Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Pohádka nejen pro sociální demokraty - přišlo mi mailem
Ahoj, obvykle to nedělám, ale toto mi manža poslal mailem a i když je to dlouhé, je to tak výstižné, tak pro mě pravdivé a tak bezvýchodné, že neodolám a musím se podělit. Doufám, že všichni půjdete k volbám…
Pohádka nejen pro sociální demokraty
Milé děti a neznalí nebo naivní občané, dnes si povíme něco
o daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu,
vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd.
Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun.
Pánové se dohodli na tom, ze se na té tisícovce budou podílet
tak, jak platí daně.
Takže:
– první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic.
– pátý zaplatil 10 korun,
– šestý 30 korun,
– sedmý 70 korun,
– osmý 120 korun,
– devátý 180 korun
– ..a desátý, ten nejbohatší, 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1 000, protože jsou to stálí zákazníci.
To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun?
Kdyby každý z deseti pánu platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, ze chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto:
– Pátý pán už nebude muset platit nic – stejně jako první čtyři, takže 100% úspora.
– Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33 %.
– Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28 %.
– Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25 %.
– Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22 %.
– Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16 %.
Každý z těch šesti na tom bude lépe než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
“Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?“, křičel šestý pán, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: “A tenhleten dostane hned 100!“
“To je pravda!“, křičel pátý pán, “Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!“.
“Opravdu!“, přidal se sedmý, “takže jemu stovku a mně jen dvacku?!“.
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: “A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!“
A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli.
A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje dnešní český daňový systém.
Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejmíň ti nejbohatší.
Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví.
Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací.
Hádanka jako prémie:
Proč mají spolu ČSSD a KSČM nejvíc hlasů?
Odpověď:
Protože jejich voliče reprezentují především páni č.1-5.
Makineo, to jsi napsala moc pěkně, s tím rozkrádáním.
Virenko, pravdivá pohádka 🙁
Jen k těm slibům. Pobavilo mě, když jsem si přečetla, že už ani sociální demokraté nevědí, co vlastně naslibovali.
Prý Škromach viděl billboard s heslem Zrušíme ranní kocovinu a Pivo za tři koruny, tak si říkal, že to už je trochu přehnané a volal Tvrdíkovi.
Ten mu řekl, že to je antikampaň, parodující ČSSD. Sám to nepoznal, považoval to za možný slib své strany.
Sice je to smutné, ale podle mě docela výstižné.
Já se nechci zastávat politiků, ale k tomu jejich rozkrádání…
Problém je, že ta pokřivenost je v celé společnosti. Já pevně doufám, že to je pozůstatek dob minulých, který časem vyšumí.
Vždyť obyčejní lidé dělají to samé. Tváří se, že ne, ale rozdíl je v tom množství. Kuchařky si nosí domů jídlo z kuchyně, zdravotní sestřičky náplasti, úředníci považují za své právo používat telefony k vyřizování soukromých hovorů, ty, co v obchodech balí dárky, si zabalí i své dárky… Běžně se chodí na cizí pole s kukuřicí s igelitkou….
A tito všichni nadávají na to, že politici kradou a tunelují… Jaký je v tom rozdíl?
Začíná to už o toho stolu v hospodě, přesně jak je to v této pohádce.
Já bych malé straně dala hlas, ale nedá se říct, že tím vezmeš hlas velké.
Poslanců je pořád 200, a když se malá strana nedostane do parlamentu, tak si to tam mezi sebou rozpočítají ty velké.
To mě osobně hodně odrazuje.
I když kdybych viděla, že se některá strana alespoň přibližuje k té hranici, tak bych ten hlas i dala. Právě i symbolicky a taky aby lidi příště viděli, že ta šance tam je.
Ale rozhodně to uznávám, když jde dát někdo hlas malé straně.
Problém je, že já mezi nimi ani nějakého favorita nemám, tak je mi toho mého hlasu prostě a jednoduše líto.
Virenko, pravdivá pohádka s hořkou příchutí. Musím to dát přečíst svému muži, jako podnikatel to v praxi dobře zná…
Zavi, v mnohém máš pravdu. Ale já si zase pamatuji, jak jsme nemohli vycestovat do zahraničí. Nebo jen s velkými problémy.
Jak mamka nedokázala tetě vysvětlit, že chci, aby mi z Řecka dovezla obyčejnou čočku.
Jak teta, když se do Řecka přestěhovala, nakoupila všechny froté ručníky, na které měla zrovna peníze – protože byly. Teprve postupem doby vstřebala, že ručníky prostě jsou a budou stále. Tam.
Jak jsme se nemohli dostat k bytu, protože jsme neměli známosti.
Jak jsem se musela naučit šít (což jsem ráda), protože nebylo v obchodech oblečení.
Jak jsem si poprvé v Rakousku připadala jako z planety opic, protože jsem si neuměla ani pustit vodu pákovou baterií na toaletách.
Jak jsem byla třídní nepřítel jen proto, že jsem měla dlouhé vlasy a modře nalakované nehty.
Jak postižení byli zavíráni v ústavech, aby na ně nebylo vidět.
