Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Naše generace na nočníku..
Ahoj, poněkolikáté mě při čtení článku “Já už chodím na nočník“ a ost. na toto téma napadla – spíše řečnická otázka ??
Když se dnes zdůvodňuje posazování na nočník v pozdějším věku dítěte, skrze jeho vyzrálost,nerv. soustavu, pochopení o co vlastně jde atd.
Že to může zapříčinit pomočování v pozdějším věku apod.
Tak já s tím souhlasím, jak víte Elimu byl rok a zatím nic nezkoušíme, nechávám to na léto.
Ale moje zvědavost:
když se tedy říká, jak naše generace seděla už v 1.roce , jinak to byla ostuda, nebo si maminky chtěli ušetřit práci s praním plínek.
Tak to znamená, že jsme tím všichni trpěli? Že se pak většina z nás pomočovala? Že tím trpíme do dneška? Že by nějaký psycholog řekl, jo tak tyhle vaše problémy mají prapočátek v minulosti – protože vás dávali brzo na nočník?
Můžete se třeba zeptat rodičů, jak to probíhalo s vámi u vás ?? 🙂
Nedělám žádný výzkum, jen se všude píše o tom, jak je to škodlivé dítě na nočník nutit, tak mě jen zajímá, jak to poškodilo nás?
děkuju, Iv. :-)))))
Padmé : promiň 🙂
ale včera jsem pustila malýho ve městě na volno, a mamka hlídala kočár,a na tohle jsem úplně zapomněla
zítra to napravím , píšu si to na papírek a nalepím na lednici nebo comp, abych nezapomněla 🙂
Tak já sem “lezu“, abych si početla, jak to měla Keenspeed, když byla malá, resp. jak plenkovala ona (tedy jak ji samotnou “poznamenala“ její maminka) a ono “prd“, zapomněla se zeptat….
Možná jsem byla ve “své“ době staromódní nebo moc moderní, nedovedu to posoudit, ale všechny děti jsem měla v roce bez plen přes den. Na nočník jsem je dávala od chvíle, kdy se naučili sedět. Nejstarší dceři bylo nedávno 18, nejmladšímu synovi je 9 let. Taky jsme prodělali období, kdy se vztekali na nočníku, odmítali na něm sedět, tak jsme prostě na týden posazovali jenom panenky, plyšáky a podobně, když je “vzteklá“ přešla, tak jsem tam zase posazovala je. Když se to trochu naučili, tak jsem jim plenu sebrala a doma chodili v punčocháčích, já jsem prala a převlékala. Občas jsem měla pocit, že nic jiného nedělám. Ale protože jednorázové pleny byli pro mě drahé, děti se to učili v klasických látkových a řekla bych, že ty je i po čase studili, byli těžké, vypadali jak mravenec, plenu skoro u kolen. Myslím že je to nijak nepoznamenalo. Vím, že teď se děti na nočník posazují mnohem později než dřív, řekla bych že je to každé rodiny věc, jak si to zařídí. Každá maminka se snaží vychovávat dítě co nejlépe a to jestli se její dítko naučí na nočník před prvním rokem, v průběhu druhého roku nebo později na to vliv nemá. Až půjdou děti do školy, tak už nikoho nebude zajímat, v kolika měsících bylo dítě bez plen (i když v pedagogicko psychologické poradně se mě na to ptali).
Fajn postřehy 🙂
Padmé jsem ráda, že jsem tě rozesmála :-)))))))))
Já stará skleroza jsem se mamky zapomněla zeptat,
O bezplenk. metodě jsem taky četla, já bych na ni určitě neměla trpělivost,
na Rodině psala slepá maminka, že ji používá, tak to klobouk dolů.
Jediný co teď občas poznám na malým je když tlačí 🙂 , jinak ho nezkoumám.
Ivi, já jsem prý byla v 1.roce bez plíny i na noc, no byla jsem šikovná:)))
Následky to na mě fakt nezanechalo:))))
Já se můžu vyprdnout na nějaké názory, je mi jedno jestli má umět chodit na nočník v 1.roce a nebo ve 3.roce…….záleží spíš na povaze dítěte……..dítě musí chtít, musí mít snahu, trpělivost a učenlivost, bez toho je nějaké učení na nočník prd platné:)))
U malé jsem to řešila před 1.rokem, byla šikovná a na nočníku seděla, tak proč ne, že?
Bez plíny byla ve dvou i v noci, chtěla to, páč si zdělávala plínku, tak jsem se na to upla a s její pomoci jsme to zvládli i v zimě:))))
U malého to neřeším, není moc učenlivý a trpělivý sedět, zkoušela jsem to, ale utíká z nočníku, takže to nechávám tak a říkám si, že v létě se to snad naučí…….je mu 16.měsíců nyní……byla bych ráda, kdyby si tam třeba sedl a vyčůral se, ale nechce, takže to nehrotím:))))
Holky, k té bezplenkové metodě – hodně jsem o tom četla a přijde mi to zajímavý. Nijak to neodsuzuju, spíš ty matky obdivuju, protože to mají vychytaný a prostě poznají, kdy se dítěti chce čůrat (kakat). Třeba moje mamča to od narození naší malé na ní taky poznala. Asi je to tím, jak dřív opravdu vyvářeli haldy plen a snažili se děti co nejdřív naučit na nočník, tak to ty mamky měly vychytaný.
