Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
co nového
Pár dní jsem tu nebyla, a protože občas něco o nás někam napíšu a je to roztroušené, udělám takové shrnutí, začnu těmi horšími zprávami a skončím snad vesele.
1. Malá bojkotuje nočník, takže jsme se musely vrátit k noční pleně, jelikož ho nechce ani v noci a po druhém povlékání v jednom týdnu jsem rezignovala. Jediná situace, kdy si sedne v klidu na nočník je, když dělá, že jede na motorce. :o(
2. Stále čekáme na poslední čtyřku zub, ale fialové otoky už nemá a probíhá to vcelku v klidu.
3. Podala jsem žádost o rozvod. Manžel k nám přestal jezdit a už ani nevolá.
4. Maminka se stále neozývá, ale už to hodnotím jako věc, která mi rozhodně neškodí. :o))
5. Mám spravený, uklizený počítač, experti si to převedou do své mluvy, já to neumím.
6. Začala jsem cvičit s dětmi. Pronajala jsem si tělocvičnu u nás a ještě o dvě vsi dál, v té vzdálenější vsi se to pěkně rozbíhá, u nás chodí maminek málo, nejspíš to zruším, protože můj čas je drahý. :o)) Ale mám z toho příjemný pocit, malá přijde mezi děti a moje investice je jiná než finanční.
7. Daří se mi sbírat podpisy i tam, kde bych to nečekala, navíc mě to baví.
No a to je asi vše, ještě snad radostná zpráva je, že už si dokážu představit s někým být, ale pořád ještě převažuje, že samotné je mi dost dobře.
Lien, Sonča : hrozný to je, ale myslím si, že když už chce dítě vytěsnit, tak 100%.
A ne , že si vzpomene 1x za měsíc, zblbne chudáka dítě, naslibuje hory doly a pak čau za půl roku!
To si myslím je ještě horší, než když se ho vzdá úplně.
Protože pak si to dítě v různých intevralech může myslet, že ono něco pokazilo a proto tatínek nepřijel.
A maminka si pak musí vymýšlet 1000důvodů, že ne, že prcek za nic nemůže.
Sončo přesně tohle nechápu, i kdyby nedej bože měl malou třeba on, chtěla bych s ní být co nejvíc, asi to prostě ženy prožívají úplně jinak než muži, nebo je to člověk od člověka.
Lien,
držím pěsti, ať je pozitivních zpráv příště víc.
Jinak manžela nechápu, zrovna jsme to řešily s kamarádkou, jak chlapi dokážou okamžitě vytěsnit své děti ze života a přestat se o ně starat i finančně. Jako žena tohle asi nepochopím, chtěla jsem je, jsou napůl ze mě, jsem s nimi každý den a nedokážu si představit, že bych o ně najednou nestála.
Co se petice týče, taky pár podpisů z kurzu, část už podepsala na brněnské přednášce o očkování, prý tam bylo kolem sta lidí.
Sonča.
Lien, díky za zprávičky a díky za to, že jsi to napsala takhle pěkně sem. Nebyla jsem tu pár dní a nestíhám zpětně všechno pročítat, tak jsem ráda, že jsi to vyřešila takto.:-)
Tvoje malá je šikovná a s tím nočníkem si vůbec nelam hlavu, to přijde samo, uvidíš.:-)
No a komentář k Tvému osobnímu vývoji 😉
Myslím si, že je všechno v naprostém pořádku, to, že jsi zpočátku říkala “nikdy“ a teď už připouštíš “možná někdy“, je známka toho, že jsi z nejhoršího venku a je to na dobré cestě… 🙂 Nehledě na to, že nový vztah přichází téměř vždy v okamžiku, kdy ho nečekáme (nebo neplánujeme) a je tedy nejlepší nechat všemu volný průběh. Nedá se to ani uspěchat, ani popohnat.:-) Až se Ti rozbuší srdíčko a tělem proběhnou mravenečci, poznáš to a budeš vědět, že “v tom“ lítáš.:-) Moc bych Ti přála najít spřízněnou duši.
Holky, děkuju moc. Zvědavice jedny. :o))))
Tak na vysvětlenou, nikoho nemám a neplánuji, ale zatímco ještě nedávno to bylo UŽ NIKDY NIKOHO, teď je to kdyby se našel někdo hodný, slušný, kdo by o NÁS opravdu stál, tak proč to NEZKUSIT. Už vím, že neudělám znovu stejnou chybu a nevrhnu se po hlavě do něčeho, rovnou se sestěhovat atd., ale třeba na večeři, do kina, zoo, proč ne. A jestli mě na to přivedla kachna?? Mari asi jo.
Matildo manžel asi myslel, že to bylo bububu a že se za pár měsíců vrátí, takže jakoby jevil zájem o nápravu, ale pouze slovní, skutek jaksi utekl. Omluva byla to nejvíc, co dokáže vyplodit, o psychologovi, poradně nebo tak ani slyšet, protože on problémy nemá a ani za těch půl roku se to nezměnilo. No a mě je tak dobře, že nenalézám jediný důvod, proč něco vracet. Když tu byl naposledy, tak jsem mu řekla, že žádost podám a od té doby nepřijel a jednou jsme spolu mluvili a byl příjemný jak osina v zadku. Už mě to ale nebolí. :o)
Kenn, doufám, že ses ptala ty, jak mě to napadlo? No protože jsem jezdila cvičit a dávala 95 za lekci. Chodím s malou už přes rok, tak něco pochytíš, něco sama umíš a napadlo mě proč to nevyužít, chodit dál mezi děti, ale zadarmo a ještě třeba nějakou kačku dostat, ale zatím spíš jen zaplatím pronájem, ale i to mi stačí, navíc mě to baví a když ti na konci maminka řekne, že to bylo skvělé, tak je to vážně super pocit.
