Diskutárna

Tak jsem našla odkaz, je tam i video.

http://www.ct24.cz/domaci/80401-kurz-letajicich-miminek-prosetri-policie/

Pěkně děkuju za odkaz na video. Tuhla mi v žilách krev. Jsem moc zvědavá, jak to dopadne. Tohle jsou matky schopné dělat se svými dětmi? Kde je mateřský instinkt?

Díky za reakce. Mě to opravdu šoklo a ještě teď o tom přemýšlím.
Opravdu to vidím jako debilitu matek. A omlouvám se, jiný výraz nemám.
Některé matky mi přijdou jako stádo, nemají svůj názor, nechají se zblbnout pro každou kravinu a jdou hlava nehlava, dítě nedítě…Jedna paní povídala…Ach jo.
Ty děti tam opravdu brečí!

Lien, kde o tom psala Lussy? Já tady její komentář nevidím.

A pokud bych mohla něco k tomu šátku. To mi vůbec nepřijde divné, naopak. Osobně mám asi štěstí na ty odborníky, ještě jsem z řad lékařů apod. neslyšela názor, že se tam dítě udusí. Naopak to odborníci doporučují.

Petro, snad se vyjádří odborníci. Doufám, že lékaři dokážou posoudit, zda to pro děti je škodlivé či není. O užitku pro ně moc neuvažuju.

Viděla……..hrůza děs běs……já bych spíš tu matku chytla za jednu ruku a zkusila s ní párkrát zatočit ve vzduchu a nejlíp, kdyby kolem dokola rostly šípkové keře……..prostě nechápu, vždyť to miminko je křehké……..to jím nevykloubí třeba ramena???? A co ten křik???? Ten k tomu patří?????
Nevím, jestli by se to líbilo těm matkám, které se nechají zvyklat úplnou debilovinou!!!!!

Chápu šátek, chápu spaní na bříšku, to dítěti neubližuje natolik, jako tohle………a ještě, to se ta matka nebojí, že jí to dítě vyklouzne při tom točení????? Katastrofální následky:((((((((

Jj, tak na ně……..už z těžkostí dělám pětileté dceři letadlo, mě je z toho špatně, točí se mi hlava……dceři se to líbí……teď nechápu, matka se točí i s dítětem, to se jí jako netočí hlava??? A pokud ano, nemá strach, že by s dítětem upadla???? Asi ne a nebo to patří k tomu cvičení……jako normálně, matka bum, dítě rozpláclé na zemi, však to je v pořádku, to patří k lítání…….jako rozlet, lítání a pak přistání na podlaze, super infantilní kurz pro maminky s dětmi:(((((((

Peťko, příííšerné!!
Děkuju za odkaz, viděla jsem ho a můžu ti říct, v životě bych do toho nešla. Já se svou nešikovností bych dítěti ublížila. Přehazování v letu na bříško, přes ruku a podobné nesmysly….Navíc byli nahé, brrr! Jako nějaký rituál nějaké sekty :-(( na mě tohle vůbec nezapůsobilo.
Není to tak dávno, co v televizi ukazovali, že např. není ani dobré pro dítě z neurologického hlediska vyhazovat ho do vzduchu, jak to spousta rodičů z radosti dělá….

je to hruza, nechapu cim to muze byt pro dite prospesne…zdravy rozum by mi nedovolil to s mym ditetem delat…a druha vec je – nebudu to delat kdyz dite rve a evidentne se mu to nelibi… jak uz nekdo psal, kdovi jak by se to libilo matkam tech deti…taky by me docela zajimal nazor odborniku i kdyz bych se jim asi zrejme neridila…

tak jsem si nazor odborniku precetla:

http://zpravy.idnes.cz/letani-miminek-ma-pomoci-proti-detske-kolice-pediatri-pred-nim-varuji-123-/domaci.asp?c=A100209_122225_domaci_ban

pokud by ten odkaz nefungoval, tak je to na idnes.cz

Já jsem video zhlédla, díky za poskytnutí, protože zmíněné zprávy jsem neviděla.
Nejhůř na mě právě působí to, že děti u toho pláčou, což by pro mě bylo vrcholné znamení nelibosti a určitě bych to odmítala dál absolvovat. Ale uvedu příklad ze života.