Jak nám vymývali mozky.
O mandarinkách a banánech se už psalo.
Ale na druhou stranu – s láskou vzpomínám na rekreace, kroužky pro děti, relativní bezpečí (o mnohém se nepsalo), na to, jak se naši nemuseli bát o práci.
Celkově vzato, teď je mi lépe. I když ta doba “tehdy“ byla fajn i proto, že jsem byla mladší 🙂
Holky, pokud vím, tak za zdravotní péči se snad platit nebude. Díky těm 30kč pak zbývá na opravdu finančně náročnou péči. A nevěřím, že 100% občanů naší země má problém těch třicet korun zaplatit….
Mmch, když se do vlády nebo i parlamentu dostane kdokoliv, většina lidí kolem si představuje, že tam šel jen kvůli koryta. To asi taky není zrovna příjemná představa….
Já volební programy nepročítám, nemám na to žaludek. A podezřívám politiky, že žijí heslem Nikdo vám nemůže splnit to, co já slíbím.. Chci tím říct, že volební program a potom skutečnost jsou dvě rozdílné věci.
K volbám tedy podle toho, co tu píšete, půjdou lidi, kteří jsou přesvědčení o některé ze silně se prosazujících stran. Takže z těch přítomných lidí u voleb tyhle strany získají zase většinu. Beru to tak, že tím, že k volbám jdu a zvolím malou stranu, seberu tím hlas té velké.. Nevím, jestli to píšu srozumitelně. Byla jsem svého času přesvědčena o panu Juránkovi (bývalý hejtman JM kraje), mám kolem sebe dost lidí, kteří s ním pracovali a jsou v kontaktu. Toho bych volit šla. Bohužel se teď KDU tak u mě shodila, že je určitě též ne..
No je to pěkné jít volit, pokud je člověk přesvědčen, že tohle je to pravé. Mně osobně schází vůbec víra v jakoukoliv stranu, červená nebo modrá, žádný rozdíl nevidím.
Nuninko, to je právě ono, o lidech je to prostě vždycky. Ještě nikdo nikdy mě nepřesvědčil za tu dobu, co se v tom jakžtakž orientuji, že se tam do vlády nešel jen vychrápat za dost dobrý peníze a neskutečně na všech možných výhodách a získaných kontaktech profitovat. Ve chvíli, kdy po volbách do těch křesel usednou, zapomínají na všechno a na všechny a pak se to aférami jen hemží. Je mi z nich všech tak dokonale zle, že jediná věc je mi jasná, tyhle volební lístky já do urny házet nebudu.
Zavo, ono to je především o lidech. Neříkám, že idea KSČM byla zas tak špatná. Já v té době byla ještě malá, ale vím jak to doma vypadalo a jak otec pak likvidoval vše co by ho mohlo s komunisty spojovat.
idea mohla být dobrá, ale lidi (hlavně politici) si to převzali po svém a ke svému.
Každá doba má své + a –
A k poplatkům u lékařů. Pokud budu vědět, že to zdravotnictví prospěje, jak je ráda zaplatím. I když to je někdy průvan v peněžence.
Zavi, asi tak… shrnulas to dobře, dalo by se k tomu ještě nesmírná spousta námitek přidat, ale mě se v tom tak moc nechce plácat… Dost že v každé volné chvilce večer pročítám volební programy a všechna různá blablabla a tiše si zoufám.
Takže blaženě tomu, kdo už teď je pevně rozhodnut, koho volit, já v tom teda pěkně lítám. Nicméně volby určitě nevynechám.
Acho jo, já jsem taková chytlavá.. Nuninko, nevím, jestli jsi v socialismu žila, případně kolik let. Ale pro mě bylo na ulicích bezpečněji, nebylo tolik násilí, bezdomovců, zlodějů. Začíná to vypadat, že si budem platit za chvíli i zdravotní péči, aby státní dluh (nevím, není už větší než v dobách dřevních? ) stále nestoupal. Tudíž zdravotní pomoc bude opět jen pro vyvolené. Poslední dobou se mi zdá, že ne všechno v té době bylo špatné. Nebudu volit žádnou z těch velkých stran, které na sebe vynáší chválu do nebes a na tu druhou stranu jen dští oheň a síru a neudělala za své “vlády“ nic k užitku. Jsem pro skládání účtů před dalšími volbami. Sečíst přínosy i ztráty. Bohužel zvolení po volbách vytvoří pakty a náš názor vyjde opět vniveč.
Virenko, díky za článek. Je to tak, nikdy jsem nerozuměla tomu, proč mají lidi s vyššími příjmy vyšší sazbu daně. Za trest? Víc mi ale vadí, že zákonodárců je víc než je nutné, příjmy a příplatky ke mzdě mají též vyšší než je nutné a daně žádné. Navrch imunitu… a když už se svou politickou kariérou skončí, najde se pro ně teplé, velmi dobře placené místo ve vedení firem.
Mě nedávno taky přišel email:
Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. Nebude na tom taky něco pravdy?
Volit musím a chci, nemohla bych pak spát, kdybych neudělala aspoň to minimum..