Lien, mě se ty zprávičky líbí a moc, už jsi to i probírala v plkárně………takže se zastavím u nočníku, neboj, malá opět začne, teď prostě bojkotuje a zkouší, takže určitě bez plínek bude…… i tak je Anička moc šikovná:))))
No a mé pozastavení bude stejné jak u Matildy, co ta polsední věta???? Hm, co nevíme????? To bude ta kachna, že???? Ale mám z tebe opět radost, že jsi nerezignovala na společný život ve dvou a určitě doufáš, že opravdu nějaký přicválá na tom valachovi:))))
Držím ti palce, ať se máš pořád líp a líp:))))
Lien : tvoje zprávičky jsou milé
Držím palce s cvičením, jen tak dál, jak tě to vůbec napadlo??
Jestli o tom píšeš v plkárně, tak tu já nestíhám číst.
Příbuzný si člověk nevybírá a někdy je ti bližší a víc pomůže někdo “cizí“ než vlastní krev.
Nočník se časem zase vrátí, i tak je malá moc šikovná.
Elimu se někde “ztratila“ dolní druhá dvojka…. dlouho už má nahoře 4 zoubky a dole jen 3, a ten 4tý nikde :-),ale naštěstí nás to netrápí tak jako vás.
Ale teď už budete mít od zoubků chvíli klid,ne??
Myslíš, že manžel jako už nepřijede vůbec?
Já tak nějak čekám na reakci mého ex – až nám přijde obálka od soudu, že máme stání ohledně svěření do péče atd. nějaký zkrat předpokládám.
I ted je to s ním 50% na 50%, někdy dobrý, jindy má šílenej ústřel a je na zabití.
Každopádně držím palce at s malou nestrádáte.
A že by ti nevadil jiný mužský element :-)))))), jsme na tom podobně… ale taky to nějak neřeším, mám kolem sebe aspon kamarády – chlapy – a toho jednoho “nápadníka“ se seznamky 🙂
Držíme s Elim palce, ať všechno dobře dopadne a máte se s malou fajn.
Lien.
Mě malá taky kolem toho 16 měsíce nechtěla na nočník,ale trvalo to tak 1-2 měsíce.Pak chodila už pravidelně.Co se týká toho cvičení,tak to je příjemné odreagování pro děti i maminky.Jen tak dále a ať Ti jich na to cvičení chodí víc a víc.Já vím,že jsi tu někde psala,že ten rozvod dotáhneš do konce a že si manžel myslí,že ne a že s Tebou nebude chtít mluvit.No uražená chlapská ješitnost.Je dobře,že už si připouštíš,že je možnost dalšího mužskýho.Člověk se bojí,aby ten další vztah nedopadl stejně.Ale věřím, že jednoho dne potkáš někoho kdo Tebe a i malou bude mít rád.No Ty buděš štastná.
Lien, ty šibalko:-) Co ta poslední jen tak ledabyle hozená do placu větička? :-)))
Anička se k nočníku zase vrátí, neboj se, tohle dělají všechny děti, slyším stesky maminek ze všech stran. Hlavně nic nehrotit a snažit se jí vyhovět, protože ona přijde na to, že bez plíny je jí prostě líp. Ono se to ani hrotit nedá, tady u toho nepomáhá nic než nenásilně zkoušet a obrnit se trpělivostí.
Zubatka malá, ta už si s těmi zoubky užila trápení, tak ať jde už všechno líp. No a k tomu rozvodu – čekala jsi takovou reakci nebo jsi překvapená? Já totiž teď nevím, jestli jsi někde psala, co a jak, jak manžel reaguje na návrh rozvodu, jestli projevuje spíš zájem, aby to takhle zůstalo nebo se chce rozvést taky, nebo to nechává všechno na tobě? Protože tahle reakce na mě působí,že se teda naštval…
Lien, maminka, dokud se nebude chovat jako maminka, tak ať se radši neozývá. Budu poněkud hrubá, ale takovou babičku malá nepotřebuje, někdy je opravdu lepší žádnou než takovou.
Ohledně cvičení ti moc fandím, ale to už jsme probraly v plkárně.
No a teď budu čekat na vysvětlení té mé první otázky:-)
Ahoj Lien.
Taky tě zdravím. 🙂
S tím nočníčkem to je vcelku běžné. Chvilku to jde a pak zásek. Počkej do léta, až bude malá běhat i venku na lehko, určitě to půjde!
Cvičení je skvělé! U nás taky bylo, chodila jsem s malou. Asi od 2 let jsem chodila i do takového klubu. Bylo to vždy dvě hodiny, dopoledne, 1x za týden. Nejprve se šlo cvičit, na půl hodinky do přilehlé tělocvičny. Pak se malovalo, nebo něco vyrábělo a následovalo samostatné hraní v dobře vybavené herně. Na závěr byla společná hra s “učitelkou“, ale zapojovaly se i maminky. Bylo to super a mé malé to opravdu hodně dalo.
Cvičení bylo taky skvělé. Nešlo snad ani o klasické cvičení. Cvičitelka říkala říkanky, děti opakovaly a u toho se protahovaly. Jistě znáš, myslím takové ty říkanky, kdy do děje zapojuješ i ruce, nohy atd. Např. Brambora, Brouk aj.
Děti dělaly kolo mlýnské, zajíčka atd. Dále se vytáhlo nářadí a vznikla tak pro děti skvělá opičí dráha. Zavěšením lavičky o žebřiny, švédská bedna byla jako domeček, kruhy jako houpačka a vůbec, bylo to příjemné i pro nás, maminy.