Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Trapas jako ještě nikdy!
Holky musím vám sem vysypat, co se mi dneska stalo :o)))) Přivedla jsem “nevědomě“ Sárinku do školky o hodinu dřív, už v 5:40 hod.!!! Hned vysvětlím, jak k tomu došlo, ale směju se ještě teď :o))) Včera večer mi malá shodila na zem mobil, vypadla z něj i baterie, takže jsem musela znovu nastavit datum a čas. Budík jsem už měla nastavený předtím, na 5:38. Jenže po pádu mobilu jsem pak špatně nastavila časové pásmo a ráno jsme vstávaly už ve 4:38!!! Nejhorší je, že mě absolutně nic nevarovalo. Ono se už trochu rozednívalo, nebylo sice tak světlo, ale přesto. Na hodiny jsem koukla, ale člověk více sleduje velkou ručičku, tu malou už míň. No trapas jak hrom, chudák malá, já jí skoro nadávala, že je nemožná, že neumí ráno vstát (ona ale ani jindy nevstává), no a teď: Přijedeme do školky a dole mi jen “bzučák“ otevřel dveře. Došly jsme nahoru a slyším kuchařku: “Evičko, to jsi ty?“ Měla na mysli učitelku. Ani to mi nezapálilo! Odevzdala jsem Sáru kuchařce a jen se ptám: “Copak, jdeme brzo?“ A kuchařka jen tak udiveně: “Ale né, nejdete, to je v pořádku..“ Tak jsem se rozloučila, a až dole v autě si říkám: “Je to normální? Bude sedm a tady nikdo není?“ Podívám se na tachometr, kde jsou i hodiny a v tu ránu jsem věděla, která bije! Okamžitě jsem vylítla znovu do školky a nejméně 5x jsem se kuchařce omlouvala, a vyprávěla jí tu příhodu. Smála se a byla úúúplně v pohodě. Mě to holky netrklo už proto, že tam ráno běžně zastupuje ředitelka po té šesté hodině, když třeba učitelky potřebují přijít později… No ještě teď se stydím a dnes určo skončím dřív a bobka si odvezu už po spinkání. Učitelce se dodatečně omluvím :o)))
Holky, věřím, že tohle se ještě nestalo nikomu, nebyl-li to den, kdy se zrovna měnil čas…. No, mám toho poslední dobou v práci až moc! ;o)))
to je legrajda 🙂 , i ty další postřehy ze života….
Jé, Inori (nebo lnori? Nikdy nevím :-)) to se stalo kámošce v Brušperku: říká řidičovi: 1x Brušperk střed a ona na ni: “No tak tady jsme a kam chcete teď?“ Nebo tatáž kamarádka se v Ostravě usmívala na přechodu na řidiče tramvaje a pořád ho pobízel, aby jel, že ona počká, a on ji s úsměvem odkázal na semafor, který mu ukazoval červenou. Tak sklopila oči a přešla 🙂 Taková malá blondýnečka to bývala, si ji pamatuju dodnes.
Inori,to se mě v práci stává často:))))
Řeknou: Sokolov a já :tam jsme,takže kam to bude dál:))))
Koukaj na mě a nechápou:)Někdo má opožděný reflex a trvá dlouho než jim to dojde.
A holky,jsou to většinou študáci 15-17 let:))))))))
Takže o věku to není:)
Jé, Piškotko, to se mi stává pořád, mám radši digitál .)))
Jinak mně se včera stalo, že jsem jela vlakem domů a na Zbraslavi říkám, že chci jet na Zbraslav. Pán u pokladny řek, že je to zadarmo, tak si prohlížím drobný v dlani, přemýšlím, že to má přece stát 14 korun, pán opakuje, že je to zadarmo .. tak napodruhý už mi to došlo .)))
Piškotko s věkem to nemá co dělat:))))))
Máš období roztržitosti,zastav se,pořádně se nadechni a dej relax.
Když nic horšího,to se stává i vlepších rodinách:)))
A možná by se móda rozdílných ponožek ujala:)))A můžeš tvrdit,že ve světě se to už dávno nosí:)
Holky a když jsem tam naklusala po zjištění kolik je doopravdy hodin, tak Sára se mi smála, seděla tam samotinká u stolečku a paní kuchařka se jí šla věnovat. No, já to ještě stále vstřebávám, uvidím, jak je pobavím odpoledne :o))
A to před 4 dny jsem měla další trapas, kdy jsem si ráno potmě nasadila dvě rozdílné ponožky, ani při obouvání jsem si nevšimla, tak jsem malou ve školce v to ráno jen tak vnutila do dveří herny a upalovala domů pro jiné ponožky. Něco se se mnou děje… a to je mi teprve slabě přes 30!!!
Piškotko, to je krásné… U nás by nám v tuto dobu nikdo nezabzučel… Minulý týden jsme dorazili do školky už v 7:30h a byli jsme tam první. Tedy Adámek jako dítě první, jedna teta tam už byla… 🙂
Piškotko tak to se vám opravdu povedlo:-)))
Ale mému kamarádovi se zas povedlo,že po nějaké akci se vzbudil v pět odpoledne a jelikož to bylo na podzim ani šero ho nevarovalo a normálně dojel do práce a chtěl dělat ranní vizity a myslel si,že je prostě ráno:-))
Tak si ten delší den pěkně užijte..Zuzina
To se Ti povedlo:)
Já takhle hnala s Martinem do jeslí,ale to byla změna času.K tomu sem potkala známýho a on udivený kam se ženu po pátý ráno se sporťákem a klukem? A jelikož to byl známý homorista,jen sem mu řekla : jó po pátý určitě.
Jesle tmavé a já v šoku,že sestřičky zaspaly a já nebudu stíhat autobus do práce.
Kamarádka mi dala klíče od bytu,abych jí tam trochu větrala a kytky zalívala,byt byl u jeslí tak sem tam zapadla a oknem koukala,kdy se v jeslích rozsvítí.
No sestřička mě uvítala se slovy: Vy jste tu dneska brzo a já radči pomlčela,že ubohé dítě jsem vyštvala svou blbostí z postele o hodinu dřív:)
Ale když nejde o nic horšího….No budeš muset trochu slevit v tom shonu:)))))
Ještě možná doplním mé aktuální zkušenosti se vstáváním.
My jsme celá rodina spíš sovy.
Já vstávám ráno jako první.
Osprchuju se, pustím holkám CD na probuzení a jdu vařit čaj.
Pak jdu vytahovat holky z postele.
Tak to fungovalo ještě nedávno.
Poslední dobou na mě holky číhají za dveřmi koupelny nebo jdou rovnou dolů se oblékat – dvakrát týdně totiž odcházím dřív, nebudím je.
A ony mi chtějí každý den před mým odchodem dát pusu a zamávat.
Před pár dny měl manžel nějakou “divnou náladu“ a “potřeboval“ asi o půlnoci cosi akutně “vyřešit“. A docela přidával na hlase.
A holky to asi probralo a byly tak zblblé, že lezly z postýlek, šly na záchod a chtěly se oblékat do školky.
Dalo mi hodně práce je přesvědčit, že je noc a já nevstávám, ale jdu právě spát.
;o)