Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
respektovat přání dítěte?
Chtěla bych znát Vaše názory, jak byste se zachovaly vy. Rok a půl je zavedená střídavá péče. Devítiletý syn jí nesnáší moc dobře, projevil zájem být napořád u otce. Přistoupili byste na to? Dovolili byste jako matka, aby zůstal tedy u otce? Je tu ještě mladší sourozenec, který by byl raději s matkou.
Snažím se s otcem dohodnout, že to tedy zkusíme, jak to bude dětem vyhovovat. Sám řekl, že ví, že mladší by chtěl být se mnou, ale že je nechce rozdělit. Jenže tady nejde o to co chceme my, ale co chtějí kluci. Sice mi to srdíčko trhá, ale budu respektovat přání syna a pokud na tom bude trvat, tak ho nechám u otce, zkusíme to na čas, jak to bude fungovat, a pak se uvidí. Třeba potom sám řekne, že by chtěl být se mnou a s bráškou,………nebo bohužel také naopak 🙁 ale s tím musím počítat a smířit se s tím. Jde jen o to, jestli na to tedy otec přistoupí….
Tohle je problém, který nikomu nepřeji….
Asi bych se snažila zvážit, jestli je opravdu nutné to stěhování (ale to už jsi asi udělala). Pak bych se chtěla nechat si obě děti, ale pokud je bývalý muž dobrým otcem, zkusila bych syna nechat u něj třeba celé prázdniny, jestli jim to opravdu bude vyhovovat. Je to hodně času, třeba by se mu to rozleželo. A když bych byla s ním, tak bych samozřejmě byla tou matkou, u které by chtěl zůstat (ale bez přetvařování)….
Přeji hodně štěstí!
Anonymní, pokud je v tom stěhování, pak to samozřejmě odsunout nejde…
Nicméně – není-li syn rozhodnutý, ještě bych to zkusila, nevzdávala bych to, třeba ani neumí vyjádřit slovy, co cítí, může v tom být obava ze stěhování a to, že jde do neznámého prostředí a tím neví, co ho čeká. Nemusí v tom být to, že chce zůstat u tatínka, může v tom být to, že chce zůstat tam, kde to zná…
Přiznávám,že bych toto nikdy nechtěla zažít,nicméně pokud je komunikace mezi rodiči špatná,na dětech se to projeví.Mám kamarádku co toto bolestivé rozhodnutí udělala,bohužel pozdě,kdy syn byl v rozvinuté pubertě,byly tam útěky a vůbec celkové zhoršení…trvalo dlouho než si vzájemně ,,odpustili“,teď už je syn dospělý a mají mezi sebou dobrý vztah..
Od sebe jsme rok a půl, zhoršení začalo hlavně během prvních měsíců nenápadně, pak se to začalo zhoršovat jako nějaká řetězová reakce, i učitelka to tentokrát potvrdila, že je to špatné.
je to tak těžké je tam tlik věcí co by se mi hodili v hlavě a čeho bych se bála…padmě navrhla posunout v čase…co to s ním zkusit dohodnout…změna místa, školy, začátek od znovu….střídavá péče je podle mě ten problém, kdyby k otci byl od začátku na víkendy tak by to chvili bylo těžké ale zvyknul si, ale takhle podle mě tápe nikde vlastně není doma..zhoršení ve škole podle toho jak píšeš že je to rok tak přisuzuju že jste rok od sebe? to může být nějaká dohra spojená se střídavou péčí spojená s vaším rozvodem(rozchodem) mě by asi vadilo to rozdělení sourozenců…..i když také znám rodinku, máma se rozvedla měla dvě děti, s novým manželem mimi…nejstarší se s ním moc nesnášela, podle mě tam bylo víc věcí hlavně holce nevyhovovalo že na ní je nakládáno hodně zodpovědnosti a práce…no a je u babičky je spokojená…je to případ od případu, tady to funguje…mě ale vadí to rozdělení sourozenců..s oblibou říkám že jsou to adepti na poštu pro tebe, promin nemyslím to zle, určitě to nemáš jednoduché a musím smeknout svým způsobem, že jsi ochotná to udělat…ono je i spoustu jiných věcí kolem do kterých nevidíme…
1. nejde, protože během posledního školního roku se hodně zhoršil následkem stř. péče jak v chování tak v učení,
2. budeme měnit bydliště (do jiného města) cca 35 km od současného, a to už stř. nepůjde
Povídala jsem si s ním, a je sice pořád na vážkách, pokaždé řekne něco jiného, nemůže se prý rozhodnout, ale cítím z něho, že by zůstal raději tady u otce.
Anonymní, děkuji (za pochopení), nerada bych někoho ranila nebo ublížila. Ta vzniklá situace je obtížná a velmi těžká, takže je pak velmi snadné se nechtěně dotknout něčích citů.
A nešlo by to synovo rozhodnutí posunout (v čase)?
Jako např. promluvíme si o tom, až Ti bude víc?
Myslím tím odložit to na dobu, kdy bude vyzrálejší, rozumější atd.
A Padmé, v žádném případě ses nikoho nedotkla 🙂 Od toho je to diskutárna a každý má nějaký názor a ty tady potřebuju slyšet.
Bylo by to těžké, ale musela bych. Kvůli synovi. S otcem nevycházíme dobře, už proto stř. péče nefunguje. Pokud je to synovo přání, jsem ochotná se dohodnout, jde o to jestli bude ochotný i otec, protože on bude chtít oba (od začátku chce) i když mladšímu by to uškodilo. V případě, že dohoda nepůjde, budu o ně bojovat. Ať je to pak tedy na jiných (soud apod.) Třeba by syn poznal, že to bylo jiné když tam byl jen týden, že se otec choval jinak, než když tam bude pořád,…a pak bude chtít ke mě (zase otázka, že otec by to nedovolil)……