Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Jak poučit děti o nebezpečných \"cizích lidech\"?
Omlouvám se za krkolomný název, už ho tu chvíli sumíruju a pořád se mi nedaří, aby byl stručný a výstižný zároveň.
Asi tušíte, kam mířím. V úterý se cestou ze školy ztratila devítiletá holčička, včera večer ji našli mrtvou a policie to řeší jako vraždu. Taková zpráva otřese snad každým rodičem. Jenže co s tím?
Není možné mít děti nonstop pod dozorem, navíc by to ani pro ně nebylo prospěšné, protože celý život je nikdo hlídat nebude. Jakým způsobem poučujete děti o nebezpečných “cizích lidech“? Co všechno je dobré jim říct a co je zase lepší až tak moc neřešit, aby se pak nebály jít ráno do školy?
Svému synovi často opakuju, ať se nebaví s cizím lidma, ale co když to nebude cizí člověk ?? Je to hrůza. Syna doprovázíme do školy a odpoledne ho i vyzvedáváme, abychom měli klid, ale když si běhá venku s kamarády, tak se o něj bojím a často koukám z okna, kde je. Nedávno šli s kamarádem jen přes silnici do cukrárny a málem je na přechodu, když měli zelenou a pěkně přecházeli, zajelo auto, které tam vjelo. Málem mě kleplo. Nebezpečí číhá všude.
Největší průšvih je, že dětem někdy bývají paradoxně nebezpečnější “vlastní“ lidé než cizí. Tu holčičku z Klášterce napadl příbuzný. Jak tohle může dítě vyhodnotit jako nebezpečné? Nijak. Dokud se to nestane, tak tomu nikdo nevěří. Nejvíc týraných a zneužívaných dětí je ve vlastních rodinách. Tohle by se mělo důsledně vysvětlovat už ve školce, ve škole, že nikdo by se tímhle způsobem neměl k dítěti chovat, ani vlastní strejda, otec, matka apod. A následně všem stížnostem, nebo různým náznakům v chování dětí věnovat maximální pozornost a snažit se jim pomoct. Co je platné něco řešit, až když např. 15letá holka uteče z domova, protože už to tam nevydržela a ulice je vlastně záchrana před vlastní rodinou.
Tak mi v pátek přišla od A. sms – Mami, přijď pro mě do jídelny. Nechci jít sama. Mooc se bojím.
…a to nechodí žádnýma temnýma uličkama, ale jde domů kolem školy. Nakonec si na obědě odchytila kamarádku, se kterou mají stejnou cestu, tak jsem pro ni letět nemusela.
Ráno taky čeká na M. až se vypraví, i když jde stejným směrem spousta dalších dětí. Tak snad se to časem srovná.
Tak u nás je spíš problém rozeznat lidi bezpečné od nebezpečných, tak jsem holkám vytvořila takovou aktivitu, stáhla jsem obrázky různých bezdomovců, opilců, pankáčů apod. a pak “normálních“ lidí, uniformovaných atd. a učíme se rozeznávat kam bychom pro pomoc mohly jít, kam nikoli.Holky ví, že pokud by je někdo násilím někam tahal, musí zkusit jakýmkoli způsobem na sebe upozornit, taky máme pravidlo na dohled, doslech a právě se učíme poznávat koho v případě nouze požádat o pomoc, koho raději ne. Pokud by je na ulici někdo oslovil a chtěl si povídat, ví, že by bylo nejlepší jít do obchodu, případně do MHD nebo do větší skupinky lidí a tam to někomu bezpečnému oznámit, ale snad by stačilo to, že se přesunou např. do obchodu.
Zatím jsou hodně malé a jsou pořád se mnou, tak jen hodně připomínám to pravidlo na dohled, protože mají občas tendence např. v marketu se schovávat za regály apod.
JInak mi úplně nejbezpečnější přijde takové věci nezhmotňovat ve své mysli.
(Citováno od Lien z 12.9.2014 10:45)Lien, předně zdravím, dloho jsem tě v žádné diskuzi nepotkala.
Zajímalo by mě, do jaké skupinky sortuješ bezdomovce a pankáče? Mezi potencionálně nebezpečné? Proč? Mě to přijde divné, takový na první pohled odlišující se člověk může být naopak tak všímavý, ochotný a pohotový, že by dokázal v případě nouze pomoci lépe než kdejaký jiný, na první pohled běžný člověk. Opilého člověka si zase i dospělák snadno splete s nemocným člověkem, který má třeba vrtkavou chůzi a nemůže za to. Ukazovat dětem obrázky lidí o kterých si předem myslím a které dopředu onálepkuji jako “nebezpečné“, mě zrovna u tebe hodně překvapuje.(Citováno od Peťka z 12.9.2014 22:28)
Peťko, také zdravím, dlouho jsem tu nebyla.
jojo, to je fakt, ale na druhou stranu je pro mě mnohem jednodušší ukázat holkám potenciálně bezpečnější lidi (policisty, řidiče, prodavačky….), než jim vysvětlovat, že i bezdomovec nebo kluk s dredama může být OK. Že bezdomovci jsou většinou ožralí=nebezpeční v našem blízkém větším městě platí v 90% případů, takže taková filozofická debata s tříleťákem mi prostě přijde zbytečná, i když vím a rozumím tomu, že může požádat pankáče, který mu klidně rád a dobře pomůže.
