byt splňoval všechny parametry. Přitom kluk měl svojí postýlku a jejich miminko s nimi spalo v posteli (když tam syn byl na návštěvě, protože další postýlka se tam nevešla. Nakonec to museli vyřešit tak, že pořídili pro kluky palandu a malá šla do postýlky. Já z toho byla docela vyjevená, že někdo řeší kde a jak které dítě spí, takže teď u tebe mě to nepřekvapuje, protože jsem se s tím už setkala a měla možnost o tom přemýšlet.
Keen, přeju ti s exmanželem pevné nervy, jestli je to lhář, tak to není jednoduchý, já bych zkusila co nejvíc věcí házet za hlavu. Ale mě se to říká, když to řešit nemusím.
Keen, to je právě ta velkorysost nebo to Bože dej mi rozum, ať to rozliším.
Tvůj milý bývalý se nezmění. Tečka.
Malému raději všechno nabal s sebou a zavři oči a uši. Samozřejmě pokud nebude ohrožen na životě, což zdá se mi není.
Příklad od nás – můj bývalý drahý je v mnohém fajn chlap, ale občas taky má potřebu si něco vymyslet. Holkám slibuje už pět let, že je o prázdninách vezme do Vídně. Nebyly tam zatím nikdy. Jednou je škaredě, pak nemá auto, potom nemají pas (jakoby to někdo kontroloval) apod. Koušu se do jazyka (moje maminka by řekla “raději se uhryzt v řiť, ale být zticha), abych jim neřekla “vždyť jsem to věděla“, na to musejí holky přijít samy. Je to pro ně taky zkušenost. Neříkám špatná ani dobrá.
Chce to fakt hodně sil.
Lidé, kteří nejsou stejní jako my, nebo kteří jinak uvažuji, nejsou tím pádem špatní. Jsou prostě jen jiní….
Myslím na Tebe, ať to zvládneš 🙂