Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Přišli jsme o kávové zrnko...
Ahoj holčiny,
chci vás pochválit, jak jste mě správně identifikovaly v příspěvku “Dvě čárky objeveny“. A díky moc za všechna milá přání. Ráda bych psala dál, jak miminko roste, jak se těšíme, ale…
Bohužel naše radost moc dlouho netrvala. V neděli jsme o naše zrníčko přišli. V neděli ráno jsem začala špinit, což mě vyděsilo, ale švagrová mě ujistila, že to se stává, že ona taky špinila. Do hodiny už ze mě ale tekla červená. Jeli jsme na pohotovost do České Lípy, protože jsme byli na chalupě a tam mi ultrazvukem potvrdili probíhající samovolný potrat. Chtěli si mě tam hned nechat, protože jsem krvácela hodně, ale já jsem chtěla přejet do Prahy, takže jsem je nakonec ukecala.
Za rekordní 3/4 hodinu jsme byli v Praze, volala jsem rychle mamce, jestli by u ní mohla Natálka spát, aby s náma nemusela do nemocnice a při té příležitosti jsem jí na Den matek sdělila smutnou událost. Pak jsem si doma vzala pár věcí (i když ty nejpotřebnější – pantofle, sprchový gel, kartáček s pastou ne…) a jeli jsme do Vinohradské nemocnice, kde mě hospitalizovali a za dvě hodiny mi provedli kyretáž.
V neděli jsem teda od zjištění do příchodu do nemocnice pořád brečela, pak mě to nějak přešlo a včera mě vyzvedávala švagrová a byla jsem celý den s ní, tak jsem byla v pohodě. Dokázala jsem o tom mluvit a být v pohodě, až jsem se sama divila.
Padlo to na mě až dneska, volala jsem svýmu gynekologovi, abych se objednala na kontrolu a kvůli neschopence a nějak jsem nebyla moc schopná to ani doříct.
Je mi moc smutno, chtěli jsme pro Natálku sourozence a nepovedlo se to. Přitom nekouřím, nepiju, žádný nemoci v rodině nemáme, já jsem nikdy s ničím nestonala, jedno těhotenství bylo naprosto v pořádku, tak proč to u druhýho nejde…???
Protože se Natálka narodila 17.11., bylo moje tajné přání mít hezké datum narození i pro druhé miminko a vycházelo nám to pěkně na 31.12., tak v tom se mi to trošku paradoxně splnilo, že jsem o miminko přišla na Den matek 9.5. To je taky hezké datum, co?
Barunko, holka zlatá, je mi to moc líto. Zároveň jsem přesvědčená, že brzo ti tu budeme gratulovat znova a po pár měsících ještě jednou a ještě víc, až se mimi narodí.
… jen tak mě napadá, že třeba 21.3. je taky pěkné datum, co ty na to?
Arabart, sluníčko, je mi to moc líto. Ale neboj, není všem dnům konec!!! Určitě to bude příště lepší – a na datu tolik nezáleži 🙂
Ahoj Arabart,
určitě člověk potřebuje nějakou dobu, aby smutek přešel, někdy si s námi příroda pohraje. Ale věřím, že brzy budou zase dvě čárky a pak krásné miminko.
Netrap se, však Natálka bez sourozence určitě nezůstane.
Arabat je mi to líto,ale určitě není všem dnům konec a zanedlouho bude krásná růžovka,že už jste za kritickým týdnem,uvidíš:-)))Držím palečky ,aby to vyšlo a posílám pohlazení.A k tomu datumu..já myslím,že pro mámu je každé datum to nejhezčí:-)
Arabat, nesmutni, třeba to nebude pěkné vysněné datum. Ale nějaké datum to bude. A proč jsem si jistá? Mám kolem sebe deset párů, kteří přišli o kávové zrníčko. A ihned v prvním možném termínu se usídlilo další. A hurá letos budu běhat do porodnice a koukat po pěkných miminkách.
Hlavu vzhůru, už se těším, jak ti budu také gratulovat.
Sluníčko… Prohrála jsi bitvu, ne válku – hlavu vzhůru. Ber to tak, že všechno je, jak má být, v tomhle přírodním běhu jsme prostě bezmocní, nemá cenu se trápit víc, než je nutné… Je nás tu spousta, co jsme si tohle prožily – koukni třeba na mě, po spoustě slziček a smutku se mi doma hemží tři děti:-)
Tak to je mi líto, že to nedopadlo…
Ale hlavu vzhůru, není všem dnům konec a Natálka i vy se určitě brzo dočkáte.
Arabart :o((( Až mi vyhrkly slzičky do očí…. Je mi to moc líto, moc sis miminko přála…. Nezbývá, než chvilinku počkat a zkoušet dál. Ber to tak, že se něco nevyvíjelo v pořádku, příroda rozhodla takto. V mé blízkosti je spousta maminek, které po samovolném potratu brzy nato porodily další děťátko! Moc ti to ze srdce přeju, a Natálce samozřejmě nejvíc :o) Drž se, holka!!!
Arabatko,je to smutný příběh,jak píšu vždycky,na to nejde ani napsat slova soucitu,útěchy:((..přesto s tebou cítím a z celého srdce přeju,aby se podařilo jiné mimí..a pevně věřím,že se zadaří a brzy nám tu napíšeš,že jste opět v očekávání:)
To jsou vždycky smutné zprávy…. Je mi to líto… Ale bohužel se to stává… Drž se, bude zase dobře…