Že tě to překvapuje zrovna u mě se mě v podstatě netýká ;-), ale díky za komentář, i mě to samé napadlo a promýšlela jsem to.
Tak u nás je spíš problém rozeznat lidi bezpečné od nebezpečných, tak jsem holkám vytvořila takovou aktivitu, stáhla jsem obrázky různých bezdomovců, opilců, pankáčů apod. a pak “normálních“ lidí, uniformovaných atd. a učíme se rozeznávat kam bychom pro pomoc mohly jít, kam nikoli.Holky ví, že pokud by je někdo násilím někam tahal, musí zkusit jakýmkoli způsobem na sebe upozornit, taky máme pravidlo na dohled, doslech a právě se učíme poznávat koho v případě nouze požádat o pomoc, koho raději ne. Pokud by je na ulici někdo oslovil a chtěl si povídat, ví, že by bylo nejlepší jít do obchodu, případně do MHD nebo do větší skupinky lidí a tam to někomu bezpečnému oznámit, ale snad by stačilo to, že se přesunou např. do obchodu.
Zatím jsou hodně malé a jsou pořád se mnou, tak jen hodně připomínám to pravidlo na dohled, protože mají občas tendence např. v marketu se schovávat za regály apod.
JInak mi úplně nejbezpečnější přijde takové věci nezhmotňovat ve své mysli.
(Citováno od Lien z 12.9.2014 10:45)
Lien, předně zdravím, dloho jsem tě v žádné diskuzi nepotkala.
Zajímalo by mě, do jaké skupinky sortuješ bezdomovce a pankáče? Mezi potencionálně nebezpečné? Proč? Mě to přijde divné, takový na první pohled odlišující se člověk může být naopak tak všímavý, ochotný a pohotový, že by dokázal v případě nouze pomoci lépe než kdejaký jiný, na první pohled běžný člověk. Opilého člověka si zase i dospělák snadno splete s nemocným člověkem, který má třeba vrtkavou chůzi a nemůže za to. Ukazovat dětem obrázky lidí o kterých si předem myslím a které dopředu onálepkuji jako “nebezpečné“, mě zrovna u tebe hodně překvapuje.
…Mám pocit, že je toho už nějak moc. Myslím tím podobných smutných zpráv. Dřív to nebylo, nebo se to jen nedostalo do médii?
(Citováno od Peťka z 11.9.2014 18:07)Peti, já myslím, že dnes to o moc jiné nebude, jen se k nám ty informace dostávají mnohem rychleji. Takže teď víš, že někoho hledají a slyšíš to pořád dokola, až ho najdou mihne se jen letmá zpráva (to není mediálně tak zajímavé :-(). Předtím se kolikrát asi i dotyčný našel dřív, než se to do medií vůbec dostalo, tak o tom už nebylo potřeba informovat. Teď je taky mnohem víc cest, jak se k tobě tyhle informace dostanou.
No a taky si myslím, že zde dřív ani nebylo žádoucí o takových případech informovat, aby to moc nekazilo iluzi šťastného života v socialismu 🙂
(Citováno od Petra z 12.9.2014 08:09)
Ano, přesně.
Našla jsem taky jeden odkaz na Alíkovi – jsou tam stručná a jasná pravidla pochopitelná hlavně pro děti.
http://alik.idnes.cz/pravidla-bezpecnosti-pro-deti-dkv-/alik-alikoviny.asp?c=A140911_153146_alik-alikoviny_jit
Tak u nás je spíš problém rozeznat lidi bezpečné od nebezpečných, tak jsem holkám vytvořila takovou aktivitu, stáhla jsem obrázky různých bezdomovců, opilců, pankáčů apod. a pak “normálních“ lidí, uniformovaných atd. a učíme se rozeznávat kam bychom pro pomoc mohly jít, kam nikoli.
Holky ví, že pokud by je někdo násilím někam tahal, musí zkusit jakýmkoli způsobem na sebe upozornit, taky máme pravidlo na dohled, doslech a právě se učíme poznávat koho v případě nouze požádat o pomoc, koho raději ne. Pokud by je na ulici někdo oslovil a chtěl si povídat, ví, že by bylo nejlepší jít do obchodu, případně do MHD nebo do větší skupinky lidí a tam to někomu bezpečnému oznámit, ale snad by stačilo to, že se přesunou např. do obchodu.
Zatím jsou hodně malé a jsou pořád se mnou, tak jen hodně připomínám to pravidlo na dohled, protože mají občas tendence např. v marketu se schovávat za regály apod.
JInak mi úplně nejbezpečnější přijde takové věci nezhmotňovat ve své mysli.
Tak Lůca přišla ze školy včera s očima na vrch hlavy, že říkali děti a paní učitelka, že nějakou holčičku naložil cizí pán před školou, zabij jí a našli jí mrtvou…
Ptala jsem se jí, co jim o tom povídala paní učitelka, prý že nemají věřit cizím lidem, nasedat k nim do auta atd.
No a večer před spaním hysterický záchvat, úplně se klepala, brečela a byla k nezastavení, kloudně jsem z ní nedostala co jí je, ale myslím, že to je jasný. Naštěstí dnes mají plavání, tak ráno byla v pohodě a těšila se.
zrovna jsem narazila na tento článek, tak sdílím
http://www.novinky.cz/zena/deti/347474-vychovavejte-deti-k-neduvere-radi-rodicum-odbornici.html