Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Střídáme to jako počasí
Ahoj a dobrý den Vám všem,
přiznám se, že jsem několik posledních dnů měla totální “výpadek“ = vůbec jsem nezapínala počítač, a ani teď nevím, jak Vám sdělit zprávičky o mamince. Potvrdilo se totiž mé neblahé tušení, že “léčba“ chemoterapií nepovede ani k uzdravení, ani k zastavení nemoci.
Pokračování v chemoterapii se stalo jakousi hrou o čas… či jakési oddálení nezvratného…
Mamka je vyčerpaná jak psychicky, tak fyzicky. A v tuto chvíli není možné pokračovat v léčbě ze zdravotních důvodů, dostala několik transfuzí krve a pustili ji z nemocnice domů (s haldou léků) s tím, že od června by měl celý ten “kolotoč“ začít nanovo (až se dá do pořádku krev – tj. následek devastující chemoterapie).
Takže – u nás je teď střídavě stejně jako to střídá počasí, chvíli zataženo a déšť a chvíli polojasno se slunečnem…
Nicméně – pokračovat budeme a půjdeme do toho znovu.
Přeji všem hezký víkend a neb mám volno, chystám se projet všechny zprávičky, které mi unikly a dohnat zameškané.
Padmé, to je od dinosaura hezké… 🙂
Ach bože, zase mám slzy v očích. Děkuju za zprávu o tatínkovi, moc děkuju, že jsi ji napsala..
Koukám, že dinosaurus se nakonec té včeličce trošinku přiblížil (narážím na tvůj článek).
Díky, že jsi to napsala.
Máš bezvadný rodiče,které i v tak těžký chvíly ,Ti je vlastně i závidím….
Máš holka super tátu i maminku,že ty ani nemůžeš být jiná.
Padmé,tak to je krásný:)..řekla bych,že taťka se zachoval jak romantik:)
Padmé,…. 🙂
Děkuju Vám.
Děkuju za slova útěchy, podpory a porozumění.
S Váma je opravdu líp než bez vás…
Ještě Vám musím napsat jednu zprávičku:
než mamku pustili z nemocnice, tak taťka vyluxoval celý byt (naši mají všude koberce), dojel na nákup a sám uvařil bramborovou polévku.
A když si mamka odpoledne sedla na zahradu, tak jí uvařil kafíčko a donesl jí ho ven.
No, uznejte, že to jsem vám “musela“ napsat.
Padmé – tak ráda bych ti kousíček víry poslala…. jsou to zkoušky a já vím, že by mi taky trvalo tohle zpracovat a přijmout – to asi každému.
Maminka je stejně statečná, že bojuje a zvládá to aspoň takhle…. drž se sluníčko !
Padmé, sluníčko, to je mi tak moc líto….
Po tom, co jsem už zažila, bych asi měla stejný názor jako Ty (viz Padmé v 1.5.2010 10:01:07) a sama pro sebe bych to tak volila, ale lehce se o tom mluví, když člověk v té situaci není….
Vždycky, když čtu o Tvojí mamince, vzpomínám na tu svoji, která bohužel s námi už tři a půl roku není. Takže bohužel až moc dobře vím, jaké to pro Tebe asi je. Jen my už jsem nestihli vzít si ji domů, tak si prosím zkuste “užít“ (Bože, to slovo zní tady tak divně, ale jinak to napsat neumím) jedna druhou, děti babičku a tak….
Moc na Vás myslím, ať to zvládnete co nejlépe, a posílám hodně moc sil….
Padmé, opravdu se slova těžko hledají. Myslím na vás, přeju hodně dní plných sluníčka a žádné bouřky. Posílám pohlazení a hromadu energie. Víc bohužel neumím.