Když bylo naší Kačce 8měsíců, tak to byl takový pytlík, který neseděl, nelezl, pouze se převrátil na bříško a tím to skončilo, nezvládla se ani převrátit zpět na záda. Paní doktorka to jako hrůzu neviděla, ale na mou žádost nás odvelela na neurologické vyšetření. No a paní neuroložka svlečenou Kačenku popadla a začala s ní dělat něco podobného, co je v těch ukázkách:-) Kačenka vykulená očka, nic neříkala a paní doktorka se začala smát – „vy s ní nic takového ani neděláte, že“ . Výslovně zakázala vyhazování do vzduchu, ale třeba letadýlko, nebo vzít za nožky a zvednout hlavičkou dolů a pohoupat, nechat, aby ručičky instinktivně šly napřed na podložku a dělaly oporu při dolehu, dělat trakař, aby byla nucena zapojovat různé svaly… Ale na druhou stranu upozornila na zvedání miminka za ručičky nad podložku, to může vést k vykloubení ramínek, nejsou k tomu uzpůsobená…
S Kačkou jsme to do té doby neprováděli, protože od narození tak moc ublinkávala, že se neustále přes den v noci dusila. Zacházeli jsme s ní jako ve vatičce a čekali, až se s tím popere sama a to byl ten problém. Následně se vše zlepšilo, za měsíc začala lézt a ve 13 měsících chodila.

Já fakt nevím. Nedokážu říct, že všechno, co dělají, je špatné. Ale celkově to na mě působí, že to těm miminkům dobře určitě nedělá, jsou vystrašená. A u těch úplně malinkatých prcínků bych se bála právě toho, že nehlídají oporu hlavičky.

Ahoj holky, taky patřím k těm, kteří tu reportáž viděli až dnes a ještě teď nevyhcházím z údivu.

O tom, že by to někdy vešlo v modu a dělalo se to běžně, tak tomu nevěřím ani za mák.

Ano , tak jak se tu píše s tou neuroložkou, která udělala cíleně pár pohybů, ale ne to co dělali ti šílenci.

Víte co mi stačilo, abych si udělala úsudek, jestli ty maminky vědí co činí. Jak na konci se zeptala reportérka té maminky, jestli to třeba někdy konzultovala s lékařem a ona řekla „nikdy“. Tak je prostě švihlá na palici.

S dětmi se dá cvičit různě, ale točit s nima za nohy nad hlavou a nebo aby prolítávali hlavičkou těsně nad zemí, to je normální hazard. Je jen otázka času, kdy nějaké mamince nebo instruktorce ujede ruka a uvidíte ty palcový titulky.

Chápu, že třeba při Vojtovce taky děti pláčou a má to svůj účel.

Ale dělat si z dítěte pohazovací pytel? Vždyť tam nebylo ani slovo o tom, jestli vůbec dělají rozdíly v tom, jestli si takto pohazují s několikatýdením dítětem nebo několikaměsíčním.
To že kojenec má těžkou hlavičku a svaly musí dozrát, aby s jí sám dokázal udržet, o tom snad není sporu. Syndrom třeseného dítěte už je taky velmi známá věc. Nikdo mi neříkejte, že se nemůže stát, že nějaké dítě si z tohodle hazardování nemůže odnést následky.

Nevim nelíbí se mi to a určitě by si maminy měly dát pozor a mít oči dokořán.
Jen zapátrejte v paměti, kolikrát ve svém okolí jste zaslechli, že někdo vyhazoval své dítko nad hlavu a kolik z toho vzniklo úrazů. Tady to na sebe vyloženě čeká.

