Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Učíte děti vracet to, co najdou?
Jsem naštvaná a zhnusená, Týnka dneska přišla ze školy s tím, že jí (nejspíše včera) ve třídě z penálu zmizela mléčná kreditka – že jí nejspíš vypadla – ale není si jistá, bohužel už si z ní nějaké dítko od nich stihlo mlíčka vybrat – a tím, že se nestěhují mimo třídy, je jasné, že jí vypadnout mohla jen u nich, penál jinde neotevírá (ani doma, tu má náhradní psací potřeby). Já ji tedy teď zablokovala. Já teda Týnu učím, aby vše co najde a není její, aby to vrátila, ale vidím, že ne všechny děti to znají a zvládají. Co vy, učíte děti poctivosti? Aby vrátily to, co není jejich, a najdou to třeba na zemi? Učíte je, že když najdou něco ztraceného, a je to navíc podepsané jménem, je správné to vrátit? Je mi z toho fakt smutno, že se takovéhle chování najde i mezi prvňáky – “Hele kreditka – tak zkusíme, jestli z ní nevydolujeme nějaké mlíčko – hele, šlo to jednou, zkusíme to i po druhý? No joo, ono to fakt šlo, a co po třetí? Nejde, mají to zablokované – no tak zítra znova…“ 🙁
nečetla jsem celou diskuzi,nicméně se nám dnes něco k tématu přihodilo.Dcera šla pro syna do školky chvilku přede mnou.Když jsem doklusala,tak prcek slzy,že mu někdo sebral obrázky co dostaly děti od p. učitelky za nějaký úkol.dal si je k věcem do šatny a pak už prostě nebyly…tak jsem ho utěšovala,ale byl přesvědčený,že mu je někdo vzal,protože je nedostávaly všechny děti.Chvilku nato se dcera zadívala na poličku naproti a na ní ležel mobil,nikde nikdo,byly jsme skoro poslední a automaticky ho vzala a šla zanést p. učitelce.Jsem přesvědčená,že ten kdo ho potom hledal,byl v tu chvíli nešťastný stejně jako Míša,jen s tím rozdílem,že pokud se pro ten mobil vrátil do školky,tak ten byl u uč.Obrázek za odměnu se určitě nevrátí….
a ještě si vzpomínám,když měla dcera asi pět let,jeli jsme vlakem na výlet.Vystupovali jsme na konečné a ona si všimla,že někdo v tom vlaku zapomněl deštník s dětským motivem,takový levnější co se prodává všude za pár korun.Trvala na tom,že vyhledáme paní průvodčí a deštník jí odevzdáme.Jestli skončil ve ztrátách a nálezech a někdo ho hledal netuším,ale líbilo se mi na dceři,že už ve svém věku chtěla situaci s nalezenou věcí vyřešit do konce a ten deštníček nenechala v tom opuštěném vlaku jen tak 🙂
Makineo, tak dřív se říkalo: Kdo nekrade, okrádá svou rodinu… Asi je to tedy v nich hodně zakotveno:-). Kšanda
Makineo, to jsi napsala krásně. V hlavě mi včera běžely hodně podobné myšlenky, ale neuměla jsem to tak dobře vystihnout + ta diskuze se nějak zvrhla úplně jiným směrem.
Semelko sikovnej klucina! 😉
Dobrou noc Meggii
tak jsem se dnes cestou domů ze školy Matesa zeptala, co by dělal, kdyby ve třídě našel desetikorunu
“no dal bych ji paní učitelce přece“ přičemž jeho tón zněl jako by mi říkal “to si snad myslíš že jsem blbej nebo co?“ 😀
Já myslím, že se tu všichni shodují, že to krádež je, že se krást nemá atd.
Mělo by se to řešit, paní učitelka by na toto téma měla promluvit s dětmi – pro ty případy, kdy to děti nevědí z domova.
Celkově si myslím, že bohužel problém je hlavně v tom, že rodiče mnohdy nejdou správným příkladem. Je k ničemu říkat dítěti, že se krást nesmí a přitom si tu a tam přinést něco “zadarmo“ z práce (zdravotní sestra náplasti, kuchařky maso, celé rodiny chodí na kukuřičné pole atd.) nebo si nechat nalezený mobil (tchýně se tím ještě chlubila).
Přijde mi, že to je problém spíše generace 45let a víc.
Mnohdy tito lidé ani nevidí na svém jednání nic špatného!
U těch dětí bych byla schovívavá v tom, že se ještě učí, jak jednat a učí se i skrze chyby. Možná, že pro spoustu prvňáků je to první situaci, kdy nemají rodiče za zadkem a jednají sami a tak to prostě zkusí.
Já jsem např. jako dítě velice dobře věděla, že se krást nesmí, naši nikdy neukradli ani toaleťák a přesto jsem jednou ukradla ovocnou dřeň v obchodě. Jak chutnala už si nepamatuju, ale dodnes si vzpomínám, jak jsem pak asi měsíc nemohla večer usnout a měla jsem tak hrozné výčitky, že už jsem to nikdy víc neudělala. Vsadím se, že naši by tehdy odpřísáhli, že jsem nic neukradla, nevěřily by tomu, protože jsem byla hodná, slušná, rozdělila jsem se atd.
Tím chci říct, že z ojedinělého úletu bych nedělala drama a nebrala to tak tragicky. Nemusí to znamenat nic o výchově, ani o dítěti.
Aha semelko tak to mas pravdu ! 😉
Meggii
meggii, pokud si najdeš můj předchozí příspěvek, tak jsem psala, že podle mne se jedná o krádež a řešit by se to mělo a opravdu to podle mě není v pořádku
jen reaguji na to, že miney zdůrazňovala to, že je podepsaná, jenže to bohužel na vůli ukrást či jinak zneužít vliv bohužel nemá … pokud někdo chce krást a vidí příležitost, tak to udělá, a věc můžeš mít označkovanou jak chceš…
Marinado,ok 😉
Meggii
Semelko “ikdyz si nekdo veci nepodepisuje“,ikdyz vec neni podepsana,presto ,kdyz ta
vec mi nepatri,tak neni moje a nenecham si ji,protoze moje neni,tim spise,jdyz vim,ze mohe neni a presto jdu a zmeuziji ji-pouziju cizi kartu s cizima penezama. To je cela veda,at uz umi dirko cist,ci neumi,pokud opravdu jeste necte a neni karta,vec jeho a on urcite vi,jeste j tomu ze ta karta jeho neni,tak jde za dospelim(ucitelkou,vychovavatelem,ci rodicem )a kartu,vec mu da,ale nepouzijeji,neni totiz jeho a tecka.
Pripada mi to tady krapet jako ze z “ciziho krev netece“ a nebo vzdyt “o nic nejde“,“delaji to vsichni“ a podobne 😉 Urcite drsny prirovnani,ale kolegyne ma super kozacky v satne,tak si je zitra asi pujcim 😉 Nebo at zlodej klidne krade v obchode,kdyz ma prece “jen“hlad,“chudak“,ale pokud je to slusny pan v saku tak to mu jednou odpustime,protoze jinak je to “hodny kluk“..to jen jeho rodice ho to v dectvi neucili protoze se preci nic nedeje.
Meggii