Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Maminkou v každém věku
Na úvod bych chtěla tlumočit, co napsala mamia v jiné diskuzi a co bylo popudem k založení této diskuze:
Docela by mne zajímalo, jestli sem na VD chodí také nějaké „starší“ maminy které, jako třeba já v pětapadesáti musí řešit počínající puberťácké nápady a úlety svého ne vnuka, ale syna. Přiznám se, že někdy je to nad mé síly a hlavně nervy. Ale vždycky, když mne to přejde, musím se tomu smát a tím víc si uvědomím, jak jsem šťastná, že ho mám. Možná by to byl námět na novou rubriku.
Tím vás nechci separovat bokem od ostatních, spíš vytvořit jakýsi prostor pro setkávání, kde si budete moci vyměňovat své zkušenosti, dojmy, pocity. Určitě vás ale rády uvidíme i v ostatních diskuzích.
Trošku jsem diskuzi přejmenovala – podle návrhu od radky2.
Můžu Vám jen závidět, že to ještě jde u mě by to už asi bylo komplikovanější.Taky to už nějak neřeším, že mám ty vnoučata asi tak. Já hodně hlídám jednu vnučku ta bydlí tady a tak to není problém a ta druhá bohužel bydlí daleko a tak to nějak nejde, ale až bude ten vnouček větší tak si ho ráda vezmu. Když dcera přijede tak ji ho také pohlídám, chce jít někam za kamarádkama.
Tak ja mela prvni v 19(Karolinu) druhe jsem mela ve 23letech(Terku) a ted mame treti holcicku Leontýnku a ti jsem mela v necelych 34 letech a klidne bych mela jeste jedno,protoze na jednu stranu je mi lito ze by mela Leontynka vyrustat jako jedinacek.Ale to vse ukaze cas driv jak za tri roky by to urcite nebylo.
A jeste nejsme s manzelem az tak uplne rozhodnuty
Tak já se hlásím jako Radka do všech věkových kategorií matek – začala jsem v necelých 21 a skončila ve 36.
Každé období mělo svoje plusy i minusy a celkově jsem (zatím 🙂 ) moc spokojená, že jsem do mateřství šla – s každou slečnou.
Ale na válku hormonů (to je krásně řečeno) se tedy docela těším :-))
ahojky taky se hlásím k těm starším první dceru jsem měla v 19letech druhou v 21letech třetí v 25letech kluka v 37letech a poslední ve 40letech užila jsem si každý těhotenství sice poslední byla císařem užila jsem si miminka mám za sebou tři puberty dvě v pohodě třetí horor a tet je z ní supr holka na pokec srandu čekají mě ještě dvě puberty ale vše se dá zvládnout ta nejstasrší jestli vše dobře dopadne tak koncem měsíce bude těhotná jdou s manželem na umělí oplodnění tak budu snad už i babička a na to se moc těšim miminko si může pořídit v každém věku jak se na to cítí žena tet je mi 42let klidně bych si mimčo pořídila ale otevřela jsem si malí obchůdek s dětským sekáčkem z anglie a malinkou cukrárničku tak už počkám na vnoučátka
Já říkám, být tak o těch deset let mladší tak bych klidně ještě další měla, každý je jiný a je pravda, že moje teta je ode mě jen 9 let a od starších bratranců to jsou tři roky. Také mám už vnoučata a přešla jsem z jednoho do druhého a také mi nedělá potíže ty vnoučata hlídat, což třeba moje matka měla, bála si vzít po 14 letech do ruky malé dítě a prostě na hlídání si je vzala až se nepočůrávaly a uměly se sami najíst.
nešlo by místo v pozdějším napsat v každém?:-))
já jsem asi taky ta kategorie. i když první dítko ve 21, poslední v 35ti. ale pozděj bych už do toho asi nešla, podle mě těch 35 je tak rozumná hranice.
Také jsem zástupkyně starších maminek a vůbec mi to nevadí.Myslím si,že si to užívám.Je mi 45 let a syn má 4 roky,takže když mu bude 14 mě bude 55let.Docela si ty pubertální výstupy dokáži představit,mám tři starší děti 26,25 a 22let.Také mám i dvě vnoučata a je to někdy docela sranda jak si lidi myslí,že jsem babička svého syna.
Já jsem zástupce opačného pólu – jsem dcerou starších rodičů.
Tuhle jsem s tátou slavili kulatiny (už je to pár let) – nazvali jsme to “rodinnou stovkou“ (a mám ještě mladšího bratra).
Na gymplu jsem si uvědomila, že mí nejstarší sourozenci jsou +/- ve věku rodičů mých spolužáků.
Základní rada mojí mamky do života ženy bylo: děti maximálně do 35 let.
Sestry se toho drží, já ve skrytu duše doufám, že se nám třeba ještě podaří to pravidlo porušit (i když můj choť poslední dobou vede skoro stařecké řeči a hovoří o únavě z našich pětiletých princezen).
Já měla dceru v 37 a určitě bych neměnila. Nyní ji bude sice už 14 a mě 51 a tak si to také nějak užívám, ale nevadí. Ty nejstarší jsou už z domu a tak jsem ráda, že je doma živo. Moje babička měla poslední ve 42 letech a také to nebránilo ani mému dědovi v 50, že má novorozeně doma a jak se s ní chlubil v tanečních, když mu říkali, že má hezkou vnučku a on hrdě to je moje dcera. Mě se to také stälo, že jsem jela s malou v kočárku a potkala bývalou spolupracovnici a ona na mě, jé ty jsi babča a já pak ne to je moje i v obchodech jsem se s tím setkala, že dceru posílali za babičkou a já z toho měla jen legraci.