Někdo tu psal, že neuroložka udělala pár pohybů a dítě se rozpohybovalo a začalo chodit.
No je pravda, že dcerka byla ležing mimčo a začala chodit až na 14ti měsících, ale nikdo to neřešil a já cítila, že je to jen otázka času a žádná abnormalita. Ano mohlo jí třeba pomoci plavání, třeba by pohybu lépe a rychleji přišla na chuť, ale nevěřím, že kdybych jí točila nad hlavou jak vrtuli vrtulníku, že by to z ní udělalo na 10ti měsících atleta.
Za sebe říkám ne, nikdy bych to nezkoušela, bála bych se, že dítě na to doplatí.

Jo, neurolog chytne dítě za nohu a nechá ho viset hlavou dolů, ale je to jen na moment, aby zjistila reflesy. Rozhodně s ním netočí nad hlavou jak s bolasem či čím.

Vtírá se mi myšlenka, jak se jednu dobu dost brojilo proti vázání do zavinovačky… A že z vlastní zkušenosti vím, že naše holky to vyžadovaly. Odvykání jsme museli dělat postupně a pomalu. Myslím, že jsme jim tím tak trochu simulovaly stísněný prostor v děloze – po předčasném porodu.
Nad točením dětí nad hlavou nemůžu najít žádnou paralelu něčeho přirozeného…

Peťko,
my to řešily už v plkárně na str. 66 a 67, kopíruju sem svoji reakci, ať to nemusím psát znovu:-)

Já to cvičení v Tv taky viděla. Mě teda nejvíc šokovalo, že to ty mámy dělaly, i když děti řvaly jako tur. 3 týdenní miminko držet za jednu ruku a točit s ním nad hlavou jak lasem není normální. A nebo dítě, určitě rok a půl, křičelo ne ne ne a matka vysmátá a houpala ho za nohu.

Doufám, že to viděla tchýně, ta je hotová z toho, že od 3 měsíců chodíme na cvičení, kde blbneme na míčích, říkáme si básničky, děti blbnou na opičí dráze atd. Třeba pochopí, že to naše cvičení je fakt neškodný.

V tom kousku, co jsem ještě včera viděla, ta paní říkala, že se u toho ty děti smějí…
Nevím, já jsem slyšela takovou směsici dohromady, pláč, křik, jestli smích, nevím…
Ale nemyslím si, že to, že se to líbí dítěti je vždy zárukou toho, že je to správně.
Dětem se líbí v chodítku, dětem se líbí ve všelijakých těch hopsadlech, dětem se líbí, když je posadíme ve chvíli, kdy to ještě neumí… A tohle podle mě správné není. Člověk by neměl děti tlačit do věcí, kterých nejsou schopné a které pro ně nejsou přirozené (taky v tomto nevidím ani náznak něčeho takového).
Takže ani kdyby ukazovaly samé smějící se děti, tak by mě to nepřesvědčilo.
Ale docela mě překvapuje, že je to taková ruská tradice, to by mě pak zajímalo, kde se to vzalo, jaká je ta základní myšlenka.

Jéje, Peťko :)
Psala jsem to tuším už v Plkárně – a nemám čas procházet všechny příspěvky, jen letmo…
Jen zopakuji – viděla jsem to a byla jsem zděšená – TOMUHLE ta šílená ženská, která se nazývá instruktorkou, říká „bezpečná a zdravá metoda, která se dětem líbí“??? Všechny do jednoho ječely a plakaly a mně upřímně tuhla krev v žilách. Je známo, že malým dětem nesvědčí třesení a prudké změny polohy – právě proto, že u malých dětí může třesení poškodit mozek, míchu, páteř. Víc byste určitě našly při zadání hesla „shaken syndrom“ – syndrom třesených dětí (tak nějak, neznám přesný odkaz, jen jsem už na to téma něco četla).
Nemyslím, že by bylo škodlivé šátkování – naopak – ale tohle už hraničí s týráním. Nic jiného to pro mě není a doufám, že se to bude pořádně prověřovat.