Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tomáškova operace
Ahojte děvčata, tak zítra nastupuju s Tomáškem do nemocnice na dříve zmiňovanou operaci varlátek. Držte nám prosím palečky, ať je vše v pořádku. Děkujeme
Evčo, držte se!
Připomnělo mi to mé zážitky před x lety, kdy jsem byla s dcerou v nemocnici. Taky sestry nechaly kluka, který tam byl na pozorování kvůli febrilkám brečet v horečce v postýlce. Uf, to jsou zážitky! Ale už vím, že bych dítě samotné v nemocnici nenechala. Já jako malá ležela v nemocnici často, samozřejmě sama a myslím, že to určité šrámy zanechalo. 🙁
Ať jste brzo doma, fit a v pohodě!
Tak to je asi pořád stejný:(
Ikdyž jak která.Sousedky holka než šla na mateřskou děla u nás na dětským a bylo vidět,že svou práci dělá s láskou.Dětem se věnovala a při pokecu s ní byla radost jí poslouchat.I ve volnu mluvila o dětech co mají na oddělení.
No hlavně,že malýmu je líp a brzo budete mít na vše jen vzpomínky a na ty doma rychle zapomenete.
Hanino, to si vůbec neumím představit, že bych ho tu nechala napospas těm ignorantským sestrám. \Sedí celý den v kamrlíku a na děti kašlou.
Dneska mi bylo tak smutno, za jednoho romského chlapečka…je mu 5 let a od dopoledne seděl na židli hned u sesterny a smutně koukal. Odpo po druhé hodině jsem napsala koordinátorce z Dobro-druha (dobrovolníci v nemocnicích), jestli by za tím chlapečkem někdo z dobrovolníků nepřišel, taky se k nim hlásím, ale Tom mi nedá možnost se Julkovi věnovat. Odjela jsem domů pro čisté věci,prcka hlídal jeho otec a za hodinku jsem se vrátila. S Julkem už si hrála dobrovolnice Petra Člověče, nezlob se a on měl tak krásně rozzářené oči…Hned mi bylo líp u srdíčka.
Tomášek je už bez teploty, o poznání líp dýchá a už tolik nekašle. Inhalátor na pusu tu nemají, prý ho asi zrušili…ale lepší něco než nic.
Ahoj Evi, já byla teď čtyři dny pryč, tak reaguji až teď, takže postupně. Je dobře, že operace dopadla podle očekávání, mrzí mě ale ta komplikace s kýlou a ještě do toho ta laryngitida. Evičko přeji tobě i malému, aby už brzy bylo o dost lépe a pěkně si užívali odpočinku konečně doma. Držím moc moc palečky . Pa
Teď to máte ženský dobrý,za nás doktorka řekla: špitál a my tam dítka odložila a zavolejte si, jak mu je…
Martinovi bylo půl roku,když si ho tam nechali poprvé.To bylo hrozný.Doma jsem chodila jak bludná duše,prázdná postýlka a já řvala celý dny.Otec jeho samá šichta,naši bydleli v Český Lípě, u kámošek jsem sotva vypila kafe.Těch 14 dní snad byly nejhorší v mým životě…
Možná když si ho dáš k sobě do postele bude klidnější a oba se trochu víc vyspíte.
Evčo, vydrž to, holka zlatá, já vím, že jsi unavená a nevyspalá. Ono to v žádné nemocnici není med. Musí se to přežít a vydržet. A pak huráááá domů.
Já tenkrát v nemocnici nemohla spát kvůli pláči jiných dětí, mýmu malýmu tenkrát dali něco na bolest + na spaní a on spal jak dudek a já byla celou noc vzhůru a brečela jsem (s těma dětma, co tam neměly maminky)… pamatuji si to jako by to bylo včera…
Přeji Vám oběma dnes klidnější noc.
A ať vás co nejdříve pustí domů.
Třeba v pondělí nebo v úterý…
No snad dnešní noc budete mít klidnější…
Já myslela,že inhalátor se dává na obličejík.Hlavně,aby jste ještě v tom chladných vzduchu nechytli oba rýmušu.
Vyhozená Hanina:))
Jinak ten lék byl Protazin a stejně ho nezklidnil 🙁
O větrání vím už pár let, často jsem si to “užívala“ s Kubíkem :-(. Dali nám sem inhalátor, ale musela jsem ho držet, jinak foukal bůhvíkam… takže jsem toho moc nenaspala. Máme tu teď sice chladno, ale už se mu dýchá líp.
Evi, teď koukám, že jsme psaly s Haninou ve stejný čas – Hanina má pravdu – trochu vyvětrat (jestli můžeš) a něco mokrého (plínku, ručník) na postýlku. Jestli dostal brouček něco na spaní, třeba je v tom i něco na celkové zklidnění organismu. Evi, drž se. Zase bude dobře.