Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvídavé otázky
Tak jsem byla včera s Majdou nakoupit a cestou mě čekala spoooousta zvídavých otázek. Něco jsem zvládla bez problémů, u něčeho jsem se dost zapotila. Tak mě napadlo, že bychom si tu mohly udělat takovou malou poradnu, jak se s některými otázkami vypořádat nebo se aspoň navzájem připravit na to, že se dítko zeptá :-))
Takže – jakou otázkou vás vaše děti dostaly? A jak jste na ni odpověděli?
Ahoj, tak to je pěkné:D. Můj skoro pětiletý syn má taky pořád nějaké otázky. Má zájem především o biologii, zvířata, techniku. Ale zavázat si tkaničku neumí.
Tak pár věcí napíšu:
Mamkooo, na co máme kosti? Říkám, aby se nám nezhroutila postava, teda aby jsme se neposkládali jako papír. On: A to je ta boule, co mi trčí tady, že? Já: jo. On: a je v kostech krev? Já: no kolem kostí jsou žíly a tepny,…tam je ta krev. On: a krev je po celém těle, že? Jo,…atd…tak probereme celou anatomii člověka.
Mamkooo, můžeme vyrůst až do nebe. Já: ne, nebe je nekonečné. On: cooo?? ono nekončí? Já: nekončí, tak jako čísla nekončí. On: a proč čísla nekončí? Nic lepšího mě nenapadlo, tak jsem řekla: protože nemůžou skončit, můžeš počítat třeba celý týden a nedopočítáš se. On: a proooč? Já: radši nevím.
On: co je po 15? Já: 16. On: a po 16? Já: 17. …počítáme do třiceti a pak už mě to nebaví, tak řeknu, že se to bude učit ve škole.
Nebo se mě ptal proč někdo umře – to říkám, že je třeba moc starý nebo nemocný (se mi jednou stalo, že se mě ptal na ulici, ten pán je starý, že? já mu řekla, že jo, že už je starší a on mi řekl, to už umře? no málem jsem se propadla, ale řekla jsem mu, že ne, že je ještě zdravý), pak se mě zeptal jestli všichni staří umřou, tak jsem mu řekla, že jednou jo, no a pak se zeptal, jestli budu někdy stará, řekla jsem, že jo, tak skoro začal brečet a říká: neumřeš, že? Budeš tu se mnou pořád, že?, Řekla jsem, že jo, ať se nebojí.
Pak zas měl mánii, kdy se ptal na co všechno se může umřít, jestli na kašel a tak, no vysvětlila jsem mu, že vlastně ne a při té příležitosti i očkování – aby pak nebrečel.
To je pořád něco.
Mamka
Jo, a s Any řešíme otázky filozofičtějšího charakteru:
Mami, že krása není nejdůležitější?
A že je důležité být zdravý?
A tak….
Jo jo, to teď taky zažíváme dnes a denně. A já to mám ve dvojím vydání.
Ale to mi zas někdy pomůže, protože když nerozumím otázce jedné, druhá mi to vysvětlí.
Tak tuhle se Lu ptala, jak se lidi rodili dřív?
Řekla jsem, že stejně, jenže dnes se zpravidla rodí v porodnicích a dřív to maminky zvládaly doma nebo i na poli.
Ale to Lu slyšet nechtěla.
Ona se ptala na vývoj člověka jako lidského druhu.
Takže jsme se bavily o opočlověcích a tak….
A pak otázka jak se dostane voda do vodovodního kohoutku?
Chtěla jsem to mít rychle za sebou, tak jsem řekla, že čerpadlem.
A k čemu je čerpadlo? K čerpání vody.
A jak funguje?
…..
Musíme zakoupit nějakou další encyklopedii – technicky zaměřenou.
;o)
Petro, hezké téma 🙂
Zrovna mám jednu otázku z dnešního rána, ale spíš pro zasmání, odpověď byla jednoduchá.
Náš malý teď hodně zkoumá stavbu těla, ptá se na srdíčko, žaludek atd.
Dnes ráno chtěl dělat prince a budit mě jako Růženku. Když jsem se jako probudila, chytil mě za loket, zmáčkl, zarazil se a zeptal se: “Mami, že Šípková Růženka má taky kosti?“
A rovnou jednu napíšu.
Šly jsme kolem baráku a na něm byl hlavní uzávěr plynu. Otázka byla na snadě: Mamíííí, čo to jé?
Moje odpověď (velmi originální :-)): To je hlavní uzávěr plynu :-))
Samozřejmě následovalo: A čo to jééé?
No a teď jí to zkuste vysvětlit, navíc když ani doma plyn nemáte. Tak jsem splácala něco o tom, že v tom domě je v trubkách plyn (takovej zvláštní vzduch :-))), kterým tam nejspíš topí. No a když se v těch trubkách něco porouchá a pan opravář to chce opravit, tak musí otočit tou páčkou, aby ten plyn do těch trubek chvilku nešel. No potila jsem to ze sebe… a říkala si, že jsem sama trubka 🙂
Tak jsem byla včera s Majdou nakoupit a cestou mě čekala spoooousta zvídavých otázek. Něco jsem zvládla bez problémů, u něčeho jsem se dost zapotila. Tak mě napadlo, že bychom si tu mohly udělat takovou malou poradnu, jak se s některými otázkami vypořádat nebo se aspoň navzájem připravit na to, že se dítko zeptá :-))
Takže – jakou otázkou vás vaše děti dostaly? A jak jste na ni odpověděli?