Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zvracení v autě
Ahoj holky 🙂
Určitě spousta z vás má zkušenost s nevolností v autě. U nás se toto týká dvouleté dcery. Nezvrací vždy, ani se nedá říct, že většinou, ale někdy ano. A samozřejmě je to nepříjemné pro všechny a je mi jí líto.
Stává se to obzvlášť u horších cest, jenže jednou takovou jezdíme na návštěvu k babičce a nic moc se tam vymyslet nedá. Samá díra na silnici, samá zatáčka, z kopce do kopce… Je to asi 45minut jízdy.
Potřebovala bych poradit, jak to zmírnit nebo tomu předejít. Ještě ze školních výletů pamatuju u spolužáků Kinedryl, ale raději bych volila nějakou přírodní cestu – nějaké třeba i vhodné čaje nebo potraviny… a taky by mě zajímalo, čemu se všeobecně vyhnout, co udělat jinak.
Nevím, jak dlouho po jídle např. vyrazit, co je taková vhodná snídaně před cestou, jestli to na to má vůbec vliv…
Budu ráda za vaše zkušenosti a rady.
Kéž by to takhle dělali všichni řidiči.
Mně bývalo špatně v dětství v autobuse, dnes s tím nemám problém. Když ale někdo na každé křižovatce zastavuje na pět prudších přibrždění, příjemné to rozhodně není.
Doporučuji pomalejší a hlavně plinulou jízdu.Jako řidič profesional když jsem vezl v tranzitu lidi tak mi všichni do 15 minut jízdy usnuli.Každý se ptal,jak to děláte?Odpověd je jednoduchá ta nejůspornější jízda,pomalé rozjezdy a pokud možno žádné brždění a když tak velmi mírné,zatáčky projíždět pomalu a plinule.
Ajajaj…. tohle znám moc dobře 🙁
U každého je kinetóza asi jiná…. mí kluci mají trápení jak kdy, já většinou dobře snáším autobus, auto jen na kratší vzdálenosti, na delší je to pro mě utrpení, takže já baštím Kinedryl… nebo Travelgum – je to cestovní žvýkačka, která zabírá dobře, člověk po ní není tak unavený jak po Kinedrylu – ale má tu nevýhodu, že je pouze pro dospělé nebo starší děti.
Zkoušela jsem všechno možné – zázvor mi nepomohl, zabavit se čímkoliv jiným už vůbec ne. Když někam cestuji na delší vzdálenosti, něco malého a lehkého k jídlu si dám a použiji právě Kinedryl nebo žvýkačku.
Kinedrylu bych se nebála ani u menších dětí – samozřejmě úměrně věku snížit množství. U malých prcků stačí čtvrtinka.
Jo, ještě jsem si vzpomněla, naší slečně pomáhaly na cucání lentilky.
Zkoušela jsem kupovat jakési lízátko proti kinetoze a málem jsem se poblinkala jen z toho zkoušení…. ale určitě už od té doby vymysleli jinou příchuť 🙂
Všem vám moc děkuji za vaše rady, tipy a zkušenosti. Koukala jsem teda na ten Kinedryl a píšou, že je až od dvou let. Malá bude mít dva roky až v červnu, tak do té doby vyzkouším zbytek vašich rad, zkusím mrknout po tom zázvorovém lízátku – mám pocit, že jsem něco takového zahlédla ve zdravé výživě, a vyzkouším i ostatní opatření. A asi se příležitostně poradím s doktorkou.
Jinak některé z vašich rad jsem vůbec netušila, jiné už jsem vypozorovala.
Malá zatím nějaké velké spolupráce není schopná – dívat se někam atd., ale časem se třeba bude hodit i to.
Zatím má autosedačku na prostředním sedadle vzadu. Většinou je veselá a zpívá si, hraje. Pomůže v zabavení i starší sestřička. Ale jde to jen do určité doby… Jakmile zmlkne, tak se buď chystá usnout nebo se schyluje k blinkání…
Včera jsme po cestě od babičky udělaly pauzu, právě když ztichla a trochu jsme se prošly a dobrý. Nevím, jestli to bylo tím, ale zbytek cesty zvládla.
Delší cesty jsme vždy plánovaly na spaní, ale tady u těch třeba jednodenních návštěv je to těžší. Chceme vyrazit ráno a vrátit se večer a ona usne jen tak kolem poledne.
TAk ještě jednou moc díky.
Jo to znám důvěrně. Mě v autobusu babička učila brkat nahlas. Prý to pomáhá. Je fakt, že mi líp bylo, ale nevím, co ostatní cestující. Babička byla svéráz. V busu jsme i zpívaly. Největší zážitek mám, když nás ve staré 120 jelo snad 3 dospělí a 4 děti a zpívali jsme z plných plic naprosto všichni. Všichni téměř bez hudebního sluchu. Nevím, jak to tatínek udělal, že nás nevyboural. :-))
Mě pomáhal též jen kinedril, ovšem v těžké chvilce při tandemovém seskoku z letadla selhal. Málem jsem … za letu. Dole stáli příbuzní a koukali.
Zázvorová kokina a zázvorové lízátko. Taky nesmím koukat jinam než dopředu a to ještě z předního sedadla a nejlíp zpoza volantu. I když neřídím, sleduju upřeně cestu, každou zatáčku musí moje oči sladit s pohybem vozu a žaludku. Na zadním sedadle trpím jak pes. Nejlepší je to celé zaspat.:-)
Moc přeju, ať se to zlepší.
Co já tak pamatuju,jezdili jsme vždycky na noc delší trasy z Český Lípy / kde bydleli tenkrát naši / k tetě do Jihlavy.
Kvůli provozu a já většinou celou cestu prospala,protože mě je v autě na delší dobu jízdy do dneška špatně.
U nás nejlépe zabíraji rovné cesty – což u Vás v tomto případě nejde, a kinedryl. Stačí maličko.
Nejlepší je vyjet tak, aby dítko spinkalo. 3/4hod je snad dost dlouho, aby bylo vyspinkané (ve věku 6let) tak akorát….
No a vozíme s sebou malý kyblíček od jakési barvy, má asi 2litry. Je to lepší než igelitka, když už dojde na nejhorší.
Ale ne vždy se trefíme, naštěstí často nepotřebujeme.
Já to znám jako dítě u sebe. Časem to celkem přešlo, ideální je když řídím, to mi není vůbec blbě. Ale sedět vzadu v autě víc jak půl hodiny nevydržím ani dneska.
U mě se osvědčil Kinedryl a často zastavovat. Hlavně nečíst, nekoukat okolo, zhluboka dýchat. Sníst něco malýho, žvýkat žvýkačku. Ale u 2 letýho dítěte je to asi těžký.
Nám se teď malá pozvracela v autě 80 km před domovem, nikdy se to ještě nestalo, spíš myslím, že byla natláskaná a vyrazili jsme hned po obědě.
U mě se to pořád horšilo, v pubertě mi bylo zle i při 5 minutové cestě autobusem do školy. A mojí noční můrou je dodnes výlet s tátou do Prahy, kdy jsem v autobuse doslova nablila nějaké paní do bot:-))).
Znám pár lidí, kteří v autě běžně zvrací.
Jen když sami řídí, tak ne.
Smůla je, když jsou takto postiženi oba manželé…