Moje mamča prostě koukala na naší malou, který bylo 14 dní a říká: bude čůrat. A já prostě viděla ležící mimino,které nehlo brvou. Za chvíli říká: Přebal jí, ať není v tom mokru, čůrala hodně.
No můžu říct, že jsem z toho byla dost dlouho špatná, že to na vlastním dítěti nepoznám.
Tak já se budu taky muset na podrobnosti zeptat. U nás se moc drsné praktiky v rodině nepěstovaly nikdy.
Lussy, vyřvání dětí, to nedělaly ani babičky ani naši. Nechápu, jak to mají někteří rodiče srovnané v hlavě, ale instinkt a cit musí snad člověka vést k tomu, že tohle dobré není. Napsala jsi to úplně přesně. Citově se to na člověku musí podepsat.
Zavo, o “bezplenkové metodě“ jsem už taky slyšela, dělá to jedna moje známá. Nechápu, k čemu je to dobré. Má roční dítě, to si někdy řekne, někdy ne. Nosí látkovku a párkrát za den se do ní vyčurá. Neřekla bych, že takové děti jsou úplně bez počurání dřív než ostatní. Bude to asi jako za nás, dítě se odchytává, občas si říká, občas ne. Jen je to zahaleno v nějaké jakoby nové teorie.
Dost mi vadí, že se to dává dohromady s nošením dětí a eko myšlením. Pak to vypadá, jakoby dítě s látkovkou a ve vaku mělo mamku pomalu fanatičku.
Keen, to je dobré téma 🙂
Za mě – prý jsem se naučila na nočník brzy, moje tři holčičky taky, ta poslední “až“ ve dvou letech, a to opravdu ze dne na den – prostě se jeden den rozhodla a od té doby je bez plen ve dne i v noci.
Moje trauma z dětství mi spíše připomněla Lussy – v prvním roce života jsem byla dlouho v nemocnici, na ortopedii, ale tam jsem dostala zápal plic či co, takže se léčba o dost prodloužila, a samozřejmě jsem tam byla sama. Mamka mi vyprávěla, že když si mě brala zpátky, že už jsem ani neuměla plakat – prostě na můj pláč nikdo ze sester nereagoval…. dodnes jsem “nedomazlená“. Manžel se mi někdy směje, ale snaží se mi to vynahradit :-))
Keenspeede, docela jsi mě pobavila – svou řečnickou otázkou a dokonce i rozesmála – svým komentářem. Za to Ti musím poděkovat: díky.
Osobně si myslím, že tenkrát byla opravdu jiná doba – a to myslím ve všem, látkové pleny se vyvářely v obrovském hrnci na kamnech, mateřská dovolená byla podstatně kratší než teď, např. u nás se chodilo do školky (do té první třídy) ve dvou letech (já taky nastupovala jako dvouletá) a zřejmě by bylo nemyslitelné, aby učitelka “plenkovala“ patnáct dětí…
Prostě všechno bylo jinak.
Maminka nás dávala na nočník od té doby, co jsme začali sedět (sami). Žádné přivazování (to mi přijde “ulítlé“).
Nikdo z nás nijak traumatizovaný nebyl a není (tedy doufám) a ani jsme se nepočůrávali (později) a nepočůráváme (no, třeba jednou zase budem..).
No a já jsem malýho zkoušela dávat na nočník na roce a půl a malý brouček se mi obloukem nočníku vyhýbal (s dvoumetrovým odstupem ho obcházel). A když jsem ho chtěla posadit, napnul nožičky v kolínkách a posadit se nenechal. Nočník jsme tedy víceméně překročili a začal chodit rovnou na záchod.
Ve dvou letech byl bez plenek.
Tož tak u nás.
Posoudit, zda na mě nechalo následky zrovna předčasné posazování na nočník by musel asi opravdu někdo kompetentní a i ten si myslím, že nedokáže určit, co moje problémy způsobilo. Nepomočovala jsem se, trauma, které bych si uvědomovala nemám. Záda dnes bolí každého, i moji 19tiletou dceru, kterou jsem učila na nočník až od chvíle, kdy to zádíčka zvládla a sama seděla. Co když časem zjistíme, že škodily papírové pleny?
Mě v poslední době zarazila spíš tato novinka. Kolegyně porodila asi před 4 měsíci, je zastánce bio a eko a nošení dětí v šátku atd. Neznám to, tak nevím, co to všechno obnáší. Schází se s ostatními stejně zaměřenými maminkami a konzultují a snad jim někdo i přednáší.
K věci: tahle kolegyně často se svým mimískem chodí na své bývalé pracoviště. Snad hned po šestinedělí přijela s kočárkem, pod kočárkem nočník. Sundala mimískovi kalhotky, chytla nočník mezi kolena a mimíska na něm přidžovala. Prý, když si nezvyknou, že se čurá a kaká do plínek, nebudou to dělat. Neumím si představit, jak pozná, kdy posadit. A tak se ptám – máte někdo zkušenosti nebo informace?